12 C 207/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje účastníka sídlem adresa vedlejší účastnice a žalobkyně o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z nich zaniká ve stejném rozsahu povinnost druhého z nich.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 5. 2021, doručenou zdejšímu soudu dne 14. 5. 2021, domáhala vyloučení položky poř. [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, uvedené v oznámení o soupisu ze dne 25. 2. 2021, vydaném pod č. j.: [číslo jednací]. Svůj návrh odůvodnila tím, že předmětná položka je součástí stroje, který byl prodán žalobkyní v roce 2019 společnosti [právnická osoba] pro jeho klienta, [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] („ dále jen [anonymizováno]“). Následně byla předmětná položka v roce 2020 poslána žalobkyni na pozáruční opravu do dílny, kde byla v podnájmu u [právnická osoba] a.s., a po opravě byla odeslána v roce 2021 zpět vlastníkovi [anonymizováno] Soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], který byl pověřen vedením k vymožení pohledávky žalované ve výši 5 919 237,27 Kč s příslušenstvím a dále i nákladů exekuce proti povinné [právnická osoba], se sídlem [adresa vedlejší účastnice a žalobkyně], však zaslal žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi oznámení o soupisu ze dne 25. 2. 2021, č. j.: [číslo jednací], v němž oznámil, že dne 24. 2. 2021 na základě exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] provedl soupis movitých věcí na adrese [adresa], a do tohoto soupisu věcí movitých byla mimo jiné pojata položka por. [číslo] v počtu 1 pod označením„ [anonymizována čtyři slova]“. Žalobkyně a vedlejší účastník proto dne 24. 3. 2021 podali k soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu, kterým žádali, aby předmětná položka byla vyloučena ze soupisu. Soudní exekutor však zaslal žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi usnesení ze dne 12. 4. 2021, vydané pod č. j. [číslo jednací], kterým návrhům na vyškrtnutí věci ze soupisu nevyhověl.

2. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala v celém rozsahu s tím, že žalovaná vede exekuci proti povinné [právnická osoba] – tedy společnosti, která byla až do roku 2020 společníkem obou zúčastněných společností, tedy žalobkyně a vedlejšího účastníka. Spřízněnost všech firem sídlících na stejné adrese je dána i personálně a to osobami jednatelů, kdy teprve v průběhu exekučního řízení byly tyto osoby, zřejmě účelově,„ vyměněny“ za osoby jiné tak, aby ze strany těchto osob mohla být namítána (zdánlivá) neprovázanost s povinným. I přes to, že věc, která je předmětem žaloby o vyloučení z výkonu rozhodnutí byla sepsána exekutorem Mgr. [jméno] [jméno] do soupisu movitých věcí v exekuci vedené pod č. j. [číslo jednací] a to pod položkou poř. [číslo] žalobce se této věci dle žalované svévolně a protiprávně zmocnil a odeslal jí mimo území Evropské Unie, aniž vyčkal rozhodnutí o podané žalobě. Vzhledem k tomuto protiprávnímu postupu podal žalovaný na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje trestní oznámení pro podezření z přečinu maření úředního rozhodnutí. Závěrem žalovaná uvedla, že má za to, že v této kauze„ odpadl“ předmět řízení a to tím, že žalobce sám předmět žaloby odeslal mimo území ČR, čímž zavinil, že v tomto případě není splněna podmínka řízení – existence věci, o jejímž vyloučení z výkonu rozhodnutí se jedná.

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a vedlejšího účastníka dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když účastníci se k jednání, ačkoliv byli řádně a včas předvolání, bez omluvy nedostavili. <b>4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 5. Soud konstatoval rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 1. 2020 pod č. j. [číslo jednací], kdy se jedná o exekuční titul společnosti [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba], a dále rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 5. 2020 pod [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo].

6. Ze sdělení Policie ČR KŘP Jihočeského kraje, územní odbor [obec] ze dne 5. 5. 2022, vedeného pod sp. zn. KRPC [číslo] [rok] [číslo] a vyrozumění žalované jako oznamovatele má soud za prokázané, že dne 7. 10. 2021 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a dne 7. 3. 2021 (zde se jedná o chybu v psaní, kdy se má správně jednat o datum 7. 3. 2022) policejní orgán věc odložil dle ustanovení § 159 a odst. 1 tr. řádu s tím, že nebyla naplněna skutková podstata trestného činu.

7. Z exekučního příkazu, č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 10. 2020, vyplývá, že tento byl vydán soudním exekutorem Mgr. [jméno] [jméno], exekutorský úřad v [obec], ve věci povinného [právnická osoba], k provedení exekuce prodejem movitých věcí.

8. Z oznámení o soupisu movitých věcí pod č. j. [číslo jednací] se podává, že soupis byl vyhotoven soudním exekutorem na adrese [adresa], pod [číslo jednací] [anonymizováno] 32 [číslo]. Soud má za prokázané, že žalobou žalobkyně potvrzuje doručení tohoto oznámení, když pod položkou [číslo] je v počtu jednoho kusu uvedena [anonymizována čtyři slova] a označená dne 24. 2. 2021 v hale na uvedené adrese.

9. Z návrhu žalobkyně na vyškrtnutí věci ze soupisu, včetně příloh (Položka poř. [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“ s přílohami 1 potvrzení objednávky od [anonymizována dvě slova] a objednávku od [anonymizováno] pro klienta [anonymizováno], 2. objednávku od [anonymizována dvě slova] u [příjmení] [jméno], 3. [příjmení] [jméno] zúčtovací faktura na [anonymizována dvě slova], 4. [anonymizována dvě slova] zúčtovací faktura na [anonymizováno]) se podává, že žalobkyně předložila soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí předmětné položky ze soupisu s ohledem na přiložené listiny. Z provedených listin však není zřejmé, že předmětná položka [číslo] – frézovací hlava byla součástí objednávky [číslo] 2019 ze dne 19. 7. 2019, následně účtovaná mezi propojenými firmami na smluvní dokumentaci uvedených, současně ani žalobkyně neprokazuje, že i kdyby frézovací hlava součástí této objednávky, tedy předmětného stroje [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] 5 byla, takto neznamená, že předmětná položka [číslo] byla právě předmětnou frézovací hlavou na základě této objednávky z roku 2019.

10. Z návrhu vedlejšího účastníka [právnická osoba] na vyškrtnutí věci ze soupisu ze dne 24. 3. 2021 k věci č. j. [číslo jednací], včetně příloh (Položka poř. [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“ s přílohami 1. Odeslání [anonymizováno] do opravy k [anonymizována dvě slova], 2. [anonymizována dvě slova] faktura [anonymizováno] a odeslání [anonymizována dvě slova] po opravě do [anonymizováno]) soud ověřil, že rovněž vedlejší účastník se u soudního exekutora domáhala vyškrtnutí věci ze soupisu na základě totožných tvrzení.

11. Z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [jméno], exekutorský úřad [obec], ze dne 12. 4. 2021 pod č.j. [číslo jednací], soud ověřil, že návrhu žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalobkyně nebylo vyhověno.

12. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz výslechem odpovědného obchodníka žalobkyně a odpovědného servisního technika vedlejšího účastníka, a to z důvodu neurčitosti, nespecifikace svědků a nadbytečnosti. <b>13. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Další účastníky navržené důkazy soud neprováděl, neboť z dosud provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně zjištěný a provádění dalších důkazů by v daném případě neodpovídalo zásadě procesní ekonomie a hospodárnosti řízení.</b> 14. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 1. 2020, vydaným pod č. j. [číslo jednací], byl vydán exekuční titul společnosti [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba], na základě kterého bylo následně zahájeno exekuční řízení pod sp. zn. [číslo jednací], a vedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [jméno], exekutorský úřad v [obec]. Pověřený soudní exekutor následně vyhotovil a dne 25. 2. 2021 oznámil žalobkyni provedení soupisu movitých věcí pod č. j. [číslo jednací], v němž pod položkou [číslo] označil„ [anonymizována čtyři slova]“. Proti vydanému soupisu podala žalobkyně i vedlejší účastník na straně žalobkyně včas návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu s odůvodněním, že předmětná položka je součástí stroje, který byl prodán žalobkyní v roce 2019 společnosti [právnická osoba] pro jeho klienta, [právnická osoba], a následně byla předmětná položka v roce 2020 poslána žalobkyni na pozáruční opravu do dílny, kde byla v podnájmu u [právnická osoba] a.s., a po opravě byla odeslána v roce 2021 zpět vlastníkovi [anonymizováno]. Usnesením ze dne 12. 4. 2021, vydaným pod č. j. [číslo jednací], soudní exekutor návrhům žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalobkyně nevyhověl.

15. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Ze znění ustanovení § 267 o. s. ř., jasně plyne, že účastníkem řízení je ten, kdo uplatňuje právo k majetku, který má být vyloučen z výkonu rozhodnutí (exekuce), a oprávněný (k tomu srov. ustanovení § 267 o. s. ř., případně JUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], Výkon rozhodnutí v soudním řízení, [příjmení] [jméno], 2004, str. [číslo], a rozsáhlou judikaturu dovolacího soudu k aktivní a pasivní legitimaci v řízení o excindační žalobě např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 8. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2352/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2011, sp. zn. 20 Cdo 516/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 20 Cdo 322/2020). Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací činnosti opakovaně uvedl, že aktivní věcná legitimace k podání tzv. vylučovací (excindační) žaloby podle § 267 o. s. ř. svědčí třetí osobě tedy osobě rozdílné od oprávněného a povinného jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí (exekucí), ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí (exekuci) nepřipouští (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 759/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1411/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3451/2012). Smyslem tzv. excindační žaloby podle ustanovení § 267 o. s. ř. je totiž poskytnout osobě odlišné od oprávněného a povinného procesní nástroj k prosazení jejích práv k majetku, který má být nepřípustně exekuován.

16. V daném případě se soud nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně, resp. tím, zda žalobkyně je či není vlastníkem položky poř. [číslo]„ [anonymizována čtyři slova]“, neboť aktivně legitimovaným (tedy žalobcem) je v případě excindační žaloby ten, komu svědčí k postiženému majetku právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, pasivně legitimovaným (tedy žalovaným) je oprávněný z řízení o výkon rozhodnutí. V řízení nebylo prokázáno, že by předmětná položka [číslo] v exekutorském soupisu byla ve vlastnictví žalobkyně či jiné třetí osoby v rozhodné době, respektive sama žalobkyně tvrdila, že předmětná věc pod položkou [číslo] byla ve vlastnictví třetí osoby se sídlem ve [příjmení] [jméno] a žalobkyně měla zajišťovat opravu nějaké věci u dlužníka [právnická osoba], tedy neprokázala ani vlastnictví ani skutečnost, že konkrétní položka [číslo] sepsaná exekutorem je součástí té samé věci, kterou obchodovala žalobkyně s třetími osobami ve [příjmení] [jméno]. Protože se žalobkyně nedostavila k jednání, aniž včas požádala z důležitého důvodu o jeho odročení, znemožnila tím soudu, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř., když soud projednal věc v její nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost, nikoli povinnost, však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení, neboť řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících, nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura). Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci a z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by v rozhodné době byla ona nebo III. osoba vlastníkem předmětné frézovací hlavy, soud neshledal důvody pro vyloučení věci z výkonu rozhodnutí a žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč, neboť Nejvyšší soud opakovaně vysvětlil, že odměna advokáta za zastupování v řízení o excindační žalobě se nestanoví podle ceny věci z exekuce vylučované (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3104/2013, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 5408/2014). Tarifní hodnota ve smyslu ustanovení § 9 AT (tam, kde hodnotu věci nebo práva nelze vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi) je advokátním tarifem ve vyjmenovaných případech stanovena podle povahy právní věci (srov. § 9 odst. 2, odst. 3 a odst. 4 AT), definované v případě excindační žaloby určením, zda tu je právo žalobce k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí či exekuci (srov. § 267 o. s. ř. a § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) AT). Je-li majetkem movitá věc, považuje se za tarifní hodnotu částka 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) AT. Lze poukázat i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1622/10. Náklady sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za vyjádření k žalobě ze dne 23. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 19. 5. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč, kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalované a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.