12 C 233/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 5 585 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 585 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 25. 6. 2019 zaslala žalovanému, jakožto odběrateli elektřiny, výzvu k placení rozhlasového poplatku. Ve výzvě byl žalovaný vyzván k provedení řádné přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Na výzvu žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval, a proto se v souladu se Zákonem považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky v zákonné výši. Zároveň byl žalovaný ve výzvě upozorněn na možnost vystavení zákonné přirážky ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaný nesplnil oznamovací povinnost stanovenou zákonem, neboť na výzvu nereagoval a přihlášku či čestné prohlášení žalobkyni v zákonné lhůtě nedoručil. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou oznamovací povinnost a nedoručil v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. nejpozději k datu 4. 8. 2019, přihlášku či čestné prohlášení, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovanému byla za nesplnění oznamovací povinnosti vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků, která současně splňuje náležitosti předžalobní výzvy, žalovaný však do dne podání žaloby i přes předžalobní výzvu na dlužné rozhlasové poplatky nezaplatil ničeho.

2. Usnesením ze dne 15. 11. 2021 pod č. j. [číslo jednací] zdejší soud ustanovil žalované opatrovníkem [jméno] [příjmení], neboť lustrací v obchodním rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná nemá ode dne 29. 5. 2021 statutární orgán, ani jinou osobu, která by byla oprávněna za žalovanou jednat. Opatrovníkem byl ustanoven [jméno] [příjmení] jakožto jediný aktuální společník a poslední jednatel žalované. <b>3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 4. Soud konstatoval úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] společnosti žalované vyhotovené dne 16. 5. 2022, kde společnost žalované nemá od 29. 5. 2021 jednatele, a jediným společníkem je dosud [jméno] [příjmení], [datum narození], který je opatrovníkem žalované.

5. Z výzvy odběrateli elektřiny [variabilní symbol] se podává, že žalobkyně žalovanou, jakožto odběratele elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, vyzvala k přihlášení k placení rozhlasového poplatku, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy, nebo k zaslání písemného čestného prohlášení do 30 dnů od doručení výzvy v případě, že žalovaná nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Pro účely zaslání řádně vyplněné přihlášky čí písemného čestného prohlášení uvedla žalobkyně adresu: [název žalobkyně] – rozhlasové poplatky, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], nebo e-mail: [email]. Závěrem žalovanou upozornila na skutečnost, že pokud nesplní svou oznamovací povinnost a neoznámí, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku, ani nedoručí na adresu Českého rozhlasu čestné prohlášení ve výše uvedených lhůtách, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky, přičemž nesplnění oznamovací povinnosti bude mít za následek také vystavení zákonné přirážky k poplatkům ve výši 5 000 Kč. Výzva byla žalované dodána do datové schránky dne 25. 6. 2019 a doručena dne 5. 7. 2019.

6. Z předžalobní výzvy [variabilní symbol] soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na skutečnost, že marným uplynutím lhůty ke splnění oznamovací povinnosti, tj. od 31. 8. 2019, se žalovaná považuje za poplatníka rozhlasového poplatku, s povinností platit rozhlasové poplatky od září 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila oznamovací povinnost, byla jí vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč, přičemž žalobkyně jí dopisem vyzvala k řádnému uhrazení rozhlasového poplatku za období od září do prosince 2019 ve výši 180 Kč a přirážky ve výši 5 000 Kč ve prospěch bankovního účtu [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo], a to do 21 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy.

7. Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020, přehledu předpisů a rozpisu úroků [variabilní symbol], soud ověřil, že žalovaná, přestože byla ode dne 31. 8. 2019 evidována jako poplatník rozhlasového poplatku, neuhradila v období od září 2019 do září 2020 měsíční rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky 6 507,21 Kč, skládající se z dlužného rozhlasového poplatku ve výši 585 Kč, zákonné přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti právnickou osobou ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 5 585 Kč od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020, soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 200 Kč.

8. Při jednání dne 17. 5. 2022 opatrovník žalované čestně prohlásil, že žalovaná neměla ani žádným způsobem neužívala v době, kdy byl žalovaný jednatelem žalované, žádný rozhlasový přijímač.

9. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují tvrzení žalobce a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 2 zákona č. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, poskytuje [název žalobkyně] službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí. Podle ust. §3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle odst. 8 téhož ustanovení je z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona; b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1;c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle ust. § 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí, že poplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě; b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 4 nepravdivě uvedl nižší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů nebo neoznámil zvýšení jejich počtu; c) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 5 nepravdivě uvedl nižší počet provozoven; d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek; e) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek.

11. V daném případě v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná vlastnila rozhlasový přijímač a tedy byla povinna k úhradě televizního poplatku. Protože se žalobkyně nedostavila k jednání, aniž včas požádala z důležitého důvodu o jeho odročení, znemožnila tím soudu, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř., když soud projednal věc v její nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost, nikoli povinnost, však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení, neboť řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících, nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura). Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci a z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný skutečně byl poplatníkem rozhlasového poplatku, vycházel soud z tvrzení žalovaného, že v předmětném období neměl rozhlasový přijímač a tedy nebyl povinen k úhradě poplatku za rozhlasové vysílání. Protože nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 5 585 Kč s příslušenstvím nebyl po právu, soud žalobu ve výroku I. zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. rozhodnutí v souladu s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

13. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.