12 C 234/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 167 601 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 482 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 563 Kč za dobu od 11. 4. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 919 Kč za dobu od 11. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 151 119 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 21. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 111 119 Kč za dobu od 11. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 31 574,26 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že zaměstnankyně žalované, [jméno] [příjmení] dne [datum] okolo 7:00 hod. po předchozí konzumaci alkoholu způsobila ve [příjmení] republice [země] dopravní nehodu, když řídila vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], jehož přední částí v rychlosti nejméně 146 km/h v důsledku nedodržení bezpečné vzdálenosti z příčiny nepozornosti způsobené únavou a účinkem alkoholu, narazila do zadní části týmž směrem rychlostí přibližně 63 km/h jedoucího vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které se tím stalo neovladatelným, ve smyku vyjelo mimo vozovku, dvakrát se převrátilo a narazilo do oplocení proti lesní zvěři, v důsledku čehož bezpečnostním pásem nepřipoutaná řidička vypadla z vozidla a utrpěla závažná zranění [anonymizováno] a [anonymizováno], vedoucí k selhání centrálních životních funkcí, na jehož následek v den dopravní nehody zemřela. Ohledně uvedené dopravní nehody bylo u [název soudu] vedeno [anonymizováno] řízení pod sp. zn. [spisová značka] a následně u [název soudu] odvolací řízení pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl vydán pravomocný rozsudek ze dne [datum], kterým byla [jméno] [příjmení] uznána vinou za způsobení předmětné dopravní nehody. Dle § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce nárok vůči žalované na náhradu toho, co za ni plnil, neboť žalovaná předala řízení [jméno] [příjmení] a ta pod vlivem alkoholu řídila a způsobila výše uvedenou dopravní nehodu, žalovaná je tak odpovědná v rámci pracovněprávního vztahu za škodu způsobenou svým zaměstnancem poškozené [jméno] [příjmení] na jejím vozidle. V důsledku této pojistné události vznikla poškozené škoda ve výši [částka], kterou žalobkyně na základě pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel [číslo] vyplatila dne [datum]. [příjmení] k plnění byla určena na základě obvyklé ceny nehavarovaného vozidla ve výši [částka] a od této částky byla odečtena zůstatková hodnota autovraku po dopravní nehodě, která byla žalobcem stanovena na částku ve výši [částka]. Žalobkyně tak eviduje pohledávku za žalovanou ve výši [částka] s příslušenstvím, k jejíž úhradě byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím výzvy ze dne [datum] a vzhledem k tomu, že na pohledávku nebylo ničeho uhrazeno, je žalovaná nadále v prodlení s částkou ve výši [částka], žalobkyně z této částky proto požaduje úrok z prodlení v zákonné výši a to ode dne [datum] (tj. den následující po uplynutí lhůty k zaplacení obsažené ve výzvě ze dne [datum]) do zaplacení. Dále žalovaná odpovídá za způsobenou újmu a vynaložené náklady, které vznikly [anonymizováno] ve spojitosti s odstraňováním následků nehody čímž bylo odstranění škod na dálničním tělese a odtah poškozených vozidel. V důsledku této pojistné události vznikla poškozené [příjmení] škoda ve výši [částka], kterou žalobkyně na základě pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel [číslo] vyplatila dne [datum], a to třemi platbami ve výši [částka], [částka] a [částka] prostřednictvím [anonymizována dvě slova]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána právním zástupcem žalobce prostřednictvím výzvy ze dne [datum], která byla žalované odeslána [datum]. Vzhledem k tomu, že na pohledávku nebylo ničeho uhrazeno, je žalovaná nadále v prodlení s částkou ve výši [částka]. V důsledku pojistné události rovněž vznikla poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně ČR škoda ve výši [částka] na nákladech léčení [jméno] [příjmení], která byla zraněna jako spolucestující. Škodu žalobce na základě pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel [číslo] vyplatil dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím výzvy ze dne [datum], která byla žalované odeslána [datum]. V důsledku pojistné události dále vznikla poškozené [příjmení] zdravotní pojišťovně ČR škoda ve výši [částka] na nákladech léčení [jméno] [příjmení] ([příjmení]), která byla rovněž zraněna jako spolucestující. Škodu žalobce na základě pojistné smlouvy pro pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel [číslo] vyplatil dne [datum]. Vzhledem k tomu, že na pohledávku nebylo ničeho uhrazeno, je žalovaná nadále v prodlení s částkou ve výši [částka]. Žalobkyně z této částky požaduje úrok z prodlení v zákonné výši a to ode dne [datum] (tj. den následující po uplynutí lhůty k zaplacení obsažené ve výzvě ze dne [datum] a po uplynutí domněnkové doby dojití) do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě dne [datum] vyjádřila tak, že žalovaný nárok žalobkyně ani částečně neuznala, neboť žalobu považovala za nedůvodnou. Žalovaná přitom pro účely tohoto řízení nesporovala, že její zaměstnankyně [jméno] [příjmení] byla dne [datum] účastníkem dopravní nehody v [země], kdy v rámci pracovní cesty pro žalovanou společnost, řídila osobní motorové vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná, přičemž mimo jiné zaviněním této zaměstnankyně žalované došlo ke střetu vozidel a v důsledku toho pak i ke vzniku škody na obou vozidlech, která musela být odtažena a bohužel současně i ke škodě nejvážnější, usmrcení druhé z účastnic dopravní nehody paní [jméno] [příjmení], uškození na zdraví její spolujezdkyně [jméno] [příjmení] a rovněž [jméno] [příjmení] (spolujezdkyně [anonymizováno]. [příjmení]). V době nehody byla v krvi zaměstnankyně žalované prokázána přítomnost zbytkového alkoholu, v krvi poškozené druhé řidičky [jméno] [příjmení], pak přítomnost zbytkového množství [anonymizováno] a [anonymizováno]. Tato navíc nebyla během jízdy připoutána bezpečnostním pásem, a to v rozporu s platnými předpisy, stejně tak nebyla připoutána ani její spolujezdkyně [jméno] [příjmení]. Dle znaleckého soudně- [anonymizováno] posudku, vypracovaného v [anonymizováno] řízení proti [anonymizováno]. [příjmení], přitom dle žalované vyplývá, že pokud by obě tyto osoby byly řádně připoutány, nemuselo dojít ke ztrátě na životě či k poškození zdraví v takovém rozsahu či s takovými následky. Tato skutečnost je dle žalované jistě významnou pro posouzení otázky spoluzavinění poškozené [příjmení] na uškození jejímu zdraví a tedy i výše z toho vyplývajících nákladů, hrazených žalobkyní zdravotní pojišťovně za její léčení či ošetření. Proti zaměstnankyni žalované bylo pro uvedený skutek vedeno trestní řízení, když pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla tato uznána vinou [anonymizováno] činem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst.1 tr. zákoníku, tedy při absenci zákonného znaku podmiňujícího použití přísnější právní kvalifikace, kterým je pachatelovo porušení důležité povinnosti, vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, či uložené mu podle zákona. Jde-li o příčinu dopravní nehody, byla tato odvolacím soudem dle výrokové části [anonymizováno] rozsudku zjištěna jako důsledek nedodržení bezpečné vzdálenosti z příčiny nepozornosti, způsobené únavou a účinkem alkoholu zaměstnankyně žalované. Pokud žalobkyně dovozuje právní povinnost žalované k úhradám jí vyplacených částek s odkazem na ustanovení § 10 odst. 2 písm. j) zák. č. 168/1999 Sb. (tedy zřejmě z toho, že zaměstnankyně žalované [příjmení]. [příjmení] měla řídit vozidlo pod vlivem alkoholu), nebyla tato skutečnost dle žalované v příčinné souvislosti se vznikem nehody. Žalobkyně však v žalobě takovou příčinnou souvislost netvrdí a nikterak ani neprokazuje. K tomu zejména žalovaná zdůraznila, že i sám trestní soud v rozsudku dospěl k závěru, že k nehodě došlo v důsledku nedodržení bezpečné vzdálenosti z příčiny nepozornosti. Žalobkyně dále nikterak nezohlednila skutečnost, že i druhá řidička vznik dopravní nehody přinejmenším spoluzpůsobila tím, že řídila vozidlo, ač sama zřejmě požila jinou návykovou látku, navíc v době střetu jela po dálnici rychlostí, prokázanou znaleckým posudkem přibližně 63 km/h, přičemž ke střetu vozidel mohlo dojít i v důsledku prudkého, neočekávaného a ničím nevynuceného náhlého zbrždění vozidla, ani to, že její spolujezdkyně nebyla za jízdy v rozporu s právními předpisy připoutána, čímž se sama přinejmenším spolupodílela na vzniku svého zranění. Nad rámec výše uvedených důvodů žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaných nároků, neboť z žaloby vyplývá, že žalobkyně vyplatila pojistné plnění z nároku [číslo] dne [datum] a z nároku [číslo] dne [datum], žaloba přitom byla soudu podána dne [datum], tedy po uplynutí více než tří roků (zákonné promlčecí lhůty) po poskytnutí plnění, tedy poté, kdy žalobkyně mohla své právo proti žalované u soudu uplatnit, žaloba pak byla navíc podána po více než 4 letech od vzniku pojistné události.

3. Žalobkyně v replice ze dne [datum] uvedla, že po žalované uplatňuje žalovaný nárok v souladu s § 10 odst. 1 písm. j) z. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, neboť žalovaná předala řízení vozidla své zaměstnankyni [anonymizováno]. [příjmení] v době, kdy tato zaměstnankyně byla pod vlivem alkoholu. Samotná příčina dopravní nehody je osvědčena rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Ve spojení s detailem relace o dopravní nehodě a konečným rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] má žalovaná za to, že zaměstnankyně žalované řídila výše uvedené vozidlo pod vlivem alkoholu a následně v příčinné souvislosti s takto přivozeným stavem neschopnosti bezpečně ovládat motorové vozidlo způsobila dopravní nehodu, když se střetla s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], které řídila poškozená [jméno] [příjmení]. Žalobkyně proto odmítla tvrzení žalované, že není prokázána příčinná souvislost mezi vznikem újmy a porušením základní povinnosti týkající se provozu na pozemních komunikacích ve smyslu § 10 odst. 1 písm. j). Při výplatě pojistného plnění ve výši [částka] i [částka] bylo dále dle žalobkyně zohledněno 30% a 40% spoluzavinění poškozené. Při výplatě částky [částka] [jméno] [příjmení] však nebylo zohledněno spoluzavinění poškozené, neboť se jednalo o pojistné plnění za zničené vozidlo poškozené. Spoluzavinění poškozené spočívalo v tom, že nebyla přivázána bezpečnostním pásem a z toho důvodu došlo k horšímu následku dopravní nehody, než kdyby byla připoutána. I kdyby však byla připoutána, došlo by ke zničení jejího vozidla v důsledku dopravní nehody, kterou způsobila [anonymizováno]. [příjmení]. Proto v tomto případě nepřipadá spoluzavinění dle žalobkyně v úvahu. Stejně tak v případě výplaty pojistného plnění [anonymizováno] se jednalo o odstraňování následků nehody (odstranění škod na dálničním tělese a odtah poškozených vozidel) a spoluzavinění poškozené není relevantní. Žalobkyně proto odmítla tvrzení žalované, že žalobkyně nikterak nezohlednila spoluzavinění [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále měla za to, že k promlčení žalovaných nároků 1 a 2 nedošlo, neboť ookolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, kdy škoda žalobkyni vznikla dne [datum] (výplatou částky [částka] poškozené [jméno] [příjmení]), dne [datum] (výplatou částky [částka] poškozené [příjmení]) a dne [datum] (výplatou částky [částka] a [částka] na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny). O osobě povinné k náhradě škody se však žalobkyně dozvěděla až z rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum]. Dle názoru žalobkyně došlo k přesnému počátku běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění až okamžikem, kdy bylo možno odůvodněně nárokovat náhradu vyplaceného pojistného plnění, a nikoliv okamžikem výplaty pojistného plnění. Žalobkyně tedy postupovala zcela v souladu s § 10 odst. 1 písm. j) z. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, když uplatnila nárok vůči žalované na náhradu toho, co za ni plnila, až když bez pochyb prokázala, že žalovaná předala řízení vozidla zaměstnankyni pod vlivem alkoholu, kdy až s tímto okamžikem mohlo být právo uplatněno poprvé, tedy až tímto okamžikem počala běžet promlčecí lhůta. Přičemž tato skutečnost nemohla nastat dříve, než nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí]., sp. zn. [spisová značka]. <b>4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 5. Z výplatních dopisů ze dne [datum] soud zjistil, že tyto se vztahují k pojistné události [číslo] ze dne [datum], kdy na základě pojistného plnění byla provedena výplata ve výši [částka], na základě odečtu zbytků vozidla ve výši [částka] od všeobecné hodnoty vozidla s DPH ve výši [částka].

6. Z individuálních výkazů ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o podrobný přehled vystavený VZP ČR s uvedením částky [částka] na [jméno] [příjmení] a ve výši [částka] na [jméno] [příjmení], celkem tedy ve výši [částka], a dále [částka] u [jméno] [příjmení].

7. Ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně k pojistné události vzniklé dne [datum] oznámila VZP ČR platbu pojistného plnění na náklady léčení [jméno] [příjmení] ve výši [částka] s uvedením, že při likvidaci tohoto nároku bylo zohledněno 30 % spoluzavinění poškozené na jí vzniklé újmě na zdraví, neboť jak vyplynulo z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 pod č. j. [číslo jednací], měla povědomí o požívání alkoholu řidičkou [jméno] [příjmení] před jízdou. Žalobkyně téhož dne oznámila VZP ČR platbu pojistného plnění na náklady léčení [jméno] [příjmení] ve výši [částka] s uvedením, že při výpočtu výše pojistného plnění bylo zohledněno 40 % spoluzavinění poškozené na jí vzniklé újmě na zdraví neboť, jak vyplývá z šetření nehody, nebyla za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem.

8. Z detailu transakce výpisů z peněžního ústavu [příjmení] [příjmení] soud ověřil, že žalobkyně dne [datum] vyplatila [právnická osoba] [částka] a [částka].

9. Vyhledáním pojistných smluv podle vozidla ze dne [datum], soud ověřil, že vozidlo [anonymizováno] [registrační značka], jehož provozovatelem a vlastníkem je [právnická osoba], [anonymizováno], bylo pojištěno již ode dne [datum].

10. Z velkého technického průkazu k vozidlu [registrační značka] vzal soud za prokázané, že [značka automobilu], barvy [anonymizováno] tmavé [anonymizováno], byl poprvé registrován dne [datum] na vlastníka [právnická osoba], [IČO], s osvědčením o technické způsobilosti vozidla platným do dne [datum], a poté do dne [datum].

11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], byla žalované vyčíslena dlužná částka ve výši [částka], s návrhem splátkového kalendáře z titulu náhrady škody na majetku způsobené při dopravní nehodě evidované jako pojistná událost ze dne [datum], kterou žalobkyně u žalované, jakožto vlastníka vozidla, uplatnila i z titulu žalované jako zaměstnavatele řidičky, která vozidlem způsobila škodu, když se vracela ze služební cesty, a to pod vlivem návykové látky (alkoholu), kdy byla uznána v trestním řízení vinou. Dle podacího archu byla výzva doručena dne [datum] žalované.

12. Z předžalobní upomínky žalobkyně vůči žalované ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně určila celkovou výše vzniklé škody v částce [částka], skládající se z újmy [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ve výši [částka], škody na vozidle paní [příjmení] ve výši [částka], újmy na zdraví paní [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a újmy na zdraví paní [jméno] [příjmení] ve výši [částka] ve věci škodní události, kdy zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] způsobila dopravní nehodu řídíc vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] ve směru jízdy od [anonymizováno] na [anonymizováno] ve [příjmení] republice Německo, a to v době, kdy byla pod vlivem alkoholu, to vše vysvětlené ze strany žalobkyně žalované tak, že regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za škodu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu podle tohoto ustanovení paragrafu § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb. Podacím archem bylo prokázáno zaslání výzvy žalované dne [datum].

13. Výpisem z bankovního účtu, vedeného u [příjmení] [příjmení], ze dne [datum] soud ověřil zaslání částky žalobkyní [částka], [částka] a [částka], k rukám [právnická osoba] [příjmení], která spolupracovala s německou společností na odstranění škody a nárokovala si tuto náhradu.

14. Výpisem z bankovního účtu, vedeného u [příjmení] [příjmení], ze dne [datum], vzal soud za prokázané zaplacení částky [částka] žalobkyní protistraně [příjmení], kdy tato částka byla zasílána na účet paní [příjmení], avšak z důvodu, kdy nebylo možné ztotožnit jméno a účet, je zde uvedeno [příjmení].

15. Z posudku [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil, že tento posudek byl přeložen z [anonymizováno] jazyka, kdy posudek zadala [anonymizováno] policie [anonymizováno] dne [datum], kde účastnicemi nehody vozidla s [registrační značka] byly obviněné [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] a poškozená [příjmení] [jméno].

16. Z faktury [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že tato faktura byla přeložena z [anonymizováno] jazyka, v němž byla vystavená [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] na částku [částka] za vyproštění a odtah dle zakázky ze dne [datum] v [údaj o čase] hodin osobního vozu [anonymizována tři slova] [číslo], a to vyproštění vozu jeřábem z pozemní komunikace [anonymizováno].

17. Z faktury [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že tato faktura byla přeložena z [anonymizováno] jazyka, v němž byla vystavená [právnická osoba] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] na částku [částka] za asistenci za účelem určení výše a rozsahu škody, demontáž bezpečnostních pásů u řidiče a spolujezdce z vozu [anonymizována dvě slova] barvy po nehodě.

18. Z dopisu ze dne [datum], přeloženého z [anonymizováno] jazyka soud zjistil, že oddělení vyřizování pojistných nároků [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] adresovalo [právnická osoba] u pojistného nároku [číslo] sdělení, že již bylo provedeno vyúčtování pojistného nároku s datem pojistné události [datum] v [země], kdy nárok uplatnil [anonymizována dvě slova] výši celkem [částka] sestávající z hmotné škody, na kterou se vztahuje [anonymizována dvě slova] v částce [částka], náklady ve výši [částka] a manipulační poplatek ve výši [částka]

19. E-mailem ze dne [datum] žádal jednatel žalované na [anonymizována dvě slova] o zpřístupnění dokumentace k pojistné události [číslo], k čemuž mu byla téhož dne zaslána odpověd paní [jméno] [příjmení] z metodiky likvidace pojistných událostí 20. Z informace k pojistné události [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo manažerem likvidace pojistných událostí z [anonymizováno] sděleno, že pojistná událost byla vyřízena na základě provedeného šetření ze strany [anonymizováno], kdy součástí šetření bylo získání kompletní dokumentace od policie [země] a šetření pojistné události bylo ukončeno dle platné judikatury. Závěrem dopisu je potvrzeno, že se jedná o dopis [právnická osoba] [anonymizováno] CZ, kdy je současně uvedeno, že bude-li předložena dokumentace prokazující částečnou či plnou odpovědnost za vznik pojistné události ze strany poškozeného, bude se výší nároku poškozeného na náhradu škody [anonymizována dvě slova] CZ opětovně zabývat.

21. Soud konstatoval rozsudek Městského soudu v Praze pod č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dnem [datum], kterým bylo rozhodnuto o tom, že obžalovaná [jméno] [příjmení] je vina, že dne [datum] okolo sedmé hodiny po předchozím požití alkoholických nápojů ve [příjmení] republice [země] narazila do zadní části týmž směrem do vozidla, v důsledku čehož bezpečnostním pásem nepřipoutaná i jeho řidička [příjmení] vypadla z vozidla a utrpěla závažná zranění hlavy a mozku vedoucí k selhání centrální životních funkcí, na jehož následek téhož dne ve [údaj o čase] hodin zemřela, čímž jinému z nedbalosti způsobila smrt a spáchala [anonymizováno] usmrcení z nedbalosti podle ustanovení § 143 odst. 1 tr. zákoníku a byla odsouzena jak je uvedeno v rozsudku.

22. Soud konstatoval úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti žalované, kdy žalovaná má 2 jednatele, a to [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a [jméno] [příjmení], narozeného [datum], kteří jsou rovněž společníky žalované.

23. Soud dále konstatoval, že při jednání dne [datum], vedeném pod sp. zn. [spisová značka], byl vyhlášen rozsudek, kde žalobkyní je [právnická osoba] a žalovanou [právnická osoba], o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a kdy bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a žaloba s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, byla zamítnuta. <b>24. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.</b> 25. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Zaměstnankyně žalované dne [datum] způsobila ve [příjmení] republice [země] dopravní nehodu, když řídila vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], jímž narazila do jiného vozidla, v důsledku čehož bezpečnostním pásem nepřipoutaná řidička druhého vozidla utrpěla závažná zranění, na jejichž následky později zemřela. Ohledně uvedené dopravní nehody bylo u Obvodního soudu pro Prahu 2 vedeno trestní řízení pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Městského soudu v Praze odvolací řízení pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byl vydán pravomocný rozsudek ze dne [datum], kterým byla [jméno] [příjmení] uznána vinou za způsobení předmětné dopravní nehody. Žalobkyně za žalovanou uhradila dne [datum] škodu na vozidle poškozené [jméno] [příjmení] ve výši [částka], dále dne [datum] vynaložené náklady na odstranění následků nehody ve výši [částka], dne [datum] náklady léčení [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a náklady léčení [jméno] [příjmení] ([příjmení]) ve výši [částka].

26. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný předal řízení vozidla osobě, která řídila vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

27. Podle ust. § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o. z.“) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 tohoto ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Podle ustanovení § 620 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

29. Ustanovení § 619 o. z. upravuje obecně počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nároků vymahatelných u orgánu veřejné moci. Lhůta počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh subjektivní lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásadu, že práva patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt).

30. Ustanovení § 620 odst. 1 o. z., které upravuje počátek subjektivní promlčecí lhůty u nároku na náhradu škody nebo újmy, navazuje na § 619 o. z., což znamená, že dikce„ měl a mohl“ se uplatní i při jeho výkladu. Okamžik znalosti o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty je určován jak subjektivně (skutečná znalost), tak i objektivně a běh promlčecí lhůty může začít bez skutečné znalosti oprávněného o uvedených okolnostech v případě, že se oprávněný o nich objektivně dozvědět měl a mohl. Předpokládaná vědomost může nastat zároveň s vědomostí skutečnou nebo ji může předcházet a v takovém případě je rozhodný pro počátek běhu promlčecí lhůty ten okamžik, který nastane dříve. Určení, kdy se oprávněný o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty objektivně dozvědět měl a mohl, závisí na okolnostech případu, přičemž je u něj předpokládáno vynaložení obvyklé míry pozornosti, pečlivosti i opatrnosti.

31. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty podle § 620 odst. 1 o. z. je rozhodnou okolností vědomost o vzniku škody a o totožnosti odpovědné osoby. Dosavadní judikatura je přiměřeně použitelná k výkladu toho, kdy se poškozený o relevantních skutečnostech skutečně dozvěděl. Lze tak i nadále vycházet z toho, že poškozený se dozví o škodě tehdy, když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích), a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně. Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, která konkrétní osoba je za škodu odpovědná (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001, a ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C [číslo] a č. C [číslo], dále jen„ Soubor“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1440/2010). Vědomost poškozeného o osobě odpovědné za škodu, s níž zákon spojuje počátek běhu subjektivní promlčecí doby, nepředpokládá nezpochybnitelnou jistotu v určení osoby odpovědné za vznik škody. Najisto lze odpovědnost určité osoby postavit až na základě dokazování v soudním řízení, které je teprve podáním žaloby, tedy uplatněním nároku u soudu, zahájeno. Zákon proto vychází z předpokladu, že po osobě, která ví o vzniku škody, lze požadovat, aby nárok u soudu uplatnila, jakmile má k dispozici takové informace o okolnostech vzniku škody, v jejichž světle se jeví odpovědnost určité konkrétní osoby dostatečně pravděpodobnou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 25 Cdo 359/2005, Soubor C [číslo], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4311/2010).

32. V daném případě ze skutkových zjištění v projednávané věci vyplývá, že informace o účastnících nehody i o okolnostech jejího vzniku byly žalobkyni známy nejpozději v září [rok], kdy žalobkyně zjistila (nebo měla a mohla zjistit), která konkrétní osoba by pravděpodobně mohla nést odpovědnost za vzniklou škodu a provedla první výplatu náhrady škody. Okolnost, že probíhalo řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2, není pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty rozhodná, neboť nebrání tomu, aby v případném soudním řízení byla otázka zavinění nehody předmětem dokazování. V souvislosti s tím lze odkázat na závěry dosavadní judikatury, podle níž automaticky neplatí, že teprve dnem právní moci rozsudku, v němž je konstatována protiprávnost jednání škůdce, se poškozený dozvídá o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. 25 Cdo 519/2002, Soubor C [číslo]). Rozhodující je okamžik, kdy poškozený zjistí skutkové okolnosti podstatné pro vymezení odpovědného subjektu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 871/2002, ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2958/2007, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4725/2010, nebo ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2272/2011). Na základě výše uvedeného soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbývající části žalobu s ohledem na její promlčení zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 80,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,17 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 9,83 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

34. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.