Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

12 C 238/2021

č. j. 12 C 238/2021-68

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:12.C.238.2021.1

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 62 635,36 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 21. 6. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil žalobce vlastníkem jednotky [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 20. 11. 2020 byla mezi žalovaným jako kupujícím a žalobcem jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva k jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, jiného nebytového prostoru, [číslo] v budově [adresa] v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], na základě které byl žalovaný povinen uhradit kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč do advokátní úschovy JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, a to ve lhůtě do tří pracovních dnů od předložení dokladu, z něhož plyne právo vlastníka jednotky výlučně užívat parkovací stání [číslo] v budově [adresa]. Nejpozději dne 25.11.2020 byla žalovanému poskytnuta kopie kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2013, uzavřené mezi [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako prodávajícím, a žalobcem jako kupujícím, přičemž předmětem smlouvy byl převod nemovitostí. Žalovaný však uvedenou kupní smlouvu neuznal jako doklad o právu výlučného užívání parkovacího stání [číslo] nejpozději od 30.11.2020 byl proto v prodlení s úhradou kupní ceny ve výši 1 000 000 Kč. K úhradě ze strany žalovaného došlo teprve dne 20.1.2021 a následně dne 25.1.2021 došlo k podání návrhu na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného. V důsledku uplynutí doby, na níž byla původně sjednána úschova kupní ceny u schovatele, došlo k vrácení kupní ceny z úschovy žalovanému dne 5.2.2021. Žalobce proto dopisem ze dne 8.2.2021 od kupní smlouvy odstoupil a kupní smlouva coby vkladová listina pozbyla platnosti s účinky ex tunc, tj. od počátku, přičemž žalobce vzal podaný návrh na vklad zpět, a to podáním učiněným osobně na podatelně katastrálního úřadu dne 8.2.2021. Přesto [stát. instituce], vyhověl původnímu návrhu na vklad podanému dne 25.1.2021, a vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného povolil. Ve vztahu žalobce a žalovaného tak došlo k situaci, kdy je žalovaný zapsán v evidenci katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, a to aniž by byla kupní smlouva, na jejímž základě vklad katastr nemovitostí povolil, platná, nebo aniž by žalovaný nabídl žalobci jakoukoliv formu odpovídajícího finančního vypořádání. Žalobce tak nemá ani předmětné nemovitosti, ani finanční prostředky z jejich zamýšleného prodeje, a žalovaný nečiní vůbec žádné kroky vedoucí k nápravě, a naopak se i za této situace dožaduje předání předmětných nemovitostí.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, když ve svém vyjádření ze dne 7.10.2021 uvedl, že předmět převodu dle kupní smlouvy byl již v rámci inzerce označován jako parkovací stání se skladovým prostorem, přičemž záměrem žalovaného bylo tedy nejen získání vlastnického práva k nebytové jednotce, nýbrž též i získání (kromě jiného) práva užívat parkovací stání [číslo] nacházející se v 1. PP budovy [adresa]. Žalovaný zásadně nesouhlasil stvrzením žalobce o tom, že žalovanému údajně byla poskytnuta„ kopie kupní smlouvy ze dne 26.6.2013“, neboť dne 25.11.2020 (resp. v období do 25.11.2020) obdržel ze strany zástupkyně žalobce pouze„ fragment kupní smlouvy“, tedy její neúplný sken v rámci přílohy e- mailu od paní [jméno] [příjmení], v němž ovšem zcela chyběla zásadní příloha, která by definovala umístění parkovacího stání [číslo]. Nekompletnost skenu kupní smlouvy ze dne 26.6.2013 byla potvrzena přímo zástupkyní žalobce v e-mailu ze dne 26.11.2020 a současně bylo ze strany zástupkyně žalobce sděleno, že žalobce zajistí„ ověřenou kopii“ kupní smlouvy, kterýžto příslib považoval žalovaný za logický, a to s ohledem na panující pochybnosti ohledně podoby dokumentu prokazujícího oprávnění užívat parkovací stání [číslo]. V rámci vlastní iniciativy žalovaný u příslušného katastrálního úřadu následně zajistil vyhotovení kopie nabývacího titulu – kupní smlouvy, bohužel ani tento postup z právního hlediska neodstranil nejasnosti ve věci, jelikož ve sbírce listin katastrálního úřadu se nachází kupní smlouva ze dne 26.6.2013 s jinými přílohami, než jak byly žalovanému zaslány ze strany zástupkyně žalobce (dokument obstaraný ze strany katastrálního úřadu v příloze obsahuje rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu ve prospěch třetí osoby — pana [příjmení]). Žalovanému se tak různými cestami dostaly do rukou různé verze kupní smlouvy ze dne 26.6.2013, které se lišily právě v tom, zda a jaké přílohy obsahovaly. Stalo se tak pochybným, zda kupní smlouva v originálním podepsaném znění obsahovala konkrétní přílohy týkající se identifikace parkovacího stání [číslo] což logicky vedlo k požadavku na předložení originálu nebo ověřené kopie kompletní kupní smlouvy se všemi jejími přílohami. Jakkoli byl zástupkyní žalobce vyjádřen příslib o zajištění takové úředně ověřené kopie kupní smlouvy ze dne 26.6.2013 náležející žalobci, zástupkyně žalobce tento slib nesplnila. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tvrzením žalobce o tom, že by v důsledku odstoupení od kupní smlouvy, učiněného žalobcem v rámci dopisu ze dne 8.2.2021, mělo dojít k jejímu zániku coby vkladové listiny, resp. že by v důsledku tohoto postupu žalobce měla kupní smlouva zaniknout, neboť obsažené odstoupení od kupní smlouvy považuje za neplatné, a to zejména (nikoliv však výlučně) z důvodu neexistence prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny dle kupní smlouvy. Žalovaný po dobu trvání kupní smlouvy nebyl (v žádném časovém okamžiku) v prodlení s úhradou kupní ceny, jelikož mu (nejméně do okamžiku údajného odstoupení od kupní smlouvy žalobcem) nebyl ze strany žalobce předložen doklad, z něhož plyne právo vlastníka jednotky výlučně užívat parkovací stání [číslo] v budově [adresa]. Závěrem žalovaný uvedl, že dle jeho názoru je kupní smlouva stále platným a účinným právním jednáním, což bylo žalobci ze strany žalovaného vícekrát sdělováno. Z tohoto důvodu žalovaný trval na tom, aby žalobce splnil svůj závazek z kupní smlouvy, tj. aby předal předmět převodu dle kupní smlouvy do dispozic žalovaného s tím, že do splnění této povinnosti žalovaný uplatnil zadržovací právo k částce odpovídající kupní ceně dle kupní smlouvy, kterou má žalovaný ve svém držení.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným uzavření kupní smlouvy ze dne 20.11.2020, přičemž mezi účastníky kupní smlouvy byl jako místo plnění ujednán účet úschovy specifikovaný ve Smlouvě o advokátní úschově uzavřené mezi žalobcem na straně„ Příjemce“, žalovaným na straně„ Složitele“ a JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] na straně„ Schovatele“ ze dne 20.11.2020, kterého vybral žalobce. K úhradě částky kupní ceny dle kupní smlouvy ze strany žalovaného došlo ke dni 20.1.2021, avšak v důsledku uplynutí doby, na níž byla původně sjednána úschova kupní ceny u schovatele, došlo dne 5.2.2021 k vrácení kupní ceny z úschovy žalovanému v souladu s citovanou smlouvou o advokátní úschově. Dopisem ze dne 8.2.2021 žalobce od kupní smlouvy odstoupil. <b>4. Při svém rozhodování ve věci tak soud vycházel ze skutkových zjištění, učiněných na základě provedených důkazů při jednání dne 31.3.2022 a dne 14.6.2022.</b> 5. Z kupní smlouvy ze dne 20.11.2020 s úředně ověřenými podpisy prodávajícího a kupujícího vzal soud za prokázané, že předmětem převodu je v čl. I odst. 1.1 uvedená jednotka [číslo] se spoluvlastnickými podíly, kdy k jednotce má náležet právo vlastníka výlučně užívat parkovací místo [číslo] nacházející se v podzemním parkovišti v prvním podzemním podlaží budovy. Parkování s parkovacím místem [číslo] má být umístěno v části budovy [adresa], kterému svědčí spoluvlastnický podíl pouze pro určité vlastníky jednotek v budově a pro žalovaného se má tedy jednat o spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k celku na společných částech budovy; v čl. V. je pak stanovena kupní cena za předmět převodu ve výši 1 000 000 Kč, která měla být uhrazena žalovaným jako kupujícím z vlastních zdrojů do advokátní úschovy u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] na konkrétní účet vedený u [anonymizováno] bank Czech Republic and [právnická osoba] a to ve lhůtě do pěti (5) pracovních dnů poté, co bude schovateli předložen originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z příslušného listu vlastnictví předmětu převodu.

6. Ze smlouvy o advokátní úschově ze dne 20.11.2020 se podává, že smlouvy byla uzavřena mezi žalobcem jako příjemcem, žalovaným jako složitelem, a schovatelem advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kdy JUDr. [jméno] [příjmení] byl advokátem navrženým pro úschovu ze strany žalobce a rovněž připravoval smluvní dokumentaci. Podle čl. III odst. 1 a čl. V odst. 1, ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo až sdělením účastníků dne 6.5.2021 s ohledem na čl. V odst. 2 a zejména na část věty„ s výjimkou splnění„ a čl. V odst. 3, kde je stanovena lhůta do 31.1.2021, kdy dle sdělení účastníků nedošlo k dodatku smlouvy o advokátní úschově ani dodatku smlouvy kupní v rozsahu čl. V odst. 5.2 a 5.3, ani nebyl nikým navržen. Žalovaný následně vyzval advokáta, aby mu finanční prostředky převedl na jeho účet po nesplnění lhůty do 31. 1. 2021 dle čl. V odst. 3 smlouvy o advokátní úschově, k čemuž došlo dne 5. 2. 2021 s připsáním finančních prostředků na účet žalovaného dne 8. 2. 2021.

7. Z originálu kupní smlouvy ze dne 26.6.2013, včetně příloh 1 až 3, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, včetně půdorysů všech podlaží budovy soud zjistil, že předmětná kupní smlouva je podepsaná [jméno] [příjmení] na základě plné moci, která je v příloze v kopii za stranu prodávající [právnická osoba] Dle právního zástupce žalobkyně však katastr nemovitostí udělal chybu v psaní, když v rozhodnutí ze dne 11.12.2013 pod [číslo jednací] vydal rozhodnutí ve prospěch kupujícího [jméno] [příjmení], přesto pak zapsal vlastnictví ve prospěch žalobce k nebytové jednotce [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy [adresa] a na pozemcích ve výši [číslo], kdy tyto nemovitosti se spoluvlastnickými podíly vždy byly ve vlastnictví žalobce od [právnická osoba] ze dne 26.6.2013.

8. Ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy jednotka [číslo] v originále ze dne 31.1.2013, podepsané za budoucího kupujícího žalobcem a za budoucího prodávajícího v plné moci Ing. [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], soud konstatoval, že tato smlouva byla opatřena polepkou ze zadní strany s razítkem budoucího prodávajícího s originálními podpisy za obě smluvní strany, nemá zahrnutou nedílnou součást smlouvy, a to přílohu [číslo] tedy plnou moc pro podepisujícího Ing. [jméno] [příjmení] za budoucí prodávajícího. V čl. III. odst. 1 v souvislosti s přílohou označenou jako„ suterény 1. PP“, je žlutou barvou označen nebytový prostor, který [číslo] získal až dodatečně, ale již je zde i označeno parkovací místo [číslo]. V čl. III. odst. 1 písm. aa) je uvedeno, že součástí nebytového prostoru, tehdy sklepu [číslo] uvedeného v příloze [číslo] smlouvy o smlouvě budoucí, má být parkovací stání [číslo] včetně dělícího nosného sloupu, který tam do doby koupě žalovaným nebyl. Příloha s označením„ suterény 1. PP“, tak je pouze ilustrativní, nikoliv řádnou přílohou smlouvy o smlouvě budoucí, když v dolní části je velmi drobným písmem v zeleném poli napsáno, že vybavení a nábytek v jednotce je pouze ilustrativní a není součástí předmětu dle smlouvy o převodu vlastnictví jednotky, stejně tak je uvedeno, že budoucí prodávající jako developer se nevzdává práva na případné změny úpravy, atd.

9. Z e-mailu žalobce ze dne 25.11.2020 včetně přílohy, doručeného v 12:10 hodin od předsedkyně žalobce žalovanému se podává, že kupní smlouva byla jako příloha e-mailu doručená žalovanému s ověřovací doložkou pro legalizaci podpisů smluvních stran kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2013, avšak originál kupní smlouvy tuto doložku nemá. Dále je při porovnání s originálem kupní smlouvy z příloh emailu zřejmé, že hned za kupní smlouvou následují schémata nadzemních a podzemních podlaží, a právě schéma prvního podzemního podlaží zde není (chybějící schéma 1. PP mezi schéma 2. PP a schéma 1. NP). Ačkoliv u kupní smlouvy je uvedeno v příloze [číslo] celkem 23 příloh, z předloženého emailu vyplývá, že žalovanému byly ze strany žalobce doručeny pouze 3 přílohy, když na rozdíl od originálu zde není rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 11.12.2013 s povolením vkladu pro [jméno] [příjmení], narozeného 22.10.1945. Zároveň oproti předloženému originálu kupní smlouvy chybí na první straně kupní smlouvy jako přílohy k e-mailu razítko Katastrálního úřadu a ověřovací doložka, přičemž v originále kupní smlouvy nenásleduje mezi stranou 8 kupní smlouvy a první přílohou označené jako schéma 2. PP strana s ověřovací doložkou pro legalizaci podpisů tak, jako je tomu v přílohách k e-mailu ze dne 25.11.2020.

10. Z e-mailu žalobkyně ze dne 26.11.2020 včetně příloh, doručeného v 10:10 hodin žalovanému, soud ověřil, že se jedná o stejné přílohy jako k e-mailu ze dne 25.11.2020, kde absentuje schéma 1 PP, rozhodnutí Katastrálního úřadu o povolení vkladu pro pana [příjmení], a na rozdíl od originálu smlouvy předloženého žalobkyní je zde navíc za stranou 8 kupní smlouvy ověřovací doložka pro legalizaci.

11. Z e-mailu žalovaného ze dne 5.2.2021, doručeného v 13:35 hodin JUDr. [jméno] [příjmení] se podává, že žalovaný vyzval advokáta JUDr. [příjmení], jakožto schovatele, k vyplacení dosud nevyplacené části finančních prostředků postupem podle čl. V odst. 2) kupní smlouvy ze dne 20.11.2020 v plné výši 1 000 000 Kč na účet, z něhož byla uschovaná částka poukázána na účet úschovy, tj. na účet žalovaného č. [bankovní účet], vedený u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba]

12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných.

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 téhož ustanovení neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1962 odst. 2 o.z. je-li čas plnění ve prospěch dlužníka, nemůže věřitel předčasně požadovat plnění, ale dlužník může dluh předčasně splnit.

14. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky došlo dne 20.11.2020 k uzavření kupní smlouvy dle ust. § 2079 o. z., jejímž předmětem byla dle čl. I odst. 1.1 nebytová jednotka [číslo] se spoluvlastnickými podíly, kdy k jednotce má náležet právo vlastníka výlučně užívat parkovací místo [číslo] nacházející se v podzemním parkovišti v prvním podzemním podlaží budovy. V čl. V. byla účastníky stanovena kupní cena za předmět převodu ve výši 1 000 000 Kč, která měla být uhrazena žalovaným jako kupující z vlastních zdrojů do advokátní úschovy u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] na bankovní účet č. [bankovní účet], vedený u [anonymizováno] bank Czech Republic and [právnická osoba] a to ve lhůtě do pěti (5) pracovních dnů ode dne, kdy měl být žalovanému prodávajícím, tedy žalobcem, předložen doklad, z něhož plyne právo vlastníka předmětné jednotky výlučně užívat parkovací stání [číslo] v budově. Z předložené emailové komunikace účastníků však nevyplývá, že by žalobce žalovanému poskytl sjednané dokumenty, přesto ke dni 20.1.2021 k úhradě částky kupní ceny dle kupní smlouvy ze strany žalovaného došlo. V důsledku uplynutí doby, na níž byla původně sjednána úschova kupní ceny u schovatele, došlo dne 5.2.2021 v souladu s čl. V odst. 3 kupní smlouvy k vrácení kupní ceny z úschovy žalovanému.

15. Prodávající a kupující jsou zavázáni splnit své povinnosti současně, není-li ujednáno jinak nebo neplyne-li něco jiného ze zvyklostí. Jde o vyjádření synallagmatické povahy kupního vztahu, neboli vzájemné podmíněnosti práv a povinností stran. V širším smyslu znamená současné plnění úzkou časovou souvztažnost mezi odevzdáním věci a platbou (konkrétní časové relace jsou dány povahou plnění). Mají-li strany plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila nebo je ochotna a schopna dluh splnit současně s druhou stranou. Bude-li mezi stranami panovat taková nedůvěra, že žádná z nich nebude ochotna učinit první krok ke splnění svých závazků, které není možné vypořádat současně, nezbude, než aby jedna ze stran své plnění odpovídajícím způsobem zajistila, případně učinila nabídku zajištění, a nebude-li nabídka přijata, postupovala podle ustanovení o prodlení věřitele.

16. Vzhledem k tomu, že se žalovanému předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení o nesplnění povinnosti žalobkyně předložit žalovanému originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z příslušného listu vlastnictví předmětu převodu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 62 635,36 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 000 Kč (dle hodnoty předmětné nemovité věci, vyplývající z předložené kupní smlouvy ze dne 20.11.2020) sestávající z částky 12 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12 300 Kč za písemné podání ze dne 7.10.2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 12 300 Kč za účast na jednání soudu dne 31.3.2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 12 300 Kč za účast na jednání soudu dne 14.6.2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a cestovní náhrady v celkové výši 12 235,36 Kč, v souvislosti s cestou k jednání soudu z [obec] do [obec], realizovanou dne 31.3.2022, náhrada 2 985,58 Kč za ujetých 330 km v částce 2 285,58 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., i v souvislosti s cestou zpět z [obec] do [obec], realizovanou dne 31. 3. 2022, náhrada 2 985,58 Kč za ujetých 330 km v částce 2 285,58 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t., a v souvislosti s cestou k jednání soudu z [obec] do [obec], realizovanou dne 14. 6. 2022, náhrada 3 132,10 Kč za ujetých 330 km v částce 2 432,10 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou zpět z [obec] do [obec], realizovanou dne 14. 6. 2022, náhrada 3 132,10 Kč za ujetých 330 km v částce 2 432,10 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalovaného. Náhradu nákladů řízení za písemné vyjádření ze dne 18.11.2021 soud právnímu zástupci žalovaného nepřiznal, neboť v daném případě se jednalo o stručnou odpověď na dotaz soudu ohledně možného mimosoudního vyřešení sporu účastníků, které nevyžadovalo právní posouzení, nadto za situace, kdy bylo soudu zasláno bez řádného elektronického podpisu.

18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.