12 C 28/2021
č. j. 12 C 28/2021-33
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 26. srpna do zaplacení. Soud uznal, že mezi žalovanou a věřitelem byla platně uzavřena distanční smlouva o úvěru, která byla v souladu s občanským zákoníkem postoupena žalobkyni. Rozhodnutí se opřelo o § 1879 a násl. o. z., § 1968 a § 1970 o. z. a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovaná: celé jméno žalované, narozené datum bytem adresa žalované o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel, právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do datum. Žalovaná porušila svoje povinnosti, když poskytnuté peněžní prostředky nevrátila včas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, ani přes zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu uvedenou žalobkyní v žalobě, ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, a následně dne datum vyvěšena na úřední desce soudu.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: dne datum uzavřela žalovaná se právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ věřitel“), smlouvu označenou jako jednotlivá smlouva o úvěru číslo. Dle této smlouvy věřitel převedl na účet žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit do 30 dní (smlouvou, výpisem z účtu věřitele). Žalovaná vypůjčenou částku řádně a včas nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně dne datum (předžalobní upomínkou).
5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy žalovaná v daném případě vystupovala jako spotřebitel a tato smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1824 o. z., přičemž před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně poskytla žalované relevantní informace dle ust. § 1820 o. z. a ust. § 1811 o. z. Předchůdkyně žalobkyně dle výše uvedené smlouvy zapůjčila žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni nejpozději dne datum, tuto povinnost však žalovaná nesplnila a ocitla se tak v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni tak vedle nároku na vrácení zápůjčky vzniklo právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.