12 C 282/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 970 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 23. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 970 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců na 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], neměl od 10.7.2018 do 4.11.2018 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 970 Kč. Předmětná pohledávka žalobkyně se skládá z příspěvku, vypočteného ze zákonné denní sazby, vynásobené počtem dní, po níž bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. ve výši 7 670 Kč, zákonného úroku z prodlení a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč za každé vozidlo.

2. Platebním rozkazem ze dne 6.8.2021 vydaným pod č.j. EPR 149094/2021-7 soud výše uvedené žalobě zcela vyhověl a žalovaného v souladu s ust. § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem.

3. Žalovaný ve svém odporu ze dne 16.8.2021 vznesl námitku prekluze, resp. promlčení žalovaných částek. Při jednání dne 24.3.2022 žalovaný dále namítal prekluzi žalované částky, respektive žalovaného nároku s tím, že v rozhodném období od 10.7.2018 do 4.11.2018 vozidlo bylo odstavené a nepojízdné, podstatné však dle žalovaného je, že žalobkyně nikdy řádně žalovanému nedoručila, neboť doručovala na jiné adresy, nikoliv řádně žalovanému tak, aby došlo v zákonné jednoroční lhůtě k řádné výzvě k zaplacení pojistného za předmětné vozidlo. Dále žalovaný uvedl, že dne 31.1.2019 uzavřel kupní smlouvu o prodeji předmětného motorového vozidla, kdy e-mailem ze dne 23.3.2022 doručil soudkyni tuto kupní smlouvu do e-mailu elektronicky neověřenou a nepodepsanou, respektive e-mail byl elektronicky nepodepsaný ze strany žalovaného. Předmětné vozidlo bylo v době prodeje v lednu 2019 dle žalovaného nepojízdné a odstavené a žalobkyně dle platné judikatury nemá nárok na předmětné plnění za rozhodné období, když bylo odstavené mimo pozemní komunikaci. <b>4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 5. Z výzvy k úhradě příspěvku se zprávou České pošty o doručení zásilky se podává, že dne 11.1.2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku do Garančního fondu ČKP za vozidlo [registrační značka] za období od 10.7.2018 do 4.11.2018, kdy nebylo vozidlo pojištěno. Výzva byla žalovanému doručena pod podacím číslem [anonymizováno] dne 25.1.2019, a to na adresu žalovaného [adresa žalovaného].

6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do Garančního fondu ČKP ze dne 21.3.2019 vyplývá, že tato byla doručována žalovanému na adresu [adresa žalovaného].

7. Z druhé upomínky o úhradu nedoplatku příspěvků do Garančního fondu ČKP se zprávou České pošty o doručení zásilky a kopií doručenky soud ověřil, že upomínka ze dne 11.9.2019 byla doručována žalovanému na adresu [adresa], a to s podacím číslem [anonymizováno] příjemci zásilky dne 27.9.2019. Zásilka byla doručena vložením do schránky dne 27.9.2019, když adresát nebyl zastižen a zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí od 12.9.2019.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 6.1.2020 s podacím archem žalobkyně a sledováním zásilky na internetu se podává, že výzva byla adresovaná žalovanému na adresu [adresa].

9. Z předžalobní upomínky ze dne 26.8.2020 s poštovním podacím archem žalobkyně ze dne 26.8.2020 a sledováním zásilky na internetu u České pošty vyplývá doručení žalovanému na adresu [adresa], a to dne 27.8.2020, kdy adresát nebyl zastižen, a proto byla zásilka uložena.

10. Z výpisu z databáze žalobkyně a výpisu z registru silničních vozidel vyplývá, že ke dni 20.6.2019 došlo patrně na žádost žalovaného ke změně adresy s tím, že původně nebyla uvedena adresa [adresa], kam žalobkyně řádně doručovala své výzvy k úhradě příspěvku do Garančního fondu ČKP. Nejpozději 20.6.2019 tak měla žalobkyně informace o změně adresy na straně žalovaného, přičemž registr silničních vozidel přijal žádost o informaci dne 14.12.2018.

11. Z protokolu o datové výměně mezi Registrem vozidel a žalobkyní ze dne 24.2.2010 má soud za prokázané, že údaje o žalovaném s adresou [adresa žalovaného], jsou uvedeny k předmětnému vozidlu k datu 24.2.2010.

12. Z dopisu žalovaného ze dne 29.3.2016 (chyba v psaní, je zřejmé, že má zde být uveden rok 2019), soud ověřil, že žalovaný reagoval na dopis žalobkyně pod [číslo] na nepojištění předmětného vozidla za období od 10.7.2018 do 4.11.2018 s tím, že mu výzva od žalobkyně byla doručena na adresu jeho AK a má mu být doručena na adresu jeho bydliště jako fyzické osoby.

13. Z aktuálního internetového výpisu vyhledávání advokátů na [webová adresa] i zprávy České advokátní komory ze dne 28.4.2022, ověřené soudem telefonicky, soud zjistil, že žalovaný má jako advokát od 19.2.2015 sídlo na adrese [adresa žalovaného].

14. Ze sdělení Ministerstva dopravy ze dne 29.4.2022 se podává, že předmětné vozidlo v rozhodné době od 10.7.2018 do 4.11.2018 a od 5.11.2018 do 4.11.2019 vlastnila i provozovala dle registru silničních vozidel předmětné vozidlo jedna osoba, a to žalovaný, respektive [celé jméno žalovaného], advokát, pod [IČO], na adrese místa podnikání, respektive sídla [obec a číslo] – [obec], [ulice a číslo], kdy předmětné vozidlo bylo registrované na stejného vlastníka i provozovatele od 22.9.2004, kdy bylo v České republice poprvé registrované jako dovoz ze SRN.

15. Soud konstatoval rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16.11.2021 pod č.j. 26 C 475/2020-63, který nabyl právní moci dnem 24.11.2021, kdy žalovaný byl ve stejné pozici žalován žalobkyní jako advokát pro nezaplacení příspěvku, kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb. v době od 14.2.2019 do 31.5.2019, a bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím zaplatit s tím, že soud vyšel mimo jiné z toho, že žalobkyně řádně žalovanému doručovala na adresu [adresa]. Soud z připojeného spisu, vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 26 C 475/2020, konstatoval sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů, ze dne 23.4.2021, podle kterého je předmětné vozidlo evidováno jako provozovatele i vlastníka na žalovaného jako advokáta sídlem [adresa žalovaného]. Dle sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů ze dne 1.6.2021 se sdělením k předmětnému vozidlu, včetně přílohy Žádosti o zápis změn údajů v registru silničních vozidel a Žádosti o zápis změn údajů v registru silničních vozidel, byl JUDr. [celé jméno žalovaného] pod [IČO] prvotně registrován dne 22.9.2004 s uvedením adresy v žádosti [adresa], a to výměnou registrační značky dne 23.8.2007 s uvedením shodné adresy na [obec a číslo], a poté výměnou registrační značky dne 24.2.2010, šlo o poslední evidenční změnu provedené u vozidla, opět s adresou shora uvedenou v [obec a číslo]; pokud je v elektronické části evidence registru silničních vozidel signalizována adresa [adresa žalovaného], tak tato je čerpána z integrovaného systému základních registrů a žalovaný jako vlastník provozovatel předmětného vozidla o zápis změny adresy z adresy [adresa], na adresu [adresa žalovaného], ani jako provozovatel, ani jako vlastník. <b>16. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny. Další provedené důkazy soud již blíže nehodnotil, neboť nemají pro posouzení věci zásadní význam či z nich soud nic podstatného nezjistil.</b> 17. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný, který je provozovatelem automobilu se zdvihovým objemem válců na 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], neměl od 10.7.2018 do 4.11.2018 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku ve výši 7 670 Kč. Žalobkyně proto zaslala žalovanému dne 11.1.2019 na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný částku neuhradil ani v dodatečné lhůtě, a proto jej žalobkyně opětovně dne 21.3.2019 na téže adrese vyzvala k úhradě nedoplatku společně s úrokem z prodlení v celkové výši 8 010 Kč, avšak ani na tuto výzvu žalovaný neuhradil nic. Následně žalobkyně dne 11.9.2019 vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku společně s úrokem z prodlení v celkové výši 8 360 Kč, avšak ani na tuto výzvu, zaslanou na adresu [adresa], žalovaný neuhradil nic. Právní zástupkyní žalobkyně pak byla dne 6.1.2020 žalovanému zaslána předžalobní upomínka na adresu [adresa žalovaného], na kterou žalovaný také nereagoval. Proto žalobkyně zaslala opětovně dne 26.8.2020 předžalobní výzvu žalovanému na adresu [adresa].

18. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů („ dále jen zákon o pojištění provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci 19. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

20. Podle ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

21. Dle ust. § 15 zákona o pojištění provozu vozidla, pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.

22. Podle ust. § 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojistitel sděluje [obec] kanceláři pojistitelů tyto údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti: a) číslo zelené karty, datum jejího vystavení, dobu její platnosti; b) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu nebo název provozovatele vozidla podle technického průkazu vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště vlastníka vozidla anebo obchodní firmu nebo název a sídlo vlastníka vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště pojistníka anebo obchodní firmu nebo název a sídlo pojistníka; jedná-li se o vozidlo, které nepodléhá evidenci silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště vlastníka vozidla anebo obchodní firmu nebo název a sídlo vlastníka vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště pojistníka anebo obchodní firmu nebo název a sídlo pojistníka; c) obchodní firmu a sídlo pojistitele; d) dobu trvání pojištění a dobu přerušení pojištění, bylo-li sjednáno; e) druh vozidla, jeho tovární značku a jeho typ; f) identifikační číslo vozidla; nebylo-li přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku vozidla; g) státní poznávací značku nebo vojenskou poznávací značku vozidla; h) číslo technického průkazu vozidla; i) číslo pojistné smlouvy.

23. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení § 15 zákona o pojištění provozu vozidla v souladu s ust. § 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., když nesplněním zákonné povinnosti pojistit své vozidlo ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do Garančního fondu ČKP tak, že jej obeslala na adrese sídla jeho advokátní kanceláře [adresa žalovaného], přestože žalovaný při registraci předmětného vozidla uvedl adresu [adresa], která byla rovněž zapsána i do velkého technického průkazu a ke změně nedošlo ani při výměně registrační značky. V daném případě nelze přičítat k tíži žalovaného povinnost, která náleží ze zákona třetí osobě, a to pojistiteli s povinností informovat žalobkyni o změně relevantních skutečností týkajících se pojištěného, respektive provozovatele či vlastníka vozidla, když JUDr. [celé jméno žalovaného] pod [IČO] byl prvotně registrován dne 22.9.2004 s uvedením adresy v žádosti [adresa] a po výměně [registrační značka] na stejnou adresu. Nejpozději 20.6.2019 tak měla žalobkyně informace o změně adresy na straně žalovaného, přičemž registr silničních vozidel přijal žádost žalovaného o informaci dokonce již dne 14.12.2018. Na základě výše uvedeného má tak soud za to, že nárok žalobkyně není důvodný, když žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení daného příspěvku dle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., nezaslala ve stanovené jednoroční lhůtě na žalovaným uvedenou adresu, neboť tak bylo učiněno až po uplynutí dané lhůty, a to přestože žalobkyni měla být známá adresa žalovaného v [obec a číslo]. Soud proto shledal, že nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby uhradil příspěvek do garančního fondu žalobkyně a s ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 400 Kč představující 100 Kč za každý ze čtyř úkonů (odpor ze dne 16. 8. 2021, účast při jednání dne 24. 3. 2022, účast při jednání dne 21. 4. 2022 a účast při jednání dne 12. 5. 2022) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.