12 C 33/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 187,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 187,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 7. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 2. 9. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 187,53 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 11. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně, jako úvěrující, zavázala poskytnout žalovanému, jako úvěrovanému, úvěr ve výši 2 000 Kč a žalovaný se zavázal, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 6. 12. 2020 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 619,53 Kč. Žalovaný však žalobkyni úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradil, žalobkyni tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 7. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalovanému tak bylo doručeno dne 7. 4. 2022.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 8. 11. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému bezhotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit nejpozději do dne 6. 12. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně, před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost a totožnost žalovaného (smlouvou o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami, kopií občanského průkazu, výpisem z účtu). Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit žalobkyni úrok a poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši 619,53 Kč nejpozději do 6. 12. 2020, porušil však své závazky, když poskytnuté peněžní prostředky v této lhůtě žalobkyni nevrátil. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, přesto však dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena (předžalobní upomínkou ze dne 2. 8. 2021, emailová výzva ze dne 26. 8. 2021).

5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují tvrzení žalobkyně, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů, navržených žalobkyní.

6. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni řádně a včas nevrátil, tudíž se dostal dle 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle poskytnutých peněžních prostředků a poplatku za poskytnutí úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 187,53 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 000 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

9. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.