12 C 341/2020
č. j. 12 C 341/2020-18
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 142 § 149 § 153 § 157 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2053
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 950 Kč od 29. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 29. 7. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla dne [datum] ošetřena na protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní, přičemž náklady za poskytnuté ošetření a pobyt na záchytné stanici činí 1 950 Kč a žalovaná dne [datum] dluh co do důvodu a výše písemně uznala, avšak do podání žaloby ničeho neuhradila, a to ani na písemnou výzvu žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne [datum] vyvěšena na úřední desce soudu.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně je příspěvkovou organizací, zřízenou [územní celek] za účelem poskytování zdravotnické péče a zajišťování činností s tím souvisejících, a tedy i provozováním záchytné služby. Dne [datum] bylo žalované poskytnuto ošetření v protialkoholní stanici na adrese [adresa]. Při propuštění byla žalované vystavena faktura znějící na částku 1 950 Kč, splatná do 28. 7. 2019 a současně žalovaná podepsala listinu„ Uznání dluhu“ (fakturou [číslo] uznáním dluhu ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovanou upomínkou k zaplacení uvedené částky (upomínkou, podacím lístkem).
5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 13 a následujících zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve spojení s § 17 odst. 4 zák. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči, která není hrazena ze zákonného zdravotního pojištění, a proto žalované vznikla povinnost žalobkyni uhradit částku, kterou na tuto péči vynaložila. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná svůj dluh uznala a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni za tuto péči zaplatila, a proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč.
7. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, je v prodlení s plněním peněžního dluhu, a žalobkyně má tak právo požadovat po žalované vedle tohoto plnění také úroky z prodlení dle § 1970 o. z., když z důvodu shora uvedených je zřejmé, že žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po splatnosti faktury. Výše úroku z prodlení pak byla přisouzena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud rozhodl o výši úroků z prodlení v této výši vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.