12 C 348/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku částka s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, se sídlem adresa, IČO: IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, zatímco žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s poplatkem ve výši částka, tj. celkem částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka, kdy poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž se ocitla v prodlení. Ke dni datum činila neuhrazená jistina částku částka a neuhrazený poplatek částku částka. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na svůj dluh dále ničeho neuhradila, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku částka na účet žalované, kterou se žalovaná zavázala splatit včetně poplatku ve výši částka, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka s poslední splátkou ve výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o půjčce a právního předchůdce žalobkyně (zákaznickou kartou žalované ze dne datum, smlouvou o půjčce ze dne datum včetně smluvních podmínek).

5. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně včetně příslušenství postoupeny žalobkyni jako novému věřiteli, přičemž žalovaná byla o postoupení obou pohledávek písemně informována (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek datovaným ke dni datum včetně podacího lístku ze dne datum). Dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného předžalobní upomínkou k úhradě obou dluhů. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný na tyto dluhy dále něčeho uhradil (předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru podle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“). Uzavřením výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky ve výši částka, a žalovaná se následně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně zcela neuhradila. Následně byla tato pohledávka dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupena žalobkyni. Soud zároveň přiznal žalobkyni smluvené úroky a poplatky. Ohledně výše úroků z prodlení postupoval soud v souladu s ustanovením § 369 odst. právnická osoba zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

8. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro adresa. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.