12 C 362/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 238 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 038 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 038 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 238 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 038 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla tovární značky anonymizována dvě slova, registrační značka. Žalovaný ani přes písemné upomínky žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne datum, pročež pojištění ke dni datum marným uplynutím lhůty k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného zaniklo. Žalobkyně vedle dlužného pojistného ve výši 5 038 Kč a zákonného úroku z této částky požadovala zaplacení nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba nejprve doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu uvedenou v žalobě ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno sdružené pojištění vozidla, a jejíž součástí byly též všeobecné pojistné podmínky a sazebník žalobkyně. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, s počátkem pojištění dne datum, s pololetním pojistným ve výši 8 017 Kč (pojistnou smlouvou, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem). Žalovaný ani přes písemné upomínky žalobkyně neuhradil pojistné splatné dne datum, pojištění tak zaniklo v souladu s pojistnými podmínkami žalobkyně dnem datum marným uplynutím lhůty k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného (upomínkou ze dne datum, oznámením o zániku ze dne datum, upomínkou ze dne datum). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě doporučeně zaslanou upomínkou právního zástupce žalobkyně (předžalobní upomínkou ze dne datum, podacím archem).

5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění v případě škodní události, a žalovaný se zavázal pravidelně platit žalobkyni pojistné. Žalovaný svůj závazek porušil, když neuhradil pojistné splatné dne datum, a to ani v žalobkyní dodatečně poskytnuté lhůtě do datum, kterou žalobkyně ve prospěch žalovaného stanovila daleko nad rámec jednoho měsíce, jak vyžaduje § 2804 o. z. Pojištění zaniklo marným uplynutím lhůty k dodatečnému plnění, tedy dnem datum.

7. Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

8. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 200 Kč (které žalobkyně běžně požaduje s odkazem na všeobecné pojistné podmínky, jejichž ustanovení týkající se nákladů na upomínání odkazuje na sazebník poplatků, v němž je uveden poplatek za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč za jednu upomínku) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal.

9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, přičemž tato částka představuje 92,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 3,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 728 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.