12 C 397/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 586 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 586 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 586 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně se skládá z nákladů, které žalobkyně vynaložila na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši 187,44 Kč, a na odborné lékařské vyšetření ve výši 679 Kč a vyšetření biologického materiálů ve výši 720 Kč Tyto náklady vznikly tak, že žalovaný byl dne 16. 9. 2020 v 0:55 hodin kontrolován hlídkou Policie ČR na v obci obec, kdy řídil motorové vozidlo. Žalovanému byla provedena zkouška na přítomnost omamných látek v těle přístrojem anonymizováno s pozitivním výsledkem, proto byl převezen do příjmení nemocnice právnická osoba, kde byl zjištěn pozitivní nález na amfetaminové deriváty a cannabinoidy. Žalovaný byl marně vyzýván k úhradě dlužné částky a nereagoval ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný byl dne 16. 9. 2020 v 0:55 hodin v obci obec, jakožto řidič motorového vozidla značka automobilu, registrační značka, kontrolován hlídkou Policie ČR, kdy na výzvu hlídky se podrobil orientačnímu testu na přítomnost jiných návykových látek pomocí testovací soupravy DrugWipe 5 SP s pozitivním výsledkem. S ohledem na pozitivní výsledek testu byl žalovaný převezen do příjmení nemocnice obec k lékařskému vyšetření (úředním záznamem číslo jednací číslo). Lékařským vyšetřením a testem biologického materiálu žalovaného byl potvrzen pozitivní nález na amfetaminové deriváty a cannabinoidy (žádostí o lékařské a toxikologické vyšetření při podezření z ovlivnění návykovou látkou, zprávou o výsledku toxikologického vyšetření moči). V souvislosti s přepravou žalovaného do nemocnice vznikly žalobkyni náklady ve výši 187 Kč (vyúčtováním nákladů za použití služebního dopravního prostředku), v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálů žalovaného žalobkyně uhradila částku 679 Kč a částku 720 Kč (fakturou číslo ze dne 16. 1. 2021 a fakturou číslo ze dne 6. 10. 2020). Náklady vzniklé v souvislosti s lékařským vyšetřením a vyšetřením biologického materiálu žalovaného hradila žalobkyně (výpisy z účtu ze dne 3. 11. 2020 a ze dne 25. 1. 2021). Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 5. 3. 2021, která byla splatná do 15 dnů od jejího doručení (předžalobní upomínkou s dodejkou). Žalovaný neprokázal, zda a jakou částku žalobkyni uhradil.

5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil dle ust. § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok z bezdůvodného obohacení, když za žalovaného žalobkyně plnila, co měl po právu plnit sám. Povinnost vyšetřované osoby hradit náklady lékařského vyšetření, vyšetření biologického materiálů a dopravy do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyplývá z ust. § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a dle ust. § 16 odst. 9 zákona č. 379/2005 Sb., za dopravu do zdravotnického zařízení odpovídá osoba, která k vyšetření podle odst. 4 vyšetřovaného vyzvala. Vzhledem k tomu, že u žalovaného bylo důvodné podezření na přítomnost jiných návykových látek a tato skutečnost byly následně potvrzeny jednak orientačním testem a následně i lékařským vyšetření, kdy byl u žalovaného zjištěn pozitivní nálet na amfetaminové deriváty a cannabinoidy, postupovala žalobkyně v souladu se zákonem, a náklady na tento postup tak v důsledku svého jednání nese žalovaný. Žalobkyně v důsledku úkonů, které má povinnost v takových situacích provést a zajistit, uhradila anonymizováno nemocnici obec náklady provedeného lékařského vyšetření žalovaného a následného odběru a vyšetření biologického materiálu, které je povinen hradit žalovaný.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je od soudního poplatku osvobozena podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), uložil povinnost zaplatit soudní poplatek žalovanému, a to v intencích ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku vychází z položky 1 bod 1. písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebník).

10. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.