12 C 406/2020
č. j. 12 C 406/2020-44
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 9 922 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně. Soud uznal ústní smlouvu o přepravě zboží a prokázané splnění služby žalobkyní. Povinnost zaplatit byla odůvodněna porušením povinnosti vyplývající ze § 2555 a § 2564 o.z. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 200 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 922 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 922 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 922 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 922 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná si u žalobkyně v průběhu roku 2019 telefonicky objednala převoz zboží z obec do obec na anonymizováno, do obec a do obec Cena za přepravu je mezi účastníky dlouhodobě stanovena na základě ústní dohody, která byla v minulosti žalovanou akceptovaná i hrazená. Služba přepravy zboží byla žalobkyní splněna a následně žalované i vyúčtována na celkovou částku 9 922 Kč. Vystavená vyúčtování nebyla žalovanou v termínu splatnosti uhrazena, proto byla žalovaná opakovaně vyzvána k jejich neprodlené úhradě ve lhůtě 10 dnů po obdržení výzvy k úhradě, žalovaná však na výzvy nereagovala a dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
2. Usnesením ze dne datum, vydaným pod č. j. číslo jednací, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svoji místní nepříslušnost a po právní moci rozhodnutí věc postoupil zdejšímu soudu s odůvodněním, že z výpisu obchodního rejstříku vyplývá ke dni podání žaloby sídlo žalované na adrese adresa.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo řádně doručeno dne datum.
4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.
5. Z faktury číslo soud zjistil, že toto vyúčtování, znějící na částku 484 Kč, bylo žalobkyní vystaveno dne datum, a to na základě dopravy zboží na trase obec - obec. Splatnost vyúčtování byla určena dnem datum.
6. Z faktury číslo soud zjistil, že toto vyúčtování, znějící na částku 3 630 Kč, bylo žalobkyní vystaveno dne datum, a to na základě dopravy zboží na trase obec - obec. Splatnost vyúčtování byla určena dnem datum.
7. Z faktury číslo soud zjistil, že toto vyúčtování, znějící na částku 3 630 Kč, bylo žalobkyní vystaveno dne datum, a to na základě dopravy zboží na trase obec – obec. Splatnost vyúčtování byla určena dnem datum.
8. Z faktury číslo soud zjistil, že toto vyúčtování, znějící na částku 2 178 Kč, bylo žalobkyní vystaveno dne datum, a to na základě dopravy zboží na trase obec – obec. Splatnost vyúčtování byla určena dnem datum.
9. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalované, provedeného dne datum, soud ověřil, že žalovaná je v obchodním rejstříku vedena pod IČO a se zapsaným sídlem na adrese adresa.
10. Z objednávky tisku ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím žalobkyně dodala zboží specifikované v listině na doručovací adresu adresa, PSČ obec.
11. Z e-mailové korespondence účastníků ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaná objednala prostřednictvím elektronické pošty převoz zboží do obec, kterou jí dispečer žalobkyně následným emailem potvrdil.
12. Z potvrzení žalované jako odesílatele ze dne 27. 9. (bez uvedení roku) soud ověřil, že žalovaná potvrdila přepravu 4 palet z obec do obec dne číslo.
13. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
14. Dle ustanovení § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o.z.“), se smlouvou o přepravě věci dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.
15. Podle ust. § 2556 o.z. odesílatel potvrdí dopravci na jeho žádost objednávku přepravy. Dopravce potvrdí odesílateli na jeho žádost převzetí zásilky. Potvrzení vyžadují písemnou formu.
16. Podle ust. § 2564 odst. 1 o.z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Dle odst. 2 téhož ustanovení není-li výše přepravného ujednána, náleží dopravci přepravné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k obsahu závazku.
17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že účastníci uzavřeli ústně smlouvu o přepravě zboží dle ustanovení § 2555 o.z., na jejímž základě se žalobkyně, jakožto dopravce, zavázala přepravit věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a žalovaná, jakožto odesílatel, se zavázala zaplatit dopravci přepravné. Žalovaná jako odesílatel nezaplatila přepravné ve výši sjednané účastníky předem na základě předcházející obchodní praxe, a porušila tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy.
18. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení.
19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
21. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
22. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.