12 C 469/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 084 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 300 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 784 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 784 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala na žalované zaplacení částky 9 084 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo odpovědnost dopravce v silniční nákladní dopravě pro vozidlo zn. [příjmení], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 17 568 Kč, splatné čtvrtletně ve výši 4 392 Kč vždy k 16. dni [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] měsíce kalendářního roku. Žalovaná ani přes písemné upomínky žalobkyni neuhradila pojistné splatné dne [datum]. Žalobkyně dále žalobou uplatnila zákonný úrok z částky 8 784 Kč od [datum], tj. ode dne následující po splatnosti a rovněž poplatek za písemnou upomínku ve výši 300 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo doručeno dne [datum].

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako„ Pojistná smlouva [číslo]“. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] s automatickou prolongací o jedno další pojistně období, jestliže některá ze smluvních stran písemně nesdělí druhé smluvní straně nejméně šest týdnů před uplynutím příslušného pojistného období, že na dalším trvání pojištění již nemá zájem. Roční pojistné bylo v pojistné smlouvě sjednáno ve výši 17 568 Kč a splatnost čtvrtletního pojistného ve výši 4 392 Kč byla stanovena vždy k 16. dni 1., 4., 7. a 10. měsíce kalendářního roku (pojistnou smlouvou). Žalovaná ani přes písemné upomínky žalobkyně neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum] a pojištění dnem [datum] zaniklo. Žalovaná dlužné pojistné žalobkyni neuhradila ani přes opakované výzvy žalobkyně k jeho úhradě (upomínkou ze dne [datum], oznámením o zániku ze dne [datum], dodejkou). Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě doporučeně zaslanou upomínkou právního zástupce žalobkyně (předžalobní upomínkou ze dne [datum], podacím archem).

5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události, a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná svůj závazek porušila, když neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužné pojistné řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

7. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč (které žalobkyně běžně požaduje s odkazem na sazebník poplatků) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum] ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal.

8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeho nepatrné části a jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř., nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 084 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.