Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

12 C 47/2021

č. j. 12 C 47/2021-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH10:2022:12.C.47.2021.1

Citované zákony (17)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 720 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 kapitalizovaným částkou 337,57 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 720 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 12. 9. 2018 zaslala žalované výzvu, v níž ji vyzvala k provedení řádné přihlášky odběratele elektřiny, případně k zaslání čestného prohlášení ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, že nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Zároveň byla žalovaná ve výzvě upozorněna na možnost vystavení zákonné přirážky ve výši 5 000 Kč za nesplnění oznamovací povinnosti v zákonem stanovené lhůtě. Žalovaná nesplnila oznamovací povinnost stanovenou zákonem, neboť na výzvu nereagovala a přihlášku ani čestné prohlášení žalobkyni v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, tj. nejpozději k datu 22. 10. 2018, nedoručila, a k datu 31. 10. 2018 se proto považuje za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za jeden rozhlasový přijímač. Žalované byla dále za nesplnění oznamovací povinnosti vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 28. 1. 2020 výzvu k úhradě přirážky ve výši 5 000 Kč a dlužných rozhlasových poplatků, v níž stanovila přiměřenou lhůtu k úhradě. Žalovaná se následně, ke dni 10. 2. 2020, odhlásila z evidence poplatníků rozhlasového poplatku, v důsledku čehož zaslala žalobkyně žalované potvrzení o odhlášení z evidence poplatníků rozhlasového poplatku s vyčíslením celkové dlužné částky k datu odhlášení. Žalovaná však do dne podání žaloby, i přes zaslání předžalobní výzvy na dlužných rozhlasových poplatcích, nezaplatila ničeho. Žalobkyně eviduje za žalovanou za období od 1. 11. 2018 do 10. 2. 2020 dluh v celkové výši 5 720 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 5 720 Kč za období od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 337,57 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 3. 2. 2021 tak, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě zcela neuznala, když již před podáním žaloby probíhala mezi účastníky komunikace, během které již od počátku žalovaná popírala jakýkoliv nárok žalobkyně na úhradu jakékoliv částky. Žalovaná uvedla, že svou oznamovací povinnost splnila již ke dni 10. 10. 2018, kdy emailem doručila žalobkyni čestné prohlášení o tom, že není držitelem žádného rozhlasového přijímače ve smyslu doručené výzvy. Tuto skutečnost žalovaná žalobkyni opakovaně sdělovala, ale žalobkyně ji vytrvale ignorovala. Žalovaná i její právní zástupkyně vždy s žalobkyní komunikovaly prostřednictvím emailové komunikace, a to plně dle instrukcí poskytnutých žalobkyní – na emailový kontakt [email]. Z této emailové adresy i sama žalobkyně zasílala své zprávy žalované i její právní zástupkyni. Zároveň dne 6. 2. 2020 žalobkyně sdělila žalované, že reakci ze dne 10. 10. 2018 neeviduje, a požádala ji o prokázání odeslání odpovědi na výzvu odběrateli elektřiny. Právní zástupkyně žalované reagovala obratem přípisem ze dne 10. 2. 2020, ke kterému doložila zprávu ze dne 10. 10. 2018 včetně veškerých hlaviček prokazujících odeslání. Z těchto důkazů je podle žalované nepochybné, že žalovaná svou povinnost splnila dne 10. 10. 2018 a nárok žalobkyně je zcela neoprávněný.

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), která se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila, přičemž o odročení jednání nežádala.

4. Soud jednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když se žalovaná ani její právní zástupkyně nedostavila k jednání, ačkoliv byla řádně předvolána. <b>5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění na základě provedených důkazů.</b> 6. Z výzvy odběrateli elektřiny [variabilní symbol] ze dne 12. 9. 2018 včetně přílohy s doručenkou, se podává, že žalobkyně žalovanou, jakožto odběratele elektřiny, který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, vyzvala k přihlášení k placení rozhlasového poplatku, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy, nebo k zaslání písemného čestného prohlášení do 30 dnů od doručení výzvy v případě, že žalovaná nevlastní, nedrží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá rozhlasový přijímač. Pro účely zaslání řádně vyplněné přihlášky čí písemného čestného prohlášení uvedla žalobkyně adresu: [název žalobkyně] – rozhlasové poplatky, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], nebo e-mail: [email]. Závěrem žalovanou upozornila na skutečnost, že pokud nesplní svou oznamovací povinnost a neoznámí, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku, ani nedoručí na adresu Českého rozhlasu čestné prohlášení ve výše uvedených lhůtách, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky, přičemž nesplnění oznamovací povinnosti bude mít za následek také vystavení zákonné přirážky k poplatkům ve výši 5 000 Kč.

7. Z předžalobní výzvy [variabilní symbol] k zaplacení přirážky ze dne 27. 1. 2020 včetně přílohy s doručenkou soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovanou na skutečnost, že marným uplynutím lhůty ke splnění oznamovací povinnosti, tj. od 31. 10. 2018, se žalovaná považuje za poplatníka rozhlasového poplatku, s povinností platit rozhlasové poplatky od listopadu 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila oznamovací povinnost, byla jí vystavena zákonná přirážka ve výši 5 000 Kč, přičemž žalobkyně jí dopisem vyzvala k řádnému uhrazení rozhlasového poplatku za měsíce listopad 2018 až prosinec 2019 ve výši 630 Kč a přirážky ve výši 5 000 Kč ve prospěch bankovního účtu [bankovní účet], [variabilní symbol], a to do 21 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy.

8. Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020, přehledu předpisů a rozpisu úroků [variabilní symbol], soud ověřil, že žalovaná, přestože je ode dne 31. 10. 2018 evidována jako poplatník rozhlasového poplatku, neuhradila v období od listopadu 2018 do března 2020 měsíční rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky 6 657,57 Kč, skládající se z dlužného rozhlasového poplatku ve výši 720 Kč, zákonné přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti právnickou osobou ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 5 720 Kč od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020, soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.

9. Z výtahu z tabulky s údaji o žalované, jakožto odběrateli elektřiny dodavatele [právnická osoba], se podává, že žalovaná je odběratelem elektřiny na adrese [adresa].

10. Z emailu právní zástupkyně žalované ze dne 6. 2. 2020 včetně všech příloh i PNG souborů, soud zjistil, že právní zástupkyně žalované zaslala z emailové adresy [email], dne 5. 2. 2020 v 16:16 hod. elektronickou zprávu na adresu: [email], se sdělením o zaslání vyjádření ve věci společnosti [název žalované], ke zprávě bylo připojeno celkem 6 souborů – 2x plná moc, vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 4. 2. 2020 a screenshot emailové zprávy jednatele žalované z adresy [email] ze dne 10. 10. 2018, zaslaný na emailovou adresu [email]).

11. Z automatického potvrzení obdržení emailu právní zástupkyně žalované ze dne 6. 2. 2020, vzal soud za prokázané, že žalobkyně, zastoupená specialistkou rozhlasových poplatků [jméno] [příjmení], zaslala právní zástupkyni žalované v reakci na její elektronickou zprávu ze dne 5. 2. 2020, evidovanou pod [číslo jednací], potvrzení o přijetí zprávy a informaci, že požadavek byl úspěšně zaevidován a potvrzení o jeho zpracování bylo odesláno do datové schránky uvedené v evidenci poplatníka rozhlasového poplatku.

12. Ze sdělení žalobkyně ze dne 6. 2. 2020, včetně doručenky, soud ověřil, že žalobkyně žalovanou informovala o skutečnosti, že v daném období ze strany žalované neeviduje požadovanou reakci na výzvu k přihlášení do evidence rozhlasových poplatníků ani zaslání čestného prohlášení. Pro případ, kdy by měla žalovaná doklady, prokazující odeslání odpovědi na výzvu odběrateli elektřiny (např. dokument o kladném vyřízení reklamace u České pošty nebo doručenku datové zprávy), vyzvala ji žalobkyně k neprodlenému předložení s tím, že e-mailová komunikace není stoprocentně spolehlivá. Závěrem žalobkyně vyzvala žalovanou ke sdělení informace o aktuálním počtu rozhlasových přijímačů a o zvolené četnosti hrazení rozhlasových poplatků prostřednictvím formuláře přiloženého k předžalobní výzvě, přičemž žalovanou upozornila, že tento formulář slouží také k odhlášení pro případ, jestliže žalovaná nevlastní, nedrží, nebo alespoň 1 měsíc z jiného právního důvodu neužívá rozhlasový přijímač.

13. Ze sdělení žalobkyně ze dne 3. 4. 2020, včetně emailové zprávy, vzal soud z prokázané, že žalobkyně, jednající specialistou rozhlasových poplatků, panem [jméno] [příjmení], dne 3. 4. 2020 zaslala žalované elektronickou zprávu, v jejíž příloze sdělila žalované, že žalobkyně ke správě všech dokumentů povinně využívá spisovou službu, tudíž každý dopis/email/fax je v systému spisové služby řádně zaznamenán a je mu přiděleno unikátní číslo jednací. Dokument se eviduje od jeho přijetí až po zpracování a následné archivaci, tudíž v případě, že je dokument žalobkyni řádně doručen, není možné, aby došlo k jeho nezpracování. Současně je po zpracování každého relevantního dokumentu nebo zprávy poplatníkovi zasláno potvrzení. Žalobkyně neevidovala žádný e-mail žalované z rozhodného období, kdy doručení prvního příchozího čestného prohlášení evidoval ke dni 10. 2. 2020. Na základě uvedených argumentů žalobkyně považovala nedoplatek a vystavenou přirážku za oprávněnou, proto opětovně žalovanou vyzval k uhrazení částky 5 720 Kč.

14. Z přípisu žalované ze dne 4. 2. 2020 včetně potvrzení o doručení ze dne 6. 2. 2020 vzal soud za prokázané, že právní zástupkyně žalované v reakci na předžalobní výzvu žalobkyně zaslala žalobkyni přípis, v němž nárok žalobkyně neuznala, jelikož žalovaná svou oznamovací povinnost splnila 10. 10. 2018 odesláním prohlášení prostřednictvím elektronické pošty na adresu [email], což doložila prohlášením a výpisem potvrzení o odeslání zprávy od [právnická osoba].

15. Ze zprávy žalované bez uvedení data (založené ve spise pod č. l. 13) se podává, že právní zástupkyně žalované reagovala na předžalobní výzvu žalobkyně tak, že žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznala, jelikož svou oznamovací povinnost splnil dne 10. 10. 2018 odesláním prohlášení prostřednictvím elektronické pošty na adresu [email], přičemž uvedla, že tuto informaci poskytuje již podruhé, kdy poprvé tak činila dne 4. 2. 2020.

16. Z emailového kontaktu na internetových stránkách soud ověřil, že na webových stránkách je uveden kontakt žalobkyně ve znění adresy: [adresa žalobkyně], datové schránky: [anonymizováno], emailové adresy: [email], a telefonního čísla: [tel. číslo].

17. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují tvrzení žalobce a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

18. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 2 zákona č. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, poskytuje [název žalobkyně] službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí. Podle ust. §3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. Podle odst. 8 téhož ustanovení je z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona; b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1;c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle ust. § 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí, že poplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě; b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 4 nepravdivě uvedl nižší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů nebo neoznámil zvýšení jejich počtu; c) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 5 nepravdivě uvedl nižší počet provozoven; d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek; e) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně je právnickou osobou, zřízenou za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Žalované vznikla povinnost hradit rozhlasový poplatek, když se s účinností od 31. 10. 2018 stala poplatníkem rozhlasového poplatku s jedním rozhlasovým přijímačem. Žalovaná se tak stala poplatníkem ze zákona z důvodu nesplnění oznamovací povinnosti dané zákonem, a je tak povinna uhradit přirážku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná neprokázala zaslání písemného čestného prohlášení žalobci o tom, že nevlastní rozhlasový přijímač, když z výřezu snímku obrazovky s elektronickou zprávou taková skutečně prokazatelně nevyplývá. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně v období od listopadu 2018 do března 2020 nehradila, tudíž se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužného poplatku i zaplacení úroku z prodlení.

20. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario). Důvodné žalobě proto soud v celém rozsahu vyhověl.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, čímž se připravila o možnost vyjádření a případného předložení dalších důkazů, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.