12 C 48/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a žalobkyni předat vyklizenou bytovou jednotku č. , hodnota, , o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím, která se nachází v 5. podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 2 + 1 s příslušenstvím, který se nachází v 5. podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , a vyklizený jej žalobci odevzdat do 3 dnů od právní moci rozsudku. Nájem byl se žalovaným sjednán nájemní smlouvou ze dne , datum, , avšak žalovaný se dopustil hrubého porušení uvedené nájemní smlouvy, když neuhradil nájemné a náklady na služby za období delší než 3 měsíce. Žalobkyně tak nájemní smlouvu vypověděla dopisem ze dne , datum, a vyzvala žalovaného k vyklizení a předání bytu. Žalovaný však byt nevyklidil a žalobkyni zpět nepředal, kdy zároveň žalobkyni dluží úhrady za nájemné a zálohy na související služby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyni byla vlastníkem nemovitosti, hlavním městem , adresa, , svěřena správa budovy č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 432 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, (výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, jejímž předmětem bylo užívání bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 v 5. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , or. č. , hodnota, k.ú. , adresa, , žalovaným. Žalobkyně a žalovaný si ve smlouvě sjednali, že měsíční nájemné spolu se zálohami na služby je žalovaný povinen platit nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (smlouvou o nájmu bytu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ). S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou nájemného a nákladů na služby za období delší než 3 měsíce žalobkyně vypověděla nájem bytu s tříměsíční výpovědní dobou a vyzvala žalovaného k vyklizení a odevzdání předmětného bytu po uplynutí výpovědní doby, žalovaného současně poučila o možnosti vznést do dvou měsíců od doručení proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců od jejího doručení (upomínkou ze dne , datum, , výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, s doručenkou). Žalovaný byl dále vyzýván k vyklizení bytu, a to i předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, avšak ani poté byt nevyklidil (výzvou k vyklizení ze dne , datum, včetně dodejky, předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího lísku) V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný zaplatil dlužné nájemné, ani že by podal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, která byla žalovanému doručena (dodejkou výpovědi).

5. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci je rozhodné, že žalobkyně je pověřena hlavním městem Praha jakožto vlastníkem správou nemovitosti, v níž se nachází byt, který byl dán do nájmu (užívání) žalovanému nájemní smlouvou. Žalovaný nezaplatil žalobkyni řádně a včas nájemné a zálohy na služby za období březen až červen 2023 včetně. Žalobkyně výpovědí ze dne , datum, vypověděla žalovanému nájem předmětného bytu s tříměsíční výpovědní dobou, s odůvodněním, že žalovaný hrubě porušil svou povinnost, a to neplacením nájemného a záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu řádně a včas. Zároveň žalovaného poučila, že může do dvou měsíců od doručení této výpovědi podat žalobu na přezkum její oprávněnosti. Nebylo prokázáno, že by žalovaný ke dni doručení výpovědi dlužnou částku zaplatil, ani že by podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi. V řízení nebyla tvrzena ani prokázána existence skutečností, které by nasvědčovaly, že je výkon práva žalobkyně zjevným zneužitím práva.

6. Pokud jde o hmotněprávní posouzení věci, podle § 2286 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) platí, že nájem bytu zanikne písemnou výpovědí. Podle § 2288 o.z. může pronajímatel vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, a to zejména tím, že řádně a včas nezaplatí nájemné a zálohy za plnění poskytovaná s užíváním bytu. V písemné výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi (§ 2288 odst. 3 o.z.). Pronajímatel ve výpovědi poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (§ 2286 odst. 2 o.z.) ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy výpověď nájemci došla (§ 2290 o.z.), jinak je výpověď neplatná (§ 2286 o.z.). Podle ustanovení § 2286 o.z. písemná výpověď pronajímatele musí nájemci dojít. Podle § 2292 o.z. odevzdá nájemce pronajímateli byt v den, kdy nájem končí.

7. Základním předpokladem platnosti výpovědi je existence nájemního vztahu mezi účastníky, které vzniklo na základě uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně dala žalovanému platnou výpověď z nájmu předmětného bytu. Písemná výpověď má všechny náležitosti platného jednostranného právního úkonu, včetně uvedení, že jde o výpověď s výpovědní dobou, je v ní dostatečně určitě vymezen i důvod výpovědi a poučení o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat žalobu na přezkoumání její oprávněnosti. Žalovaný k dnešnímu dni nepodal žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy žalované došla. Proto soud nemohl ani přezkoumávat, zda byly výpovědní důvody tam uvedené naplněny. Uplynutím výpovědní doby nájem žalovaného skončil (dle ustanovení § 2231) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném, aby byt odevzdal. Dnem, kdy nájem skončil, vznikla žalovanému povinnost (§ 2292 o. z.) odevzdat byt žalobkyni. Užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2471/2010, ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014 a rozsudek sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, ze dne 5. 6. 2019). Vyklizení bytu v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat - např. odevzdáním klíčů - nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 49/2006, ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4354/2016). Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2105/2017); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče). V den, kdy nájem skončil, žalovaný byt nevyklidil, žalobkyni nepředal a ani byt neopustil takovým způsobem, že žalobkyni muselo být bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že v něm již nebydlí (a uplatnila by se tak domněnka odevzdání bytu stanovená v § 2292 věta třetí o. z.). Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to náhrada nákladů řízení však účelně vynaložených. Žalobkyně je městskou částí, jednotkou místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je povinna spravovat svěřený i vlastní majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je přitom vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není zde proto zásadně důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 1180/10; nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 195/11; nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12). Není tím však vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné shledat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené.

10. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši , částka, , neboť se jedná o náklad nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu a paušální náhradu, jež by byla žalobkyni přiznána za jednotlivé procesní úkony jako účastníku bez právního zastoupení, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Tato částka přitom činí , částka, a odpovídá dvěma paušálním náhradám po , částka, připadajícím na předžalobní výzvu k plnění a na sepsání návrhu ve věci samé, a to v souladu § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 shora citované vyhlášky. Celkem tak soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . , právnická osoba, s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.11. , adresa, k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.