12 C 484/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 6 148 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou Okresnímu soudu v Kroměříži dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 148 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby provozovatel automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, neměl od datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 848 Kč. Předmětná pohledávka žalobkyně se skládá z příspěvku vypočteného ze zákonné denní sazby ve výši 86 Kč vynásobené počtem 68 dní, po niž bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, zákonného úroku z prodlení a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.

2. Usnesením ze dne 24. 7. 2020, vydaným pod číslo jednací, vyslovil název soudu svoji místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil zdejšímu soudu. Usnesení nabylo právní moci dnem datum.

3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 11. 11. 2020, vydaným pod číslo jednací, soud výše uvedené žalobě zcela vyhověl a žalovaného vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Platební rozkaz byl žalovanému doručen dne datum do vlastních rukou.

4. V odporu ze dne datum, doručeném zdejšímu soudu dne datum, žalovaný uvedl, žalobkyně jej do dne podání odporu žádným způsobem neinformovala o existenci dluhu, když na adresu žalovaného (ulice a číslo, obec), na které žalovaný žije již od roku 2015, což je řádně uvedeno v rejstříku ARES, nepřišlo žádné upozornění ani výzva k platbě.

5. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že podmínkou nároku na zaplacení předmětného příspěvku je zaslání písemné výzvy žalobkyně žalovanému, kdy splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne datum doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p., s podacím číslem anonymizováno. Obdobným způsobem žalobkyně žalovanému zaslala i II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum s podacím číslem anonymizováno, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení částky 6 308 Kč skládající se z příspěvku ve výši 5 848 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 160 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Ohledně výzvy ze dne datum žalobkyně navrhla, aby si soud případně vyžádal zprávu o doručování zásilky s podacím číslem anonymizováno od České pošty, s.p. Závěrem žalobkyně odkázala na § 4 odst. 6 Zákona, který zakládá povinnost žalobkyně výzvu k úhradě příspěvku toliko odeslat, případné nedoručení výzvy z důvodu neohlášené změny adresy žalovaného tak nemůže jít k tíži žalobkyně.

6. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že dne datum odeslala žalovanému výzvu doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p., s podacím číslem anonymizováno, přičemž doklad o doručení této výzvy žalobkyně soudu nemůže předložit, neboť externí partner žalobkyně, který pro ni zajišťuje odesílání výzev doklady o doručení nearchivuje a žalobkyně jej tak nemá k dispozici. Prokázat doručení výzvy není možné ani doložit například screenshotem z online sledování zásilek České pošty, s. p. na webových stránkách, neboť zde lze dohledat pouze detailní informace k zásilkám odeslaným nejdéle před jedním rokem. Žalobkyně pak za den doručení výzvy považuje až 15. den následující po jejím odeslání, tj. den datum. Splatnost příspěvku tak dle žalobkyně nastala dne datum. Obdobným způsobem žalobkyně žalovanému odeslala i II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum s podacím číslem anonymizováno, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení částky 6 308 Kč skládající se z příspěvku ve výši 5 848 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 160 Kč. Zásilka byla žalovanému doručena dne datum, přičemž doručení této upomínky bylo stvrzeno podpisem matky žalovaného na doručence. Žalobkyně tak měla důvodně za to, že se tato upomínka dostala do sféry vlivy žalovaného a ten tak měl objektivní příležitost se s jejím obsahem seznámit. Veškerá korespondence byla žalovanému doručována na adresu sdělenou žalobkyni Ministerstvem dopravy postupem podle § 15 odst. 3, 7 a 8 a odst. 12 písm. a) Zákona. Žalovaný je od datum dosud registrovaným vlastníkem předmětného vozidla a v registru vozidel má evidovánu adresu adresa. Žalobkyně tak vycházela při obesílání žalovaného z této adresy, a to v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Žalobkyně má tak za to, že nemůže jít v důsledku k její tíži skutečnost, že žalovaný se na této adrese případně nezdržuje, nebo že si zde případně nepřebírá poštu. Pakliže tedy žalovaný změnil adresu svého trvalého bydliště, bylo jeho povinností tuto změnu nahlásit příslušnému orgánu evidence vozidel a svoji aktuální adresu trvalého pobytu nechat zapsat do registru vozidel. Kdyby žalovaný takto učinil, byly by mu upomínky zasílány na adresu jím sdělenou. Nelze se tedy vůči žalobkyni dovolávat toho, že žalovaný se na adrese evidované v registru vozidel nezdržoval. Kdyby žalobkyně žalovaného obesílala na jinou adresu, mohl by pak žalovaný například namítat, že žalobkyně žalovanému nezasílala upomínky na adresu evidovanou právě registru vozidel, ze kterých měla vycházet v souladu s výše uvedeným ustanovením. Jelikož však žalovaný na výše zmíněné zásilky žalobkyně nereagoval, rozhodla se právní zástupkyně žalobkyně obeslat žalovaného předžalobní upomínkou na adresu jeho sídla evidovanou v živnostenském rejstříku. Právní zástupkyně žalobkyně proto žalovanému odeslala na tuto adresu předžalobní upomínku dne datum doporučeně prostřednictvím České pošty, s.p., s podacím číslem anonymizováno. Zásilka byla uložena dne datum na poště obec a číslo v úložní lhůtě do datum, neboť žalovaný měl sjednanou výhradu odnášky. Ani na tuto upomínku však žalovaný nijak nereagoval a zůstal zcela pasivní.

7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.

8. Ze zjištěných údajů o předmětném vozidle, vytištěných dne datum, soud zjistil, že se jedná o vozidlo registrační značka, značka automobilu, kdy osobou povinnou k pojištění je žalovaný s adresou bydliště v obec.

9. Z návrhu pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla pod číslo vzal soud za prokázané, že pojistná smlouva byla uzavřena dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba k vozidlu značka automobilu, registrační značka.

10. Z upomínky ze dne datum, výzvy ze dne datum, poštovního podacího archu k výzvě k úhradě ze dne datum, druhé upomínky ze dne datum a informace o zásilce s podacím číslem anonymizováno ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvků do garančního fondu ČKP, přičemž v obou případech byly žalovanému adresovány na adresu v obec. Převzetí druhé upomínky stvrdila svým podpisem matka žalovaného dne datum.

11. Z předžalobní upomínky právní zástupkyně, podacího archu, sledování zásilek České pošty k zásilce anonymizováno ze dne datum, soud ověřil, že předžalobní výzva byla žalobkyní doručována žalovanému na adresu adresa. Zásilka byla s ohledem na sjednanou výhradu odnášky uložena do datum.

12. Z výpisu registru vozidel, vytištěného dne datum žalobkyní, soud zjistil, že u žalovaného je uvedena adresa adresa, s uvedením změn vozidel v roce 2013, 2015 a 2018 a dále informace o nepojištění v období od datum do datum, a za dobu od datum do datum.

13. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.

14. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný, který je provozovatelem automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, neměl od datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Nesplněním této zákonné povinnosti ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 848 Kč. Žalobkyně proto zaslala žalovanému dne datum na adresu adresa, výzvu k úhradě příspěvku ve výši 6 148 Kč. Žalovaný částku neuhradil ani v dodatečné lhůtě, a proto jej žalobkyně opětovně dne datum a datum na téže adrese vyzvala k úhradě nedoplatku společně s úrokem z prodlení v celkové výši nejprve 6 178 Kč a poté ve výši 6 308 Kč, avšak ani na tuto výzvu žalovaný neuhradil nic. Právní zástupkyní žalobkyně pak byla dne datum žalovanému zaslána předžalobní upomínka na adresu adresa, na kterou žalovaný také nereagoval.

15. Podle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů („ dále jen zákon o pojištění provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci 16. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

17. Podle ust. § 4 odst. 6 zákona o pojištění provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

18. Dle ust. § 15 zákona o pojištění provozu vozidla, pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.

19. Podle ust. § 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojistitel sděluje obec kanceláři pojistitelů tyto údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti: a) číslo zelené karty, datum jejího vystavení, dobu její platnosti; b) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu nebo název provozovatele vozidla podle technického průkazu vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště vlastníka vozidla anebo obchodní firmu nebo název a sídlo vlastníka vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště pojistníka anebo obchodní firmu nebo název a sídlo pojistníka; jedná-li se o vozidlo, které nepodléhá evidenci silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště vlastníka vozidla anebo obchodní firmu nebo název a sídlo vlastníka vozidla a jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště pojistníka anebo obchodní firmu nebo název a sídlo pojistníka; c) obchodní firmu a sídlo pojistitele; d) dobu trvání pojištění a dobu přerušení pojištění, bylo-li sjednáno; e) druh vozidla, jeho tovární značku a jeho typ; f) identifikační číslo vozidla; nebylo-li přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku vozidla; g) státní poznávací značku nebo vojenskou poznávací značku vozidla; h) číslo technického průkazu vozidla; i) číslo pojistné smlouvy.

20. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ustanovení § 15 zákona o pojištění provozu vozidla v souladu s ust. § 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., když nesplněním zákonné povinnosti pojistit své vozidlo ze strany žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto právnické osobě ze zákona oprávněné k příjmu příspěvku do garančního fondu, nárok na zaplacení příspěvku. Žalobkyně žalovaného opakované vyzývala k uhrazení příspěvku tak, že jej obesílala na adrese bydliště v obec, přestože žalovaný se dlouhodobě zdržoval na adrese adresa. V daném případě nelze přičítat k tíži žalovaného povinnost, která náleží ze zákona třetí osobě, a to pojistiteli s povinností informovat žalobce o změně relevantních skutečností týkajících se pojištěného, respektive provozovatele či vlastníka vozidla, když žalovaný uzavřel s pojišťovnou pojišťovna, IČO, se sídlem adresa, jako pojistitelem dne datum smlouvu o komplexním pojištění vozidla pod číslo na základě které byla povinnost pojistitele, tedy pojišťovny anonymizováno, sdělit žalobci údaje o změněném bydlišti žalovaného v souladu s ustanovením § 1 písm. b) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Na základě výše uvedeného má tak soud za to, že nárok žalobkyně není důvodný, když žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení daného příspěvku dle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., nezaslala ve stanovené jednoroční lhůtě, neboť tak bylo učiněno až po uplynutí dané lhůty, a to přestože žalobkyni měla být známá adresa sídla žalovaného v obec a číslo. Soud proto shledal, že nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby uhradil příspěvek do garančního fondu žalobkyně a s ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 148 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč, kterou je zástupce žalovaného povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalovaného a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.