12 C 65/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena název žalované – anonymizováno závod, IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice o zaplacení 2 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 450 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 195 Kč za dobu od 4. 4. 2020 do 18. 1. 2021, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 2 450 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že strany na základě dálkové komunikace uzavřely v písemné formě pojistnou smlouvu [číslo] v níž bylo sjednáno datum počátku„ Komplexního pojištění vozidla NAMÍRU“ u vozidla tovární značky [anonymizována tři slova], [registrační značka], na den 25. 6. 2019. První půlroční pojistné bylo sjednáno ve výši 3 385 Kč a bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni 3. 4. 2020 z důvodu marného uplynutí 30denní lhůty k úhradě pojistného. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil a ani nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, je od 25. 12. 2019 do 3. 4. 2020. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požadovala po žalované úhradu dluhu ve výši 2 450 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, který však kapitalizoval ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Žalobkyně tedy uplatnila úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a to za období od 4. 4. 2020 do 18. 1. 2021, tj. celkem částku 195 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo řádně doručeno dne 6. 9. 2021. <b>3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění na základě provedených důkazů.</b> 4. Z pojistné smlouvy [číslo] vzal soud za prokázané, že smlouva byla na základě dálkové komunikace v písemné formě uzavřena dne 24. 6. 2019 mezi žalobkyní, jako pojistitelem, a odštěpným závodem žalované, jakožto pojistníkem. Za kontaktní údaje pojistníka byl ve smlouvě uveden telefon: [tel. číslo], a e-mail: [email]. Předmětem smlouvy bylo komplexní pojištění vozidla NAMÍRU vozidla tovární značky [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Pojištění bylo stranami sjednáno na dobu neurčitou, s počátkem pojištění ke dni 25. 6. 2019. Výše pojistného, splatná pololetně, byla sjednána částkou 3 385 Kč, a pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období, tj. dne 25. 6. 2019.

5. Z Všeobecných pojistných podmínek, platných od ledna 2014 a Sazebníku nákladů, vzal soud za prokázané, že žalovaná se podpisem smlouvy zavázala žalobkyni v případě prodlení s úhradou pojistného, uhradit náklady na upomínání v částce 300 Kč za upomínku.

6. Z pojistky ze dne 1. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalované vydala potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] které zaslala žalované společně se zelenou kartou, a požádala žalovanou o kontrolu správnosti všech údajů.

7. Z přehledu předepsaného a uhrazeného pojistného i z bankovního výpisu vzal soud za prokázané, že žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni za období od 25. 6. 2019 do 24. 12. 2019 pojistné ve výši 3 385 Kč, se splatností dne 25. 6. 2019, které žalovaná uhradila dne 27. 6. 2019 z bankovního účtu č. [bankovní účet], s variabilním symbolem [číslo]. Za období od 25. 12. 2019 do 2. 4. 2020 bylo žalované vyměřeno ve výši 1 850 Kč se splatností ke dni 3. 4. 2020. Žalovaná dlužné pojistné za toto období nezaplatila, ani přes zaslání výzvy k úhradě ze dne 4. 4. 2020 a 11. 5. 2020, za něž si žalobkyně vyúčtovala náhradu ve výši 300 Kč/upomín.

8. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy s upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 10. 2. 2020 s dodejkou, soud ověřil, že žalobkyně žalovanou písemně upozornila na dluh ve výši 3 685 Kč u pojistné smlouvy [číslo] s upozorněním na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky do dne 2. 4. 2020. Dopis byl žalované zaslán na kontaktní adresu, uvedenou ve smlouvě, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec] u [obec].

9. Z předžalobní výzvy s podacím archem a výpisu ze sledování zásilky Českou poštou, soud ověřil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby dne 17. 8. 2020 vyzvala k úhradě částky 2 450 Kč ve lhůtě do 15 dnů od doručení dopisu, a upozornila ji, že v případě neprovedení úhrady ve stanovené lhůtě, bude podána u příslušného soudu žaloba o zaplacení dluhu včetně příslušenství, kdy výše dluhu se zvýší o úrok z prodlení a další náklady řízení.

10. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

11. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 24. 6. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 25. 6. 2019 a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pololetně pojistné ve výši 3 385 Kč. Žalovaná neuhradila vyměřené pojistné za období od 25. 12. 2019 do 2. 4. 2020, a to ani v dodatečné lhůtě. Pojištění tak v důsledku neplacení pojistného zaniklo uplynutím dne 3. 4. 2020. Žalobkyně dlužné pojistné vyčíslila částkou 1 850 Kč a vyzvala žalovanou k úhradě. Právním zástupcem žalobkyně pak byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaná také nereagovala.

12. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů („ dále jen o.z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

13. Dle ust. § 2782 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

14. Podle ust. § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

15. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události, a žalovaná se zavázala platit žalobkyni dvakrát ročně sjednané pojistné. Žalovaná svůj závazek porušila, když nezaplatila pojistné splatné ke dni 25. 12. 2019, a to ani v žalobkyní dodatečně poskytnuté lhůtě do 2. 4. 2020, kterou žalobkyně ve prospěch žalované stanovila daleko nad rámec jednoho měsíce, jak vyžaduje § 2804 o. z. Pojištění zaniklo marným uplynutím lhůty k dodatečnému plnění, tedy dnem 3. 4. 2020.

16. Žalovaná dlužné pojistné řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

17. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Ačkoliv se žalobkyně domnívá, že jí má být přiznána plná náhrada nákladů řízení, soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalované a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10.

19. O náhradě nákladů řízení proto rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 450 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

21. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.