12 C 98/2022
č. j. 12 C 98/2022-39
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Soud uznal, že žalovaná porušila povinnost ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, a to i přes předžalobní upomínku. Povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně a kapitalizované úroky byla odvozena z § 1970 a § 1968 občanského zákoníku. Rozsudek přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 232,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 573,44 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná porušila povinnost ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, dne datum, a na jejímž základě žalovaná obdržela částku 10 000 Kč, když tuto částku předchůdkyni žalobkyně ve sjednané lhůtě splatnosti, tj. do datum, nevrátila. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná dluh neuhradila ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.
2. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr byla zkoumána společností právnická osoba před uzavřením smlouvy, a to výpisy z běžného účtu a výplatními páskami. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení takové výše, která jí byla poskytnuta, tj. 10 000 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručována dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu uvedenou v žalobě i na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř.
4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované. Oba účastníci byli k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvoláni, žalobkyně se podáním ze dne datum omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání k nařízenému jednání doručováno dne datum do vlastních rukou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.
5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.
6. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě se zavázala poskytnout částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit žalobkyni poplatek ve výši 10 921 Kč a smluvní úrok. Žalovaná se zavázala celkovou částku ve výši 21 249,77 Kč zaplatit do datum.
7. Z dokumentů k ověření bonity žalované vyplývá, že před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěryschopnost žalované.
8. Z výpisu bankovního účtu vedeného u anonymizováno soud ověřil, že právnická osoba a.s zaslala dne datum na její bankovní účet částku ve výši 10 000 Kč.
9. Z dokumentace fúze sloučením vzal soud za prokázané, že dne datum došlo ke sloučení společnosti právnická osoba se společností právnická osoba, kdy veškeré jmění včetně vymáhané pohledávky přešlo na nástupnickou společnost.
10. Z notářského zápisu ze dne datum z veřejného rejstříku společnosti právnická osoba, pod sp. zn. spisová značka se podává, stanovy společnosti právnická osoba se mění tak, že obchodní firma společnosti zní právnická osoba 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně její přílohy soud zjistil, že pohledávka byla ze společnosti právnická osoba postoupena na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalované změna v osobě věřitele byla oznámena dopisem ze dne datum.
13. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že se žalobkyně pokusila záležitost vyřešit mimosoudně.
14. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně dokladu o odeslání soud ověřil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Výzva byla žalované zaslána dne datum na adresu adresa.
15. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o. s. ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.
16. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úroky a poplatkem za jeho poskytnutí. Žalovaná částku řádně neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně jed dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní.
17. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § o. z., kdy žalovaná v daném případě vystupovala jako spotřebitel, přičemž před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně poskytla žalované relevantní informace dle ust. § 1820 o. z. a ust. § 1811 o. z. Předchůdkyně žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do dne datum. Žalobkyni tak vedle nároku na vrácení jistiny vzniklo právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) a v souladu se smlouvou i právo na zaplacení smluvní pokuty a smluvního úroku. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z.
21. Na základě výše uvedeného má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto s ohledem na výše uvedené rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.