14 C 100/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 376 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum uplynula lhůta 80 let trvání práva stavby zřízeného na základě Smlouvy o stavební právu ze dne datum, kterou uzavřel Zemský výbor pro adresa s Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků. Předmětem smlouvy bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku Anonymizováno v adresa, a to za účelem stavby budova a bytů pro bytové potřeby členů družstva. Žalobce jako právní nástupce Zemského výboru je vlastníkem pozemků parcelní číslo hodnota a parcelní číslo hodnota (původně č.k. Anonymizováno v katastrálním území adresa, a to na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a ke dni datum se stavba Anonymizováno Anonymizováno p. Anonymizováno stala součástí pozemku parc. č. hodnota. Žalovaní předmětné nemovitosti užívali bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobce obohacují. Žalobce proto po žalovaných žádá částku odpovídající výši v čase a místě obvyklého nájemného za období od datum do datum. Předžalobní výzvě žalovaní nevyhověli. Žalobce nesouhlasí s tím, že by žalovaní nemovitost vydrželi, neboť jejich držba se od samého počátku neopírala o právní důvod, který by byl způsobilý k nabytí věcného práva, žalovaní rovněž nebyli v dobré víře.

2. Z dalších vyjádření žalobce plyne, že pokud jde o aktivní legitimaci má za to, že s pozemky hospodařil, tedy splnil i tuto podmínku přechodu vlastnického práva k pozemkům dle zákona o přechodu vlastnictví, a to prostřednictvím žalovaných, resp. jejich právních předchůdců. Žalobce tak nakládal s předmětnými pozemky způsobem naplňujícím právo hospodaření, když se jednalo o hospodaření ve smyslu právním, zahrnujícím možnost žádat pachtovné, přičemž možnost žádat pachtovné nebyla pro žalobce vázána jen k datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., ale tento mohl uplatnit i později, skutečnost, že nevybíral pachtovné neznamená, že žalobce s pozemky nehospodařil, nadto by vybírání pachtovného v takto nízké výši (i pokud by bylo uplatněno právo na jeho pravidelné zvyšování) by bylo absolutně neekonomické a náklady na správu by přesahovaly vybrané pachtovné. Nadto žalobce fakticky mohl pozemky začít užívat až po zániku práva stavby, tj. až od datum. Dále žalobce uvedl, že vlastnické právo k pozemkům vydržel řádně či mimořádně ke dni datum, neboť se prostřednictvím žalovaných účinností zákona o přechodu majetku chopil držby, tedy je od datum oprávněným držitelem pozemků.

3. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Na svou obranu uvedli, že žalobce není aktivně legitimován, neboť mu nesvědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Vlastnické právo vydržel jejich právní předchůdce. Dále uvedli, že žalobce nesplnil zákonné podmínky pro přechod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť v rozhodné době nešlo o majetek ve vlastnictví státu a žalobce předmětnými pozemky fakticky nenakládal, nehospodařil s nimi. Z opatrnosti vznesli námitku promlčení s tím, že žalobce mohl své právo uplatnit poprvé dne datum, ale učinil tak až v prosinci 2019.

4. Rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka soud žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, když své rozhodnutí opřel o rozsudek zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka, kterým byla zamítnuta žaloba žalobkyně na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka. Výše uvedený rozsudkem č.j. spisová značka byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum pod č.j. spisová značka. Následně byla obě rozhodnutí zrušena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum pod č.j spisová značka, s tím, že otázka vlastnického práva k pozemku par. c č. hodnota byla závazně vyřešena, ohledně vlastnictví pozemku parc. č. hodnota se ve výroku rozsudku nijak nehovoří, zmiňován je toliko v odůvodnění, tedy otázka vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota není předmětným rozsudkem (spisová značka) závazně vyřešena a soud pochybil, pokud se jí nezabýval.

5. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky částka spolu s příslušenstvím zpět z důvodu zpřesnění odhadu výše nároku. Soud rozhodl o částečném zastavení řízení usnesením pod č.j. spisová značka ze dne datum, které nabylo právní moci téhož dne.

6. Soud postupoval v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu a příslušným způsobem doplnil dokazování. Z provedeného dokazování pak soud učinil následující skutková zjištění:

7. Ze Smlouvy o stavebním právu a připojeného situačního plánu č. katastru Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že dne Anonymizováno/datum byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro adresa a Družstvem smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. Anonymizováno adresa, obec adresa. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Zemský správní výbor si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že po zániku práva stavby přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku a vlastníkem budov se stane Zemský správní výbor či jeho právní nástupce (přílohová obálka A).

8. Z předpisu náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobce, resp. odbor hospodaření s majetkem vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, a to za období od datum do datum v částce celkem částka (přílohová obálka A). Dále žalobkyně doručila žalovaným předžalobní výzvu ze dne datum, jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy a detailu odeslané zprávy – výpisu z datové schránky (přílohová obálka A).

9. Z vyjádření žalovaných ze dne datum a ze dne datum adresovaných žalobci soud zjistil, že žalovaní reagovali na dopis žalobce s tím, že nesouhlasí s tím, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí, s tím, že nesouhlasí s tím, že žalobce je vlastníkem (vyjádřením ze dne datum a ze dne datum, dodejkou do datové schránky).

10. Z výpisu z katastru nemovitostí k Anonymizováno datu datum soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik vlastnického práva ze zákona č. 172/1991 Sb. V části C je zapsáno právo stavby na období datum do datum k předmětným pozemkům.

11. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod písmenem Anonymizováno k číslu katastrálnímu Anonymizováno, stavební parcela dům č.p. Anonymizováno, a k číslu katastrálnímu Anonymizováno role zahrada, je vedeno stavební právo pod číslem hodnota.

12. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod písmenem Anonymizováno Anonymizováno je zapsáno stavební právo na dobu do datum ve vložce č. hodnota pozemkové knihy a v písmeně Anonymizováno je uvedeno, že dle smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum se vkládá stavební právo ve prospěch Družstva. V zápisu ze dne datum bylo dle kupní smlouvy vloženo právo stavební pro jméno FO.

13. Ze smlouvy kupní ze dne datum soud zjistil, že Družstvo, jakožto vlastník stavebního práva k pozemku č. kat. Anonymizováno role v adresa s nově na něm postaveným rodinným domkem ve vložce č. hodnota stavebního práva pozemkové knihy katastrální obce adresa prodává a odevzdává panu jméno FO stavební právo k pozemku č. kat. Anonymizováno/Anonymizováno role v adresa se vším příslušenstvím na něm se nalézajícím, zejména s nově postaveným rodinným domkem, a to za ujednanou kupní cenu částka.

14. Z usnesení zemského správního výboru ze dne datum soud zjistil, že zemský správní výbor udělil souhlas k převodu stavebního práva k pozemku číslo kat. Anonymizováno, role adresa, zapsaném ve vložce stavebního práva č. hodnota Anonymizováno. obce adresa z manželů Anonymizováno a jméno FO resp. Družstva pro postavení úřednických a dělnických domků na jméno FO.

15. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že pan jméno FO prodal manželům jméno FO stavební právo k pozemku č. kat. Anonymizováno označenému novým číslem č. kat. Anonymizováno a rodinného domku č.p. Anonymizováno s přilehlou zahradou č. kat. Anonymizováno/Anonymizováno označenou novým číslem č. kat. Anonymizováno v adresa, a to za částku částka. Účastníci ve smlouvě žádali o zapsání do evidence nemovitostí u Ústavu geodezie a kartografie pro kraj Anonymizováno o zapsání bezpodílového spoluvlastnictví domu č.p. Anonymizováno v adresa a stavebního práva na dobu do datum na parcelách Anonymizováno a Anonymizováno pro Anonymizováno a jméno FO.

16. Z LV č. hodnota obec adresa Anonymizováno, soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví Československého státu – Národní výbor hl. m. Prahy, obec adresa Anonymizováno. Na straně č. hodnota jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „PRÁVO STAVBY“. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že LV byl založen Anonymizováno, zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a byl ukončen v roce 2001.

17. Z rozhodnutí finančního odboru Národního výboru Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že finanční odbor dal do správy národní majetek, a to pozemek č. hodnota a 1280 zapsaný ve vl. č. hodnota p.k., k.ú. adresa, stavebně správnímu odboru NVP.

18. Z návrhu ze dne datum soud zjistil, že odbor stavebně správní národního výboru Anonymizováno, převzal do správy nemovitost č. hodnota a Anonymizováno kat. úz. adresa, které jsou dle písmena Anonymizováno Anonymizováno ve vlastnictví Československého státu – Národního výboru Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno a žádá o provedení zápisu v evidenci nemovitostí.

19. Z dopisů v období březen až duben roku 1967 mezi Odborem stavebně správním a Ústavem geodezie a kartografie soud zjistil, že úřady mezi sebou řešily zápis do evidence nemovitostí. Odbor stavebně správní dopisem ze dne datum sděloval Ústavu geodezie a kartografie, že se obrátil na Státní notářství pro adresa s žádostí o sdělení adresy manželů jméno FO, aby s nimi mohl projednat majetkoprávní vztahy k užívání pozemků č. kat. Anonymizováno a Anonymizováno v adresa, jak se podává z dopisu.

20. Z hlášení Státního notářství pro adresa ze dne datum soud zjistil, že notářství zaslalo na Středisko geodezie adresa město výše uvedenou kupní smlouvu ze dne datum s dodatkem k provedení zápisu na nově založených listech vlastnictví, a to vlastnictví Československého státu – Národního výboru Anonymizováno nemovitosti, stavební parcely č. hodnota s domem č.p. Anonymizováno a zahradou č. kat. Anonymizováno, vložení stavebního práva ve prospěch manželů Anonymizováno a jméno FO, věcné břemeno spočívající v závazku placení ročního pachtovného ve výši Anonymizováno Anonymizováno Kčs.

21. Účastníci učinili nesporným, že dne datum manželé jméno FO uzavřeli darovací smlouvu, v níž se označují za bezpodílové spoluvlastníky domu č.p. Anonymizováno stavební parcely č. hodnota a zahrady č. parc. Anonymizováno, a tyto darovali svým vnoučatům jméno FO Datum narození zainteresované osoby 1/0, jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, každému po 1/3 nemovitostí se všemi součástmi a příslušenstvím. Dcerám jméno FO a jméno FO zřídili věcné břemeno, návrhem na povolení vkladu do katastru nemovitostí ze dne datum manželé jméno FO žádali o zahájení řízení o povolení vkladu do katastru, toho, co bylo v darovací smlouvě ujednáno. Rovněž bylo mezi účastníky učiněno nesporným uzavření darovací smlouvy mezi jméno FO a jméno FO coby vlastník 1/3 domu č.p. Anonymizováno stojící na pozemku p.č. hodnota převedl toto vlastnické právo na Jméno zainteresované osoby 0/0 a darovací smlouvou ze dne datum jméno FO coby vlastník 1/3 domu č.p. Anonymizováno stojící na pozemku p.č. hodnota převedla toto vlastnické právo na Jméno zainteresované osoby 0/0.

22. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzýval žalované k vypořádání nároků ze zaniklého práva stavby.

23. Z předpisu náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobce, resp. odbor hospodaření s majetkem vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí období od datum do datum v celkové částce částka.

24. Z dopisu žalovaných ze dne datum jakožto i ze dne datum a dne datum soud zjistil, že žalovaní reagovali na dopis žalobce s tím, že nesouhlasí s žalobcem, že on je vlastníkem jejich nemovitostí a současně žalovaní nesouhlasili, že žalobce je aktivně legitimován a žalovaní předmětné pozemky vydrželi.

25. Z výzvy Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že Anonymizováno adresa vyzvalo nejmenovanou osobu jako uživatele zahrady na pozemku parc. č. hodnota a vlastníka stavby č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa, které jsou ve vlastnictví Anonymizováno, aby se dostavili nejpozději do datum ve věci oprávněnosti užívání uvedených pozemků a o neprodlené kontaktování společnosti právnická osoba. ve věci spalování odpadu.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV Anonymizováno k datu datum soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik vlastnického práva ze zákona č. 172/1991 Sb. V části Anonymizováno je zapsáno právo stavby na období datum do datum k předmětným pozemkům.

27. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV Anonymizováno, provedenému k datu datum soud zjistil, že žalovaní jsou zapsáni jako spoluvlastníci domu č. p. Anonymizováno, stojícím na pozemku p. č. hodnota k. ú. adresa („Anonymizováno“) s tím, že Jméno zainteresované osoby 0/0 vlastní podíl i velikosti 2/3 a jméno FO vlastní 1/3 budovy. V části Anonymizováno je zapsáno právo stavby na dobu od datum do datum k pozemkům p. č. hodnota a p. č. hodnota k. ú. adresa.

28. Ze stanoviska o ceně obvyklého nájmu vypracovaného právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dle zpracovatele daného stanoviska by předmětné nemovitosti v žalovaném období bylo možno pronajmout za částku částka až částka měsíčně.

29. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno Katastrální pracoviště adresa ze dne datum soud zjistil, že byl odmítnut návrh na vklad podaný žalobcem dne datum, kterým se žalobce domáhal výmazu práva stavby.

30. Z listiny žalovaných adresované žalobci s datem datum soud zjistil, že žalovaní informují žalobce o úhradě pachtovného dle smlouvy o stavebním právu za roky 2018 a 2019 v celkové výši částka, trvají však na tom, že nároky žalobce jsou neoprávněné.

31. Žalovaní dále předložili výpis z katastru nemovitostí č. LV Anonymizováno katastrální území adresa k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a fotosnímek předmětného pozemku, jehož vlastníkem je v katastru nemovitostí zapsán žalobce, kdy se má jednat o obdobný pozemek, jako je předmětem tohoto řízení, s tímto sousedící, přičemž z odpovědi žalobce ze dne datum soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od roku 2017 uzavřena žádná smlouva o užívání pozemku, nejsou evidovány žádné platby, od datum je pozemek svěřen do správy Městské části adresa. Ze sdělení Městské části adresa ze dne datum pak soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od 29. 7. 20919 uzavřena žádná smlouva o jeho užívání a nejsou evidovány platby za užívání tohoto pozemku.

32. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce tituly před jménem jméno FO ve spolupráci s právnická osoba. dne datum a jeho účelem je ocenění souboru pozemků, mimo jiné i nemovitosti (pozemků a stavby), jež jsou předmětem tohoto řízení, resp. stanovení obvyklého ročního nájemného, kdy znalkyně nájemné za dobu od datum do datum ocenila částkou částka.

33. Jiné než výše uvedené důkazy soud neprováděl, neboť z dosud provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně zjištěný.

34. Z provedených důkazů, které soud hodnotil dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, soud zjistil tento skutkový stav:

35. Ve dnech Anonymizováno. a datum byla mezi Zemský správním výborem v Čechách jménem fondu českých zemských statků jako majitelem zemského statku v adresa a Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků (dále jen „Družstvo“) uzavřena smlouva o stavebním právu na základě, které bylo družstvu zřízeno stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. Anonymizováno/2 Anonymizováno v adresa, zapsaného ve vložce čís. Anonymizováno desek zemských za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné. Dne datum uzavřelo Družstvo kupní smlouvu s panem jméno FO, kterému odevzdalo stavební právo k pozemku č. kat. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno role v adresa. Na listu vlastnictví č. hodnota obce adresa Anonymizováno jsou vedeny předmětné pozemky ve vlastnictví Československého státu – Národního výboru Anonymizováno, a to v oddíle s názvem „Právo stavby“ 36. Dne datum jméno FO uzavřel kupní smlouvu s manželi jméno FO, kterou na manžele převedl stavební právo k pozemku číslo kat. Anonymizováno označenému novým číslem kat. Anonymizováno a rodinného domku č.p. Anonymizováno s přilehlou zahradou č. kat. Anonymizováno/Anonymizováno označenou novým číslem č. kat. Anonymizováno v adresa. Dne datum manželé jméno FO uzavřeli darovací smlouvu, v níž se označují za bezpodílové spoluvlastníky domu č.p. Anonymizováno stavební parcely č. hodnota a zahrady č. parc. Anonymizováno, a tyto darovali svým vnoučatům jméno FO Datum narození zainteresované osoby 1/0, jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum, každému po 1/3 nemovitostí se všemi součástmi a příslušenstvím. jméno FO a jméno FO darovali svůj podíl na nemovitostech žalované, která je k dnešnímu dni vedena jako spoluvlastník domu č.p. Anonymizováno, stojícím na pozemku parc. č. hodnota v kat. úz. adresa s podílem 2/3 a žalovaný jméno FO je veden jako spoluvlastník s podílem 1/3. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik práva ze zákona č. 172/1991 Sb. Ohlášení přechodu vlastnického práva k nemovitostem podal žalobce u katastrálního úřadu adresa – město dne datum, listinou ze dne datum. V části Anonymizováno je zapsáno právo stavby na období od datum do datum k předmětným pozemkům. Návrh žalobce na výmaz práva stavby doručený Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno adresa, Katastrálního pracoviště adresa dne datum byl odmítnut usnesením ze dne datum.

37. Žalobce předložil výzvu Anonymizováno, odboru obchodních aktivit ze dne datum adresovanou uživatelům zahrady na pozemku parc. č. hodnota a vlastníku stavby č.p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v kat. úz. adresa ve věci oprávněnosti užívání předmětných pozemků o ohledně spalovaní odpadů. Z výzvy není zřejmé zda a komu konkrétně byla zaslána.

38. Dopisem ze dne datum žalobce vyzýval žalované k vypořádání nároků ze zaniklého práva stavby, se kterým žalovaní nesouhlasili, jak uvedli v dopise ze dne datum. Žalovaní dobrovolně uhradili pachtovné za rok 2018 a 2019, o čemž informovali žalobce dopisem ze dne datum s tím, že nárok žalobce přes provedenou úhradu neuznávají.

39. Žalobce při stanovení obvyklého nájemného vycházel z předloženého znaleckého posudku ze dne datum.

40. Dle § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon o přechodu majetku“) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni datum příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v Anonymizováno též na městské části, pokud obce a v Anonymizováno Anonymizováno též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.

41. Dle § 8 zákona o přechodu majetku pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do datum uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den datum za den přechodu vlastnického práva na stát.

42. V posuzované věci se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětných nemovitostí, které žalovaní dle žalobce užívali bez právního důvodu, neboť žalobce dovozoval, že se stal vlastníkem předmětných pozemků, které na něj přešly z vlastnictví České republiky dle zákona. o přechodu majetku. Žalovaní naopak namítali, že na žalobce vlastnické právo nepřešlo, neboť nebyly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku, zejména pak podmínka reálného hospodaření žalobce s pozemky k rozhodnému datu.

43. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, tj. zda je žalobce vlastníkem pozemků, za jejichž užívání po žalovaných nárokuje vydání bezdůvodného obohacení, přičemž nedostatek aktivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 4/2016).

44. S ohledem na shora uvedené se tedy soud zabýval právní otázkou, zda na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona o přechodu majetku, kdy pro přechod vlastnictví musely být dle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku splněny tři podmínky, a to: 1) musí jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, 2) ke dni datum měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a 3) s tímto majetkem obce ke dni datum hospodařily. Podmínky přitom musely být splněny kumulativně (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV 185/96), tedy pro závěr o tom, že pozemky do vlastnictví žalobce nepřešly, postačí nesplnění i jedné z uvedených podmínek.

45. Nejprve se tak soud zabýval žalovanými namítaným nedostatkem třetí podmínky, tedy neexistence reálného hospodaření s pozemky ze strany žalobce.

46. K výkladu pojmu „hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona o přechodu majetku soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi, v níž je interpretováno, že „požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2000, sp. zn. 29 Cdo 962/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 896/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1768/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4227/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3042/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1263/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3118/2018). Shodně je ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku interpretování též v rozhodovací praxi Ústavního soudu, který dovodil, že „právo hospodaření“ je pojmem, jenž byl v zákoně č. 109/1964 Sb., hospodářském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 109/1964 Sb.“), a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (ve znění vyhlášek č. 139/1988 Sb. a č. 103/1990 Sb.), použit v obdobném významu, jako původní pojem „správa“. Proto i pojem „hospodaření“, který sice není právem definován, je třeba odvodit z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pokud organizace majetek k plnění svých úkolů nepotřebovala a neužívala jej, tendovala právní úprava k tomu, aby byl neprodleně nařízen převod práva hospodaření, přičemž umožňovala též dočasné užívání jinou organizací nebo i občany. Pojem „hospodaření“ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo hospodaření“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „hospodaření“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 600/11, yp. zn. IV. ÚS 185/96, nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 1399/11 a sp. zn.

IV. ÚS 2566/14

47. Aby žalobce mohl být ve věci úspěšný, bylo třeba, aby v řízení tvrdil a prokázal též skutečnost, že k rozhodnému datu (ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, tj. datum) s předmětným pozemkem také reálně hospodařil, o čemž byl žalobce poučen před jednáním ve věci samé dne datum.

48. Předmětné pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány žalovanými a jejich právními předchůdci v rámci práva stavby, žalovaní pozemky užívali a jejich správu vykonávali pro sebe na základě smlouvy o stavebním právu a následně i bez existence této smlouvy. Žalobce tedy nemohl s pozemky fakticky hospodařit, a to ani prostřednictvím žalovaných, žalobce ani netvrdil, ani neprokázal, že by pozemků využíval k plnění svých úkolů. Pokud jde o reálné hospodaření, tak ani v tomto ohledu soud nemá za prokázané, že by žalobce s pozemky aktivně a s péčí řádného hospodáře hospodařil. Smlouva o stavebním právu byla sjednána jako úplatná, žalobce byl oprávněn vybírat stavební činži a tuto každých 10 let o 10 % zvyšovat. Povinnost hradit stavební činži lze považovat za významnou, když nesplněním této povinnosti po dobu dvou let mělo stavebním právo zaniknout. Žalobce však stavební činži nevybíral, nezvyšoval, neprojevil ani vůli nabýt následně vlastnické právo ke stavbě umístěné na pozemku v souladu se smlouvou. Ponechání věci do nájmu pak nemůže být chápáno jako faktické hospodaření, když proti němu nestojí odpovídající protiplnění ani jiná aktivita směřující k vymožení tohoto protiplnění. Pro závěr o hospodaření pak není ani dostačující to, že byl žalobce zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se o předmětné pozemky prakticky vůbec nezajímal, první projev zájmu lze spatřovat až datum, kdy žalobce do katastru nemovitostí podal oznámení o přechodu vlastnického práva. Žalované v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí žalobce oslovil až výzvou z datum, potažmo výzvou z datum, o té však nemá soud za prokázané, že byla žalovaným či jejich právním předchůdcům zaslána a i pokud by doručení této výzvy žalovaným žalobce prokázal, na závěrech soudu by to ničeho nezměnilo. Je tak zřejmé, že žalobce sice předmětné nemovitosti jako své vlastnictví evidoval, neprokázal však, že by vykonal jakékoliv úkony, které by bylo možné podřadit pod pojem hospodaření s pozemky, jak je vykládán výše citovanou judikaturou.

49. Pokud jde o žalobcem namítané vydržení vlastnického práva, pak soud aplikoval dle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do datum (dále jen „SOZ“), kdy dle § 134 odst. 1 SOZ se oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Ohledně otázky mimořádné vydržení pak ustanovení NOZ, kdy dle § 1095 NOZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

50. S ohledem na provedené dokazování soud uzavřel, že k nabytí vlastnického práva žalobce k pozemkům vydržením nemohlo dojít, neboť nebylo žalobcem prokázáno, že by se kdy fakticky chopil držby. Nelze přisvědčit argumentaci žalobce, že se chopil držby ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. k datum; neboť k tomuto datu nesplnil podmínky stanovené § 1 odst. 1 uvedeného zákona, když nevykonával faktické hospodaření s pozemkem, jak je výše podrobně rozebráno. Žalobce ani nemohl být objektivně v dobré víře o tom, že je vlastníkem předmětných pozemků, když od roku 1991 až do podání návrhu na katastr nemovitostí v roce 2002 nečinil žádné kroky, z nichž by bylo možné dovodit uchopení se držby nebo hospodaření s předmětnými pozemky, jako například výběr pachtovného (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 2262/2020, 28 Cdo 2283/2020). Z žádných důkazů nevyplývá, že by v rozhodné době (k rozhodnému datu dne datum) až do doby podání zmíněného návrhu zápisu vlastnického práva v roce 2002 byl žalobce alespoň vědom, že jsou zde pozemky, které měly přejít z vlastnictví státu na obec. Pokud žalobce tvrdil, že se držby chopil ke dni datum, kdy zaslal výzvu žalovaným (jejich právním předchůdcům) k dostavení se na jednání ve věci oprávněnosti užívání pozemků, není zřejmé, komu byla výzva adresována a komu doručena. I pokud by žalobce toto tvrzení prokázal a ode dne datum počala běžet desetiletá vydržecí lhůta, kdy by byl žalobce v dobré víře, že jedná jako vlastník, dobrá víra by byla narušena vyjádřením žalovaných ze dne datum, v němž vyjádřili nesouhlas s tvrzením žalobce, že je vlastníkem nemovitostí.

51. K argumentaci žalobce a odkazu na odůvodnění usnesení městského soudu v Praze č.j. 70 Co 55/2022-316, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 241/2021-188 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 249/2021-238 soud uvádí, že se jedná o menšinový názor odvolacího soudu, kdy většinová praxe odvolacího soudu a již sjednocená praxe Nejvyššího soudu zastává právní názor vyjádřený podepsaným soudem v tomto rozsudku (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a to usnesení č.j. 28 Cdo 889/2022, č.j. 28 Cdo 2599/2022-253, usnesení č.j. 22 Cdo 1061/2022-226). K nerelevanci argumentace nejednotnou praxí soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023 sp.zn. 28 Cdo 3843/2022. S odkazem na zásadu legitimního očekávaní (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) se soud i z tohoto důvodu přiklonil k řešení věci, zastávané Nejvyšším soudem.

52. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobce neprokázal faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, a tedy nebyla splněna třetí podmínka upravená v. § 1 odst. 1 tohoto zákona. Jelikož musí být všechny podmínky splněny kumulativně, soud shrnul, že k přechodu vlastnického práva na žalobce nedošlo, neboť fakticky s nemovitostmi nehospodařil. Žalobce dále neprokázal řádné ani mimořádné vydržení předmětných pozemků. Aktivní legitimace žalobce tak není dána a pro její nedostatek soud žalobu zamítl. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce se soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaných.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží za zastupování 2 osob odměna stanovená dle § 8 odst. 1 § 7 bod 6., § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (k částečnému zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby došlo až při posledním jednání), sestávající z částky 2 x 7 920, tj. částka za každý z 13 úkonů právní služby, a to konkrétně - za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., - za vyjádření k žalobě ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne datum dle odst. 11 odst. 1 písm. d) a.t. - za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - za vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za vyjádření ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - za účast na jednání odvolacího soudu dne 11. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - za vyjádření k dovolání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. - za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., dále třináct paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka. Žalovaní jsou v řízení zastoupení advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.