14 C 115/2022

Plný text

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. jméno jméno a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 810 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku název soudu ze dne 15. června 2022, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 049,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 810 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 11 451 Kč od 17.3.2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 165 Kč od 24.11.2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 230 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 2 565 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky z titulu příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 14.5.2019 do 30.6.2020, kdy ohledně něj nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, dále žádala náklady na uplatnění pohledávky ve výši 900 Kč.

3. Prvostupňový soud o věci rozhodl postupem podle § 115a o.s.ř., s nímž žalobkyně souhlasila a žalovaná se na výzvu k námitkám proti takovému postupu nevyjádřila při odkazu soudu na ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Podle listinných důkazů, které měl k dispozici, vyšel prvostupňový soud ze skutkového stavu, že žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad [číslo] [anonymizováno] do [číslo] [anonymizováno] v době od 14.5.2019 do 30.6.2020, ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem, k zaplacení příspěvku do fondu žalobkyně byla vyzvána výzvou z 30.1.2020 do 30 dnů, následně výzvami z 9.9.2020 a 5.11.2020 do 60 dnů od jejich doručení, neuhradila ničeho, ačkoli byly následně žádány i náklady na uplatnění pohledávky ve výši 900 Kč.

5. Na uvedeném skutkovém základě odkázal prvostupňový soud na ust. § 1 a 4 zák. č. 168/1999 Sb., § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a § 1970 o.z. a s ohledem na lhůty vymezené žalobkyní v jejích výzvách vyhověl žalobě, požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení i nákladů za upomínání a vymáhání. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

6. Žalovaná napadla rozsudek v celém jeho rozsahu včasným odvoláním, ve kterém namítá, že předmětné vozidlo 5.1.2019 prodala, tuto skutečnost 7.1.2019 oznámila jednatelství pojišťovny [anonymizováno] v [obec]. Dnem tohoto oznámení pojištění zaniklo, k podání žádosti o zápis změny vlastníka v registru vozidel se zavázal nabyvatel a byl k tomu vybaven plnou mocí žalované. Sjednání pojištění bylo jeho povinností, na což byl upozorněn. Žalovaná žádnou povinnost neporušila, proto navrhla zrušení rozsudku, případně vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že se s jeho závěry ztotožňuje a žalovanou uváděné skutečnosti nemá za přípustné v odvolacím řízení. Poukázala na skutečnost, že jednotliví pojistitelé sdělují informace o pojištění podle § 15 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. pouze v rozsahu údajů uvedených v § 1 vyhl. č. 205/1999 Sb., mezi tyto údaje nepatří důvod zániku pojištění ani poskytnutí podkladů zánik odůvodňujících. Byla to naopak žalovaná, kdo měl povinnost v případě převodu vlastnického práva k vozidlu podat k příslušnému orgánu žádost o zápis změny vlastníka vozidla.

8. Odvolací soud postupem podle § 214 odst. 3 o.s.ř. z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Prvostupňový soud na podkladě zjištění, která opatřil z listinných důkazů, dospěl ke správným závěrům skutkovým i právním.

10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

11. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

12. Podle § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona pojištění zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla.

13. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

14. Soud prvního stupně po důkazní stránce vyšel z údajů o vozidle zjištěných z databáze žalobkyně a sdělení [stát. instituce] a po skutkové stránce vzal podle registrovaných údajů za prokázané, že vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla v rozhodné době byla žalovaná a že ve vztahu k němu nebyla v tomto období uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti. Takový skutkový základ je v poměrech projednávané věci dostatečný pro závěr o povinnosti žalované zaplatit příspěvek v zákonem a vyhl. č. 205/1999 Sb. dané výši.

15. Pokud žalovaná hodlala uvedená zjištění zpochybnit nebo vyvrátit, bylo na ní, aby tak učinila prostřednictvím vlastních tvrzení a jim odpovídajících důkazů. To však žalovaná neučinila. V řízení před soudem prvního stupně zůstala zcela nečinná, ačkoliv jí do datové schránky byla dne 2.5.2022 doručena žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) i usnesení s výzvou (č.j. [číslo jednací] z 22.4.2022), aby se k ní ve stanovené lhůtě vyjádřila, vylíčila skutečnosti, které má za rozhodné a označila k nim odpovídající důkazy. Zároveň byla tímto usnesením vyzvána ke sdělení, zda souhlasí, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve lhůtě 15 dnů nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas s takovým postupem. Usnesení bylo doručeno do datové schránky nikoli fikcí po uplynutí 10 dnů, ale přihlášením oprávněné osoby.

16. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

17. Podle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.

18. Soud prvního stupně v této věci postupoval podle citovaného ustanovení § 115a o. s. ř., neboť pro takový postup měl splněny zákonné podmínky. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez jednání souhlasili, resp. žalovaná nereagovala na výzvu soudu formulovanou dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., kterou zjišťoval její stanovisko k zamýšlenému postupu. Vzhledem k tomu, že bylo se souhlasem účastníků rozhodnuto bez jednání ve věci, nemohlo se jim dostat ani poučení dle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., jež je ve smyslu citovaného ustanovení poskytováno pouze účastníkům, kteří jsou přítomni u jednání. Absence tohoto poučení však v případě postupu dle ustanovení § 115a o. s. ř. nebrání aplikaci systému neúplné apelace v odvolacím řízení, jenž je založen na tom, že skutečnosti a důkazy neuvedené před soudem prvního stupně mohou být před odvolacím soudem účinně uplatněny jen výjimečně za podmínek specifikovaných v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř.

19. Podle § 205a o.s.ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

20. Z citovaného ustanovení se podává, že skutečnosti, které žalovaná v odvolání uplatňuje jako odvolací důvody, při závěru, že se neúčastí u jednání vzdala možnosti poučení podle § 119a o.s.ř., nemohou být v projednávané věci zohledněny. Jinak řečeno, pokud je žalovaná náležitě neuplatnila v řízení před soudem prvního stupně, nemůže k nim přihlížet ani odvolací soud.

21. Za uvedeného stavu je napadené rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodnutím věcně správným, proto je odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení založeného na plném úspěchu žalobkyně ve věci.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., i v odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, proto jí náleží náhrada za zastoupení advokátem v rozsahu odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 2 220 Kč (§ 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 citované vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrady ve výši 529,20 Kč, celkem 3049,20 Kč.