14 C 126/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Holečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 278,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 278,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 278,05 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky s přísl. s tvrzením, že tento nárok vnikl z titulu neuhrazených služeb třetích stran tzv. anonymizováno, informační a asistenční služby, m-platby atd. v částce 5 278,05 Kč, a to na základě účastnických smluv číslo číslo které žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 5. 9. 2018. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i přes výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je operátorem, který poskytuje služby elektronických komunikací. Žalobkyně uzavřela se smlouvy číslo číslo jimiž se žalovaná zavázala mimo jiné k úhradě služeb třetích stran a poskytnutých informačních a asistenčních služeb, m-plateb atd. Žalovaná tyto služby čerpala a žalobkyně cenu těchto služeb vyúčtovala žalované v rámci vyúčtování číslo splatného dne 20. 10. 2018 (135,49 Kč m-platby), vyúčtování číslo splatného dne 20. 11. 2018 (79,45 Kč balíček anonymizováno, 415,96 Kč m-platba, 599 Kč SMS na speciálně zpoplatněná číslo a 3 690 Kč volání na speciálně zpoplatněná čísla), vyúčtování číslo splatného dne 20. 12. 2018 (65,67 Kč balíček anonymizováno) a vyúčtování číslo splatného 20. 8. 2019 (310 Kč poplatky za upomínky). Žalovaná dluží za služby třetích osob a informační a asistenční služby, m-platby atd. celkem částku 5 295,57 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, i když byla opakovaně vyzvána k úhradě.

5. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaná tyto služby čerpala, když ve výše uvedeném období prováděla platební transakce ve výši 5 295,57 Kč a za tyto transakce dle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku žalovaná žalobkyni neuhradila jejich cenu, která jí byla vyúčtována žalobkyní.

6. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni s dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky také nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování. Dále žalobkyni soud přiznal nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč, jelikož se jednalo o závazek mezi podnikateli.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 278,05 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.