14 C 158/2022

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození b) celé jméno žalobce , datum narození anonymizována dvě slova adresa žalobce a žalobkyně anonymizováno zastoupeni anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizováno adresa o 637 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 185 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím od 2. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 452 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % jdoucím od 2. 4. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 53 914,41 Kč, k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ze dne 14. 4. 2022 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jim částku 637 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 637 500 Kč jdoucím od 2. 4. 2022. Žalobci s žalovanou uzavřeli dne 1. 9. 2017 smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky („ [anonymizováno]“), kterou se žalovaná zavázala zajistit výstavbu bytové jednotky, jež následně bude předmětem kupní smlouvy mezi žalobci a žalovanou. Ještě před podpisem [anonymizováno] zaplatili žalobci dne 6. 3. 2017 rezervační poplatek v částce 100 000 Kč, který byl následně dle [anonymizováno] započten uzavřením [anonymizováno] na úhradu kupní ceny. Strany ujednaly, že jsou žalobci oprávněni od [anonymizováno] odstoupit v situaci, kdy kolaudační rozhodnutí na bytovou jednotku nebude vydáno do 20 měsíců od podpisu [anonymizováno], tj. do 1. 5. 2019. Kolaudační rozhodnutí vydáno nebylo, pročež dne 23. 3. 2022 zaslali žalobci žalované dle čl. 3 Smlouvy odstoupení od SOSB. Společně s odstoupením vyzvali žalovanou k vrácení částky 100 000 Kč, neboť odstoupením odpadl důvod, na jehož základě žalobci žalované zálohu ve výši 100 000 Kč zaplatili. Žalovaná však částku 100 000 Kč nevrátila, čímž se bezdůvodně obohatila. V [číslo listu] [anonymizováno] si strany dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení v případě, že nebude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí do 12 měsíců ode dne podpisu smlouvy, tj. do 1. 9. 2018. S ohledem na to, že k vydání kolaudačního rozhodnutí nedošlo, je žalovaná se splněním své povinnosti ode dne 2. 9. 2018 v prodlení a žalobcům vzniklo právo požadovat po ní smluvní pokutu ve sjednané výši. Žalobci smluvní pokutu uplatnili za dobu od 14. 4. 2019 do 24. 3. 2022 v celkové výši 537 500 Kč dopisem ze dne 23. 3. 2022, avšak žalovaná na ni do dnešního dne nic nezaplatila. Žalovaná částka tedy sestává z 100 000 Kč uhrazené části kupní ceny, 537 500 Kč smluvní pokuty za období od 14. 4. 2019 do 24. 3. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z obou uvedených částek od 2. 4. 2022 do zaplacení. K následné obraně žalované žalobci doplnili, že nedošlo k žádnému zápočtu zálohy 100 000 Kč vůči pohledávkám žalované za žalobci z pozdějšího projekčních či jiných pracích. Úhrada takových prací nebyla sjednána, neexistovaly pohledávky, které by žalovaná mohla takto úspěšně započíst a nebyl proveden řádný zápočet. Účastníci spolu nejednali o žádné smlouvě, jejímž jediným předmětem, by bylo zhotovení projektové dokumentace a souvisejících prací, za tyto činnosti nebyla sjednána žádná odměna ani záloha. O projektové dokumentaci bylo jednáno výhradně v souvislosti se smlouvou o dílo s předpokladem, že jakékoli činnosti a práce s tím související budou předmětem celkové ceny díla, účastníci jednali o tzv. stavbě na klíč. K vyřizování nové projektové dokumentace žalovanou zmocnili právě v souvislosti se zamýšlenou smlouvou o dílo, k jejímuž uzavření však nedošlo. Navíc by právo na zaplacení pohledávek takto uplatňovaných ze strany žalované bylo promlčeno. Pokud jde o ukončení [anonymizováno], k tomuto došlo až na základě odstoupení žalobců od smlouvy ke dni 24. 3. 2022. K dřívějšímu ukončení nemohlo dojít na základě ústní dohody na schůzce v září 2019, jak tvrdí žalovaná, tam se totiž strany [anonymizováno] vůbec nezabývaly a nemohly se tady ani dohodnout na její změně či zrušení. (K tomu nemohlo ani ústní formou dojít s ohledem na sjednanou výhradu písemné formy, neboť nedošlo k žádnému ujednání stran opuštění povinnosti písemné formy pro změny či zrušení [anonymizováno]). K zániku [anonymizováno] nedošlo ani v důsledku nemožnosti plnění převodem pozemku, na němž měla být žalovanou zhotovena bytová jednotka, do vlastnictví žalobců, či uzavřením kupní smlouvy stran pozemku (smlouva byla uzavřena dne 17. 3. 2020, ale k faktickému převodu pozemku došlo až dne 12. 6. 2020). Žalovaná stále mohla svůj závazek ze smlouvy za pomoci žalobců splnit. Skutečnost, že spolu účastníci jednali o uzavření nové smlouvy o dílo, na základě které by žalovaná zhotovila na pozemku jinou než původně zamýšlenou výstavbu, považují žalobci pro posouzení věci za bezpředmětnou. Smluvní pokutu považují za souladnou s dobrými mravy, neboť prodlením žalované jim vznikla škoda v řádech milionů korun v souvislosti s rapidním růstem cen v průběhu předmětné doby. K předání bytové jednotky mělo dojít již v roce 2018, avšak až v roce 2019 se žalobci (přes třetí osobu) dozvěděli o tom, že výstavba uskutečněna nebude. Následně jednali s žalovanou o uzavření nové smlouvy o dílo na samostatnou stavbu na předmětném pozemku, jednání se v důsledku liknavosti žalované protahovalo, nakonec pro nečinnost žalované k uzavření nedošlo a žalobci si nechali zhotovit nemovitost ze strany jiné společnosti. Byla to žalovaná, kdo porušil své smluvní povinnosti s tím, že jednala jako profesionál ve svém oboru. Dle [anonymizováno] by navíc byla povinna nahradit žalobcům i částku 255 246 Kč za smluvní pokutu za nedodržení podmínek úvěru, žalobcům se však podařilo vyjednat, že banka nebude pokutu požadovat.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že mezi účastníky došlo v září 2019 k ústní dohodě, která nahradila původní závazek ze [anonymizováno] (žalobci nesporovali, že s žalovanou jednali o zakoupení pozemku a výstavbě rodinného domu, ačkoli původně dle [anonymizováno] měl být na pozemku parc. [číslo] v [anonymizováno] [obec] ve vlastnictví tehdejšího spoluinvestora vystaven dvojdomek a žalobcům do vlastnictví převedena jen jedna jednotka). Obě strany tak od září 2019 jednaly fakticky tak, že se necítily být vázány [anonymizováno], ačkoliv tato písemně zrušena nebyla. Žalobci udělili žalované písemná zmocnění k realizaci nového závazku a komunikovali s žalovanou stran projektové dokumentace, kterou žalovaná vyhotovila a použila pro získání stavebního povolení ve prospěch žalobců a následně podle jí byla zahájena výstavba rodinného domu. Za uvedenou činnost žalobci žalované nikdy nezaplatili. Částku 100 000 Kč původně sloužící jako rezervační poplatek započetla žalovaná na přípravné (projekční) práce na novém projektu, a to dle dohody stran. Součástí dohody byl rovněž zápočet žalobci uhrazené rezervační zálohy ve výši 100 000 Kč na cenu projekčních prací (nemohlo se jednat o zálohu na samotnou výstavbu domu, neboť k uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky nikdy nedošlo). Nedoplatek sjednané ceny žalovaná uplatňuje jako kompenzační námitku. Žalovaná nejprve uváděla, že se jedná o částku 275 000 Kč za projektovou dokumentaci, inženýring, zastoupení při jednáních týkajících se přípravy výstavby s orgány veřejné moci pro zajištění stavebního povolení, o které měl být žalobce informován ze strany jednatele žalované, následně žalovaná připustila, že tato částka nebyla doúčtována, neboť žalobkyně ji s ohledem na průtahy na své straně byla připravena odepsat. (Žalovaná dále tvrdila pohledávku 16 000 Kč za rezervování příkonu pro stavbu rodinného domu, kterou však z pozdější argumentace vypustila). Po poučení soudem žalovaná vyčíslila svou pohledávku na 293 000 Kč (náklady na přípravu projektové dokumentace 223 000 Kč a 70 245 Kč představující ½ mzdových nákladů p. [příjmení] za období 3 měsíců, ve kterých administrovala plnění žalovaného a připravovala podklady pro závazná stanoviska). Na schůzce v září 2019 se se dle žalované strany dohodly na zápočtu těchto částek oproti záloze 100 000 Kč, a to tak, že mělo dojít ke zrušení [anonymizováno] a dohodě, že 100 000 Kč nebude žalobcům vráceno, ale bude použito na úhradu dohodnuté zálohy na cenu projekčních prací. Projektová dokumentace byla vyhotovena v adekvátním rozsahu a kvalitě, o čemž vypovídá i skutečnost, že bylo vydáno stavební povolení. Tvrzení žalobců stran promlčení pohledávky žalované za žalobci považuje žalovaná za účelové, neboť splatnost pohledávky se neodvíjí od splatnosti na fakturách od dodavatelů žalované, ale od ujednání mezi účastníky. Žalobci se s žalovanou dohodli, že doplatek za projekční práce bude vyúčtován po předání projektové dokumentace. K předání došlo v polovině roku 2021 a k vyúčtování prací v polovině roku 2023, pročež pohledávka za žalobci promlčená není. Uplatněnou smluvní pokutu považuje žalovaná za rozpornou s dobrými mravy, neboť dohodou stran došlo k nahrazení původního závazku ze smlouvy novým závazkem a až po ukončení veškeré vzájemné spolupráce přistoupili žalobci k uplatnění smluvní pokuty. Pokud by nedošlo k zániku závazku z důvodu dohody stran s ohledem na absentující písemnou formu, má žalovaná za to, že by k zániku závazku ze [anonymizováno] došlo ke dni 17. 3. 2020, kdy žalobci uzavřeli kupní smlouvu ohledně pozemku, čímž se stali jeho vlastníky a nastala tak následná nemožnost plnění. Žalovaná totiž již nemohla nikterak svůj původní závazek splnit, když nemohla provést výstavbu, vymezení dvojdomku a převést bytovou jednotku na žalobce. Pokud by žalovaná skutečně výstavbu provedla, byli by vlastníky nemovitosti žalobci a nikoliv žalovaná, která by tedy nemohla dostát svému závazku a bytovou jednotku na žalobce převést. Žalobci tak požadují úhradu z právního důvodu, který se stal nicotným.

3. Soud v řízení provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti:

4. Žalobci jako zájemci o koupi bytové jednotky A v rodinném domě s předpokládanou celkovou podlažní plochou 137,50 m2, umístěné na pozemku č.parc. [číslo] v [anonymizováno] [obec] („ bytová jednotka“) a žalovaná jako její budoucí zhotovitel uzavřeli dne 24. 2. 2017 rezervační smlouvu, jejímž předmětem byla rezervace bytové jednotky. Žalobci se zavázali do pěti pracovních dnů od uzavření rezervační smlouvy zaplatit částku 100 000 Kč jako rezervační poplatek, který bude po podpisu smlouvy započten na kupní cenu bytové jednotky (prokázáno rezervační smlouvou z 24. 2. 2017). Ohledně bytové jednotky B umístěné na pozemku č. parc. [číslo] v [anonymizováno] [obec] uzavřela žalovaná rezervační smlouvu dne 6. 1. 2017 s paní [jméno] [příjmení]. Následně žalovaná s paní [jméno] [příjmení] uzavřely dne 9. 9. 2019 dodatek k rezervační smlouvě, kterým si ujednaly zrušení závazku z rezervační smlouvy a vrácení rezervačního poplatku 100 000 Kč [jméno] [příjmení] (prokázáno rezervační smlouvou z 6. 1. 2017 a dodatkem z 9. 9. 2019).

5. Rezervační zálohu ve výši 100 000 Kč složili žalobci na účet žalované dne 6. 3. 2017 (prokázáno potvrzením o provedení platby z 6. 3. 2017).

6. Žalovaná jako budoucí prodávající a žalobci jako budoucí kupující spolu uzavřeli dne 1. 9. 2017 smlouvu ([anonymizováno]), kterou se žalovaná zavázala žalobcům prodat bytovou jednotku, přičemž žalovaná se měla nejprve stát budoucím vlastníkem pozemku a poté na něm zhotovit rodinný dům, jehož součástí bude převáděná bytová jednotka. Strany si sjednaly kupní cenu za bytovou jednotku ve výši 5 104 920 Kč Smlouvu o převodu se strany zavázaly uzavřít nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti kolaudace zápisu bytové jednotky do katastru nemovitostí jako dokončené, a to po výzvě jedné ze strany smlouvy. Splatnost kupní ceny si strany dohodly tak, že nejprve bude zaplacena částka 100 000 Kč jako rezervační záloha, která již byla uhrazena před podpisem smlouvy a byla započtena vůči závazku vrátit rezervační poplatek. [příjmení] kupní ceny byl rozdělen do čtyř zálohových splátek a jedné závěrečné splátky, jejichž splatnost byla navázána na postup stavby bytové jednotky. Žalovaná se zavázala dokončit výstavbu rodinného domu, podat žádost o vydání kolaudace nebo podat návrh na zápis změny prohlášení vlastníka do 10 měsíců od právní moci stavebního povolení. Dále si strany ujednaly právo žalobců požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení, jestliže nebude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí na bytovou jednotku do 12 měsíců ode dne podpisu smlouvy. Zároveň byli žalobci oprávněni smluvní pokutu započíst proti splatným částkám, k nimiž byli vůči žalované povinni. Žalovaná se zavázala v případě, že nebude výstavba bytové jednotky dokončena tak, aby bylo možné do 31. 5. 2019 učinit vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí, přebrat za žalobce závazek k úhradě smluvní pokuty financující banky ve výši 255 246 Kč. Závěrem si strany ujednaly právo žalobců odstoupit od smlouvy, pokud nebude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí do 20 měsíců od podpisu smlouvy s tím, že mají rovněž právo na požadovat vrácení uhrazených zálohových splátek na kupní cenu. Strany si ujednaly, že odstoupením od smlouvy není dotčen nárok na smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy. Strany si sjednaly formu písemného dodatku ke smlouvě pro jakékoliv změny, dodatky, vzdání se práv, zrušení nebo jiné změny s tím, že jinak učiněná jednání nejsou platná ani závazná (prokázáno smlouvou o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z 1. 9. 2017). 7. [jméno] [příjmení] (zaměstnankyně žalované) v návaznosti na email žalobce b) informovala žalobce b) emailem ze dne 2. 8. 2019, že se jednatel žalované bude snažit začátkem následujícího týdne snížit cenu za pozemek (prokázáno e-maily žalobce b) a paní [příjmení] z 1. 8. 2019 a 2. 8. 2019).

8. Emaily z 2. 9. 2019, 17. 9. 2019 a 11. 11. 2019 urgoval žalobce b) žalovanou ohledně koupě pozemku od pana [příjmení] (prokázáno e-maily ze strany žalobce b) z 2. 9., 17. 9. a 11. 11. 2019). 9. [titul] [jméno] vystavil dne 25. 11. 2019 fakturu na částku 50 000 Kč za úpravy projektové dokumentace rodinného domu [obec] ([celé jméno žalobce]) s tím, že jako odběratel je uvedena žalovaná (prokázáno fakturou [titul] [jméno]).

10. Emailem ze dne 3. 12. 2019 zaslal [titul] [jméno] žalobci b) návrh rodinného domu. Následně proběhla emailová komunikace mezi [titul] [jméno] a žalobcem b) ohledně návrhu, kdy spolu řešili rozměry domu a žalobce b) odkazoval na domluvu s jednatelem žalované (prokázáno e-maily mezi [titul] [jméno] a žalobcem b) z 3. 12. 2019 a 4. 12. 2019)

11. Emailem z 2. 3. 2020 požádal žalobce b) jednatele žalované o zaslání smlouvy na dům pro účely hypotéky a zaslání návrhu nemovitosti s tím, že již uběhl měsíc od toho, co se žalobce b) sešel s projektantkou (prokázáno emailem žalobce b) z 2. 3. 2020).

12. Na základě kupní smlouvy ze dne 17. 3. 2020 se žalobci stali vlastníky pozemku parc. [číslo] v [anonymizováno] [obec], přičemž právní účinky nastaly ke dni 12. 6. 2020 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí z 16. 6. 2022).

13. Dokumentaci pro společné řízení ke stavbě rodinného domu pro žalobce na pozemku parc. [číslo] vypracovala [titul] [příjmení] v květnu 2020 pro žalovanou. Jako stavebník jsou uvedeni žalobci a jako zpracovatel je uvedena žalovaná ([anonymizováno] dodavatel), [anonymizována dvě slova] (autorizace) a [titul] [příjmení] (projektant) (prokázáno dokumentací pro společné řízení z května 2020).

14. Žalobci udělili dne 8. 6. 2020 plnou moc žalované k zastupování při jednání s orgány státní správy za účelem zajištění stanovisek k vydání územního a stavebního povolení pro stavbu na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [obec], pro všechna jednání k zajištění připojení stavby na pozemku k veškerým dostupným přípojkám technické infrastruktury, k přejímání doporučených zásilek a veškerých povolení na stavbu a k vzdání se práva odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu ve věci všech povolení (prokázáno plnou mocí z 8. 6. 2020).

15. Na základě žádosti žalované vydalo dne 31. 7. 2020 [stát. instituce] – odbor [anonymizována dvě slova] souhlasné stanovisko dotčených orgánů v oblasti ochrany [anonymizováno] prostředí týkající se umístění, provedení, užívání plynového kondenzačního kotle a krbového tělesa pro záměr stavby rodinného domu na [anonymizováno] [číslo], a to k žádosti žalované, které bylo stanovisko zasíláno (prokázáno stanoviskem dotčených orgánů v oblasti životního prostředí z 31. 7. 2020). Stejně tak bylo vydáno dne 8. 1. 2021 k žádosti žalované ze dne 11. 6. 2020 závazné stanovisko k záměru umístění rodinného domu na parc. [číslo] (prokázáno závazným stanoviskem [stát. instituce] - odbor územního plánování z 8. 1. 2021). Stanovisko orgánu státní památkové péče z 30. 6. 2020 k návrhu na stavbu rodinného domu na parc. [číslo] bylo dle rozdělovníku zasíláno pouze žalované (prokázáno stanoviskem orgánu státní památkové péče z 30. 6. 2020). V řízení, v němž bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vydáno dne 10. 8. 2020 souhlasné stanovisko k novostavbě rodinného domu na parc. [číslo] zastupovala žalobce žalovaná (prokázáno souhlasem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z 10. 8. 2020). Dne 27. 1. 2021 byl vydán průkaz energetické náročnosti budovy pro rodinný dům na parc. [číslo] (prokázáno průkazem energetické náročnosti budovy datovaným dne 27. 1. 2021). 16. [anonymizována dvě slova] vystavil dne 19. 2. 2020 fakturu [číslo] 2020 s formou úhrady hotově na částku 74 000 Kč za vypracování projektované dokumentace rodinného domu v [obec] pro pana [celé jméno žalobce], přičemž je jako odběratel uvedená žalovaná. [anonymizována dvě slova] vystavil dne 14. 5. 2020 fakturu [číslo] 2020 s formou úhrady hotově na částku 36 000 Kč za vypracování požárně bezpečnostního řešení rodinného domu v [obec] pro pana [celé jméno žalobce], přičemž je jako odběratel uvedená žalovaná. [anonymizována dvě slova] vystavil dne 26. 6. 2020 fakturu [číslo] 2020 s formou úhrady hotově na částku 63 000 Kč za kompletační práce a autorizaci projektu rodinného domu v [obec] pro pana [celé jméno žalobce], přičemž je jako odběratel uvedená žalovaná (prokázáno fakturami [anonymizováno]. [příjmení]).

17. Žalobci jako stavebník podali dne 22. 2. 2021 žádost o vydání společného povolení ve společném řízení na [stát. instituce], přičemž byli zastoupení žalovanou s tím, že všechna rozhodnutí mají být zasílána k rukám žalované (prokázáno žádostí o vydání společného povolení z 22. 2. 2021).

18. Emailem ze dne 19. 4. 2021 požádala [jméno] [příjmení] (zaměstnankyně žalované) žalobce b) o uzavření smlouvy s [právnická osoba], - nový odběr a zároveň mu zaslala koordinační situaci a technickou zprávu k domu žalobců s tím, že podepsanou smlouvu s [anonymizováno] poté předá stavebnímu odboru, který jí vyžaduje. Následně emailem ze dne 30. 4. 2021 žalobce b) [jméno] [příjmení] smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě na odběrné místo parc. [číslo], [ulice], [obec], uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba], zaslal a požádal o sestavení smlouvy (prokázáno emailovou komunikací z 19. 4. 2021 až 30. 4. 2021 mezi žalobcem b) a [jméno] [příjmení] a smlouvou připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě s [anonymizováno]).

19. Jednatel žalované zaslal žalobci b) dne 15. 6. 2021 emailem návrh smlouvy o dílo, kterou by se žalovaná zavázala provést dílo spočívající ve výstavbě rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] dle stavební dokumentace zpracované žalovanou (konkrétně [titul] [příjmení]) a dalších podkladů uvedených ve smlouvě a žalobci by se zavázali dílo převzít a zaplatit za něj cenu díla 5 023 200 Kč (prokázáno emailem z 15. 6. 2021 a návrhem smlouvy o dílo).

20. V řízení před stavebním úřadem, na základě kterého byl dne 16. 6. 2021 vydán společný souhlas [stát. instituce] ke stavebnímu záměru novostavba rodinného domu na parc. [číslo] zastupovala žalobce žalovaná (prokázáno společným souhlasem z 16. 6. 2021).

21. Žalobce b) vyzýval SMS zprávami z 18. 8. 2021 a 13. 10. 2021 jednatele žalované ke komunikaci (prokázáno printscreenem elektronické komunikace z 18. 8. 2021 a 13. 10. 2021).

22. Odstoupením od smlouvy a předžalobní výzvou z 23. března 2022 odstoupili žalobci od [anonymizováno], neboť do 20 měsíců od podpisu smlouvy dne 1. 5. 2019 nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Zároveň vyzvali žalovanou k uhrazení částky 100 000 Kč, kterou zaplatili žalované jako rezervační poplatek, neboť s ohledem na zrušení závazku od počátku odpadl důvod, pro který žalobci částku platili. Dále vyzvali žalobci žalovanou k zaplacení smluvní pokuty v částce 649 000 Kč za 1 298 dní prodlení po 500 Kč, neboť kolaudační rozhodnutí nebylo vydáno do 12 měsíců od podpisu smlouvy, čímž se žalovaná dostala od 2. 9. 2018 do prodlení. Odstoupení a výzva byly žalované doručeny do datové schránky dne 24. 3. 2022 (prokázáno odstoupením od smlouvy a výzvou z 23. 3. 2022 včetně doručenky datové zprávy a nespornými tvrzeními účastníků).

23. Dopisem ze dne 1. 8. 2022 sdělila právní zástupkyně žalobců právnímu zástupci žalované, že žalovaná jako podnikatel nikdy neinformovala žalobce o skutečnosti, že by jí měli žalobci za vyřízení stavebního povolení a za poskytnutí dalších služeb hradit jakoukoliv odměnu. Proto nárok žalované na zaplacení odměny zcela neuznávají (prokázáno dopisem právní zástupkyně žalobců adresovaný právnímu zástupci žalované z 1. 8. 2022).

24. Žalovaná vystavila dne 14. 7. 2023 žalobci b) fakturu na částku 293 000 Kč za provedení projektové dokumentace pro výstavbu rodinného domu na pozemku parc.č [číslo] s tím, že část ve výši 100 000 Kč již byla uhrazena zálohou. Splatnost faktury byla stanovena na 24. 7. 2023. Fakturu zaslala žalobci b) dne 20. 7. 2023 na email (prokázáno fakturou žalované z 14. 7. 2023).

25. Z výpovědi žalobkyně a) soud zjistil, že [anonymizováno] vyhotovila žalovaná, žalobci předpokládali, že bude v pořádku. Po skončení projektu výstavby dvojdomků měli žalobci zájem pokračovat s žalovanou ve výstavbě rodinného domu na místě, kde měl být původně postaven dvojdomek. Na pokračování spolupráce se domluvili na schůzce na podzim 2019. Na uvedené schůzce se také domluvili na tom, že záloha 100 000 Kč se nebude prozatím vracet a bude použita jako záloha v novém projektu. Na schůzce neřešili vypořádání starších závazků účastníků, řešili pouze novou smlouvu o dílo na stavbu rodinného domu. Jednatel žalované se žalobkyni a) jevil jako nadšený do nového projektu. Žalobkyně a) nebyla přítomna žádné schůzce, kde by strany řešily ceny projekčních prací a ani žalobce b), který byl na některých schůzkách bez žalobkyně a), se jí o tom nijak nezmiňoval. Jednatel žalované následně žalobcům zprostředkoval koupi pozemku. Poté začal jednatel žalované vyřizovat stavební povolení. Po vydání stavebního povolení přestal jednatel žalované s žalobci komunikovat. Přesto chtěli žalobci nadále s žalovanou spolupracovat na výstavbě rodinného domu.

26. Z výpovědi žalobce b) soud zjistil, že žalobci chtěli koupit od žalované bytovou jednotku, a to v co nejkratší době. Za tímto účelem uzavřeli účastníci [příjmení] kvůli požadavku banky. Následně byli žalobci informováni o tom, že projekt výstavby dvojdomků realizován nebude z důvodu chybějícího stavebního povolení. O tomto je neinformovala ani žalovaná, ale dozvěděli se to přes jinou zájemkyni o koupi bytové jednotky. Žalovaná s žalobci nekomunikovala. Zájem žalobců o výstavbu na daném pozemku však nadále trval, pročež započali s žalovanou jednat o výstavbě solitérního domu na pozemku, kde měl být dle původního projektu postaven dvojdomek s bytovou jednotkou. Na první schůzce k rodinnému domu neřešili účastníci ukončení [anonymizováno], bavili se o tom, že bude uzavřena smlouva o dílo stran nového rodinného domu. Žalobce b) počítal s tím, že strany mezi sebou mají závazek z původní [anonymizováno], který trvá a že pouze dojde k úpravě projektu výstavby, neřešil, jak bude z hlediska smlouvy o smlouvě budoucí dům vypadat (po předchozích zkušenostech nechtěl přistoupit na to, že by mezi stranami žádný písemný závazek nebyl). Na úvodní schůzce dohodli na tom, že složená záloha 100 000 Kč bude použita jako záloha na novou smlouvu, bavili se, že jen dojde k úpravě projektu, ale ty závazky budou shodné. Žalobci vyjednali nový hypoteční úvěr s bankou, která díky tomu nepožadovala smluvní pokutu. První krokem byla koupě pozemku od jeho vlastníka pana [příjmení], o čemž žalobci jednali s jeho právním zástupcem [anonymizována dvě slova]. Po převodu pozemku apeloval žalobce b) na jednatele žalované, aby byl rodinný dům postaven co nejrychleji s ohledem na jeho závazky. Žalobci měli zájem o dům na klíč a byli k tomu připraveni poskytnout veškerou součinnost. Například žalobce b) zajišťoval souhlas archeologů, který žalovaná opomněla. Schůzek ohledně rodinného domu mezi žalobci a jednatelem žalované proběhlo několik, řešili na nich, jak bude dům vypadat, oplocení a podobné záležitosti. Jednatel žalované vyplnil pro banku nacenění výstavby jednotlivých položek rodinného domu. K nacenění připojil jednatel žalované půdorys a pohledy stavby. Kompletní projekt žalovanou žalobcům nikdy předán nebyl, dostali pouze textovou část, která nebyla pro výstavbu dostačující. Další žalovanou vypracované dokumenty (náhledy a zbytek dokumentace), si byl po ukončení spolupráce žalobce b) vyfotit na stavebním úřadě, aby mohli stavět v souladu s vydaným stavebním povolením. Nadto žalovaná nevyřídila žalobcům stavební povolení k oplocení stavby a opěrným zídkám, o které musel posléze žádat sám žalobce. O projektovou dokumentaci zpracovanou za účelem stavebního povolení se žalobci v době, kdy měla stavbu realizovat žalované, nezajímali, postupné kroky žalobci neřešili, chtěli stavbu na klíč, proto ani o předání projektové dokumentace žalovanou nežádali. Jednatel žalované následně opět přestal komunikovat, proto v roce 2021 začali žalobci shánět jiného stavitele. Novému staviteli poskytli půdorysy a pohledy vytvořené architektkou pracující pro žalovanou [titul] [příjmení]. V roce 2022 započala realizace stavby s novým stavitelem. S ohledem na značný růst cen (nejen stavebního materiálu) od roku 2017 bylo nutné na stavbu vynaložit vyšší náklady, než bylo původně zamýšleno. Komunikace ze strany žalované (jednatele a zaměstnankyně [příjmení]) byla po celou dobu spolupráce problematická, často žalobcům nereagovali. O zápočtu částky 100 000 Kč ani o tom, že by za projektovou dokumentaci měli žalobci platit odměnu, které by případně odpovídala určitá procentuální částka z ceny díla, strany nehovořily. Pouze byl řešen celek jako dílo.

27. Z výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že poté, co se nedařilo dosáhnout vydání pravomocného stavebního povolení, rozhodla se žalovaná projekt na dvojdomky ukončit. Odstoupila od smluv se zájemci a vrátila jim zálohu. Žalobci však chtěli s žalovanou pokračovat tak, že jí navrhli, že na pozemku, kde se měl stavit dvojdomek s jejich budoucí bytovou jednotkou, by byl postaven rodinný dům. Domluvili se, že složená záloha 100 000 Kč se použije na nový projekt a že žalovaná začne pracovat na projektové dokumentaci. Na schůzce účastníci neřešili [anonymizováno], žalobci byli ze všech původních zájemců jediní se [anonymizováno] (neboť ji potřebovali z důvodu hypotéčního úvěru, ostatní zájemci měli pouze rezervační smlouvy. Jednatel žalované tak na [anonymizováno] zapomněl a zabýval se jí až v souvislosti s žalobou. Na schůzce řešili tedy pouze odstoupení od rezervační smlouvy. S pracemi na novém projektu započala žalovaná, aniž by řešila jejich cenu, neboť v té době ani nedisponovala podklady pro stanovení odměny za takové práce. Jednatel žalované nikdy žalobcům nesdělil, že cenu za provedené práce účtovat nebude, ale žádná pevná cena stanovena nebyla. Cenu za práce vyúčtovala žalovaná až v roce 2023. Následně zajistila žalovaná pro žalobce převod pozemku, na kterém mělo být stavěno a jehož vlastníkem byl pan [příjmení]. Poté zajistila žalovaná projektovou dokumentaci k plánované stavbě rodinného domu, nejprve s [titul] [jméno], s nímž však žalobci nebyli spokojeni, proto dokončili projektovou dokumentaci [titul] [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Žalobci vyhotovili žalované plnou moc za účelem zajištění stavebního povolení a žalovaná jej průběžně informovala o postupu. Projektovou dokumentaci předala žalovaná žalobcům pro potřeby banky. Jednatel žalované též pro potřeby banky vyhotovil rozpočet stavby. Následně získal stavební záměr stavební povolení a tři měsíce na to řešili účastníci otázku smlouvy o dílo, a to zejména financování, neboť v té době ceny velmi kolísaly. Jednatel žalované proto navrhoval, aby s uzavřením smlouvy o dílo strany počkaly, než se ceny ustálí. Jednatel žalované nekomunikoval vždy s žalobci rychle, neboť měl [anonymizováno] problémy nebo potřeboval vychladnout po tom, co mu žalobce b) sdělil stran obcházení DPH. K uzavření smlouvy o dílo nakonec nedošlo, přičemž jednatel po čase zjistil, že se již na předmětném pozemku parc. [číslo] staví. Stanoviska státních orgánů posílala žalovaná žalobcům zpravidla emailem a originály zakládala stavebnímu úřadu. Žalovaná nijak nevyúčtovala vyhotovení projektové dokumentace, když bylo předpokládáno, že bude uzavřena a realizována smlouva o dílo.

28. Soud neprovedl důkaz svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] (zaměstnankyně žalované) ani další navržené důkazy, neboť je považoval pro objasnění skutkové stavu za nadbytečné.

29. Na základě provedeného dokazování závěru učinil soud následující závěr o skutkovém stavu a právní závěr: Podle § 2004 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („ o.z“), se odstoupením od smlouvy zrušuje závazek od počátku. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch, mimo jiné, plněním z právního důvodu, který odpadl. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2005 odst. 1 o.z., zanikají odstoupením od smlouvy v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle § 2048 odst. 1 o.z., [anonymizováno] strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2005 odst. 2 o.z., se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

30. Co se týče zálohy ve výši 100 000 Kč, dospěl soud k závěru, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když si ponechala částku ve výši 100 000 Kč, kterou ji žalobci složili jako zálohu. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci žalované zaplatili částku 100 000 Kč. Poté, co bylo zřejmé, že projekt výstavby bytové jednotky nebude realizován, dohodly se strany na tom, že budou ve spolupráci pokračovat a že složená záloha bude použita jako záloha na smlouvu o dílo, která bude v budoucnu uzavřena. Byť mezi stranami nedošlo k písemnému ujednání stran změny alokace částky 100 000 Kč, žalobci i jednatel žalované shodně vypověděli, že se dohodli, že se složená částka nebude vracet a že projekt bude pokračovat v jiné formě. Strany jednaly o uzavření smlouvy o dílo, přičemž právě v rámci této smlouvy mělo zřejmě dojít k vyúčtování zálohy v souvislosti s celkovou cenou díla. Nicméně záloha nebyla nikdy řádně zúčtována a projekt jako celek nakonec realizován nebyl, k uzavření smlouvy o dílo nedošlo. Soud se neztotožnil s tvrzením žalované, že částka 100 000 Kč byla zálohou konkrétně na projekční práce, neboť z dokazování vyplynulo, že žalobci měli zájem o stavbu celého domu jako celku, a nikoliv o dílčí práce žalované. Proto má soud za to, že se žalovaná bezdůvodně obohatila o částku 100 000 Kč, když si ji ponechala bez platného právního důvodu, jak je uvedeno ve výroku I.

31. Ohledně nároku žalobců na smluvní pokutu dospěl soud k závěru, že právo na smluvní pokutu ze [anonymizováno] svědčí žalobcům od dubna 2019 do září 2019. Účastníci spolu uzavřeli [anonymizováno], kterou se žalovaná zavázala na pozemku parc. [číslo] postavit stavbu, jejíž součástí bude bytová jednotka, která bude převedena na žalobce za kupní cenu. Součástí [anonymizováno] bylo ujednání o smluvní pokutě, dle něhož byli žalobci oprávněni požadovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení, jestliže nebude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí na bytovou jednotku do 12 měsíců ode dne podpisu [anonymizováno], tj. do 13. 4. 2019. Kolaudační rozhodnutí však vydáno nebylo, proto od 14. 4. 2019 svědčilo žalobcům právo na smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně. Žalobci uplatnili nárok na smluvní pokutu od 14. 4. 2019 až do 24. 3. 2022. Soud však shledal nárok důvodným pouze do 30. 9. 2019. V řízení bylo prokázáno, že v září 2019 proběhla schůzka, na níž se strany dohodly na tom, že již původní záměr bytové jednotky nebude realizován. Žalobci ani žalovaná tak od této schůzky nepočítali s původním projektem, což vyplývá z toho, že obě strany spolu jednoznačně postupovaly k realizaci nového projektu výstavby solitérního domu na témže pozemku, na kterém měla dle [anonymizováno] stát původně bytová jednotka. Účastníci se v září 2019 dohodli též na alokaci zálohy 100 000 Kč (která byla dle [anonymizováno] v dispozici žalované) na nový projekt výstavby samostatného domu. [anonymizováno] sice nebyla řádně ukončena dle předepsané písemné formy, nicméně záměr účastníků, že na daném pozemku nebude realizován projekt sjednaný [anonymizováno], ale nový projekt, byl zcela zřejmý. Následně došlo k převodu pozemku do vlastnictví žalobců (což byla též skutečnost, kterou původní [anonymizováno] nepředpokládala) a účastníci aktivně realizovali další kroky k uskutečnění nového záměru solitérního domu.

32. Soud tedy má smluvní pokutu důvodnou pouze do data 30. 9. 2019, které shledal jako nejzazší datum realizované schůzky, kde se strany dohodly, že nebude pokračováno ve výstavbě dvojdomku s bytovou jednotkou, ale že budou pokračovat na novém projektu rodinného domu. Žalobkyně a) v rámci svého výslechu vypověděla, že ke schůzce došlo na podzim 2019 a žalovaná uváděla, že ke schůzce došlo v září 2019, což žalobci nikdy v průběhu řízení nezpochybnili, soud tedy shledal, že se schůzka konala nejpozději 30. 9. 2019 (přesné datum se nepodařilo prokázat a nebyly k dispozici ani další důkazy, které by mohly sloužit k jeho objasnění). Do tohoto data považuje soud smluvní pokutu za odůvodněnou, neboť smluvní vztah ze [anonymizováno] nebyl mezi účastníky nijak vypořádán a žalobci důvodně očekávali plnění dle [anonymizováno]. Smluvní pokutu za další časové období však soud považuje za rozpornou s dobrými mravy, neboť sami žalobci již zjevně nepočítali s tím, že jim bude dle [anonymizováno] plněno, když se s žalovanou shodli, že dojde ke změně projektu. Žalobci namítali, že závazky ze [anonymizováno] trvaly, když nebyla řádně změněna ani ukončena a nedošlo k zániku pro nemožnost plnění, neboť plnění bylo i nadále možné. Soud se ztotožnil s tím, že ke změně ani ukončení [anonymizováno] v září 2019 formálně nedošlo. Jednatel žalované si, jak vypověděl, v době zářijové schůzky (a prakticky až do zahájení řízení) nebyl vědom, že [anonymizováno] byla uzavřena, neboť na to s ohledem na skutečnost, že s jinými klienty sjednána nebyla, zapomněl. Účastníci se tak nemohli dohodnout na změně [anonymizováno], když tato navíc vyžadovala písemnou formu (k dohodě stran změny požadavku na formu změny smlouvy dojít také nemohlo, neboť pokud si jedna strana vůbec nebyla vědoma, že smlouvu uzavřela, nemohla se ani dohodnout na nové formě její změny, srov. rozsudek [název soudu] [spisová značka]). Účastníci nicméně od zářijové schůzky postupovali shodně tak, jako by na plnění sjednaném v [anonymizováno] neměli nadále zájem. Sjednaná smluvní pokuta se přitom nevztahovala k novému záměru, který si strany sjednaly na výše popsané schůzce, ale pouze k původnímu záměru sjednanému v [anonymizováno].

33. Ačkoli tedy účastníci (jakožto právní laici) [anonymizováno] řádně neukončili, jejich jednání k tomuto zjevně směřovalo, což je zřejmé ze společné realizace záměru nového projektu, neslučitelného s původním projektem, který měl být realizován dle [anonymizováno]. Nemohlo dojít ani ke změně [anonymizováno] spočívající v záměně projektů, za původních podmínek, projekty se svou povahou lišily, ohledně nově plánovaného nebyly dosud známy ani konkrétní parametry, a pokud jde o smluvní pokutu, ta byla vázána na prodlení s kolaudačním rozhodnutím stran původního projektu, které již v době jednání ohledně nového záměru nastalo. Žalovaná nicméně v zastoupení žalobců pro nový projekt výstavby solitérního domu vyřizovala stavební povolení a vyhotovení projektové dokumentace, žalobci za tímto účelem poskytovali součinnost a vzájemně sjednali i novou alokaci zálohy na kupní cenu složené dle původní [anonymizováno]. Za těchto okolností se proto jeví nemravné uplatnění smluvní pokuty za dobu následující po schůzce v září 2019, kdy došlo k dohodě účastníků ohledně nového projektu. Žalobci si takto chtějí fakticky kompenzovat náklady či ztráty, které přisuzují prodlení žalované, které však nastalo až v souvislosti s projektem novým, nikoli závazkem dle [anonymizováno], s jehož realizací již v dané době účastníci nepočítali. Takový postup soud shledal rozporný s dobrými mravy, resp. hodnotil jej jako zjevné zneužití práva dle § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany. Soud nezpochybňuje argumentaci žalobců, že došlo k navýšení celkových nákladů žalobců na realizaci stavby a stalo se tak do značné míry díky liknavosti žalované, avšak uvedené (pokud jde o dobu od 30.9.2019) nesouvisí se závazkem zajištěným smluvní pokutou sjednanou dle [anonymizováno] a není tedy možno připustit, aby si žalobci tuto jinou újmu kompenzovali realizací smluvní pokuty dle [anonymizováno] sjednané za prodlení se zajištěním kolaudačního rozhodnutí k původnímu projektu, který již v dané situaci pro žalobce ztratil význam. Proto soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu částky 85 000 Kč představující smluvní pokutu za období od 14. 4. 2019 do 30. 9. 2019, tj. 170 dní po 500 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. V rozsahu smluvní pokuty od 1. 10. 2019 do 24. 3. 2022 ve výši 452 500 Kč (905 dní po 500 Kč) soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II, neboť uplatnění tohoto nároku považuje za zneužití práva nepožívající právní ochrany.

34. Žalovaná v průběhu řízení odkazovala na údajný učiněný zápočet a uplatňovala kompenzační námitku. Nejprve tvrdila, že zápočet učinila již v září 2019 na úvodní schůzce, což je však vyloučené, neboť z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že na této schůzce nebylo co započítávat, když se teprve strany dohodly na tom, že budou směřovat k novému projektu a až poté začala žalovaná vykonávat činnost vedoucí k jeho dokončení. Dále žalovaná vznesla námitku započtení i v průběhu řízení a uplatňovala takto procesní obranu, zejména podáním z 20. 7. 2023, k němuž doložila fakturu vystavenou vůči žalobcům, na které byl datum splatnosti 24. 7. 2023, takto se tedy pokoušela pohledávku započíst ještě předtím, než by byla částka splatná, což nelze považovat za platný započet, když se nejednalo o dospělou pohledávku. Žalovaná ani v průběhu řízení neučinila jednoznačný konkrétní zápočet pohledávky, která by byla k započtení způsobilá. [jméno] argumentovala tím, že právo na vyúčtování předmětné částky 293 000 Kč, kterou uplatňovala k započtení, jí vzniklo po předání projektové dokumentace žalobcům. Z výpovědi žalobce však vyplynulo, že kompletní předávací dokumentace nebyla za strany žalované nikdy předána. Pohledávka žalované zůstala nejistou a neurčitou (přetrvávaly pochybnosti o výši takového údajného nároku, když odměna nebyla sjednána) a nejednalo se ani o pohledávku ze stejného smluvního vztahu, ze kterého se domáhali plnění žalobci. V době uplatnění k započtení nebyla pohledávka splatná a nebyla tak k započtení způsobilá dle § 1987 o.z. V rámci řízení žalovaná ani neučinila jednoznačný řádný zápočet, který by splňoval hmotněprávní náležitosti, proto se soud dále její kompenzační námitkou nezabýval.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 914,41 Kč, přičemž tato částka představuje 41,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,98 % odpovídající částce 452 500 Kč a úspěchu žalobců v rozsahu 29,02 % odpovídající částce 185 000 Kč). Celkové náklady řízení soud vyčíslil v částce 128 490 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 637 500 Kč sestávající z částky 10 860 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor z 16. 5. 2022 včetně odůvodnění odporu z 16. 6. 2022, vyjádření z 20. 7. 2023, závěrečný návrh z 8. 12. 2023, nahlížení do spisu 7. 6. 2022, účast na jednání 25. 5. 2023 v rozsahu dvou úkonů, neboť přesáhlo dvě hodiny, účast na jednání 31. 8. 2023 v rozsahu dvou úkonů, neboť přesáhlo dvě hodiny a účast na jednání 21. 11. 2023 v rozsahu dvou úkonů, neboť přesáhlo dvě hodiny) a z částky 5 430 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání, kde byl pouze vyhlášen rozsudek 12. 12. 2023) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal žalované odměnu za další 3 úkony (ve vyčíslení nákladů žalované blíže nespecifikovaná písemná podání ve věci), neboť je neshledal účelná, když například pouze reagovala na výzvu soudu ohledně nařízení mediace a smírného řešení věci nebo doplňovala tvrzení obsažená v jejím vyjádření k žalobě, což měla učinit již v rámci tohoto vyjádření. Za jednání dne 12. 12. 2023 přiznal žalované soud odměnu pouze jako za jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek podle § 11 odst. 2 a.t., neboť žalovaná (i žalobci) zaslala svůj závěrečný návrh písemně, za který jí soud přiznal odměnu za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. a na jednání obě strany pouze odkázaly na své písemné závěrečné návrhy. Žalovaná má tedy nárok na úhradu nákladů ve výši 53 914,41 Kč (tj. 41,96 % z 128 490 Kč).