14 C 20/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa o zaplacení 51 536,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 51 536,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 51 536,89 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 36 181,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 62 360 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 8. 2020 došlo ve [anonymizováno] ulici v [obec] – [část obce] k dopravní nehodě, kterým bylo poškozeno vozidlo ve vlastnictví žalobkyně, a to [značka automobilu], [registrační značka] (dále„ poškozené vozidlo“), které v okamžiku nehody řídila paní [jméno] [příjmení]. [příjmení] způsobilo vozidlo [anonymizována dvě slova] [registrační značka] (dále„ [anonymizována dvě slova]“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný [anonymizováno], přičemž vozidlo bylo v okamžiku nehody řízeno panem [jméno] [příjmení], který si při přejíždění z levého pruhu do pravého pravděpodobně nevšiml vozidla žalobkyně a paní [příjmení], aby zabránila srážce vozidel, začala brzdit a strhla volant doprava, přičemž automobil žalobkyně najel na obrubník a došlo tak k jeho poškození. Žalovaná částka představuje náklady na opravu vozidla ve výši 53 769 Kč, náklady za odtah ve výši 1 815 Kč a náklady na pronájem náhradního vozidla po dobu trvání opravy ve výši 6 776 Kč. Žalobkyně se domáhala žalované částky na žalovaném 1. jako vlastníku a provozovateli předmětného vozidla a na žalované 2. jako na pojišťovně, u níž má žalovaný 1. sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a u níž žalobkyně před podáním žaloby uplatnila nárok na náhradu škody z pojištění, které žalovaná odmítla.

2. Usnesením ze dne 12. 10. 2022 soud řízení částečně zastavil co do částky 10 823,11 Kč z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyně, kdy předmětem zpětvzetí bylo DPH z uplatněného nároku, když žalobkyně je plátcem DPH.

3. Usnesením ze dne 12. 10. 2022 pak soud připustil změnu žaloby, resp. její rozšíření o nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky od 30. 9. 2020 do zaplacení.

4. Žalovaný [anonymizováno] s nárokem žalobkyně nesouhlasil s tím, že je pouze vlastníkem [anonymizována dvě slova] a nebyl účastníkem předmětné dopravní nehody, k vozidlu má řádně sjednáno pojištění odpovědnosti a tedy by případný nárok žalobkyně jako poškozené měl být plněn z pojištění, a tedy řešen mezi žalobkyní a žalovanou [anonymizováno].

5. Žalovaná [anonymizováno] s nárokem žalobkyně rovněž nesouhlasila s tím, že dopravní nehoda byla způsobena řidičkou poškozeného vozidla paní [příjmení], která na dopravní situaci reagovala neadekvátním způsobem, kdy v daném případě mohla například vozidlo pouze přibrzdit a nikoliv s ním narazit do obrubníku. I pokud by soud shledal zavinění na straně řidiče druhého vozu, tak by odpovědnost mezi účastníky měla být rozložena [číslo] a tedy by soud měl žalobu zamítnout. Pokud jde o vyčíslení samotné škody na vozidle, resp. nákladů na opravu vozidla, nákladů na odtah a nájemného za náhradní vozidlo, tak k těmto výslovně uvedla, že je nesporuje.

6. Ze souhlasných tvrzení účastníků, jakož i z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že k předmětné události (dále jen„ nehoda“) došlo dne 12. 8. 2020 v ulici [ulice], [obec a číslo], k tomuto dni byla žalobkyně vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] a žalovaný [anonymizováno] byl vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka]. Vlastnictví automobilu žalobkyně je prokazováno i předloženým velkým technickým průkazem vozidla. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že ohledně [značka automobilu] byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z jeho provozu [číslo] s žalovanou 2 jako pojistitelem a žalobkyně uplatnila u žalované [anonymizováno], jakožto u pojistitele nárok na náhradu škody ve výši žalované částky z tohoto pojištění.

8. Datum a místo nehody je pak shodně uvedeno i v záznamu o dopravní nehodě, sepsaném na předtištěném formuláři. Z něj soud dále zjistil, že vozidlo A (tj. vozidlo poškozené vozidlo) řídila [jméno] [příjmení], [datum narození], vozidlo [anonymizováno], tj. vozidlo [anonymizováno] řídil pan [jméno] [příjmení], [datum narození], v bodě 11 formuláře je popsáno poškození vozidla A takto:„ protržená pneumatika, odřená poklice.“ [anonymizováno] účastníci nehody byli vyslechnuti jako svědci a v rámci svědecké výpovědi potvrdili, že záznam v tomto znění sepsali a podepsali (záznamem o dopravní nehodě).

9. Žalovaný [anonymizováno], resp. řidič vozidla pan [příjmení] nahlásil škodní události pojišťovně (žalované [anonymizováno]), kdy v hlášení je k popisu vzniku události uvedeno, že řidič pojištěného vozu přejížděl z levého pruhu do pravého, v zrcátku neviděl pošk. vůz a řidička poškozeného vozu se zřejmě lekla a najela na obrubník“. Škoda byla odhadnuta na částku 50 000 Kč (oznámením škodné události).

10. Žalobkyně škodní události nahlásila u žalované 2., u níž měl žalovaný 1. sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla, průběh nehody byl popsán tak, že účastník [příjmení] jel v pravém pruhu, účastník [příjmení] v levém pruhu, vozidla byla na podobné úrovni. Účastník [příjmení] chtěl přejet do pravého pruhu a vozidlo A měl v tzv.„ mrtvém bodě“, když začal účastník [příjmení] odbočovat do pravého pruhu, účastník [příjmení], aby zabránil střetu vozidel, tak brzdil a strhl řízení doprava, kdy vozidlo najelo na obrubník. Vozidlo jelo rychlostí asi [anonymizována dvě slova], nebyla přivolána policie (vyjádřením účastníka k dopravní nehodě). Dne 19. 8. 2020 žalovaná 2. potvrdila registraci předmětné škodní události ze strany žalobkyně a vyzvala žalobkyni k doložení příslušných dokladů (potvrzením o registraci škodní události).

11. Pan [příjmení] [příjmení] dne 8. 9. 2020 podepsal čestné prohlášení, že dne 12. 8. 2020, ve kterém uvedl, že dne 12. 8. 2020 svým způsobem jízdy zavinil škodu na poškozeném vozidle, když řidička poškozeného vozidla se snažila vyvarovat možné srážce 12. Žalobkyně na opravu vozidla vynaložila částku 53 769 Kč, včetně DPH, resp. částku 44 436,89 Kč bez DPH, kdy vozidlo bylo opraveno v [právnická osoba], předmětem opravy bylo poškozené přední kolo, disk a pneumatika (jejich výměnu z důvodu proražení pneumatiky a disku), v souvislosti s tím bylo provedeno vyvážení kola a seřízení geometrie nápravy, dále poškozené zadní kolo a pneumatika (jejich výměna) a vyvážení kola a seřízení geometrie nápravy, jak je podrobně popsáno ve faktuře č. [anonymizováno] [číslo], vystavené výše uvedeným servisem (fakturou č. [anonymizováno] [číslo], vystavenou servisem [právnická osoba]). Náklady na odtah vozidla činily částku 1 500 Kč bez DPH (faktura [číslo] dodavatele [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]). Náklady za pronájem náhradního vozidla činily částku 5 600 Kč bez DPH (fakturou [číslo]).

13. Žalovaná [anonymizováno] jakožto pojišťovna nárok žalobce neuznala a dopisem ze dne 7. 9. 2020 žalobci oznámila ukončení šetření škodní události bez náhrady pojistného plnění s odůvodněním, že nelze dovodit, že pojištěný odpovídá za způsobení vzniklé škody (sdělením o důvodech ukončení šetření škodní události ze dne 7. 9. 2020).

14. Dne 23. 9. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému [anonymizováno] a žalované [anonymizováno] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb předžalobní výzvu s podrobným skutkovým a právním rozborem věci, v níž vyzývá žalované k úhradě celkem částky 62 360 Kč (předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2020 adresovanou žalovanému [anonymizováno], předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2020 adresovanou žalovanému [anonymizováno], podacím archem). Předžalobní výzva byla doručena žalovanému 1. dne 24. 9. 2020 (výpisem o sledování zásilky).

15. Na předžalobní výzvu žalobce reagovala žalovaná potvrzením ze dne 29. 9. 2020, že předmětné podání přijala a předala k vyřízení (potvrzením o přijetí podání ze dne 29. 9. 2020) a vyjádřením bez data s tím, že šetřením škodní události se nepodařilo prokázat, že požadovaný nárok žalobkyně je oprávněný a stanovisko žalované je konečné (sdělením ke škodní události).

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je 5 let zaměstnancem žalobkyně, v době nehody měla řidičské oprávnění asi 5 let a byla aktivním řidičem, jednalo se o její první nehodu. V místě nehody jsou vedle sebe tři pruhy, je zde obvykle vyšší provoz. Před ní i za ní jela jiná auta, za ní trochu dále, pamatuje si, že ji nějaké vozidlo následně objíždělo. Svědkyně jela v pravém pruhu, souběžně s ní v levém pruhu jelo [anonymizována dvě slova], když bylo toto vozidlo asi jeden a půl metru před ní, tak na ni začalo najíždět, na což reagovala tak, že začala brzdit a troubila, následně strhla volant a vozidlem najela na obrubník, kde došlo k jeho poškození. V době střetu jela maximálně rychlostí [anonymizována dvě slova], což je v daném úseku nejvyšší povolená rychlost. Po nehodě zajela vozidlem na blízkou autobusovou zastávku, kde s řidičem [anonymizována dvě slova] sepsali protokol. Vůz [anonymizováno] poškozen nebyl, policii k nehodě po domluvě s druhým řidičem nevolali. V závěru výpovědi si svědkyně spontánně vybavila, že řidič [anonymizováno] jí sdělil, že jí zřejmě neviděl, že mu není dobře a jede k lékaři.

17. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že vlastník vozidla [anonymizováno] je jeho nevlastní otec, řidičské oprávnění má od roku 2019 (tj. ve vztahu k nehodě cca 1 rok). [příjmení] popsal tak, že jel po dvouproudé silnici rychlostí mezi 30 a 40 km v hodině, rozhodně do [anonymizována dvě slova], neboť v daném úseku nelze jet rychleji, potřeboval zařadit doprava, poté slyšel ránu a ve zpětném zrcátku viděl, že auto za ním najelo na obrubník. Nepamatuje si, že by po pravé straně předjížděl nějaké vozidlo nebo že by vozidlu zkřížil dráhu, uvedené vozidlo vnímal až poté, co uslyšel ránu. Po zhruba 100 až 150 metrech sám od sebe zastavil a následně k němu přijela řidička druhého vozu, se kterou sepsal záznam o dopravní nehodě. Pokud mu bylo druhou řidičkou řečeno, že nehodu zavinil, tak zpočátku tomu věřil, stát se to tak mohlo. Předložené čestné prohlášení podepsal. Kdo text tohoto prohlášení formuloval, si již nepamatuje, nějak to dali dohromady. Je pravdou, že v době nehody byl [anonymizováno], měl něco s plícemi, z léků si vzal pouze [anonymizováno] na bolest.

18. Z takto provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: K nehodě došlo dne 12. 8. 2020 v ulici [ulice], [obec a číslo], kdy vozidlo žalobkyně řízené [jméno] [příjmení] najelo na obrubník, čímž došlo k poškození pravé části vozu, konkrétně poškození obou pneumatik a disků. V souvislosti s nehodou žalobkyně vynaložila částku 44 436,89 Kč za opravu vozidla, částku 1 500 Kč za odtah vozidla a částku 5 600 Kč za pronájem náhradního vozidla po dobu opravy. Výše těchto vynaložených nákladů nebyla žalovanými sporována, resp. žalovaná 2. výslovně uvedla, že proti výši nákladů nemá žádných námitek a odpovídají cenám obvyklým. Sporné však mezi účastníky bylo, komu lze klást za vinu způsobení nehody a související škody na vozidle. Žalobkyně tvrdila, že škoda byla způsobena výhradně způsobem jízdy vozidla [anonymizováno], kdy řidič vozidla při přejíždění z levého do pravého pruhu si nevšiml vozidla žalobkyně a začal na něj najíždět a řidička tohoto vozidla brzdila a strhla volant doprava, čímž najela na obrubník a došlo k poškození vozidla. Naopak žalovaní se bránili tím, že škodu způsobila řidička poškozeného vozidla, neboť neadekvátně reagovala na dopravní situaci a namísto pouhého přibrždění vozidla strhla řízení a způsobila tak předmětnou škodu na vozidle.

19. Ohledně průběhu nehodového děje soud vycházel ze svědeckých výpovědí obou řidičů vozidel, jakož i z hlášení, která o nehodě tito účastníci bezprostředně po nehodě učinili (viz bod 8 až 10 tohoto odůvodnění), jiné osoby nehodě osobně přítomny nebyly a účastníky nebyly stran prokázání nehodového děje navrženy jiné důkazy. Výpovědi obou svědků pak soud hodnotí jako věrohodné, svědci vypovídali spontánně a jejich výpovědi nejsou ve vzájemném rozporu a korespondují i s ostatními provedenými důkazy (viz zejména bod 8 až 10 odůvodnění). Svědkyně Novotná průběh nehodového děje podrobně popsala, svědek [příjmení] připustil, že se mohlo stát tak, jak svědkyně tvrdila, tedy že si vozidla poškozené nemusel při přejíždění všimnout, ostatně tak i účastníci nehodu popsali v záznamu o dopravní nehodě. Takto soud uzavřel, že vozidlo [anonymizováno] jelo souběžně s vozidlem poškozené, vozidlo [anonymizováno] v levém pruhu, vozidlo poškozené v pravém pruhu, vozidlo [anonymizováno] bylo v kratší vzdálenosti před vozidlem poškozené, když začalo přejíždět z levého do pravého pruhu, přičemž řidič vozidla [anonymizováno] si nevšiml v pravém pruhu jedoucího vozidla poškozené. Poškozená reagovala tak, že přibrzdila a strhla řízení doprava, čímž najela pravou stranou vozidla na obrubník a došlo k poškození vozidla výše uvedeného. Řidič vozidla [anonymizováno] si zřejmě uvědomil, že nehoda poškozeného vozidla byla způsobena jeho jízdou, čemuž nasvědčuje i to, že řidič sám od sebe, aniž mu to bylo druhým vozidlem jakkoliv signalizováno, kousek od nehody zastavil a s řidičkou vozidla sepsal záznam o dopravní nehodě.

20. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ z.p.o.v.“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

21. Podle § 6 odst. 2 písm. b) z.p.o.v. nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému mj. způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat.

22. Podle § 9 z.p.o.v. má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

23. Podle § 2927 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

24. Podle § 12 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. [jméno], kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

25. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že řidič vozidla [anonymizováno] svým způsobem jízdy ohrozil a omezil řidičku jedoucí v pravém pruhu tím, že při přejíždění z levého do pravého pruhu se nepřesvědčil, zda se v tomto pruhu nenachází jiné vozidlo a k tomuto vozidlu začal najíždět, čímž donutil řidičku poškozeného vozu reagovat prudkým bržděním a strhnutím řízení doprava, aby zabránila srážce vozidel, tj. porušil ustanovení § 12 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Škůdce, kterým je řidič, resp. provozovatel vozidla [anonymizováno], tak odpovídá žalobkyni za škodu, kterou tímto svým způsobem jízdy žalobkyni způsobil (§ 2927 odst. 1 o. z.). V posuzovaném případě měl škůdce sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u žalované [anonymizováno], u níž poškozená žalobkyně nárok na náhradu škody uplatnila v souladu s § 9 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaná [anonymizováno] jakožto pojišťovna nárok žalobkyně neuznala, neboť shledala zavinění na straně řidičky poškozeného vozidla a žalobkyni neuhradila ničeho.

26. Pokud jde o nárok žalobkyně vůči škůdci (žalovanému [anonymizováno]) na náhradu škody dle § 2927 o. z., tak byť toto ustanovení zakládá objektivní odpovědnost, nejedná se o odpovědnost absolutní, nastupující za jakýchkoliv okolností. Jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu je příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním škůdce, popřípadě kvalifikovanou událostí, za níž žalovaný odpovídá na objektivním principu. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Zvažovat je třeba veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez níž by ke škodnému následku nedošlo, i když nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž o jednu z příčin, avšak podstatnou, která se spolupodílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde. I zde platí, že byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Znamená to, že pokud je úkon poškozeného jen jednou z příčin vzniku škody, snáší poškozený škodu poměrně; bylo-li jednání poškozeného výlučnou příčinou vzniku škody, škůdce se odpovědnosti za škodu zbaví a v plném rozsahu ji pak nese sám poškozený. Spočívají-li příčiny vzniku škody na obou stranách, je třeba určit vzájemný vztah mezi jednáním či opomenutím poškozeného a porušením povinností škůdce, za něž nese odpovědnost, a stanovit podíl odpovědnosti každého z nich (srovnej usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

27. Soud dospěl k závěru, že posuzovanou dopravní situaci lze klást k tíži škůdce, byl to on (řidič vozidla [anonymizováno]), kdo při jízdě porušil dopravní předpisy (citované ustanovení 12 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích) a přejížděl do vedlejšího pruhu, aniž se dostatečně přesvědčil, že tím neomezí nebo neohrozí jiné vozidlo v tomto pruhu jedoucí. Pokud řidička poškozeného vozu reagovala tak, že vozidlo přibrzdila a strhla řízení na stranu, považuje soud takovou reakci za přiměřenou, a to s ohledem na rychlost jedoucích vozidel (kolem [anonymizována dvě slova]) a dopravní situaci, kdy k nehodě došlo v dopoledních hodinách v místě s poměrně rušným provozem, tedy lze očekávat (a vyplývá to i z výpovědi svědkyně [příjmení]), že za poškozeným vozidlem se nacházely další automobily a pouhé prudké přibrždění vozidla poškozené by tedy nebylo adekvátní situaci a naopak by mohlo vést k ohrožení dalších účastníků provozu. Ostatně řidička by se k žádnému takovému manévru uchylovat nemusela, nebýt způsobu jízdy řidiče [anonymizováno]. Zavinění na dané nehodě tak soud shledal výlučně na straně řidiče [anonymizováno] a tedy žalovanému uložil, aby poškozené žalobkyni způsobenou škodu nahradil.

28. Uvedené úvahy stran zavinění na dopravní nehodě lze vztáhnout i k nároku žalobkyně vůči žalované [anonymizováno] na výplatu pojistného plnění za pojištěného škůdce (§ 9 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Předmětný nárok žalobkyně u žalované pojišťovny řádně uplatnila, přičemž žalovaná [anonymizováno] ukončila šetření události a pojistné nevyplatila.

29. Pokud jde o výši škody, spočívající v nákladech na odtah a opravu vozidla a pronájem vozidla náhradního, tak tuto žalobkyně řádně soudu doložila fakturami, žalovanými nebyla nijak sporována.

30. Nároky na náhradu škody vůči škůdci a právo poškozené na výplatu plnění za pojištěné škůdce jsou na sobě nezávislé, mohou být uplatněny samostatně (srovnej rozsudek [anonymizována dvě slova] sp.zn. [spisová značka]). Nároky tak soud posoudil každý zvlášť a shledal je důvodnými, jak je výše podrobně popsáno a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se nejedná o závazek solidární a k plnění je povinen kterýkoliv z žalovaných, ve výroku soud stanovil, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných.

31. Jelikož žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně počátku prodlení pak soud vycházel od doručení předžalobní, která byla podána k poštovní přepravě dne 23. 9. 2020 (viz podací arch) a žalovanému 1. doručena dne 24. 9. 2020 (výpis o sledování zásilky), žalované [anonymizováno] nejpozději třetí pracovní den od odeslání (§ 573 o. z.), tj. dne 28. 9. 2020, o tom, že se výzva dostala do sféry žalované [anonymizováno], svědčí i odpověď žalované [anonymizováno] na výzvu ze dne 29. 9. 2020. Žalobkyně pak požaduje zaplacení úroku z prodlení od 30. 9.2020, tedy soud rozhodl vázán jejím návrhem. K námitce žalované [anonymizováno], že prodlení žalované nenastalo soud odkazuje na ustanovení § 9 z.p.o.v., dle něhož je pojistné plnění splatné do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaná [anonymizováno] sdělila žalobkyni ukončení šetření pojistné události dopisem ze dne 7. 9. 2020 (viz sdělení o důvodech ukončení šetření škodní události ze 7. 9. 2020), tj. v tomto kontextu splatnost vůči žalované [anonymizováno] nastala nejpozději již dne 22. 9. 2020.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 181,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 495 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 536,89 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 3. 3. 2022 na [číslo listu]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 180 Kč za účast na jednání soudu (dne 2. 9. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 14. 9. 2022 na [číslo listu]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 180 Kč za účast na jednání soudu (dne 12. 10. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 3 180 Kč za účast na jednání soudu (dne 9. 11. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 840 Kč ve výši 5 846,40 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobce.

33. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon spočívající v písemném závěrečném návrhu ze dne 7. 11. 2022, když tento úkon nepovažuje soud za účelně vynaložený, když žalobkyně se účastnila jednání dne 9. 11. 2022, kde tento závěrečný návrh přednesla.

34. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.