14 C 202/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa o určení existence nájemního práva

I. Určuje se, že žalobkyni svědčí nájemní právo k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona [číslo] sbírky o vlastnictví bytu ve znění pozdějších předpisů, nacházející se v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 684 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k [anonymizována dvě slova] žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobkyni svědčí nájemní právo k bytové jednotce uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že na ni jako na dceru zemřelého původního nájemce přešel nájem, když s otcem v bytě žila ke dni jeho smrti a nemá vlastní byt. Opakovaně žádala žalovanou o potvrzení přechodu nájmu a uzavření nové nájemní smlouvy, žalovaná však bez bližšího odůvodnění s tímto vyslovila nesouhlas a vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť žalobkyně ke dni úmrtí nájemce nevedla s nájemcem společnou domácnost v předmětném bytě, kdy provedeným místním šetřením bylo zjištěno, že žalobkyně v domě žila se svým manželem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně rovněž neprokázala, že v době smrti nájemce neměla vlastní byt, když v předmětném domě má byt její manžel, přičemž ke dni smrti nájemce nebylo manželství rozvedeno. Nebyly tedy splněny podmínky přechodu nájmu bytu na žalobkyni.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Účastníci učinili nesporným, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen„ původní nájemce“), od 8. 3. 1996 dle Smlouvy o nájmu bytu užíval bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], která se nachází v budově [číslo] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané v katastru [anonymizováno] u [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [list vlastnictví], pro [katastrální uzemí] (dále jen„ bytová jednotka“), a to až do své smrti dne 8. 1. 2021. Uvedené má oporu také v provedeném dokazování, a to nájemní smlouvě a úmrtním listu. 5. [příjmení] bytové jednotky je Hlavní město Praha, žalovaná vykonává svěřenou správu nemovitosti (výpisem z katastru nemovitostí).

6. Z rodného listu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se narodila dne 3. 6. 1997 a jejím otcem byl původní nájemce [jméno] [příjmení], [datum narození].

7. Žalobkyně uzavřela dne 15. 10. 2018 v [anonymizována dvě slova], [země], manželství s panem [jméno] [příjmení], [datum narození] (oddacím listem vydaným Úřadem městské části [obec], [obec] ze dne 14. 3. 2019). Dne 4. 3. 2021 společně s manželem podala žalobkyně návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství je rozvráceno a manželé již od srpna 2020 spolu nežijí a nevedou společnou domácnost (návrhem na rozvod manželství). Soudu též byla předložena dohoda o finančním vyrovnání mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne 29. 3. 2021, v níž si manželé vypořádávají společné jmění, a je zde uvedeno, že byt [číslo] jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], nadále zůstává v jeho vlastnictví (dohodou o finančním vyrovnání). Manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne 22. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne. Soud v odůvodnění rozsudku uzavřel, že manželé spolu od srpna 2020 nežijí a nemají zájem na obnovení manželského soužití (rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací]).

8. Ze smlouvy o převodu bytové jednotky ze dne 2. 11. 2015 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako převodcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], předmětem je převod vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] nacházející se ve stejném domě, jako předmětná bytová jednotka (smlouvou o převodu bytové jednotky).

9. V řízení o dědictví po zemřelém původním nájemci [jméno] [příjmení], vedeném notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka], bylo dne 24. 3. 2021 provedeno předběžné šetření o němž byl sepsán protokol. Z něj soud zjistil, že k předběžnému šetření se dostavila žalobkyně a její sestra [příjmení] [příjmení], rozená [příjmení], a uvedly pod bodem V., že žalobkyně žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, žalobkyně byla vypravitelem pohřbu a zůstavitel nezanechal žádný majetek (protokolem o předběžném šetření).

10. Usnesením [název soudu] ze dne 24. 3. 2021 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, bylo zastaveno dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že zůstavitel nezanechal žádný majetek (usnesením [příjmení] [obec a číslo] č.j. [číslo jednací]).

11. Z evidenčního listu k bytové jednotce pro výpočet nájemného platného od 1. 11. 2019 soud zjistil, že jako uživatel bytové jednotky byl evidován původní nájemce zemřelý [jméno] [příjmení], v seznamu osob přihlášených ke službám v daném bytě je uvedena paní [příjmení] [příjmení], [datum narození] jako nájemce s poznámkou, že byla od služeb odhlášena od 1. 10. 2016, dcera [příjmení] [příjmení] [datum narození] s poznámkou, že byla od služeb odhlášena od 1. 1. 2015 a [příjmení] [příjmení] (žalobkyně), která je v bytě evidována od svého narození, tj. od 3. 6. 1997, ke službám jsou přihlášeny 2 osoby, jak je uvedeno na první stránce evidenčního listu (evidenčním listem platným od 1. 11. 2019) a pro dvě osoby jsou také stanoveny zálohy za služby.

12. Z evidenčního listu k bytové jednotce pro výpočet nájemného platného od 1. 5. 2021 soud zjistil, že tento je adresován původnímu nájemci [jméno] [příjmení], který je zde uveden jako uživatel bytu, v seznamu osob je u něj poznámka„ úmrtí 8. 1. 2021“, dále jsou zde uvedeny osoby shodně jako na evidenčním listu od 1. 11. 2019, včetně uvedených poznámek (evidenčním listem platným od 1. 5. 2021)

13. Společenství vlastníků jednotek [ulice a číslo], [IČO], resp. za společenství člen výboru [jméno] [příjmení], potvrdilo, že žalobkyně bydlela vy bytové jednotce s původním nájemcem ještě před jeho úmrtím s tím, že bytový dům čítá pouze 12 bytových jednotek, takže výbor i každý z vlastníků má přehled o konkrétních osobách v jednotlivých bytových jednotkách (potvrzením SVJ).

14. Žalobkyně požádala u žalované o uzavření nájemní smlouvy po úmrtí původního nájemce na formuláři označeném jako„ Podklad pro uzavření nájemní smlouvy v souladu s § 2279 občanského zákoníku úmrtí původního nájemce“ a to celkem třikrát. V první žádosti s podacím razítkem žalované s datem 9. 3. 2021 uvedla, že je vdaná a označila zde svého manžela [jméno] [příjmení], žádost je opatřena ověřeným podpisem pouze žalobkyně. Podpis manžela na žádosti není (formulářem podklad pro uzavření nájemní smlouvy). Ve druhé žádosti s podacím razítkem žalované 7. 4. 2021 již manžel žalobkyně uveden nebyl, žalobkyně i zde uvedla, že je vdaná, v rámci příloh odkazuje na návrh na rozvod manželství, a oznámení o přechodu nájmu ze dne 2. 4. 2021. V tomto oznámení adresovaném žalované, žalobkyně oznamuje, že má za to, že byly v jejím případě splněny všechny podmínky pro přechod nájmu bytu a ohrazuje se proti nesouhlasu žalované s přechodem nájmu a výzvě k vyklizení bytu (oznámením o přechodu nájmu). Žádost je opatřena ověřeným podpisem žalobkyně s datem ověření 23. 3. 2021 (formulářem podklad pro uzavření nájemní smlouvy s datem 23. 3. 2021). Třetí žádost je s podacím razítkem žalované 3. 5. 2021, žalovaná zde v rámci osobního stavu uvádí, že je rozvedená, v seznamu příloh odkazuje mimo jiné na čestná prohlášení [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], a oznámení o přechodu nájmu ze dne 3. 5. 2021, žádost je opatřena ověřeným podpisem žalobkyně ze dne 3. 5. 2021 (formulářem podklad pro uzavření nájemní smlouvy s datem 3. 5. 2021).

15. V oznámení o přechodu nájmu ze dne 3. 5. 2021 adresovaném žalované, které bylo součástí žádosti o uzavření nájemní smlouvy ze dne 3. 5. 2021, se žalobkyně ohrazuje proti postupu žalované a žádá, aby žalovaná uznala přechod nájmu a poskytla žalobkyni nájemní smlouvu k předmětnému bytu (oznámením o přechodu nájmu).

16. K první žádosti žalobkyně podané dne 9. 3. 2021 se žalovaná vyjádřila dne 11. 3. 2021 a to prostřednictvím Odboru bytů a nebytových prostor tak, že s přechodem nájmu nesouhlasí. Nesouhlas je adresován žalobkyni a panu [jméno] [příjmení], jejímu tehdejšímu manželovi a je zde uvedeno, že [ulice] část zkoumala prokázání podmínek pro přechod nájmu k předmětnému bytu, ale žadatelé jednoznačně neprokázali splnění zákonem stanovené podmínky pro přechod nájmu bytu (není zde ovšem uvedeno, o jaké konkrétní podmínky se jedná a jak by tyto měly být prokazovány) a [název žalované] nedává souhlas k uzavření nájemní smlouvy k bytu a vyzývá žalobkyni a pana [příjmení] k vyklizení bytu do 30 dnů od doručení, za odbor je podepsána [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení bytů a nebytových prostor, odbor bytů a nebytových prostor.

17. K druhé žádosti žalobkyně podané dne 7. 4. 2021 se žalovaná vyjádřila s označením data (zjevně nesprávného) 16. 3. 2021 zcela shodně, tedy v dopise adresovaném pouze žalobkyni je uvedeno, že žadatelka jednoznačně neprokázala splnění zákonných podmínek pro přechod nájmu bytu (opět není nic konkrétnějšího uvedeno) a [název žalované] nedává souhlas k uzavření nájemní smlouvy. Za městskou část je podepsán vedoucí odboru bytů a nebytových prostor Ing. [jméno] [příjmení].

18. K třetí žádosti žalobkyně podané dne 3. 5. 2021 se žalovaná vyjádřila dopisem adresovaným žalobkyni ze dne 10. 5. 2021 tak, že předchozí stanovisko bylo již žalobkyni sděleno a nejnovější podání nepřináší žádné nové skutečnosti. [název žalované] trvá na svých dvou minulých stanoviscích a nedává souhlas k uzavření nájemní smlouvy. Za městskou část je podepsán vedoucí odboru bytů a nebytových prostor Ing. [jméno] [příjmení].

19. Z vyúčtování služeb k předmětnému bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, soud zjistil, že jako příjemce služby je zde uveden [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], za uvedené období vznikl přeplatek ve výši 5 855 Kč.

20. Z předloženého návrhu usnesení [anonymizována dvě slova] části [obec a číslo], bez uvedení čísla a data, číslo tisku [anonymizováno] [číslo] 2021, je zřejmé, že zastupitelstvo jednalo o privatizaci bytového fondu, mimo jiné i v domě, kde se nachází předmětný byt, kdy stávajícím nájemcům mají být nabídnuty byty k převodu do osobního vlastnictví.

21. Z protokolu s datem 5. 5. 2021 soud zjistil, že tento má zachycovat průběh místního šetření v domě, kde se nachází předmětný byt, které bylo provedeno dne 5. 5. 2021, za [anonymizováno] část se místního šetření účastnila [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Cílem bylo ověřit, zda údaje uvedené v pokladu pro přechod nájmů (žádosti žalobkyně o uznání přechodu nájmu a uzavření nájemní smlouvy) odpovídají skutečnosti, tj. zda žalobkyně žila před smrtí původního nájemce v předmětném bytě. V protokole o místním šetření je uvedeno, že bylo zjištěno, že na domovním zvonku je uvedeno„ [příjmení]“, na schránce„ [příjmení], [celé jméno žalobkyně], [příjmení] [příjmení]“. Z výpovědi nájemníků a osobního pozorování vyplynulo, že paní [příjmení] (jméno bylo žalovanou zkomoleno, správně se dotyčná jmenuje [příjmení], stejného zkomolení jména se dopustila také žalobkyně) měla uvést, že žalobkyni zná, potkává v domě, žije s manželem a v případě nutnosti odcházela k otci, paní [příjmení] měla uvést, že žalobkyni zná a potkává ji v domě.

22. Dále soud vyslechl jako svědkyně účastnice místního šetření paní [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a nájemníky bytového domu [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyni osobně nezná, ve vztahu k žalované je v zaměstnaneckém poměru, je vedoucí referátu bytů a mimo jiné má na starosti posuzování žádostí o přechod nájmu. Podkladem pro rozhodnutí je obvykle žádost, výpis z centrální evidence obyvatel, úmrtní list a standardně se provádí místní šetření, řeší se i spolubydlící osoby. S ohledem na množství žádostí a časové možnosti se místní šetření provádí zpravidla jednou, v odpoledních hodinách, kolem 16 hodin, trvá kolem 30 minut, kdy obejdou ostatní nájemce v domě a ptají se, zda žadatele znají a v domě ho vídají. Taktomu bylo i v případě žádostí žalobkyně, kdy si vybavuje, že k přechodu nájmu byly podány celkem tři žádosti, první podala sestra žalobkyně, která bydlela jinde, tedy se jednalo o žádost zjevně neúspěšnou, druhou podala žalobkyně spolu s manželem a ve třetí žádosti uvedla, že se rozvádí. [ulice] šetření prováděla s paní [příjmení] [příjmení], nerozhodovala o samotné žádosti, tu vyřizovala paní [příjmení] a paní [příjmení]. V rámci místního šetření hovořila s paní [příjmení] (pozn. soudu – správně se jmenuje [příjmení]), která uvedla, že žalobkyně žije v domě s manželem a pan [příjmení] žije sám, s paní [příjmení], která potvrdila, že žalobkyni v domě vídá a na půdě hovořili s mužem, zřejmě se mohlo jednat o pana [příjmení], který potvrdil, že žalobkyni v domě vídá, ale nic dalšího z rozhovoru nevyplynulo. [příjmení] [příjmení] znala osobě, kdy zhruba dva až dva a půl roku zpětně byl řešit na úřadu něco ohledně svého bytu, zmiňoval se o dcerách, že jsou zajištěné a žijí vlastním životem. Vybavuje si, že měl dcery uvedeny jako spolužijící osoby.

24. Svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] uvedla, že je vedoucí bytů a nebytových prostor [anonymizováno] části [obec a číslo], tuto pozici zastávala i v roce 2021. Dne 5. 5. 2021 prováděla místní šetření s [jméno] [příjmení], jednalo se o malý dům, tedy obcházely všechny byty, hovořily asi se čtyřmi nájemci. Paní [příjmení] (pozn. soudu – správně [příjmení]) vypověděla, že žalobkyně bydlela s manželem v bytě a v případě neshod s manželem chodila k otci, paní [příjmení] neříkala nic konkrétního, další nájemníky si nepamatuje, měla pocit, že nejsou ochotni vypovídat v neprospěch žalobkyně nebo jejího manžela a má za to, že v domě vládnou kamarádské vztahy. [příjmení] [příjmení] znala, byl velmi sdílný, zhruba rok a půl před svou smrtí začal často chodit na úřad, kdy řešil užívání vedlejšího bytu, naposledy asi v září, vyprávěl o své rodině, měla od něj informaci, že dcery s ním nebydlí. Není obvyklé, aby při posuzování přechodu nájmu měli k dispozici výpověď pouze jednoho nájemníka, jako tomu bylo v tomto případě, nebýt osobních styků s panem [příjmení], muselo by být provedeno ještě další šetření a pokud by nebyly zjištěny žádné další důkazy, zřejmě by úřad s přechodem nájmu souhlasil. Žádost o přechod nájmu podala sestra žalobkyně, bylo jí vysvětleno, že jelikož v bytě nebydlí, nemůže být úspěšná, pak podala žádost žalobkyně s manželem a třetí již sama žalobkyně, s touto žádostí předložila čestná prohlášení ostatních nájemníků.

25. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobkyni zná, neboť asi po 20 let až do nedávné doby bydlel ve stejném domě jako žalobkyně, a to ve třetím patře domu, byt pana [příjmení] byl v patře druhém. V domě panovala kladné vztahy, za přátelské by je neoznačil. V květnu loňského roku hovořil v domě se dvěma ženami, které se ho vyptávaly na žalobkyni a zjišťovaly, zda bydlí s manželem nebo s panem [příjmení]. K tomu jim řekl, že do vztahů žalobkyně a jejího manžela nevidí, žalobkyni potkával u bytu pana [příjmení] a viděl ji do bytu vcházet a z bytu vycházet. Žádný dokument v rámci tohoto rozhovoru nepodepisoval. Je mu známo, že žalobkyně a pan [příjmení] byli manželé, že spolu trávili čas, to bylo asi tři roky zpátky, ale zase tak často je v domě nepotkával.

26. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalobkyní spolu chodili, byli manželé, ale od léta 2020 spolu nežijí, žalobkyně se odstěhovala k otci. Svědek v předmětném domě vlastní byt, který nabyl před uzavření manželství s žalobkyní, byt se nachází v prvním patře domu. V souvislosti s bytem pana [příjmení] žádnou žádost o přechod nájmu bytu nepodával. Žalobkyně u něj nebyla vedena k trvalému pobytu, ani nebyla uvedena na poštovní schránce.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že bydlí ve stejném domě jako žalobkyně, a to v přízemí domu, neví, ve kterém patře se nachází byt pana [příjmení], sousedy v domě příliš nezná. V loňském roce byla přítomna místnímu šetření ze strany [anonymizováno] části, kdy se jí dotazovala jedna úřednice, zda znala pana [příjmení] a zda s ním bydlela jeho dcera, k tomu řekla, že paní [celé jméno žalobkyně] se s manželem dost hádala a je možné, že u otce přebývala. Když jí bylo předestřeno z místního šetření, že měla vypovědět, že„ šetřenou zná, potkává v domě, paní [celé jméno žalobkyně] žije s manželem a v případě nutnosti odcházela k otci“, pak to zhruba souhlasí, slyšela hádky paní [celé jméno žalobkyně] s manželem a poté paní [celé jméno žalobkyně] odcházela k otci, ale jaké byly konkrétní vztahy a zda se vracela k manželovi a kde fakticky bydlela, to neví. K dotazu pak uvedla, že při místním šetření neřekla výslovně, že paní [celé jméno žalobkyně] nebydlí u svého otce, pokud jde o předložené čestné prohlášení, ve kterém uvedla, že se jí pan [příjmení] na konci roku 2020 zmínil, že s ním paní [celé jméno žalobkyně] žije, pak takovou listinu podepsala a vybavuje si, že se jí o tom pan [příjmení] zmínil.

28. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich souhrnu podle § 132 o. s. ř. Listinné důkazy soud považoval za pravé a pravdivé, když ani sami účastníci k nim neměli námitek a skutečnosti z nich zjištěné na sebe navazují z hlediska časového i obsahového. Výslechy svědků soud za věrohodné, když nezaznamenal žádné okolnosti, které by věrohodnost zpochybňovaly. Svědkyně [příjmení] a [příjmení] nezávisle na sobě popsaly průběh místního šetření, s tímto korespondovaly i výslechy obyvatel domu pana [příjmení] a paní [příjmení].

29. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, a to i s ohledem na skutečnost, že ani účastníci na provedení dalších důkazů netrvali.

30. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 31. [jméno] [příjmení] (původní nájemce), otec žalobkyně, užíval dle nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou předmětnou bytovou jednotku, a to až do své smrti dne 8. 1. 2021. Žalobkyně byla v uvedené bytové jednotce hlášena k pobytu od svého narození až do smrti původního nájemce, jak je prokázáno evidenčními listy z 1. 11. 2019 a z 1. 5. 2021. Dne 15. 10. 2018 uzavřela žalobkyně manželství s [jméno] [příjmení], který vlastní bytovou jednotku v témž domě, tuto bytovou jednotku [jméno] [příjmení] nabyl před uzavřením manželství s žalobkyní, a to kupní smlouvou ze dne 2. 11. 2015, byt se nikdy nestal součástí společného jmění manželů (smlouvou o převodu bytové jednotky, vypořádáním majetkových poměrů v rámci řízení o rozvod). V srpnu 2020 žalobkyně ukončila společné soužití s manželem a odstěhovala se zpět k otci, dne 4. 3. 2021 podala s manželem návrh na rozvod manželství. V návrhu na rozvod manželství, jakož při jednání v řízení o rozvod oba shodně uvedli, že k ukončení společné domácnosti došlo v srpnu 2020, kdy se manželka odstěhovala k otci. Totéž vypověděl také [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi. Jak je uvedeno výše, soud nemá důvod výpovědi nevěřit, a to i s ohledem na výpověď svědkyně [příjmení], která uvedla, že slýchávala v domě hádky manželů [příjmení] a žalobkyně po nich odcházela k otci. Že žalobkyně od srpna 2020 bydlela u otce nevyvrací ani výpověď svědkyně [příjmení] o znalosti poměrů pana [příjmení], který často chodil na úřad a měl hovořit o svých dcerách, že jsou již zajištěné a bydlí samy, tomu tak mohlo být, nicméně svědkyně uvedla, že návštěvy pana [příjmení] ustaly přibližně v září 2020, což zhruba odpovídá době, kdy se žalobkyně nastěhovala zpět k otci. Žádný z provedených důkazů neprokázal, že by žalobkyně bydlela ke dni smrti původního nájemce s bývalým manželem, respektive že by bydlela jinde než s původním nájemcem.

32. V rámci výpovědi pan [příjmení] i paní [příjmení] shodně a nezávisle na sobě uvedli, že v domě byly vztahy obyvatel běžné, nijak zvlášť přátelské, s žalobkyní se znají jako sousedé, osobně se neznají a nestýkají, žalobkyni v domě běžně vídali. Výpovědi svědků soud hodnotil jako věrohodné. Svědci vypovídali ochotně a plynule, v jejich výpovědích soud neshledal rozpory. Pokud svědkyně [příjmení] vypověděla, že měla pocit, že obyvatelé domu nejsou ochotni vypovídat v neprospěch žalobkyně a že v domě jistě panují přátelské vztahy, tak se jedná o subjektivní hodnocení svědkyně, z výpovědi obyvatel domu nic takového soud nezjistil.

33. Žalobkyně podala u žalované celkem 3 žádosti o uzavření nové nájemní smlouvy k bytu, v první žádosti z 9. 3. 2021 vyplnila, že je vdaná, žádost však podala zjevně pouze za sebe, neboť podpis manžela není na žádosti připojen, [jméno] [příjmení] k tomu vypověděl, že žádnou takovou žádost nepodával a ani podat nechtěl. V žádném ze tří nesouhlasů žalované s přechodem nájmu není specifikováno, z jakých konkrétních důvodů žalovaná s přechodem nájmu nesouhlasí, jaké podmínky nepovažuje za splněné a co by případně měla žalobkyně splňovat a jaké skutečnosti prokázat. Dne 5. 5. 2021 bylo v domě žalovanou provedeno místní šetření, které prováděla paní [příjmení] a paní [příjmení]. Toto místní šetření bylo zjevně velmi formální, svědkyně [příjmení] připustila, že získané informace by za normálních okolností byly nedostatečné, rovněž došlo ke zkreslení vyjádření svědkyně [příjmení], kdy svědkyně ve své výpovědi upřesnila, že jelikož bydlí v přízemí domu, neví, kde fakticky žalobkyně bydlela, zda u svého otce nebo u pana [příjmení]. Svědkyně [příjmení] dále uvedla, že nebýt osobní znalosti pana [příjmení], bylo by ve věci zřejmě místní šetření opakováno a při nedostatku dalších důkazů by byl převod nájmu povolen.

34. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

35. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pravidly občanského zákoníku o přechodu nájmu řídí i nájemní vztahy, které vznikly před 1. 1. 2014.

36. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 o. z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcům manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

37. Dle § 744 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

38. Přechod nájmu je právním nástupnictvím (sukcesí) svého druhu, kdy při splnění zákonem stanovených podmínek nájem nezaniká, ale dochází k jeho změně na straně nájemce. Osoba, na niž nájem přejde, vstupuje do původního nájemního vztahu a přejdou na ni práva a povinnosti předchozího nájemce. K přechodu dochází ex lege, jsou-li splněny 2 podmínky. První podmínkou je, že osoba žila v bytě ke dni smrti nájemce. Soudní praxe vyžaduje, aby osoba žila s nájemcem trvale. Soužití je možno považovat za trvané, jsou-li zde objektivně zjistitelné okolnosti svědčící o souhlasném úmyslu nájemce a osoby s ním v jeho bytě žijící s ním žít v trvalém společenství. Druhou podmínkou, která musí být splněna, je, že člen nájemcovy domácnosti nemá vlastní byt.

39. Aplikováno na zde posuzovaný případ, kdy nájemní právo původního nájemce vzniklo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., se dle § 3074 o. z. přechod nájmu posoudí dle zákona č. 89/2012 Sb. Soud vycházel ze skutkového zjištění, že žalobkyně ke dni úmrtí nájemce s ním žila trvale v domácnosti a neměla vlastní byt, tedy splnila obě podmínky přechodu nájmu stanovené v § 2279 odst. 1 o. z. a žalobkyni svědčí nájemní právo k předmětnému bytu. Jak je podrobně rozvedeno výše, žalobkyně v domě smrti nájemce, svého otce pana [jméno] [příjmení], s ním v bytě trvale žila, o trvalosti soužití svědčí jednak to, že byla evidována jako spolužijící osoba v evidenčním listu k bytu, odpovídaly tomu vyměřené zálohy za vodné, stočné a další služby, výpověď žalované v rámci předběžného šetření, prohlášení družstva, jakož i prokázané tvrzení, že žalobkyně v srpnu 2020 ukončila spolužití s manželem, jak bylo uvedeno v návrhu na rozvod manželství, i ve výpovědi svědka [příjmení] a jiné bydlení zajištěné neměla. Pokud žalovaná namítala, že rozvod žalobkyně byl účelový a manželství bylo do té doby plně funkční, tak z provedeného dokazování nic takového soud nezjistil, naopak svědkyně [příjmení] vypověděla, že v domě slyšela mezi manželi hádky, po nichž žalobkyně odcházela k otci. K tomu nutno dodat, že první žádost o uzavření nájemní smlouvy (9. 3. 2021) podala žalovaná až po podání návrhu na rozvod manželství (4. 3. 2021), žalovaná přitom ani netvrdila, že by již před podáním první žádosti žalobkyni bylo sděleno, že uzavřené manželství je překážkou přechodu nájmu (žalovaná odmítnutí uznání přechodu nájmu žalobkyni k žádné ze tří žádostí žalobkyně neodůvodnila žádnými konkrétními důvody). Ostatně ani zákon trvání manželství jako překážku přechodu nájmu nestanoví a tedy samotná skutečnost, že žalobkyně byla v okamžiku smrti původního nájemce vdaná, nemá na přechod nájmu žádný vliv.

40. Jak je patrné z výpovědí svědkyň [příjmení] a [příjmení], provedené místní šetření bylo v zásadě formální, svědkyně [příjmení] připustila, že v rámci šetření získali nestandardně málo informací a za jiných okolností by museli místní šetření opakovat. Specifická byla situace také v tom, že v domě bydlí i manžel žalobkyně, svědek [příjmení] i svědkyně [příjmení] se však vyjádřili, že žalobkyni vídali u otce, bývalý manžel žalobkyně potvrdil, že u něj žalobkyně v době smrti nájemce již nebydlela. V rámci místního šetření bylo získáno vyjádření paní [příjmení], která pouze uvedla, že žalobkyni v domě vídá a vyjádření paní [příjmení], které bylo v rámci protokolu o místní šetření (který paní [příjmení] nebyl předložen k podpisu) poněkud zkresleno v neprospěch žalobkyně, svědkyně [příjmení] toto své vyjádření v rámci své svědecké výpovědi upřesnila a vyplynulo, že kde žalovaná fakticky bydlí (zda u manžela nebo u otce), svědkyně neví. Svědek [příjmení] soudu potvrdil, že žalobkyni v domě vídal, a to před bytem původního nájemce, viděl ji do bytu vcházet a z něj vycházet. Bylo vyvráceno tvrzení žalované, že žalobkyně měla vlastní byt, když bylo prokázáno, že byt manžela žalobkyně byl manželem nabyt před uzavřením manželstvím, byl po celou dobu ve výlučném vlastnictví manžela a nikdy se nestal součástí společného jmění, po dobu trvání manželství svědčilo žalobkyni k tomuto bytu ve výlučném vlastnictví manžela pouze právo k bydlení ve smyslu § 744 o. z., které nelze s právem vlastnickým zaměňovat. I druhou podmínku přechodu nájmu na žalovanou tak má soud za splněnou.

41. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně žila v předmětném bytě ke dni smrti svého otce, původního nájemce pana [jméno] [příjmení] a jejich soužití vzniklo ještě před smrtí nájemce a žalobkyně nemá vlastní byt. Jak je podrobně rozebráno výše, k přechodu nájmu na člena nájemcovy domácnosti dochází ze zákona, není k tomu třeba podávat žádné formální žádosti, pokud žalobkyně takovou žádost podala, byť i vadnou, pak to na přechod nájmu nemá žádný vliv. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 684 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu (11. 3. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu (1. 6. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 8. 4. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč. Soud neshledal důvody pro přiznání zvýšené odměny ve smyslu § 12 odst. 1 a. t. za podání žaloby a účast při jednání ve výši dvojnásobku mimosmluvní odměny, neboť tyto úkony neshledal mimořádně obtížnými ani časově náročnými. Pokud jde o podání žaloby, pak zástupce žalobkyně uvedl, že důvod pro zvýšení odměny spatřuje v nutnosti shromáždit značné množství důkazních prostředků k prokázání tvrzení žalobkyně, k čemuž nutno říci, že většina žalobkyní předložených důkazů již byla předložena k její žádosti o uzavření nájemní smlouvy, tedy jimi žalobkyně disponovala již před podáním žaloby, nebylo je tedy nutno nově opatřovat a není zřejmé, jaké nově opatřované důkazní prostředky má zástupce žalobkyně na mysli. Pokud jde o účast na jednání dne 1. 6. 2022 přípravu na výslech většího množství výslechů svědků, pak k tomu soud uvádí, že se jednalo o výslech pěti svědků, kteří vypovídali krátce, jejich výslech nebyl časově ani obsahově náročný, a netrval celkem více než hodinu. Svědci se nevyjadřovali se ke skutkově složitým okolnostem, k jejich výslechu nebylo potřeba žádné nadstandardní odborné přípravy. Lhůtu k plnění soud stanovil obecnou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)