14 C 231/2021
č. j. 14 C 231/2021-17
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 46 § 101 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2053
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Holečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání ve výroku I. uvedeného rozhodnutí s tím, že žalovaný byl dne 22. 3. 2020 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalovanému byl k úhradě nákladů na ošetření a pobyt vystaven daňový doklad [číslo] ze dne 22. 3. 2020 na částku 3 000 Kč, se splatností dne 21. 4. 2020, v den vystavení daňového dokladu žalovaný uvedený dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše, dluh však žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl ve dne 22. 3. 2020 ošetřen v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], na základě čehož mu byl žalobkyní téhož dne vystaven daňový doklad [číslo] na částku 3 000 Kč s datem splatnosti 21. 4. 2020 (fakturou). Žalovaný tento svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne 22. 3. 2020, ve kterém se zavázal dluh uhradit žalobkyni do 30 dnů od podpisu (uznáním dluhu). Předžalobní upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů od jejího doručení, avšak žalovaný dluh neuhradil (předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2021, podacím lístkem). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Takto zjištěný skutkový soud posoudil dle § 13 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, a contrario, ve spojení s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách), kdy žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, která není hrazena ze zákonného zdravotního pojištění, a proto žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit částku, kterou na tuto péči vynaložila. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu a výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni splnil dobrovolně, soud žalobkyni nárok na zaplacení žalované částky přiznal, spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 22. 4. 2020 ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.