14 C 234/2021

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] který se nachází v budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] v obci [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha a vyklizený jej předat žalobkyni ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 800 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 432 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále povinnost vyklidit byt [číslo] který se nachází v budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] v obci [část obce], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce] a vyklizený jej předat žalobkyni. Pokud jde o tu část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 52 432 Kč, pak se jedná o dlužné nájemné, resp. bezdůvodné obohacení žalované za užívání výše uvedené bytové jednotky za období 16 měsíců od dubna 2020 do července 2021 s tím, že žalovaná v uvedeném období žalobkyni platila pouze 60 Kč měsíčně. Žalobu na vyklizení žalobkyně odůvodnila tím, že žalované byla dne 5. 3. 2020 dána výpověď z nájmu bytu z důvodu zvlášť závažného porušování nájemní smlouvy a žalovaná byla vyzvána k předání bytu nejpozději do 31. 3. 2020. Zvlášť závažné porušování nájemní smlouvy spočívalo v tom, že žalovaná v bytě uskladňovala věci, které zapříčinily výskyt hlodavců, řada sousedů si stěžovala na zápach z bytu, žalovaná na to reagovala tím, že nechávala otevřené okno, a to i v zimních měsících, čímž docházelo k dalšímu poškozování bytu. Nadto žalovaná v bytě ani nebydlí, neboť byt je zřejmě neobyvatelný, v bytě je odpojen plyn, který ohřívá teplou vodu, byt je zaplněn věcmi, které by se daly označit za nepořádek. Žalovaná bytovou jednotku nepředala, výpovědi se bránila žalobou u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby a s žalovanou bylo ústně dohodnuto, že byt opustí do 30. 6. 2021, což žalovaná neučinila. Zpětvzetím žaloby žalovaná danou výpověď akceptovala. Z procesní opatrnosti pak žalobkyně dala žalované dne 20. 10. 2020 výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Žalovaná byt ani na opakované urgence nevyklidila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Pokud jde o dluh na nájemném, tak ten v zásadě uznala, bránila se tím, během covidové situace přišla o přivýdělek a dostala se do finančních obtíží a nebyla schopna nájemné hradit, žalobkyně pak nepřihlédla k tomu, že řadu let nájemné platila řádně. Dluh by ráda uhradila, nemá však z čeho, neboť má výdaje na splácení úvěru a s náhradním bydlením. Obšírně popsala, že v době, kdy žádala o přidělení bytu, byla v tíživé situaci jako matka samoživitelka s malým dítětem, na byt dlouho čekala a byla vděčná, když jí byl přidělen tento byt. Byt byl však velmi malý a nevešly se jí do něj všechny věci, proto je měla uskladněny na chodbě nebo na zahradě, dokonce si pronajala skladové prostory, následně jí ale byl od těchto prostor odcizen klíč a přepravní kárka, takže je již nemohla využívat. Problémy s hlodavci se v bytě projevily už krátce po nastěhování žalované, toto opakovaně řešila s žalobkyní, několikrát v domě proběhla deratizace, pokud jde o otevřené okno, tak jakmile jí to bylo vytknuto, tak okno zavřela. Výpověď z nájmu ze dne 5. 3. 2020 byla žalovaná dána před vyhlášením nouzového stavu, což byla velmi stresující situace. Pokud jde o ústní dohodu s žalobkyní, že byt vyklidí do 30. 6. 2021, pak o tom jednala s panem [příjmení] při soudním jednání, resp. na chodbě soudu, kdy žalovaná byla rozrušená a jednala v tísni, také jí bylo slíbeno odpuštění části dluhu, o datu vyklizení se pouze diskutovalo. Z nutnosti si žalovaná našla náhradní bydlení, v bytě neteče teplá voda, což žalované nevadí, sprchuje se v práci, pračku má rozbitou a tak pere u svého otce.

3. Před prvním jednáním ve věci vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 52 432 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby ve dnech 1. 2. 2022 a 3. 2. 2022 uhradila žalobkyni celkem 29 000 Kč, přičemž nebylo žalovanou specifikováno, o jaké úhrady se jedná, žalobkyně se tedy rozhodla z důvodu procesní ekonomie dlužné nájemné/bezdůvodné obohacení vymáhat po žalované až po vyklizení bytu.

4. Usnesením ze dne 8. 4. 2022 pod č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 8. 4. 2022, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Nadále bylo pokračováno v řízení o žalobě na vyklizení bytu.

5. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že žalovaná užívá byt [číslo] ve II. nadzemním podlaží budovy [adresa] ulice [ulice] [obec] – [část obce], a to od 1. 4. 2011 podle uzavřené nájemní smlouvy, přičemž smlouva byla prodloužena na dobu neurčitou a že žalovaná byt dosud nevyklidila a nepředala žalobkyni. <b>6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.</b> 7. Z nájemní smlouvy [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno] se podává, že smlouva byla podepsána dne 1. 4. 2011 mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, obsahem smlouvy je závazek žalobkyně přenechat žalované do užívání bytovou jednotku č [anonymizováno], nacházející se v budově [adresa], v [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha a závazek žalované byt řádně užívat k bydlení, dbát, aby majetku pronajímatele nebyla způsobována škoda, zdržet se jednání porušujícího dobré mravy v domě a dodržovat pravidla užívání společných prostor (čl. [anonymizováno] smlouvy), jakož i hradit sjednané nájemné a zálohy za služby.

8. Dodatkem [číslo] ze dne 25. 1. 2013 si strany sjednaly prodloužení doby nájmu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 s možností dalšího prodloužení.

9. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 5. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dala žalované uvedeného dne okamžitou výpověď z nájmu bytu s odůvodněním, že žalovaná soustavně a závažným způsobem porušuje povinnosti nájemce, kdy závadové chování žalované je popsáno tak, že žalovaná neoprávněně užívá byt jiným způsobem, než bylo ujednáno v nájemní smlouvě, neudržuje v bytě pořádek, čímž dochází k poškozování bytu, z důvodu nepořádku došlo v bytové jednotce a následně v celém domě k výskytu hlodavců. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu do 31. 3. 2020 a poučena o právu podat návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi u soudu.

10. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 20. 11. 2020 pak soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že nadále žalovaná porušuje povinnosti z nájemní smlouvy, konkrétně v bytové jednotce jsou trvale otevřena venkovní okna, což způsobuje prochladnutí domu a dochází k vlhnutí stěn, bytová jednotka je plná odpadků a nečistot, které zhoršují životní podmínky v domě zejména šířením hmyzu a hlodavců, byt není užíván k bydlení, ale pouze jako skladový prostor. Z uvedených důvodů žalobkyně žalované dala výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní dobou s tím, že nájemní vztah skončí ke dni 1. 3. 2021.

11. Výpověď byla zaslána žalované doporučeně poštou dne 20. 11. 2020, přičemž zásilku si žalovaná nevyzvedla a byla vrácena odesílateli, jak vyplývá z kopie vrácené zásilky.

12. Následně zaslala žalobkyně žalované email ze dne 14. 12. 2020, spolu s výše uvedenou výpovědí ze dne 20. 11. 2020.

13. Z řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná podala u zdejšího soudu dne 7. 5. 2020 návrh na přezkoumání výpovědi z nájmu, a to ohledně výpovědi ze dne 5. 3. 2020, přičemž usnesením [název soudu] ze dne 10. 5. 2021 pod č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 25. 6. 2021 bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, zpětvzetí žaloby žalovaná učinila při jednání a toto odůvodnila dohodou s žalobkyní (zde v postavení žalované), jak vyplývá z protokolu z jednání ze dne 10. 5. 2021.

14. Dále soud z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] zjistil, že žalovaná podala dne 8. 2. 2021 žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu, kdy takto napadá výpověď ze dne 20. 11. 2020. Rozsudkem ze dne 5. 4. 2020, který dosud není v právní moci, soud žalobu zamítl.

15. Ze záznamu z místního šetření ze dne 25. 2. 2020 bylo zjištěno, že místní šetření mělo probíhat v bytové jednotce [číslo] na adrese [adresa], přičemž se jednalo o výše uvedenou bytovou jednotku užívanou žalovanou, jak účastníci shodně potvrdili. Žalovaná byla šetření přítomna, bytovou jednotku zpřístupnila, za žalobkyni byla přítomna paní [příjmení] a pan [příjmení]. Důvodem šetření byly stížnosti ostatních nájemníků domu (zvýšený výskyt hlodavců, otevřená okna) a důvodné podezření na nevhodné užívání bytu, resp. jeho používání jako skladovací prostor, neboť v bytě byl odpojen plyn a nebyl zaznamenán odběr vody. Místním šetřením bylo zjištěno, že byt je zaskládán věcmi, od roku 2016 je v bytě odpojen plynoměr, stav vodoměru z konce roku 2019 do okamžiku šetření zůstal neměnný, bytová jednotka není vhodná k bydlení. Při místním šetření byla pořízena fotodokumentace, ze které je patrné, že byt je zaplněn věcmi a není možno se v něm ani pohybovat.

16. K odpojení plynu žalovaná uvedla, že plyn byl odpojen schválně, protože měla v minulosti velký nedoplatek, vytápění bytu zajistila jiným způsobem, že v bytě tekla pouze studená voda, jí nevadilo. Pokud jde o fotografie bytu, zachycující hromady věcí, pak se jednalo o věci, které měla zajištěny k odvozu.

17. Žalovaná založila fotografie, zachycující díry ve zdi, uvolněnou suť a výkaly hlodavců, kdy z fotografií nelze zjistit, kdy a kde byly pořízeny, žalobkyně k fotografiím uvedla, že není schopna potvrdit, zda se jedná o fotografie z bytu žalované, nicméně to, že v bytě a okolí bytu byli hlodavci, není sporováno.

18. V řízení byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení], kdy svědka k soudu přivedla sama žalovaná a žádala, aby byl vyslechnut. Svědek vypověděl, že je sousedem žalované, bydlí v prvním patře (žalovaná bydlí v přízemí), mají s žalovanou přátelský vztah, znají se asi 10 let. Uvedl, že žalovanou vídá v domě každý den, žádné pytle s věcmi před bytem žalovaná neměla uskladněny. V domě se vyskytovaly myši, na to si opakovaně stěžovalo více obyvatel domu. V minulosti žalované pomáhal stěhovat nějaké věci, nejprve je vystěhovali na dvorek, tam to ostatním sousedům vadilo, tak věci později odstěhovali do garáže. Od března 2020 žalované pomáhá se stěhováním věcí z bytu.

19. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je zaměstnancem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Žalovaná měla od [anonymizována dvě slova] pronajatý byt, osobně s ní jednal jednou. V době od prosince 2018 do června 2021 působil jako místostarosta, a byl informován příslušným odborem o tom, že byt je ve velmi špatném stavu, má odpojená média, nachází se zde hlodavci, bylo zde provedeno místní šetření, byt je plný věci a hrozí riziko vyhoření, také na bytu vázne dluh na nájemném. Deratizaci v bytě a v domě z pozice místostarosty osobně neřešil. Zhruba před třičtvrtě rokem byl u soudu, kdy žalovaná napadla výpověď z nájmu bytu, soudkyně je vyzvala ke smírnému jednání. K tomu s žalovanou jednali na chodbě soudu, žalované bylo nabídnuto vyklizení bytu do jednoho nebo dvou měsíců, domluvili se, že uzavřou smír nebo že žalovaná vezme žalobu zpátky, to si již přesně nepamatuje, ale měl věc za ukončenou. Jednání nebyl nikdo přímo přítomen, z jednání si vybavuje přítomného pana [příjmení]. K žalované bylo ze strany městské části přistupováno velmi vstřícně, příběh žalované znal on i řada dalších zaměstnanců na úřadu.

20. Dopisem ze dne 13. 4. 2021 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k předání bytu, přičemž žalobkyně odkazuje na ukončení nájmu nejpozději ke dni 31. 3. 2021.

21. Z žalobkyní předložených čestných prohlášení [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] ze dne 19. 1. 2021 a pana [jméno] [příjmení] ze dne 15. 1. 2021 se podává, že sousedé žalované prohlásili, že žalovanou v domě nevídají, žalovaná byt užívá ke skladování věcí, věci skladuje také ve společných prostorách a na dvorku domu, žalovaná v bytě nechává dlouhodobě otevřené okno, čímž dochází k promrzání bytu, byt není vytápěn, z bytu vybíhají myši a dům musel být opakovaně deratizován.

22. Z vnitřního sdělení ze dne 12. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně interně řešila problémy s žalovanou, kdy je zmiňováno, že v bytě je dlouhodobě odmontován plynoměr, byt je nevytápěný, jsou zde otevřená okna (již v roce 2018) a dále si ostatní nájemníci stěžují na výskyt hlodavců. V závěru je uvedeno, ze na uvedené adrese bylo provedeno šetření [anonymizováno], přičemž žalovaná nebyla přítomna a dle sdělení obyvatel domu se zde matku ani dítě dlouhodobě nepotkávají.

23. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování fotografiemi, které dle žalované mají zachycovat chodbu před bytem, a to k prokázání tvrzení, že nebyla jediná, kdo před bytem skladoval věci, když uvedené tvrzení nemá k posuzované věci žádnou relevanci a není je tedy potřeba prokazovat. To, že na chodbě skladovala žalovaná věci a odpadky bylo v řízení již prokázáno, ostatně to není ani žalovanou sporováno. Zda tak shodně činili i jiní sousedé nemá pro posouzení této věci význam.

24. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

25. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne 1. 4. 2011 smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání byt [číslo] v budově [adresa] v [část obce], jehož správu žalobkyně vykonává a žalovaná se zavázala dodržovat povinnosti nájemce a hradit měsíční nájemné. Smlouva byla podepsána dne 1. 4. 2011 a doba nájmu byla sjednána do 31. 3. 2013, dodatkem [číslo] byla prodloužena do 31. 5. 2015, na dobu určitou do 31. 3. 2015 a následně došlo k prodloužení nájmu na dobu neurčitou, což bylo mezi účastníky učiněno nesporným. V bytě byl od roku 2016 odpojen plyn, přičemž ten byl používán k topení a ohřevu vody, v bytě tak tekla pouze studená voda. Dne 24. 2. 2020 bylo v bytě žalované za její účasti provedeno místní šetření a pořízena fotodokumentace, z místního šetření bylo zjištěno, že v bytě je dlouhodobě odpojený plyn, byt je zcela zaskládán věcmi, což znemožňuje jeho řádné užívání. Žalovaná v bytě a na chodbě ve společných prostorách domu skladovala vetší množství věcí, což vyplývá z čestných prohlášení sousedů, výpovědi svědka [příjmení] (stran skladování věci před bytem a na dvorku domu), jakož i z tvrzení samotné žalované, což způsobovalo nebo přispělo k výskytu hlodavců. Rovněž má soud za prokázané, že žalovaná v bytě otevírala okno, a to i v zimních měsících, na což si stěžovali sousedé a žalovaná na to byla upozorněna (zmiňováno ve vnitřním sdělení, místním šetření i výpovědích). Dle čestných prohlášení sousedů a vnitřního sdělení žalovaná v bytě fakticky nebydlí, toto ostatně sama žalovaná ani nesporovala, kdy opakovaně uvedla, že si musela zajistit náhradní bydlení. Nadto dle fotografií a s ohledem na odpojené energie si lze je stěží představit, že by žalovaná byt obývala, nadto s malým dítětem. V tomto směru soud hodnotí výpověď svědka [příjmení] stran toho, že žalovanou v domě denně vídá, jako nevěrohodnou, neboť je v rozporu s tvrzeními žalované, jakož i ostatními provedenými důkazy. Dne 5. 3. 2020 byla žalované dána výpověď z nájmu z důvodu hrubého porušování povinností nájemce a žalovaná byla vyzvána k vyklizení a předání bytu do 1. 3. 2020. Výpověď žalovaná napadla včasnou žalobou, řízení bylo vedeno pod sp.zn. [spisová značka] a bylo skončeno zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. V souvislosti se soudním jednáním ve věci [spisová značka] žalovaná jednala o smírném vyřešení věci s panem [příjmení], který byl v dané době místostarostou žalobkyně. Dne 20. 11. 2020 dala žalobkyně žalované výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní dobou, kdy žalovaná měla byt vyklidit a předat žalobkyni ke dni 1. 3. 2021. Žalovaná dosud byt nevyklidila a nepředala žalobkyni.

26. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

28. Podle § 2255 odst. 1 o. z. užívá nájemce byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.

29. Podle § 2291 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odst. 3).

30. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný [anonymizováno] čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

31. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil takto:

32. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 a násl. o.z. Uvedenou smlouvou žalobkyně přenechala žalované byt k užívání a žalovaná se zavázala byt řádně užívat a hradit žalobkyni nájemné. Povinnost žalované byt řádně užívat vyplývá jednak z čl. [anonymizováno], jednak z § 2255 o. z. Užívání bytu v souladu s nájemní smlouvou je užívání bytu k bydlení (tj. k uspokojování bytové potřeby s tím, že nájemce nesmí byt poškozovat) a ve vztahu k ostatním nájemcům tak, aby oni nebyli rušeni v užívání svých bytů (např. zápachem, hlukem, apod.). Řádné užívání zahrnuje mimo jiné povinnost dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (§ 2256 o. z.) a povinnost zachovávat v bytě obvyklé pohodlné a hygienicky vyhovující podmínky (§ 2272 o. z.).

33. Žalované byly dány dvě výpovědi z nájmu, a to výpověď ze dne 5. 3. 2020 a ze dne 20. 11. 2020. Doručení obou výpovědí má soud za prokázané, když proti oběma podala žalovaná žalobu na neplatnost výpovědi.

34. Pokud jde o výpověď ze dne 5. 3. 2020, pak se jednalo o okamžitou výpověď bez výpovědní doby dle ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z. pro zvlášť závažné porušování povinností nájemce, ve vztahu k této výpovědi však žalobkyně (přes poučení soudu při jednání dne 8. 4. 2022) neprokázala, že před doručením výpovědi žalovanou vyzvala k odstranění závadného chování a stanovila k tomu žalované přiměřenou lhůtu. Výpověď je proto nicotná ve smyslu § 2291 odst. 3 o. z. S ohledem na nicotnost výpovědi je tak zpětvzetí žaloby o její neplatnosti bezpředmětné a nelze z něj vyvozovat akceptaci výpovědi žalovanou. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná se na vystěhování bytu dohodla s panem [příjmení] dne 10. 5. 2021, kdy se zavázala byt vyklidit do 30. 6. 2021, pak nebylo žalobkyní prokázáno, že taková dohoda byla uzavřena, resp. v takovém znění, když z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že jednání s žalovanou nebyla přítomna žádná další osoba a svědek si detaily dohody již nepamatoval. Soud tak nemá za prokázané, že s žalovanou byl dohodnut termín vystěhování bytu. Nadto nájemní smlouva má obligatorně písemnou formu (§ 2237 o. z.) a to ve prospěch nájemce, což platí i pro dohodu o jejím ukončení.

35. Pokud jde o výpověď ze dne 20. 11. 2020, pak se jednalo o výpověď odůvodněnou hrubým porušováním povinností nájemce s tříměsíční výpovědní lhůtou dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Soud dospěl k závěru, že žalovaná svým chováním naplnila uvedený důvod výpovědi, když bylo prokázáno, že žalovaná nechávala v bytě otevřené okno, a to i v zimních měsících, což nepříznivě ovlivňovalo také ostatní nájemce, fotografie a záznam z místního šetření ze dne 24. 2. 2020 dokumentují, že byt byl zcela zaskládán věcmi a zjevně nebyl způsobilý obývání, což vedlo nebo podpořilo výskyt hlodavců v domě, rovněž v bytě byl odpojen plyn, a to již od roku 2016, v důsledku čehož v bytě netekla teplá voda, žalovaná připustila, že si již obstarala náhradní bydlení a v bytě již s dcerou fakticky nebydlí, resp. zde sama pouze občasně přespává. Výpovědi svědka [příjmení], že žalovanou denně v domě vídá, soud neuvěřil, neboť byla v rozporu s tvrzeními samotné žalované, jakož i ostatními provedenými důkazy. Naopak svědek potvrdil, že žalovaná před bytem a na zahrádce skladovala věci. Z fotografií z místního šetření je na první pohled zřejmé, že byt je neobyvatelný. Výpovědi dané s tříměsíční výpovědní dobou dle citovaného § 2288 o. z. nemusí předcházet výzva k nápravě. Pokud by výpověď bez předchozí výzvy byla pro nájemce překvapivá, soud by mohl k této okolnosti přihlédnout při úvaze, zda výpověď není v rozporu s dobrými mravy, popřípadě nejde o zjevné zneužití práva, to však není tento případ, neboť žalovaná byla opakovaně upozorňována na závadný stav, a to nejméně při místním šetření a ve výpovědi ze dne 5. 3. 2020, musela si tedy být porušování povinností nájemce a důsledků s tím spojených plně vědoma. Výpověď byla žalované odeslána dne 20. 11. 2020 doporučenou zásilkou, že si zásilku v úložní době nevyzvedla je nutno klást k tíži žalované, a ostatně je to další okolnost nasvědčující tomu, že žalovaná v bytě fakticky nebydlela. Následně byla o výpovědi informována také emailem ze dne 14. 12. 2020. Výpověď se nepochybně dostala do dispozice žalované, když se výpovědi bránila žalobou doručenou zdejšímu soudu 8. 2. 2021.

36. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalované byla dána platně výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní dobou, kdy byt měla vyklidit do 1. 3. 2021. Jelikož tak žalovaná neučinila a byt užívá bez právního důvodu, uložil jí tuto povinnost soud.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř ve výši stanovené v § 2 odst. 1 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., za 3 úkony ve věci samé po 300 Kč (předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne 18. 3. 2022, 2 úkony za účast na jednání dne 8. 4. 2022, když jednání trvalo déle než hodinu a půl a účast při vyhlášení rozsudku).

38. Náklady řízení spočívající v nákladech vynaložených na zastoupení advokátem soud žalobkyni nepřiznal, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené. [název žalobkyně] je veřejnoprávní korporace, která spravuje jí svěřený majetek ve veřejném zájmu. Z veřejných rozpočtů má proto k dispozici příjem pro finanční a personální zajištění realizace své agendy příslušnými organizačními složkami. K zajištění běžné agendy, která souvisí s žalobkyní spravovanou oblastí, má proto využívat své vlastní zaměstnance. Výjimku tvoří případy, kdy předmětem sporu je právní problematika, která přímo s oblastí spravovanou městskou částí nesouvisí, nebo kdy se jedná o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, resp. jazykové znalosti, apod. V takovýchto případech lze postup městské části, která zvolí pro své zastupování advokáta, jenž se na danou problematiku specializuje, považovat za adekvátní (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne 23. 11. 2013, sp. zn. [ústavní nález], ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. [ústavní nález], ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. [ústavní nález], a usnesení [název soudu] ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. [spisová značka], ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. [spisová značka], ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. [spisová značka]).

39. To však není situace, která by nastala v projednávané věci, neboť předmětem tohoto řízení je vyklizení bytu. Obdobné spory tvoří běžnou agendu žalované, k jejímuž obstarávání je dostatečně personálně vybavena a v takto jednoduché právní věci byla žalobkyně jistě schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky.

40. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 15 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., pro stanovení delší lhůty soud podmínky neshledal, když v řízení vyšlo najevo, že žalovaná má již zajištěno náhradní bydlení a v předmětném bytě fakticky nebydlí a používá jej toliko ke skladování věcí.