14 C 24/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobce: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 526 600 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému jméno FO částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované Jméno zainteresované osoby 1/0 částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných. IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku částka s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, Anonymizováno pracoviště adresa, neboť je právním nástupcem právnická osoba a pozemky na něj přešly dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon o přechodu vlastnictví“). Žalovaní předmětné pozemky užívali na základě práva stavby, zřízeného dle Smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum, kterou uzavřel Zemský výbor pro adresa s Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků. Předmětem smlouvy bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č.k. Anonymizováno/Anonymizováno v adresa, a to za účelem stavby budova a bytů pro bytové potřeby členů družstva, právo stavby bylo zřízeno na 80 let s tím, že dne datum tato lhůta uplynu.la a tedy došlo k zániku práva stavby. Žalovaní předmětné pozemky dosud užívají, a to bez právního důvodu, za užívání pozemků žalobkyni ničeho neplatí. Žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaných, odpovídající výši obvyklého nájemného v místě a čase za dobu od datum do datum.

2. Z dalšího vyjádření žalobce plyne, že pokud jde o aktivní legitimaci má za to, že s pozemky hospodařil, tedy splnil i tuto podmínku přechodu vlastnického práva k pozemkům dle zákona o přechodu vlastnictví, a to prostřednictvím oprávněných z práva stavby, tj. žalovaných a jejich právních předchůdců. Podmínka faktického hospodaření je splněna i přenecháním předmětné věci do nájmu či dočasného užívání, ostatně právě Smlouva o stavebním právu reálnému hospodaření žalobkyně s pozemky bránila, neboť zajišťovala výhradní užívání příslušných pozemků žalovanými. Žalobce s předmětnými pozemky způsobem naplňujícím právo hospodaření, když se jednalo o hospodaření ve smyslu právním, zahrnujícím možnost žádat pachtovné, přičemž možnost žádat pachtovné nebyla pro žalobce vázána jen k datu účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., ale tento mohl uplatnit i později, skutečnost, že nevybíral pachtovné neznamená, že žalobce s pozemky nehospodařil, když sjednané pachtovné bylo v symbolické výši, nepředstavovalo v podstatě žádnou výhodu pro žalobce, nadto by vybírání takto marginální částky (i pokud by bylo uplatněno právo na jeho pravidelné zvyšování) by bylo absolutně neekonomické a náklady na správu by přesahovaly výši vybraného pachtovného. Žalobce uvedl, že byl v dobré víře, že na něj přešlo vlastnické právo k pozemkům. Žalobce dále poukázal na rozhodnutá Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021 pod č.j. 36 Co 241/2021-188 a ze dne 18. 11. 2021 pod č.j. 36 Co 249/2021-238 a dále na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2022 pod č.j. 70 Co 55/2022-316, v nichž soudy ve věcech s obdobným skutkovým a totožným právním základem žalobci vyhověly.

3. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Namítli, že žalobce není aktivně legitimován, neboť mu nesvědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, žalobce nesplnil zákonné podmínky pro přechod pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobce podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, neboť v rozhodné době nešlo o majetek ve vlastnictví státu, žalobce netvrdí ani neprokázal, na jakém právním základu mu mělo právo hospodaření svědčit a rovněž žalobce ani netvrdí ani neprokázal, že s předmětnými pozemky reálně hospodařil, tedy na něj tyto pozemky dle uvedeného zákona nepřešly a zůstaly ve vlastnictví České republiky. Za předpokladu, že by žalobce byl shledán aktivně legitimován, namítli neoprávněnou výši uplatněného nároku, když žalobkyně neprokázala výši obvyklého nájemného v daném čase a místě. Dále se z procesní opatrnosti dovolali mimořádného vydržení pozemků ke dni datum, eventuálně ke dni datum, mimořádné vydržení ke dni datum, eventuálně vydržení ke dni datum, eventuálně mimořádné vydržení ke dni datum, eventuálně mimořádné vydržení práva věci užívat tak jak je užívají od datum a to ke dni datum, eventuálně vydržení práva věci užívat tak jak je užívají od datum do datum. Dále žalovaní vůči žalobci uplatnili nárok na náhradu škody v částce částka, kdy se jedná o náklady právního zastoupení, vynaložené v souvislosti s výzvou žalobce ze dne datum, na níž žalovaní reagovali dopisem ze dne datum, výzvou ze dne datum, na níž žalovaní reagovali dopisem ze dne datum a výzvou žalobce ze dne datum, na níž žalovaní reagovali dopisem ze dne datum.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka žalobce vůči totožným žalovaným domáhal určení vlastnického práva ke stavbě č.p. Anonymizováno, která je součástí pozemku parc. č. hodnota v kat. úz. adresa, obec adresa. Rozsudkem ze dne datum pod č.j. spisová značka byla tato žaloba zamítnuta. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 11. 2021 pod č.j. 36 Co 241/2021-188 tento rozsudek potvrdil, v odůvodnění uvedl, že dle jeho názoru žalobkyně vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa je, když pozemky užívala, nicméně žalovaní předmětné vlastnické právo vydrželi. Žalobcem podané dovolání bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022 pod č.j. 22 Cdo 1061/2022-226 odmítnuto.

6. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 16 C 26/2020 se stejným okruhem účastníků žalobce vůči žalovaným uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, a to za předcházející období od datum do datum. Žaloba byla zamítnuta rozsudkem ze dne datum pod č.j. 16 C 26/2020-286, který nabyl právní moci dne Anonymizováno spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2023 pod č.j. 68 Co 87/2023-328, a to pro nedostatek aktivní legitimace žalobce, kdy soud shledal, že nebyly splněny zákonné předpoklady přechodu vlastnického práva na žalobkyni, neboť žalobce s předmětným pozemkem fakticky nehospodařil.

7. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 18 C 77/2021 se stejným okruhem účastníků pak žalobce uplatnil vůči žalovaným nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od datum do datum. Žaloba byla rovněž zamítnuta rozsudkem ze dne 3. 10. 2023 pod č.j. 18 C 77/2021-91, který nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023 pod č.j. 18 Co 361/2023-142.

8. Ze Smlouvy o stavebním právu a připojeného situačního plánu č. katastru Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, že dne Anonymizováno/datum byla uzavřena mezi Zemským správním výborem pro adresa a Družstvem smlouva o stavebním právu, jejímž předmětem bylo zřízení práva stavby na části pozemku tehdejšího zemského statku č. Anonymizováno/Anonymizováno v adresa, obec adresa. Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 let ode dne doručení žádosti na vklad práva stavby. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Zemský správní výbor si vyhradil právo počínaje 1. únorem 1930 zvyšovat stavební činži o 10 % každých 10 let. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že po zániku práva stavby přestanou být předmětné budovy s byty součástí práva stavby a stanou se součástí předmětného pozemku a vlastníkem budov se stane Zemský správní výbor či jeho právní nástupce (přílohová obálka A).

9. Z předpisu náhrady za faktické užívání pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobce, resp. odbor hospodaření s majetkem vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, a to za období od datum do datum v částce celkem částka, resp. dle spoluvlastnických podílů každý v částce částka (přílohová obálka A). Předpis náhrady byl žalovanému 1 doručen do vlastních rukou dne datum a žalované 2. dne datum, jak soud zjistil z doručenek (přílohová obálka A). Dále žalobkyně doručila žalovaným dne datum předžalobní výzvu ze dne datum, jak má soud za prokázané z předžalobní výzvy a detailu odeslané zprávy – výpisu z datové schránky (přílohová obálka A).

10. Z vyjádření žalovaných ze dne datum, datum a ze dne datum adresovaných žalobci soud zjistil, že žalovaní reagovali na předpis náhrady ze dne datum i na předžalobní výzvu ze dne datum tak, že nesouhlasí s tím, že žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků neuznávají (přílohová obálka A, shodně také přílohová obálka B).

11. Pro účely sepisu výše uvedených vyjádření ze dne datum a datum se žalovaní nechali zastoupit advokátem a za poskytnuté právní služby uhradili každý částku částka, jak má soud zjistil z předloženého vyúčtování zástupkyně žalovaných ze dne datum a oznámení o provedení příkazu k úhradě (přílohová obálka 1).

12. Ze znaleckého posudku č. Anonymizováno soud zjistil, že znalecký posudek byl zpracován na objednávku žalobce tituly před jménem jméno FO ve spolupráci s právnická osoba. dne datum a jeho účelem je ocenění souboru pozemků, mimo jiné i nemovitostí (pozemků), jež jsou předmětem tohoto řízení, resp. stanovení obvyklého ročního nájemného, takto byly pozemky oceněny částkou částka za období od datum do datum, částkou částka za období od datum do datum a částkou částka za období od datum do datum (přílohová obálka A).

13. Žalovaní dále předložili výpis z katastru nemovitostí č. LV Anonymizováno katastrální území adresa k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a fotosnímek předmětného pozemku, jehož vlastníkem je v katastru nemovitostí zapsán žalobce, kdy se má jednat o obdobný pozemek, jako je předmětem tohoto řízení, s tímto sousedící, přičemž z odpovědi žalobce ze dne datum soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od roku 2017 uzavřena žádná smlouva o užívání pozemku, nejsou evidovány žádné platby, od datum je pozemek svěřen do správy Městské části adresa. Ze sdělení Městské části adresa ze dne datum pak soud zjistil, že na užívání pozemku nebyla od Anonymizováno uzavřena žádná smlouva o jeho užívání a nejsou evidovány platby za užívání tohoto pozemku (přílohová obálka 1).

14. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV Anonymizováno k datu datum soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník předmětných pozemků s tím, že jako nabývací titul je uveden vznik vlastnického práva ze zákona č. 172/1991 Sb. V části C je zapsáno právo stavby na období datum do datum k předmětným pozemkům (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

15. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod písmenem A je označeno nové číslování a je zde zapsán pozemek č. hodnota (původně Anonymizováno/Anonymizováno) role zahrada a pozemek č. hodnota (původně Anonymizováno), stavební parcela s domem č.p. Anonymizováno, v oddílu Anonymizováno je zapsáno stavební právo dle smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum a pro stavební právo se zřizuje vložka č. hodnota (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

16. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod oddílem A je zapsáno stavební právo na dobu do datum ve vložce č. hodnota pozemkové knihy, pod oddílem Anonymizováno je uvedeno, že dle smlouvy o stavebním právu ze dne Anonymizováno./datum se vkládá stavební právo ve prospěch Družstva. Dále je zde vložen dne datum převod stavebního práva dle postupní smlouvy ze dne datum na jméno FO polovinou a jméno FO polovinou, dne datum vložen podle usnesení státního notářství pro Anonymizováno Anonymizováno z datum č.j. spisová značka převod poloviny stavebního práva pro jméno FO na jméno FO na jednu čtvrtinu a jméno FO na jednu čtvrtinu. (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

17. Z rozhodnutí Zemského správního výboru ze dne datum a dodatku ze dne datum soud zjistil, že Zemský správní výbor se usnesl na zrušení stavebního práva, vloženého na části pozemku č. 649/2 a a odprodání jednotlivých parcel přímo členům družstva (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

18. Z LV č. hodnota obec adresa Anonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že se jedná o ručně vedený list vlastnictví Československého státu – Národní výbor Anonymizováno, obec adresa Anonymizováno. Na třetím listu v prvním sloupci dole a druhém sloupci nahoře, jsou zapsány předmětné pozemky v oddíle s nadpisem „PRÁVO STAVBY“. Pozemky jsou ručně vyškrtnuty bez datace či jiné poznámky. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že LV byl založen Anonymizováno, zapisovat se do něj začalo v roce 1964 a byl ukončen v roce 2001 (přílohová obálka ze spisu spisová značka, spis spisová značka č.l. Anonymizováno).

19. Ze smlouvy postupní ze dne datum soud zjistil, že mezi Družstvem jako postupujícím a jméno FO a jméno FO jako nabývajícími byla uzavřena postupní smlouva, v níž si účastníci ujednali postoupení předmětného stavebního práva a nabývající se zavázali platit pachtové ve výši částka (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

20. Z usnesením státního notářství pro adresa ze dne datum pod sp.zn. spisová značka soud zjistil, že v dědictví po jméno FO zdědil ¼ stavebního práva Jméno zainteresované osoby 0/0 a ¼ jméno FO (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

21. Z rozhodnutí státního notářství pro adresa ze dne datum sp.zn. spisová značka soud zjistil, že po jméno FO zdědili stavební právo Jméno zainteresované osoby 0/0 o velikosti id. 1/8, jméno FO o velikosti id. 1/8 a jméno FO o velikosti id. ¼ (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

22. Z notářského zápisu spisová značka ze dne datum soud zjistil, že jméno FO prodala jméno FO a jméno FO podíl na popsaných nemovitostech, tedy i jednu ideální polovinu k celku na rodinném domu č.p. Anonymizováno (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

23. Z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum pod sp.zn. spisová značka soud zjistil, že žalovaná tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 1/0 dle dohody o vypořádání dědictví po jméno FO zdědila majetek včetně id. ¾ k domu č.p. Anonymizováno – „bydlení na cizí parc. č. hodnota (Anonymizováno), včetně garáže, vedlejších staveb a dalších součástí a příslušenství (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

24. Z návrhu na vklad a notářského zápisu Anonymizováno soud zjistil, že žalovaný daroval žalované podíl o velikosti 1/8 budovy č.p. Anonymizováno – parc. č. hodnota, budova zapsána na LV č. hodnota, kat. úz. adresa, obec adresa, u Kat. úřadu pro Anonymizováno se sídlem v Anonymizováno, Katastrální pracoviště Anonymizováno, včetně všech součástí a příslušenství (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

25. Z návrhu na vklad a notářského zápisu Anonymizováno soud zjistil, že žalovaná darovala spoluvlastnický podíl ve výši id. ¼ (jedné čtvrtiny) na budově č. p. Anonymizováno, na parc. č. hodnota včetně spoluvlastnického podílu ve výši id. ¼ (jedné čtvrtiny) na všech součástech a příslušenstvích žalovanému a spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ (jedné poloviny) na předmětné nemovitosti včetně spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ (jedné poloviny) na všech součástech a příslušenstvích jméno FO (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

26. Z usnesení Obvodního soud pro adresa ze dne datum sp.zn. spisová značka soud zjistil, že žalovaný zdědil po jméno FO spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼ na stavbě: adresa, č.p. Anonymizováno, bydlení, na parc. č. hodnota LV Anonymizováno (pozemek jiného vlastníka), zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa. Žalovaná zdědila spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼ na stavbě: adresa, č.p. Anonymizováno, bydlení, na parc. č. hodnota LV Anonymizováno (pozemek jiného vlastníka), zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa (přílohová obálka ze spisu spisová značka).

27. Jiné než výše uvedené důkazy soud neprováděl, neboť z dosud provedených důkazů měl skutkový stav za dostatečně zjištěný a účastníci ani jiné důkazy nenavrhovali 28. Z provedených důkazů, které soud hodnotil dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, soud zjistil tento skutkový stav:

29. Ve dnech Anonymizováno. a datum byla mezi Zemský správním výborem v Čechách jménem fondu českých zemských statků jako majitelem zemského statku v adresa a Družstvem pro postavení úřednických a dělnických domků (dále jen „Družstvo“) uzavřena smlouva o stavebním právu na základě, které bylo družstvu zřízeno stavební právo stavby na části pozemku zemského statku č.k. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v adresa, zapsaného ve vložce číslo hodnota desek zemských za účelem zastavení nemovitosti domky s malými byty dle podmínek smlouvy. Stavební právo bylo zřízeno na dobu 80 let. Družstvo se zavázalo platit počínaje dnem datum pachtovné (činži stavební) v částce částka, a to čtvrtletně. Dále bylo ujednáno, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který měl zaplatit odškodné.

30. Předmětné pozemky byly původně vedeny pod číslem katastru Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno, následně byly přečíslovány a jsou dnes vedeny jako pozemek parc, č. hodnota a parc. č. hodnota v katastrálním území adresa.

31. Dne datum uzavřelo Družstvo jako postupující a jméno FO a jméno FO jako postupníky postupní smlouvu, dle níž bylo na postupníky převedeno stavební právo a povinnost hradit pachtovné ve výši Anonymizováno Kčs. Následně bylo stavební právo jako i stavba č. p. Anonymizováno skrze dědění či darování postoupeno na žalované. Žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci domu č. p. Anonymizováno, stojícím na pozemku p. č. hodnota k. ú. adresa, s tím, že každý vlastní jednu polovinu. Je zde rovněž vedeno právo stavby na dobu od datum do datum k pozemkům p. č. hodnota a p. č. hodnota k. ú. adresa. Žalobkyně je v katastru nemovitostí uvedena jako vlastník pozemků parc. č. hodnota a Anonymizováno. Jako nabývací titul je uveden vznik práva ze zákona č. 172/1991 Sb.

32. Žalobce vyzval žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za faktické užívání pozemků za období od datum do datum v částce celkem částka. Žalovaní tuto částku neuhradili a namítli, že jsou vlastníky jak stavby č. p. Anonymizováno, tak i pozemku parc. č. hodnota a parc. č. hodnota a že vlastnické právo na žalobkyni nikdy nepřešlo. K prokázání výše obvyklého nájemného žalobce předložil znalecký posudek dne datum, na jehož základě byly pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, oceněny částkou částka za období od datum do datum, částkou částka za období od datum do datum a částkou částka za období od datum do datum.

33. U zdejšího soudu bylo rozhodnuto ve věci identických účastníků o žalobě na určení vlastnického práva ke stavbě č.p. Anonymizováno, jež je součástí pozemku parc. č. hodnota v kaz. úz. adresa, zapsané na LV č. hodnota tak, že žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že žalobce není v řízení aktivně legitimován, když není vlastníkem předmětných pozemků. Městský soud rozsudek zdejšího soudu potvrdil a v odůvodnění uvedl, že dle jeho názoru žalobkyně vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa je, když pozemky užívala, nicméně žalovaní předmětné vlastnické právo vydrželi.

34. U zdejšího soudu dále bylo pravomocně rozhodnuto o dvou žalobách žalobce vůči žalovaným, uplatněných na stejném právním základě, v nichž se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za období od datum do Anonymizováno v řízení pod sp.zn. 16 C 26/2020 a za období Anonymizováno do datum pod sp.zn. spisová značka, v obou případech byla žaloba zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace, kdy soud dospěl k závěru, že vlastnické právo k předmětným pozemkům na žalobce nepřešlo neboť nebyla naplněna podmínka faktického hospodaření s předmětnými pozemky žalobcem. Městský soud oba rozsudky potvrdil a potvrdil i to, že žalobkyně s pozemky nehospodařila.

35. Dle § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen „zákon o přechodu majetku“) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni datum příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.

36. Dle § 8 zákona o přechodu majetku pokud vlastnické právo, které na obec přešlo podle § 1, 2, 2a nebo § 2b tohoto zákona, není dosud zapsáno v katastru nemovitostí, je obec povinna nejpozději do datum uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den datum za den přechodu vlastnického práva na stát.

37. V posuzované věci se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení náhrady (bezdůvodného obohacení) za užívání předmětných nemovitostí, které žalovaní dle žalobce užívali bez právního důvodu, neboť žalobce dovozoval, že se stal vlastníkem předmětných pozemků, které na něj přešly z vlastnictví České republiky dle zákona. o přechodu majetku. Žalovaní naopak namítali, že na žalobce vlastnické právo nepřešlo, neboť nebyly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku, zejména pak podmínka reálného hospodaření žalobce s pozemky k rozhodnému datu.

38. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce, tj. zda je žalobce vlastníkem pozemků, za jejichž užívání po žalovaných nárokuje vydání bezdůvodného obohacení, přičemž nedostatek aktivní věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 4/2016).

39. S ohledem na shora uvedené se tedy soud zabýval právní otázkou, zda na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům dle zákona o přechodu majetku, kdy pro přechod vlastnictví musely být dle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku splněny tři podmínky, a to: 1) musí jít o majetek, který ve stanovené době náležel České republice, 2) ke dni datum měl k tomuto majetku právo hospodaření právní předchůdce obce a 3) s tímto majetkem obce ke dni datum hospodařily. Podmínky přitom musely být splněny kumulativně (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV 185/96), tedy pro závěr o tom, že pozemky do vlastnictví žalobce nepřešly, postačí nesplnění i jedné z uvedených podmínek.

40. Nejprve se tak soud zabýval žalovanými namítaným nedostatkem třetí podmínky, tedy otázkou, zda žalobce s předmětnými pozemky reálně či fakticky hospodařil.

41. K výkladu pojmu „hospodaření“ ve smyslu § 1 zákona o přechodu majetku soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi, v níž je interpretováno, že „požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, tj. např. výkon zemědělské činnosti, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, či možnost uvedené věci pronajmout (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2000, sp. zn. 29 Cdo 962/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 896/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1768/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4227/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3042/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1263/2014, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3118/2018). Shodně je ustanovení § 1 odst. 1 zákona o přechodu majetku interpretování též v rozhodovací praxi Ústavního soudu, který dovodil, že „právo hospodaření“ je pojmem, jenž byl v zákoně č. 109/1964 Sb., hospodářském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 109/1964 Sb.“), a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem (ve znění vyhlášek č. 139/1988 Sb. a č. 103/1990 Sb.), použit v obdobném významu, jako původní pojem „správa“. Proto i pojem „hospodaření“, který sice není právem definován, je třeba odvodit z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy tento majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pokud organizace majetek k plnění svých úkolů nepotřebovala a neužívala jej, tendovala právní úprava k tomu, aby byl neprodleně nařízen převod práva hospodaření, přičemž umožňovala též dočasné užívání jinou organizací nebo i občany. Pojem „hospodaření“ ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu „právo hospodaření“, a to v tom smyslu, že „právo hospodaření“ představuje určitou formální podmínku, zatímco „hospodaření“ podmínku materiální, coby faktické užívání majetku (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 600/11, yp. zn. IV. ÚS 185/96, nebo usnesení sp. zn. III. ÚS 1399/11 a sp. zn.

IV. ÚS 2566/14

42. Aby žalobce mohl být ve věci úspěšný, bylo třeba, aby v řízení tvrdil a prokázal též skutečnost, že k rozhodnému datu (ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, tj. datum) s předmětnými pozemky také reálně hospodařil, o čemž byl žalobce poučen při jednáním ve věci samé dne datum.

43. Předmětné pozemky byly v rozhodné době fakticky užívány žalovanými a jejich právními předchůdci v rámci práva stavby, žalovaní pozemky užívali a jejich správu vykonávali pro sebe na základě smlouvy o stavebním právu a následně i bez existence této smlouvy. Žalobce tedy nemohl s pozemky fakticky hospodařit, a to ani prostřednictvím žalovaných, žalobce ani netvrdil, ani neprokázal, že by pozemků využíval k plnění svých úkolů. Pokud jde o reálné hospodaření, tak ani v tomto ohledu soud nemá za prokázané, že by žalobce s pozemky aktivně a s péčí řádného hospodáře hospodařil. Smlouva o stavebním právu byla sjednána jako úplatná, žalobce byl oprávněn vybírat stavební činži (pachtovné) a tuto každých 10 let o 10 % zvyšovat. Povinnost hradit stavební činži lze považovat za významnou, když nesplněním této povinnosti po dobu dvou let mělo stavebním právo zaniknout. Žalobce však stavební činži nevybíral, nezvyšoval, neprojevil ani vůli nabýt následně vlastnické právo ke stavbě umístěné na pozemku v souladu se smlouvou. Ponechání věci do nájmu pak nemůže být chápáno jako faktické hospodaření, když proti němu nestojí odpovídající protiplnění ani jiná aktivita směřující k vymožení tohoto protiplnění. Pro závěr o hospodaření pak není ani dostačující to, že byl žalobce zapsán v evidenci nemovitostí jako vlastník (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1573/2010). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se o předmětné pozemky prakticky vůbec nezajímal, žalované v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí žalobce oslovil až výzvou z datum. Je zřejmé, že žalobce sice předmětné nemovitosti jako své vlastnictví evidoval, neprokázal však, že by vykonal jakékoliv úkony, které by bylo možné podřadit pod pojem hospodaření s pozemky, jak je vykládán výše citovanou judikaturou.

44. K argumentaci žalobce a odkazu na odůvodnění usnesení městského soudu v Praze č.j. 70 Co 55/2022-316, rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 241/2021-188 a rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 36 Co 249/2021-238 soud uvádí, že se jedná o menšinový názor odvolacího soudu, kdy většinová praxe odvolacího soudu a již sjednocená praxe Nejvyššího soudu zastává právní názor vyjádřený podepsaným soudem v tomto rozsudku (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a to usnesení č.j. 28 Cdo 889/2022, č.j. 28 Cdo 2599/2022-253, usnesení č.j. 22 Cdo 1061/2022-226). K nerelevanci argumentace nejednotnou praxí soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023 sp.zn. 28 Cdo 3843/2022. S odkazem na zásadu legitimního očekávaní (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) tak soud rozhodl i dle rozhodovací praxe Městského soudu v Praze, viz zejména rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 72 Co 342/2023, a dále například rozsudky Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 320/2022-152, č.j. 55 Co 174/2023-328, č.j. 16 Co 68/2023-210., jakož i v souladu s již ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu vyjádřenou například v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 1052/2020 a 28 Cdo 3843/2022, 28 Cdo 889/2022, 28 Cdo 204/2023, 28 Cdo 1110/2023 i 28 Cdo 2599/2022 a v neposlední řadě rovněž i s rozhodovací praxí soudu Ústavního, viz rozhodnutí IV. ÚS 185/96, I. ÚS 2049/22.

45. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobce neprokázal faktické hospodaření ke dni účinnosti zákona o přechodu majetku, a tedy nebyla splněna třetí podmínka upravená v. § 1 odst. 1 tohoto zákona. Jelikož musí být všechny podmínky splněny kumulativně, soud shrnul, že k přechodu vlastnického práva na žalobce nedošlo, neboť fakticky s nemovitostmi nehospodařil. Aktivní legitimace žalobce tak není dána a pro její nedostatek soud žalobu zamítl. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce se soud již nezabýval dalšími námitkami žalovaných.

46. Pokud jde o nárok žalovaných na zaplacení částky částka, pak má soud za prokázané, že žalovaní reagovali na výzvu žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne datum, a to dopisem ze dne datum a datum, přičemž v souvislosti s těmito úkony vynaložili uvedenou částku na právní zastoupení před podáním žaloby, tedy se o tuto částku snížil jejich majetek a vznikla jim škoda. Obrana žalovaných je přitom legitimní obranou hrozící újmě na majetkových právech žalovaných (srov. rozsudek NSČR 32 Cdo 209/2019) Žalobce si s ohledem na v tomto rozsudku citovanou rozsáhlou a již konstantní judikaturu musel být vědom neoprávněnosti svého nároku a tedy je povinen žalovaným vzniklou škodu nahradit (srov. § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Jelikož žalobce neuhradil tuto škodu žalovaným dobrovolně, uložil mu to soud tímto rozsudkem (výrok II. a III.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, již byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 § 7 bod 6., § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení), a z částky 2 x částka za úkon právní služby dle § 11 odt. 1 písm. d) a.t. (vyjádření k žalobě ze dne datum a částky 2 x částka za účast na jednání soudu (dne datum) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

48. Žalovaní jsou v řízení zastoupení advokátem, povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných se tak opírá o § 149 odst. 1 o. s. ř.

49. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.