14 C 266/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 040,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 040,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13 % ročně z částky 10 096,13 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 11 040,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 9. 2016 byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 17. 10. 2019 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 85 361,95 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to v rámci tzv.„ komfort čerpání“ v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně ve výši 500 Kč, navýšených o pojistné ve výši 4,99 % měsíční splátky a s roční úrokovou sazbou 23,76 %, v rámci tzv. extra čerpání se žalovaný poskytnuté peněžní prostředky zavázal uhradit v 27 měsíčních splátkách po 543 Kč s roční úrokovou sazbou 0%. Splátky byly splatné souhrnně vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil a žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25. 3. 2022 s účinností ke dni 30. 4. 2022, kdy se dluh žalovaného stal splatným v celé výši. Dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru tvoří jistina 9 064,53 Kč, úrok z úvěru do jeho zesplatnění 944,13 Kč, pojistné 319,60 Kč, náklady za odeslání upomínky 600 Kč a smluvní pokuta za prodlení 112 Kč. Na dlužnou částku však žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po zaslání upomínek, včetně upomínky předžalobní.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z příjmů a výdajů žalovaného a dotazem u registru [příjmení], kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně je [anonymizováno] osobou se sídlem ve [země], žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v [země]. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 18 odst. 2 [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. Rozhodné je právo české dle čl. 6 bodu 1 [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU].

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky za účelem financování nákupu černé techniky v částce 10 601 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni splatit v 27 pravidelných měsíčních splátkách po 543 Kč, a to včetně úroku 23,13 Kč a poplatku za pojištění ve výši 25 Kč, a dále se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci a zaplatit úrok 23,76 % ročně, poplatek za vedení účtu 69 Kč měsíčně a pojistné ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru, splátky byly splatné vždy k 17. dni v měsíci. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků, na oba dokumenty smlouva výslovně odkazuje. Při poskytnutí úvěru žalobkyně v rámci posouzení úvěryschopnosti žalovaného vycházela z údajů uvedených žalovaným, kdy takto vycházela toho, že žalovaný je svobodný, bezdětný, má příjem 14 000 Kč měsíčně, bydlí v nájmu s náklady na bydlení 4 400 Kč měsíčně a jiné závazky má ve výši 990 Kč měsíčně (úvěrová smlouva, všeobecné obchodní/úvěrové podmínky, sazebník poplatků). Žalovaný peněžní prostředky čerpal, splátky však řádně nehradil (výpisem z úvěrového účtu). Žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužných splátek (upomínka ze dne 18. 2. 2022) a následně od smlouvy s účinností ke dni 30. 4. 2022 odstoupila, dluh žalovaného prohlásila za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající dlužné částky (odstoupením od smlouvy ze dne 25. 3. 2022). Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb předžalobní upomínku, ani na tuto upomínku žalovaný ničeho neuhradil (upomínkou ze dne 2. 5. 2022). Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 9 064,53 Kč, dlužného úroku 944,13 Kč, pojistného 319,60 Kč, poplatku za upomínku ve výši 600 Kč a smluvní pokuty 112 Kč.

7. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává [anonymizováno] úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše [anonymizováno] úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává [anonymizováno] úvěr, neplatná.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena [anonymizováno] smlouva o [anonymizováno] dle § 2395 a násl. o. z. Jelikož žalovaný vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona o [anonymizována dvě slova]. Ustanovení § 86 zákona o [anonymizována dvě slova] poskytovateli [anonymizováno] před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele [anonymizována dvě slova] splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost [anonymizováno] splácet [anonymizována dvě slova] má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů [anonymizováno] a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zda poskytovatel [anonymizováno] dostatečně posoudil schopnost [anonymizována dvě slova] splácet soud zkoumá z úřední povinnosti, jak vyplývá z ustálených závěrů soudní praxe (srovnej například rozsudek [název soudu] ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], rozsudek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 18. 12.2014 ve věci C [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, nález ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] a rozsudek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], [anonymizováno] – [anonymizováno] v . [anonymizováno]).

16. V tomto konkrétním případě žalobkyně v rámci zkoumání úvěryschopnosti vycházela z údajů sdělených žalovaným, ty však nevzbuzují pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a ostatně i řadu let tak žalovaný řádně činil. S přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru tak soud uzavřel, že žalobkyně v tomto konkrétním případě povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného dostála. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, žalobkyně od smlouvy odstoupila a požadovala vrácení dlužné částky vyčíslené ke dni splatnosti úvěru dle smluvních podmínek, včetně úroků a poplatků za odeslané upomínky (§ 1969 ve spojení s čl. VII.2. smluvních podmínek). Nárok žalobkyně na smluvní pokutu je opřen o bod 3 smlouvy ve spojení se sazebníkem žalobkyně, výše smluvní pokuty je rozepsána ve výpisu z úvěrového účtu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni též nárok požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), výše úroku vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 071 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 040,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

19. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.