14 C 290/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na vyloučení z exekuce

I. Z exekuce nařízené exekučním příkazem anonymizována tři slova jméno příjmení ze dne 3. 9. 2021 č.j. číslo jednací proti povinnému jméno příjmení příjmení, narozeném 1. 6. 1968, bytem adresa, jsou vyloučeny následující nemovité věci, představované jednotkou číslo způsobem využití byt, vymezené podle občanského zákoníku na parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa bytový dům, které jsou částí pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí, územní celek, kdy součástí jednotky je podíl žalobkyně o velikosti číslo společných částech pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí a dále spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální číslo k jednotce č. spisová značka, způsobem využití garáž, vymezené podle občanského zákoníku na parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa bytový dům, která je součástí pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí, územní celek, kdy součástí jednotky je podíl žalobkyně o velikosti číslo na společných částech pozemku parc. číslo vše v katastrální uzemí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým byl z exekuce nařízené exekučním příkazem anonymizována tři slova jméno příjmení ze dne 3. 9. 2021 č.j. číslo jednací proti povinnému jméno příjmení příjmení, narozeném 1. 6. 1968, bytem adresa, byly vyloučeny nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně tyto nemovitosti nabyla za úplatu a v dobré víře na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2020, uzavřené s manželkou povinného, která byla v katastru nemovitostí zapsána jako výlučný vlastník nemovitosti.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, kdy předmětná nemovitost byla součástí společného jmění manželů a tedy se na ni vztahuje anonymizována dvě slova a tedy manželka povinného nemohla platně převést nemovitost na žalobkyni.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Dne 21. 8. 2020 uzavřela žalobkyně jako kupující s paní jméno příjmení jakožto prodávající smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka číslo spoluvlastnický podíl o velikosti ideální číslo na jednotce číslo garáž a podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti číslo na pozemku parc. číslo zapsaný na list vlastnictví list vlastnictví pro katastrální uzemí, obec Praha, stát. instituce, Katastrální pracoviště Praha. V čl. I. bodu 1 a 2 prodávající prohlašuje, že má předmětnou nemovitost (byt i garáž) ve svém výlučném vlastnictví (kupní smlouvou). Přílohou kupní smlouvy je prohlášení manžela žalobkyně, že je mu známo, že manželka (žalobkyně) kupuje uvedené nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a s tímto souhlasí (čestným prohlášením). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od zprostředkovatele opatřila mimo jiné kupní smlouvu ze dne 1. 6. 2018, dle níž paní příjmení předmětnou nemovitost nabyla, a to sama, z kupní smlouvy nevyplývá, že by byla vdaná, v čl. 4 smlouvy je dokonce výslovně uvedeno, že kupující prohlašuje, že není vdaná (emailovou zprávou ze dne 11. 8. 2020, seznamem příloh, kupní smlouvou).

5. K úhradě kupní ceny byla uzavřena smlouva o advokátní úschově mezi paní příjmení jakožto prodávající a paní žalobkyní jakožto kupující a anonymizována dvě slova jméno příjmení dne 21. 8. 2020 (smlouvou o advokátní úschově). Žalobkyně uhradila dne 13. 8. 2020 částku 266 200 Kč na účet č. bankovní účet, kdy se jednalo o účet zprostředkovatele uvedený ve smlouvě kupní v čl. III. bodu 2., a dne 21. 8. 2020 částku 10 733 800 Kč na účet č. bankovní účet, kdy dle čl. III. bodu 2. kupní smlouvy se jedná o účet advokátní úschovy (potvrzením o odchozí úhradě ze dne 1. 10. 2021).

6. Podle výpisu z katastru nemovitostí k předmětné nemovitosti ze dne 21. 8. 2020 (den uzavření kupní smlouvy), který se shoduje s výpisem ze dne 24. 8. 2020 (den podání návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí), byla jako jediný vlastník nemovitosti zapsána paní jméno příjmení, jako nabývací titul je v bodě E výpisu z katastru nemovitostí uvedena smlouva kupní ze dne 1. 6. 2018, ve výpisech není žádná poznámka o probíhající exekuci na manžela paní příjmení (výpisem z KN ze dne 21. 8. 2020 a ze dne 24. 8. 2020). Kupní smlouvu ze dne 1. 6. 2018 uzavřela paní jméno příjmení jako kupující, v čl. 4 smlouvy je výslovně uvedeno:„ Kupující prohlašuje, že není vdaná“ (kupní smlouvou ze dne 1. 6. 2018).

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí k datu 29. 9. 2021 byla žalobkyně zapsána jako vlastník předmětné nemovitosti s účinky zápisu k okamžiku 24. 8. 2020 v čase 9: 07:36 hodin, zápis byl proveden dne 15. 9. 2020, v části D výpisu je zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti povinného jméno příjmení jméno, číslo jednací ze dne 3. 9. 2021, zápis proveden dne 14. 9. 2021 (výpisem z katastru nemovitostí k datu 29. 9. 2021). 8. příjmení jméno příjmení uzavřela s povinným manželství dne 13. 4. 2007, dne 7. 7. 2020 bylo u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. 33 C 109/2020 zahájeno řízení o rozvod manželství, rozsudkem název soudu ze dne 27. 11. 2020 pod č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 7. 1. 2021 bylo manželství jméno příjmení a povinného rozvedeno (rozsudkem o rozvodu manželství, výpisem z databáze infoSoud). V řízení o rozvod manželství byla předložena dohoda o vypořádání společného jmění, opatřená ověřenými podpisy manželů, ve které manželé prohlašují, že rozsah společného jmění manželů nebyl zúžen, manželé v čl. III. prohlašují, že jsou vlastníky mimo jiné předmětné nemovitosti (bytová jednotka a garáž), v čl. IV. se ohledně nemovitosti dohodli tak, že se stává spoluvlastnictvím manželů, manželka jméno příjmení s podílem ¾ a manžel povinný jméno příjmení příjmení s podílem ¼, v čl. VII. se dohodli, že nemovitost bude prodána, utržená kupní cena rozdělena v dohodnutém poměru, k prodeji nemovitosti uděluje manžel manželce plnou moc (dohodou o vypořádání). Dotazem anonymizována čtyři slova bylo zjištěno, že ke dni 30. 5. 2022 není v seznamu listin o manželském majetkovém režimu k účastníkům panu příjmení jméno příjmení a paní jméno příjmení evidována žádná listina (sdělením anonymizována tři slova ze dne 30. 5. 2022).

9. Proti povinnému jméno příjmení příjmení je vedeno exekuční řízení anonymizována tři slova jméno příjmení, exekutorský úřad okres pod sp.zn. spisová značka, oprávněným je v exekučním řízení žalovaný, předmětem je jistina 35 528,52 EUR (916 280,53 Kč), exekuce byla zahájena dne 8. 8. 2019, pověření soudního exekutora vydal název soudu dne 10. 9. 2019, vyrozumění anonymizována dvě slova a zahájení anonymizováno je s datem 12. 9. 2019 (vyrozuměním o zahájení anonymizováno, výpisem z centrální evidence anonymizováno). Dne 3. 9. 2021 vydal exekutorský úřad okres, anonymizována tři slova jméno příjmení exekuční příkaz k provedení anonymizováno prodejem nemovitých věcí č.j. číslo jednací, kdy anonymizováno postižená nemovitost je nemovitost, jež je předmětem tohoto řízení, je zde uvedeno, že vyrozumění o zahájení anonymizováno bylo povinnému doručeno dne 18. 6. 2020 (exekučním příkazem). Exekuční příkaz byl žalobkyni doručen do vlastních rukou dne 16. 9. 2021 (doručenkou), manželce povinného byl doručen do vlastních rukou dne 8. 9. 2021 (doručenkou).

10. Na exekuční příkaz žalobkyně reagovala vyjádřením, které bylo exekutorovi doručeno dne 1. 10. 2021 tak, že nesouhlasí s postupem exekutora a navrhuje, aby byla nemovitost vyškrtnuta ze soupisu majetku povinného (sdělením žalobkyně ze dne 30. 9. 2021, včetně dodejky do datové schránky).

11. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování dotazem na banku ke zjištění toho, z jakého účtu byla hrazena kupní cena při koupi předmětné nemovitosti paní příjmení, jakož i návrh na provedení výslechu paní příjmení a pana příjmení, neboť je považuje za nadbytečné, kdy provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu, který umožňuje ve věci rozhodnout.

12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil právně takto:

13. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistil uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesené námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

14. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona.

15. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Podle ustanovení § 708 o. z. to co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona (odst. 1). Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu (odst. 2).

17. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů, nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení, nebo ztrátu svého výhradního majetku.

18. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu a v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. obec víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

19. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

20. V řízení bylo prokázáno, že exekuční řízení proti povinnému bylo zahájeno dne 8. 8. 2019, pověření soudního exekutora vydal název soudu dne 8. 8. 2019, vyrozumění o zahájení anonymizováno bylo povinnému doručeno dne 18. 6. 2020, anonymizována dvě slova k prodeji nemovitosti byl žalobkyni doručen do vlastních rukou dne 16. 9. 2021, manželce povinného byl doručen do vlastních rukou dne 8. 9. 2021, do katastru nemovitostí bylo omezení zapsáno až dne 14. 9. 2021. Soud dospěl k závěru, že účinky dovolání se relativní neplatnosti nenastaly. Přitom vzal soud do úvahy, že soudní anonymizováno byl pověřen vedením anonymizováno dne 8. 8. 2019, vyrozumění o zahájení anonymizováno vydal dne 12. 9. 2019 a toto v rozporu s § 44 odst. 1 exekučního řádu nedoručil příslušnému katastru nemovitostí, tj. neoznámil katastrálnímu úřadu omezení vlastnického práva k nemovitému majetku plynoucí z nařízené anonymizováno. Lze předpokládat, že pokud by omezení vlastnického práva bylo v době uzavření kupní smlouvy v katastru nemovitostí vyznačeno, k uzavření kupní smlouvy by nedošlo, když při uzavírání smluv, jejichž předmětem je nemovitý majetek, jedná každá osoba se zvýšenou opatrností, což soud považuje za obecně známou skutečnost. Pokud by exekutor doručil usnesení o zahájení exekuce katastrálním úřadu bez zbytečného odkladu, v době uzavření kupní smlouvy by bylo v katastru nemovitostí zapsáno omezení vlastnického práva a žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy nepřistoupila. Dovolání se neplatnosti kupní smlouvy ze strany soudního exekutora tedy nemohlo vyvolat zákonem předvídané účinky (neplatnost kupní smlouvy). Nadto není zřejmé, na základě jakých skutečností exekutor předmětnou nemovitost do výkonu rozhodnutí zahrnul, když nemovitost nabyla do vlastnictví pouze manželka (byť za trvání manželství), pouze manželka byla zapsána jako vlastník nemovitosti a smlouva o vypořádání společného jmění nenabyla dosud účinnosti. Pokud si manželé v této smlouvě vymezili, že nemovitost je součástí společného jmění, pak to neprokazuje, že tomu tak skutečně bylo, neboť v dohodě o vypořádání společného jmění mají manželé plnou smluvní volnost a mohou své majetkové poměry uspořádat libovolně, nadto tato dohoda dosud nenabyla ve vztahu k nemovitosti účinnosti, neboť nebyl proveden zápis do katastru nemovitostí (§ 738 o. z.)

21. I v případě, že by dovolání se neplatnosti soudním exekutorem právem předvídané účinky vyvolalo, existenci a trvání vlastnického práva žalobkyně by bylo nutno přisvědčit, a to s ohledem na princip materiální publicity zakotvený v § 984 odst. 1 o. z.

22. Ustanovení § 984 odst. 1 o. z. formuluje zásadu materiální publicity veřejných seznamů. Tato zásada, která je stěžejní zásadou evidence věcných práv k nemovitostem, vychází z premisy, že osobě, která v soukromoprávních vztazích vystupuje s důvěrou v určitý skutkový stav, navíc potvrzený z veřejné, státem vedené evidence, musí být v materiální právním státě poskytována ochrana. Princip materiální publicity vyplývající z citovaného ustanovení je konkrétním projevem principu právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víře, které se odvíjí od normativního principu právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy).

23. Podle důvodové zprávy k ustanovení § 984 o. z.„ navržené ustanovení sleduje ochranu dobré víry těch, kdo nabudou věcné právo v dobré víře a za úplatu od osoby oprávněné podle stavu zápisu ve veřejném seznamu takové právo zřídit“. Podmínku oprávněnosti nakládat s nemovitostí podle zapsaného stavu přitom nelze chápat úzce jen jako určení osoby, která je jako vlastník v katastru nemovitostí zapsána, nýbrž je třeba ji vnímat jako souhrn všech údajů, které jsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí a které o oprávněnosti osoby k převodu vlastnického práva mohou vypovídat. Z uvedeného lze učinit závěr, že předmětem ochrany vyplývající z principu materiální publicity je důvěra jednajících osob nejen v pravdivost, ale i úplnost zápisu (srovnej ústavní nález).

24. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému, jakožto oprávněnému v exekučním řízení, jímž byla postižena nemovitosti výše uvedená, vyloučení této nemovitosti z exekuce. Předmětem právního hodnocení tedy v souladu s citovaným ustanovením § 267 o. s. ř. bylo posouzení, zda žalobkyni k předmětné nemovitosti svědčí takové právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí.

25. Kupní smlouvou ze dne 21. 8. 2020 bylo na žalobkyni ve smyslu § 2079 o. z. převedeno vlastnické právo k výše uvedené nemovitosti za sjednanou kupní cenu, kterou žalobkyně uhradila. Na straně prodávajícího vystupovala paní příjmení, která byla zapsána jako jediný vlastník v katastru nemovitostí, a to jak ke dni uzavření kupní smlouvy, tak ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. V době uzavření kupní smlouvy byla paní příjmení vdaná, nemovitost nabyla za trvání manželství a v rámci dohody o vypořádání společného jmění manželé prohlásili, že nemovitost je součástí společného jmění s tím, že se dohodli, že paní příjmení v rámci vypořádání připadne podíl o velikosti ¾ a panu příjmení podíl o velikosti ¼. anonymizováno smlouva nabyla až právní moci rozsudku o rozvodu manželství, která nastala až po uzavření kupní smlouvy s žalobkyní, respektive ohledně nemovitosti nenabyla účinnosti vůbec, neboť nedošlo k zápisu dohody do katastru nemovitostí (srovnej § 738 odst. 1 o. z.). Proti manželovi paní příjmení bylo již dne 8. 8. 2019 zahájeno exekuční řízení, o čemž byl povinný vyrozuměn dne 18. 6. 2020, anonymizována dvě slova k provedení anonymizováno prodejem předmětné nemovitosti byl manželce povinného doručen dne 8. 9. 2021 a žalobkyni dne 16. 9. 2021.

26. V posuzovaném případě žalobkyně nabyla kupní smlouvou a za úplatu vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, který je podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, veřejným seznamem, a to v dobré víře a od osoby, která podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí k tomu byla oprávněna. Podle § 7 o. z. o dobré víře žalobkyně svědčí vyvratitelná domněnka, přičemž z provedeného dokazování nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vypovídaly o opaku nebo tuto domněnku vyvracely. Žalobkyně nadto prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, které po ní lze spravedlivě požadovat, aby si ověřila oprávnění paní příjmení nakládat s předmětnou nemovitostí. K tomu si před uzavřením smlouvy i před podáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí opatřila aktuální výpis z katastru nemovitostí a nabývací titul paní příjmení, tj. kupní smlouvu z roku 2018, z žádné z těchto listin nevyplývá, že by paní příjmení byla vdaná, a že by nemovitost patřila do společného jmění manželů, když původní kupní smlouvu uzavřela pouze paní příjmení, v jednom z článků kupní smlouvy výslovně prohlásila, že není vdaná, v katastru nemovitostí byla zapsána jako jediný vlastník, ze stavu zápisu v katastru nemovitostí nevyplývalo ani jiné omezení oprávnění paní příjmení s nemovitostí volně disponovat.

27. Námitku žalované, že žalobkyně mohla předvídat, že paní příjmení je vdaná a nemovitost je ve společné jmění, je zcela lichá. Žalobkyně v posuzovaném případě neměla objektivní možnost zjistit existenci rozporu zapsaného stavu a na jeho vzniku neměla žádný podíl, naopak prokázala, že si předem ověřila jak stav zápisu v katastru nemovitostí, tak nabývací titul paní příjmení, z výpisu z katastru nemovitostí, z kupní smlouvy, ani jiných okolností žádné omezení paní příjmení nevyplývalo, nebylo zapsáno ani jiné omezení nemovitosti. Pokud žalobkyně jednala v důvěře ve stav zápisu v katastru nemovitostí, z něhož žádné omezení paní příjmení v dispozici s předmětnou nemovitostí nevyplývalo, požívá právní ochrany podle § 984 o. z.

28. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalobkyni svědčí k předmětné nemovitosti vlastnické právo, které nepřipouští, aby tento její majetek byl postižen exekucí nařízenou k úhradě dluhu jiné osoby. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a předmětnou nemovitost z exekuce vyloučil.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 570 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50000 sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne 18. 5. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu (23. 5. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu (1. 6. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil obecnou dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. Pro úplnost soud uvádí, že náhradu nákladů řízení za doplnění důkazů dne 26. 5. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť se jednalo o doplnění důkazů k tvrzením žalobkyně, které žalobkyně mohla a měla přiložit již k samotné žalobě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.