14 C 292/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 50 363 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 363 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 50 000 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem v částce 2 257,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 50 363 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 25. 5. 2021 [anonymizováno] smlouvu [číslo] dle níž byl žalované aktivován [anonymizováno] účet č. [bankovní účet] a dne 29. 5. [číslo] byl dodatkem [číslo] k [anonymizováno] smlouvě žalované k uvedenému účtu poskytnut [anonymizováno] do výše 50 000 Kč, který žalovaná čerpala, a zavázala se jej pravidelně splácet a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 18,9 % ročně, splátky však nehradila a proto žalobkyně ke dni 31. 8. 2021 [anonymizováno] zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho splacení. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 50 000 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 1. 6. 2021 do 30. 8. 2021 v částce 2 257,48 Kč a pojistného ve výši 363 Kč, dále žalobkyně požadovala na žalované zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v [země], žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [země], která provozuje svou činnost a poskytuje služby na území [země]. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána dle čl. 7 odst. 1 [nařízení EP] ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné je právo české dle čl. 6 bodu 1 [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU].

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 11. 11. 2022, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Dne 25. 5. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou podepsána smlouva označená jako„ [anonymizováno] smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních“, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované sjednané služby, a to konkrétně zřídit žalované a vést běžný účet [číslo] v měně CZK a dále poskytnout žalované k uvedenému účtu debetní kartu. Součástí smlouvy byla i přihláška žalované k pojištění. Smlouva pak odkazuje na další dokumenty, které jsou nedílnou součástí [anonymizováno] smlouvy, a to zejména obchodní podmínky žalobkyně, ceník, podmínky používání [anonymizováno] a přehled cen pojištění (rámcovou smlouvou). Uvedenou smlouvou se žalovaná přihlásila k pojištění s pojistným 150 Kč měsíčně ([anonymizováno] smlouvou, pojistnými podmínkami, přehledem cen pojištění). Dodatkem [číslo] podepsaným žalovanou dne 29. 5. 2021 se žalobkyně zavázala poskytnou žalované k výše uvedenému účtu kontokorent do výše 50 000 Kč na dobu neurčitou s PRSN 20,63 % ročně, žalovaná se zavázala kontokorent v případě čerpání splácet v souladu s podmínkami pro používání kontokorentu a zaplatit sjednaný úrok (dodatkem [číslo] podmínkami pro užívání [anonymizováno]). Žalovaná [anonymizováno] vyčerpala ke dni 1. 7. 2021 do výše 50 000 Kč, neprovedla však žádnou úhradu, čímž naplnila podstatné porušení povinností ze smlouvy (čl. 14 a 15 obchodních podmínek žalobkyně) a žalobkyně kontokorent ke dni 31. 8. 2021 zesplatnila, dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 50 000 Kč a kapitalizovaný úrok částku 2 257,48 Kč (přehledem čerpání a splácení [anonymizováno]). Dne 1. 9. 2021 žalobkyně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zaslala žalované výzvu k zaplacení zesplatněného [anonymizováno] a upozornila žalovanou, že neuhradí-li danou částku do 9. 9. 2021, podá žalobkyně žalobu (předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2021 a podacím archem).

7. Pokud jde o zkoumání úvěryschopnosti žalované, pak žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, která uvedla, že od 1. 3. 2019 je zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s průměrným příjmem ve výši 25 000 měsíčně, dále má vedlejší příjem ve výši 15 000 Kč měsíčně žije sama s náklady na bydlení 5 500 Kč měsíčně, náklady na ostatní potřeby 3 500 Kč, splátky ostatních úvěrů 0 Kč, u žalobkyně nemá žádný úvěr a ke dni 25. 5. 2021 nebyla nalezena v [anonymizována čtyři slova] (úvěrovou zprávou, přehledem žádostí o [anonymizováno]).

8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

9. Z takto zjištěných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: banka zřídila a vedla pro žalovanou bankovní účet a k na tomto účtu poskytla žalované možnost čerpat peněžní prostředky do částky 50 000 Kč. Před poskytnutím peněžních prostředků žalobkyně zkoumala schopnost žalované [anonymizováno] splácet tak, že žalovanou vylustrovala v interní databázi a v [anonymizována čtyři slova], kde žádné zadlužení žalované nezjistila a dále vycházela z údajů sdělených žalovanou, konkrétně, že žalovaná žije sama a má příjem z hlavního pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 25 000 Kč a z vedlejšího pracovního poměru ve výši 15 000 Kč měsíčně. Žalovaná z účtu vyčerpala celou tuto částku, tj. celkem 50 000 Kč, zavázala se, že vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátí v pravidelných měsíčních splátkách a zaplatí úrok ve výši 18,9 % ročně, a bude hradit sjednané pojistné 150 Kč měsíčně, tyto povinnosti však nesplnila. Žalobkyně žalované oznámila dopisem zaslaným žalované dne 1. 9. 2021 splatnost celého dluhu a vyzvala žalovanou k jeho úhradě do 9. 9. 2021 s upozorněním, že nedojde-li k úhradě dluhu žalovanou, podá žalobkyně žalobu. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho.

10. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

18. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se banka zavázala zřídit a vést žalované účet v českých korunách, umožnit žalované jako majiteli účtu vložení hotovosti, výběr hotovosti z účtu a provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Dodatkem [číslo] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Jelikož žalovaná vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel (§ 420 o. z.), na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zda poskytovatel úvěru dostatečně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet soud zkoumá z úřední povinnosti, jak vyplývá z ustálených závěrů soudní praxe (srovnej například rozsudek [název soudu] ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], rozsudek [anonymizována tři slova] ze dne 18. 12.2014 ve věci C [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, nález ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] a rozsudek [anonymizována tři slova] ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], [anonymizováno] – Finance v . [anonymizováno]).

19. V tomto konkrétním případě žalobkyně v rámci zkoumání úvěryschopnosti vycházela jednak z toho, že žalovaná nemá žádné další závazky, což si ověřila v [anonymizována čtyři slova] a z údajů o příjmech sdělených žalovanou. Tyto údaje nevzbuzují pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. S přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru tak soud uzavřel, že žalobkyně povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované v tomto konkrétním případě dostála. Jelikož žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, žalobkyně od smlouvy odstoupila a požadovala vrácení dlužné částky vyčíslené ke dni splatnosti úvěru dle smluvních podmínek, včetně úroků a dlužného pojistného (§ 1969 o. z. ve spojení s čl. 14 a 15 smluvních podmínek).

20. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni též nárok požadovat zaplacení smluvního úroku v sjednané výši (§ 1802 o. z.), resp. od 30. 9. 2021 ve výši dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 015 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka a podání žaloby).

23. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.