14 C 317/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 11. 4. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 6. 10. 2008 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 23 243,32 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25 % a s úrokem z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 11. 4. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 535 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrok z prodlení ve výši 23 566,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřel žalovaný [anonymizována dvě slova] žalobkyně – [anonymizováno] [právnická osoba] dne 23. 12. 2007. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku v částce 9 600 Kč a zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 10. 2008 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 23 566,15 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Dne 23. 12. 2007 žalovaný [anonymizována dvě slova] žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) podepsali smlouvu označenou jako„ Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že tuto částku od předchůdkyně žalobkyně převzal. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizováno] žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, celkovou částku 21 600 Kč, odpovídající součtu poskytnuté jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázala uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 615 Kč, s místem splatnosti v bydlišti žalovaného, první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy o půjčce. Při splatnosti závazku v 40 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 294,10 % (smlouvou o půjčce). Žalovaný žalobkyni oproti vyplacené půjčce 15 000 Kč neuhradil ničeho.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, se společnost [právnická osoba] zavázala na žalobkyni postoupit soubor pohledávek, mimo jiné i pohledávku za žalovaným (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek), postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému dne 1. 2. 2021 (oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem).

6. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29. 7. 2021, který byl podán k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím lístkem).

7. V rámci právního posouzení se soud nejprve zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzovaná. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 25. 12. 2007, je třeba s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tj. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dle uvedeného ustanovení„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ [anonymizováno] ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu k výše uvedené smlouvy o půjčce mezi účastníky nedošlo, neboť smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění v podobě souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Nadto je ujednání o souhrnném poplatku naprosto neurčité, neboť z něj není zřejmé, co představuje, resp. za jaké služby jej žalovaný platí, případně zda a jaká jeho část tvoří například úroky z půjčky apod.

8. Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k úhradě souhrnného poplatku 9 600 Kč, kdy tento souhrnný poplatek tvoří 64 % z jistiny poskytnuté půjčky, při splatnosti do 40 týdnů činí roční procentní sazba nákladů (RPSN) dle této smlouvy 294,10 %. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na jejích [anonymizováno] stránkách ([příjmení] – [anonymizováno] časových řad) vyplývá, že roční úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období prosince 2007 pohybovala kolem 13,51 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku ve smlouvy o půjčce více než dvacetinásobně převyšuje výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy o půjčce. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná (srovnej judikatura [název soudu], podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]). Jednotlivá smluvní ujednání jsou provázána, nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého smluvního poplatku by [anonymizováno] žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, neplatná je tedy celá smlouva.

9. Jestliže [anonymizováno] žalobkyně přes neplatnost smlouvy o půjčce poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat dle § 451 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že„ kdo se na úkor jiného [anonymizováno] obohatí, musí obohacení vydat.“ [anonymizováno] obohacení na straně žalovaného činilo částku 15 000 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tuto částku žalobkyni cokoliv uhradil. S ohledem na uvedené tak soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Do prodlení se přitom žalovaný dostal první výzvou k peněžitému plnění (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne 7. 4. 2010). Splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobkyně ze dne 6. 1. 2021, odeslanou žalovanému dne 1. 2. 2021, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 10 dnů obdržení upomínky, fikce doručení dle § 573 o. z. nastala dne 4. 2. 2021, splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného nastala dne 15. 2. 2021, žalovaný se tak ode dne 16. 2. 2021 ocitl v prodlení.

10. S ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce soud shledal žalobu nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 23 243,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 600 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a výrokem II žalobu v této části zamítl.

11. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 o. z., kdy se stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek, aktivní legitimace žalobkyni svědčí přesto, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 535 Kč, přičemž tato částka představuje 21,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.