14 C 317/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 15 000 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 11. 4. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 6. 10. 2008 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 23 243,32 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 ve výši 7,25 % a s úrokem z prodlení ročně z částky 9 600 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 11. 4. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 535 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrok z prodlení ve výši 23 566,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 z titulu smlouvy o půjčce číslo kterou uzavřel žalovaný anonymizována dvě slova žalobkyně – anonymizováno právnická osoba dne 23. 12. 2007. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku v částce 9 600 Kč a zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 10. 2008 do 18. 12. 2020 kapitalizovaného částkou 23 566,15 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Dne 23. 12. 2007 žalovaný anonymizována dvě slova žalobkyně (anonymizováno právnická osoba, IČO) podepsali smlouvu označenou jako„ Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že tuto částku od předchůdkyně žalobkyně převzal. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit anonymizováno žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, celkovou částku 21 600 Kč, odpovídající součtu poskytnuté jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázala uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 615 Kč, s místem splatnosti v bydlišti žalovaného, první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy o půjčce. Při splatnosti závazku v 40 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 294,10 % (smlouvou o půjčce). Žalovaný žalobkyni oproti vyplacené půjčce 15 000 Kč neuhradil ničeho.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, se společnost právnická osoba zavázala na žalobkyni postoupit soubor pohledávek, mimo jiné i pohledávku za žalovaným (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek), postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému dne 1. 2. 2021 (oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem).

6. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29. 7. 2021, který byl podán k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím lístkem).

7. V rámci právního posouzení se soud nejprve zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzovaná. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 25. 12. 2007, je třeba s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tj. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dle uvedeného ustanovení„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ anonymizováno ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu k výše uvedené smlouvy o půjčce mezi účastníky nedošlo, neboť smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění v podobě souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Nadto je ujednání o souhrnném poplatku naprosto neurčité, neboť z něj není zřejmé, co představuje, resp. za jaké služby jej žalovaný platí, případně zda a jaká jeho část tvoří například úroky z půjčky apod.

8. Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k úhradě souhrnného poplatku 9 600 Kč, kdy tento souhrnný poplatek tvoří 64 % z jistiny poskytnuté půjčky, při splatnosti do 40 týdnů činí roční procentní sazba nákladů (RPSN) dle této smlouvy 294,10 %. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích anonymizováno stránkách (příjmení – anonymizováno časových řad) vyplývá, že roční úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období prosince 2007 pohybovala kolem 13,51 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku ve smlouvy o půjčce více než dvacetinásobně převyšuje výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy o půjčce. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná (srovnej judikatura název soudu, podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, rozhodnutí sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka). Jednotlivá smluvní ujednání jsou provázána, nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého smluvního poplatku by anonymizováno žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, neplatná je tedy celá smlouva.

9. Jestliže anonymizováno žalobkyně přes neplatnost smlouvy o půjčce poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat dle § 451 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že„ kdo se na úkor jiného anonymizováno obohatí, musí obohacení vydat.“ anonymizováno obohacení na straně žalovaného činilo částku 15 000 Kč, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tuto částku žalobkyni cokoliv uhradil. S ohledem na uvedené tak soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Do prodlení se přitom žalovaný dostal první výzvou k peněžitému plnění (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, ze dne 7. 4. 2010). Splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobkyně ze dne 6. 1. 2021, odeslanou žalovanému dne 1. 2. 2021, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 10 dnů obdržení upomínky, fikce doručení dle § 573 o. z. nastala dne 4. 2. 2021, splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného nastala dne 15. 2. 2021, žalovaný se tak ode dne 16. 2. 2021 ocitl v prodlení.

10. S ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce soud shledal žalobu nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 23 243,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 24 600 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 600 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a výrokem II žalobu v této části zamítl.

11. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 o. z., kdy se stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek, aktivní legitimace žalobkyni svědčí přesto, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 535 Kč, přičemž tato částka představuje 21,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.