14 C 319/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 028 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 4 028 Kč od 16. 2. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 11. 4. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 872 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 188,6 Kč za období od 10. 3. 2008 do 18. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 900 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 900 Kč od 1. 1. 2021 do 11. 6. 2021 ve výši 7,25% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 872 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené [anonymizována dvě slova] bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce. Na žalobkyni byla pohledávka vůči žalovanému postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 25. 2. 2007 smlouvu [číslo] o půjčce, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit poplatek v částce 4 872 Kč. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 7 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 2 972 Kč. Dne 18. 12. 2020 došlo mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Ke dni vyčíslení tvoří dluh žalovaného, jistinu ve výši 5 247,64 Kč, dlužný poplatek v částce 3 652,36 Kč a kapitalizované zákonnému úroky ve výši 9 188,60 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 25. 2. 2007 žalovaný a [anonymizováno] žalobkyně ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) podepsali smlouvu označenou jako„ Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že tuto částku od [anonymizováno] žalobkyně převzal. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizováno] žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč, celkovou částku 11 872 Kč, odpovídající součtu poskytnuté jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvy o půjčce zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 224 Kč, první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy o půjčce. Při splatnosti závazku v 53 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 206,80 %. Dle přehledu plateb (č.l. 21) žalovaný žalobkyni oproti vyplacené půjčce 7 000 Kč uhradil celkem 2 972 Kč, kdy úhrady žalovaného žalobkyně započetla na jistinu i souhrnný poplatek a dluh ke dni postoupení pohledávky vyčíslila jako jistinu ve výši 5 247,64 Kč, dlužný poplatek v částce 3 652,36 Kč a kapitalizované zákonné úroky ve výši 9 188,60 Kč (přehledem plateb na č.l. 21).

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, se společnost [právnická osoba] zavázala na žalobkyni postoupit soubor pohledávek, mimo jiné i pohledávku za žalovaným (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek), postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému dne 1. 2. 2021 (oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem).

6. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 29. 7. 2021, který byl podán k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím lístkem).

7. V rámci právního posouzení se soud nejprve zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzovaná. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 25. 2. 2007, je třeba s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tj. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dle uvedeného ustanovení„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ [anonymizováno] ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu k výše uvedené smlouvy o půjčce mezi účastníky nedošlo, neboť smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění v podobě souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Nadto je ujednání o souhrnném poplatku naprosto neurčité, neboť z něj není zřejmé, co představuje, resp. za jaké služby jej žalovaný platí, případně zda a jaká jeho část tvoří například úroky z půjčky apod.

8. Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavázal k úhradě souhrnného poplatku 4 872 Kč, kdy tento souhrnný poplatek tvoří 69,60 % z jistiny poskytnuté půjčky, při splatnosti do 53 týdnů činí roční procentní sazba nákladů (RPSN) dle této smlouvy 206,8 %. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([příjmení] – [anonymizováno] časových řad) vyplývá, že roční úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období února 2007 pohybovala kolem 12,66 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku ve smlouvy o půjčce více než 16 násobně převyšuje výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy o půjčce. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a tudíž absolutně neplatná (srovnej judikatura [název soudu], podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]). Jednotlivá smluvní ujednání jsou provázána, nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého smluvního poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, neplatná je tedy celá smlouva.

9. Jestliže předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o půjčce poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení, které že žalovaný povinen žalobkyni vydat dle § 451 odst. 1 obč. zák., který stanoví, že„ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ [anonymizováno] obohacení na straně žalovaného činilo částku 7 000 Kč, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaný již částku 2 972 Kč žalobkyni uhradil. S ohledem na uvedené tak soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 028 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Do prodlení se přitom žalovaný dostal první výzvou k peněžitému plnění (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne 7. 4. 2010). Splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobkyně ze dne 6. 1. 2021, odeslanou žalovanému dne 1. 2. 2021, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 10 dnů obdržení upomínky, fikce doručen dle § 573 o. z. nastala dne 4. 2. 2021, splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného nastala dne 15. 2. 2021, žalovaný se tak ode dne 16. 2. 2021 ocitl v prodlení.

10. S ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce soud shledal žalobu nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 872 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 188,6 Kč za období od 10. 3. 2008 do 18. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 900 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 028 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a výrokem II žalobu v této části zamítl.

11. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 o. z., kdy se stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek, aktivní legitimace žalobkyni svědčí přesto, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovaným právně odlišně.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

14. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.