14 C 320/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 231,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dne 26. 2. 2020 uzavřela smlouvu o zápůjčce 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit formou 15-ti měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni s účinností ke dni 26. 3. 2021. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, ani přes její opakované výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující zjištění: [anonymizováno] předchůdce žalobkyně pan [jméno] [příjmení], [datum narození], podepsal s žalovanou dne 26. 2. 2020, smlouvu označenou jako„ zápůjčka v hotovosti“ dle níž měl žalované v hotovosti předat částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 15-ti měsíčních splátkách po 1 000 Kč, a to počínaje březnem 2020, podpisy účastníků jsou úředně ověřeny (prokázáno dokumentem označeným„ zápůjčka hotovosti“ ze dne 26. 2. 2020 a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2021). Dne 26. 3. 2021 výše jmenovaný postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž ke dni postoupení nebyla uhrazena žádná splátka (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2021). Žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky a vyzvala jí k úhradě dlužné částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. Předmětnou zásilku si žalovaná převzala dne 8. 4. 2021 do vlastních rukou (prokázáno předžalobní upomínkou – návrh na smír ze dne 1. 4. 2021 a dodejkou do vlastních rukou ze dne 8. 4. 2021). Žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k uhrazení dlužné částky 15 000 Kč s příslušenstvím, a to dopisem ze dne 1. 7. 2021 (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu – předžalobní upomínka ze dne 1. 7. 2021 a dodejkou ze dne 9. 7. 2021)

5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že mezi [anonymizována dvě slova] žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z:“), dle níž [anonymizováno] [role v řízení] přenechal žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v 15-ti měsíčních splátkách, nevrátila však ničeho. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1895 a násl. o. z. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nevrácené zápůjčky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky v měsíci květnu 2021, kdy soud je v tomto směru vázán návrhem žalobkyně. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 231,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 150 Kč ve výši 1 081,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.