14 C 34/2022
č. j. 14 C 34/2022-21
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1970 § 1998 § 2193
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2 § 3
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 32 860 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 860 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 053 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání ve výroku I. uvedeného rozhodnutí s tím, že mezi účastníky řízení došlo dne 1. 2. 2017 k uzavření rámcové smlouvy, jejímž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Na základě rámcové smlouvy byla s žalovaným uzavřena dne 23. 10. 2018 smlouva o výpůjčce výčepního zařízení v hodnotě 32 860 Kč. K ukončení výpůjčky došlo na základě výpovědi žalobkyně ze dne 29. 1. 2021, v rámci níž žalobkyně vyzvala žalovaného k navrácení předmětu výpůjčky, což žalovaný neučinil, a proto jej dne 25. 5. 2021 vyzvala k úhradě smluvní pokuty představující cenu předmětu zápůjčky ve výši 32 860 Kč, se splatností 8. 6. 2021. Žalovaný smluvní pokutu nezaplatil ani přes opakovanou výzvu žalobkyně 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že účastníci dne 1. 2. 2017 podepsali smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému výrobky a další zboží a žalovaný se zavázal hradit kupní cenu dodaného zboží v hotovosti při předání. Dne 23. 10. 2018 pak žalovaný podepsal s žalobkyní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodat a nainstalovat žalovanému (mimo jiné) výčepní zařízení v hodnotě 32 860 Kč. Také tato smlouvy odkazuje na [anonymizováno] podmínky žalobkyně. Dle článku 13 odst. 3.6 [anonymizováno] podmínek se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky za předpokladu nevrácení předmětu výpůjčky nejpozději do 30 dnů od výzvy žalobkyně (prokázáno rámcovou smlouvou ze dne a [anonymizováno] podmínkami A6 žalobkyně). Dne 23. 10. 2018 žalobkyně předala žalovanému výčepní pult (narážecí hlava 6x, mycí hlava 2x, výčepní kohout 6x, redukční ventil 2x, rozdělovač 1x, chladič velký 1x, chladič přenosný 1x) v hodnotě 32 860 Kč, a to včetně reklamních pruhů (prokázáno výdejovou kartou výčepního zařízení [číslo] ze dne 23. 10. 2018). Žalobkyně dne 29. 1. 2021 vypověděla žalovanému smlouvu o výpůjčce a vyzvala jej k vrácení výčepního pultu ve lhůtě 30 dní ode dne doručení dopisu, který byl předán k poštovní přepravě dne 1. 2. 2021 (prokázáno dopisem žalobkyně ze dne 29. 1. 2021 včetně kopie obálky odeslané dne 1. 2. 2021). Žalobkyně dne 25. 5. 2021 vystavila žalovanému fakturu na úhradu smluvní pokuty ve výši 32 860 Kč představující hodnotu nevráceného výčepního pultu, která se stala splatnou 8. 6. 2021 a dále jej dopisem, odeslaným dne 26. 5. 2021, vyzvala k její úhradě (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 25. 5. 2021, výzvou ze dne 25. 5. 2021 a kopií obálky odeslané dne 26. 5. 2021). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem, který byl předán k poštovní přepravě dne 22. 9. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 22. 9. 2021 a kopií obálky odeslané dne 22. 9. 2021).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Takto zjištěný skutkový soud posoudil následovně: Mezi účastníky řízení byla uzavřena písemná rámcová smlouva, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, a na základě nichž, došlo mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o výpůjčce výčepního pultu, a to v souladu s § 2193 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně výše uvedenou smlouvu o výpůjčce žalovanému vypověděla dopisem ze dne 29. 1. 2021 v souladu s § 1998 odst. 1 o. z. s odkazem na článek 13 bod 3.6 obchodních podmínek s 30-ti denní výpovědní lhůtou, která počala běžet s ohledem na domněnku doručení dle § 573 o.z. dnem 5. 2. 2021 (dopis byl odeslán dne 1. 2. 2021, k doručení tak došlo dne 4. 2. 2021). Žalovaný měl povinnost vrátit žalobkyni výčepní pult nejpozději dne 6. 3. 2021. Jelikož žalovaný toto neučinil, vzniklo tak právo žalobkyni po něm požadovat smluvní pokutu ujednanou v článku 13 bod 3.6 obchodních podmínek, tj. smluvní pokutu ve výši 32 860 Kč, když tato částka odpovídá ceně předmětu výpůjčky, cenu zařízení má soud za prokázanou výdejovou kartou ze dne 23. 10. 2018. Jelikož žalovaný svůj dluh neuhradil ve lhůtě splatnosti a dostal se do prodlení, soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne 8. 6. 2021 ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a také náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši stanovené § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jednalo o závazek mezi podnikateli. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 053 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 643 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 860 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 950 Kč ve výši 1 460 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.