14 C 352/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 370 149,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 370 149,09 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 68,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 9 837,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 370 149,09 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 336 203,17 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 57 845,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 370 149,09 Kč s příslušenstvím z titulu„ Smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo]“, kterou s žalovaným uzavřela dne 19. 5. 2021 předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“), dle níž banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 338 000 Kč. Uvedený úvěr žalovaný řádně nesplácel a ke dni 27. 10. 2021 banka úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celého zůstatku úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2022 s účinností ke dni 16. 3. 2022. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 336 203,17 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 33 945,92 Kč, a příslušenství, představovaného kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 68,69 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 9 837,41 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 370 149,09 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 336 203,17 Kč od 28. 10. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil, přičemž ve svém vyjádření uvedl, že si není vědom závazku vůči [právnická osoba] [anonymizováno] a touto společností nebyl nikdy kontaktován a není mu známo, koho reprezentují.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 27. 1. 2023, žalovaný se z nařízeného jednání omluvil, přičemž souhlasil výslovně, aby věc byla projednána v jeho nepřítomnosti. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak soud jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne 24. 9. 2019 uzavřel se společnosti [právnická osoba] (dále jen„ banka“) rámcovou smlouvou o poskytování bankovních služeb, kterou se banka zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, mimo jiné i zřízení běžného účtu a přímého bankovnictví (rámcovou smlouvou). Dne 19. 5. 2021 žalovaný banku prostřednictvím internetového bankovnictví požádal o poskytnutí úvěru ve výši 338 000 Kč s úrokem 8,5 % ročně, který by žalovaný splácel ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 4 191 Kč. Peněžní prostředky měly být vyplaceny na konsolidaci závazků žalovaného vůči bance, a to ve výši 297 000 Kč na spotřebitelskou půjčku v původní výši 373 000 Kč, co do částky 31 000 Kč na spotřebitelskou půjčku ve výši 30 000 Kč a ve výši 10 000 Kč na kontokorent (návrhem na uzavření smlouvy [číslo]). [příjmení] návrh žalovaného akceptovala dne 19. 5. 2021, a účastníci uzavřeli smlouvu s [číslo] s tím, že jednotlivé splátky byly splatné vždy k 19. dni v měsíci s první splátkou splatnou dne 19. 6. 2021 (akceptací návrhu). Součástí smlouvy byly produktové obchodní podmínky banky a sazebník poplatků (podmínkami, sazebníkem). Úvěr byl žalovanému vyplacen, žalovaný však nedodržel termín splatnosti předepsaných splátek (výpisy z účtu žalovaného). Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 10. 10. 2021 vyzvala k úhradě splátky po splatnosti, která ke dni 10. 10. 2021 4inila 13 415,22 Kč (upomínkou ze dne 10. 10. 2021). Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na [anonymizováno] ze dne 27. 10. 2021 pak žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění půjčky a vyzvala jej k úhradě celkem částky 347 107,27 Kč do deseti dnů od vyhotovení výzvy (oznámení o zesplatnění z 27. 10. 2021).

5. Při zkoumání úvěryschopnosti žalovaného banka vycházela z protokolu o ověření úvěryschopnosti, kdy vycházela z údajů, že žalovaný je svobodný bez vyživovací povinnosti, má magisterské vzdělání a příjmy ze zaměstnání ve výši 27 000 Kč měsíčně a na splátky ostatních úvěrů hradí 7 500 Kč měsíčně, přičemž se splátkami není v prodlení (protokolem o ověření úvěryschopnosti). 6. [příjmení] (společnost [právnická osoba]) zanikla fůzí sloučením s [právnická osoba] ke dni 1. 1. 2022).

7. Dne 10. 3. 2022 uzavřela [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se banka zavázala postoupit soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovaným, na žalobkyni a žalobkyně se zavázala pohledávky převzít a zaplatit sjednanou úplatu (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek). Úplata za postoupení byla ze strany žalobkyně uhrazena (potvrzením o úplatě). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 3. 2022, podaným k poštovní přepravě dne 30. 3. 2022 (oznámením o postoupení pohledávky, podacím archem).

8. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanému zaslala poštou předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou, podacím lístkem). Veškeré listiny byly žalovanému zasílány na adresu, kterou žalobkyně evidovala jako korespondenční adresu žalovaného ([ulice a číslo], [obec a číslo]), když adresa trvalého bydliště žalovaného je adresou ohlašovny ([ulice a číslo], [obec a číslo]).

9. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

17. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se banka zavázala zřídit a vést žalovanému účet v českých korunách, umožnit žalovanému jako majiteli účtu vložení hotovosti, výběr hotovosti z účtu a provádět převody peněžních prostředků z účtu na účet. Akceptací ze dne 19. 5. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Jelikož žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel (§ 420 o. z.), na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Zda poskytovatel úvěru dostatečně posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet soud zkoumá z úřední povinnosti, jak vyplývá z ustálených závěrů soudní praxe (srovnej například rozsudek [název soudu] ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], rozsudek [anonymizována tři slova] ze dne 18. 12.2014 ve věci C [číslo], [právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další, nález ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. [ústavní nález] a rozsudek [anonymizována tři slova] ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], [anonymizováno] – [anonymizováno] v . [anonymizováno]).

18. V tomto konkrétním případě žalobkyně v rámci zkoumání úvěryschopnosti vycházela jednak z lustrací žalovaného v registrech klientských informací a z výpisů z účtu žalovaného, které obsahují příjmy a výdaje žalovaného, jakož i z tvrzení žalovaného a z interní databáze (podrobnosti viz bod 10 tohoto odůvodnění). Tyto údaje nevzbuzují pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. S přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru tak soud uzavřel, že žalobkyně povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného v tomto konkrétním případě dostála. Jelikož žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, žalobkyně od smlouvy odstoupila a požadovala vrácení dlužné částky vyčíslené ke dni splatnosti úvěru dle smluvních podmínek, včetně úroků a smluvních poplatků (§ 1969 o. z. ve spojení s čl. 7 smluvních podmínek).

19. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni též nárok požadovat zaplacení smluvního úroku v sjednané výši (§ [číslo] o. z) a zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“), kdy se stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně rovněž soudu řádně doložila, že žalovaného o změně v osobě věřitele písemně informovala, kdy oznámení o změně v osobě věřitele žalovanému zaslala na doručovací adresu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, tedy se má za to, že bylo žalovanému doručeno 3. pracovní den (§ 573 o. z.). Pokud jde o obranu žalovaného, že o závazku vůči žalobkyni nebyl informován, pak toto tvrzení zůstalo pouze v obecné rovině a nedostavením se k nařízenému jednání se žalovaný připravil o dobrodiní poučení dle § 118a o.s.ř.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 845,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 806 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 370 149,09 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 910 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 570 Kč ve výši 7 469,70 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že za doplnění žaloby ze dne 4. 11. 2022 a ze dne 16. 11. 2022 soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť je nepovažuje za hospodárné, když takto žalobkyně reagovala na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení, přičemž uvedené skutečnosti stran zkoumání úvěryschopnosti žalovaného měla žalobkyně řádně tvrdit již v podané žalobě.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.