14 C 54/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Holečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 758,10 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 758,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že tento nárok vnikl z titulu neuhrazených služeb třetích stran anonymizována dvě slova a informační a asistenční služby v částce 462 Kč a neuhrazené ceny koncových zařízení v částce 6 296,10 Kč, a to vše na základě účastnické dohody o poskytování služeb elektronických komunikací číslo, číslo a číslo, které žalovaná uzavřel s žalobkyní. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, též žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je operátorem, který poskytuje služby elektronických komunikací. Žalobkyně uzavřela se žalovanou telefonicky přes zákaznickou linku žalobkyně smlouvy číslo a číslo, dle nichž žalovaná dne 24. 9. 2018 převzala zařízení anonymizována tři slova příjmení a dne 14. 10. 2018 zařízení anonymizována tři slova příjmení a zavázala se uhradit kupní cenu těchto zařízení ve splátkách, které měly být vyúčtovány žalobkyní v měsíčním vyúčtování služeb. Dále se žalovaná předmětnými smlouvami zavázala mimo jiné k úhradě služeb třetích stran za poskytnutých informačních a asistenčních služeb (dohodami, fakturami číslo číslo). Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování číslo splatné dne 22. 11. 2018, z toho 462 Kč za služby třetích osob a 149,01 Kč jako splátka zařízení, vyúčtování číslo splatné dne 22. 12. 2018, přičemž splátka zařízení činila 299,89 Kč splátky, vyúčtování číslo splatné dne 22. 1. 2019, přičemž splátka zařízení činila 299,11 Kč, vyúčtování číslo splatné 22. 2. 2019, přičemž splátka zařízení činila 299,72 Kč, vyúčtování číslo splatné 22. 3. 2019 s vyúčtovanou splátkou zařízení 299,72 Kč, vyúčtování číslo splatné 22. 4. 2019 se splátkou zařízení 299,72 Kč, vyúčtování číslo splatné 22. 5. 2019 se splátkou zařízení 299,72 Kč a vyúčtování číslo splatné 22. 6. 2019 se splátkou zařízení 4 349,47 Kč (vyúčtováními). Jelikož žalovaná přestala hradit předepsané splátky za koncová zařízení a ocitla se déle než 30 dnů v prodlení, žalobkyně zesplatnila zbývající splátky (vyúčtováním). Žalovaná dluží na splátkách koncového zařízení částku 6 296,10 Kč a za služby třetích osob a informační a asistenční služby částku 462 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla opakovaně vyzvána k úhradě (předžalobní upomínkou).

5. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaná tyto služby čerpala, když ve výše uvedeném období prováděl platební transakce ve výši 462 Kč a za tyto transakce dle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku žalovaná žalobkyni neuhradila jejich cenu, která jí byla vyúčtována žalobkyní. Nárok na zaplacení částky 6 296,10 Kč, pak soud posoudil jako nárok ze smlouvy kupní dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy žalobkyně žalované poskytla zboží (koncová zařízení výše uvedená) a žalovaná za toto zboží neuhradila žalobkyni sjednanou kupní cenu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni s dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky také nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 758,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.