14 C 79/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Holečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 65 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 65 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 65 900 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 039 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok představuje poplatek za odtah a parkování vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Na základě [anonymizováno] listiny je žalobkyně oprávněna [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Vozidlo bylo žalobkyní dne 11. 9. 2012 odtaženo a umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalobkyně se pokusila žalovaného písemně kontaktovat, kdy mu zaslala písemné oznámení o odtahu vozidla a jeho umístění na odtahovém parkovišti, informovala jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý den parkování vozidla a vyzvala jej k úhradě této částky. Žalovaný byl povinen zaplatit za odtah částku ve výši 1 900 Kč a parkovné za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až max. 180. den po 400 Kč denně a za každý den následují po 50 Kč až do dne, kdy bylo vozidlo vyzvednuto z parkoviště. Žalovaný si vyzvedl vozidlo dne 22. 2. 2018 Celkem žalovaný dluží žalovanou částku 65 900 Kč, tj. za období od 16. 7. 2014 do 22. 2. 2018, když ohledně období od 11. 9. 2012 do 15. 7. 2014 bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací], ze dne 19. 8. 2014. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního dne žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně provedla dne 11. 9. 2012 na základě pokynu strážníka z důvodu porušení zákazu stání (§ 27 zákona č. 361/2000 Sb.) odtah shora uvedeného vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný, a to na parkoviště provozované žalobkyní (prokázáno protokolem o odtahu vozidla [číslo] kartou vozidla [registrační značka]). Žalobkyně žalovanému oznámila odtah vozidla (prokázáno oznámení o odtahu vozidla ze dne 16. 10. 2012, včetně kopie dodejky, a výzvou k převzetí vozidla ze dne 6. 11. 2012, včetně kopie dodejky). Žalobkyně žalovanému za odtah vozidla vyúčtovala částku 1 900 Kč za provedený odtah a parkovné za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až max. 180. den po 400 Kč denně a za každý den následují po 50 Kč až do dne, kdy bylo vozidlo vyzvednuto z parkoviště (prokázáno úplným znění zřizovací listiny žalobkyně, včetně příloh a usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] ze dne 12. 2. 2013, nařízením [anonymizováno] hl. m. [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti, a cenovým věstníkem [stát. instituce] ze dne 28. 11. 2012 částkou 13 – [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo] ze dne 8. 11. 2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami). Žalovaný si dne 22. 2. 2018 vyzvedl předmětné vozidlo. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužné částky za období od 16. 7. 2014 do 22. 2. 2018 (prokázáno výzvou ze dne 10. 12. 2020 včetně podacího archu).

5. Po právní stránce pak zjištěný skutkový stav soud posoudil takto:

6. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze zřizovací listiny, dle které je oprávněna provádět odtahy vozidel na příkaz strážníků [anonymizována tři slova] [obec] a [anonymizováno] [stát. instituce], hlídání odtažených vozidel a zajišťovat správu a vymáhání neuhrazených pohledávek [anonymizována dvě slova] [obec] za odtah a parkovné [anonymizována dvě slova].

7. Žalobkyně provedla dne 11. 9. 2012 odtah výše specifikovaného vozidla na základě rozhodnutí policisty v souladu s § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, když dle daného ustanovení o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne [anonymizováno] nebo [anonymizována tři slova], vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele, jak bylo prokázáno protokolem o odtahu vozidla, přičemž náklady odtahu a následného parkovného nese dle citovaných ustanovení provozovatel vozidla, tj. v daném případě žalovaný. Cena za nucený odtah a následné parkovné vychází z aktuálního ceníku žalobkyně, tj. usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] ze dne 12. 2. 2013 ve spojení s nařízením [anonymizována dvě slova] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti, a cenovým věstníkem [stát. instituce] ze dne 28. 11. 2012 částkou 13 – [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo] ze dne 8. 11. 2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá části poplatku za parkovné vozidla za období 16. 7. 2014 do 22. 2. 2018, jelikož nebylo prokázáno, že by tuto částku žalovaný žalobkyni uhradil, soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. O příslušenství soud rozhodl dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterých dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení a věřitel může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení soud přiznal dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 039 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 636 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 900 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky 1 870 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 250 Kč ve výši 2 153 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

9. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.