15 C 107/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 61 100 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky částka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba v rozsahu částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „úvěrová smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně stejného dne na jeho bankovní účet částku částka. Částka měla být žalovaným splacena nejpozději datum ve splátkách po částka. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši částka, který měl žalovaný splácet po částka spolu se splátkami úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně. Žalobkyně proto nárokovala celkem částku částka, sestávající z dluhu na jistině úvěru částka, poplatku za poskytnutí částka, smluvní pokuty částka po zohlednění dílčích plateb ve výši částka, a se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky.

2. Podáním ze dne datum, tedy před prvním jednáním ve věci vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky částka. Uvedla, že celková částka, kterou žalovaný před podáním žaloby zaplatil, činí částka. Nadále se tedy domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že namítal neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. Poukazoval na to, že smlouva byla od začátku velice nevyrovnaná, v zásadě se tedy jednalo o lichvu, kdy si fakticky půjčil pouze částku převyšující o něco částka a žalující společnost jej následně neustále obtěžovala s tím, že i když splácel tak se dluh neustále navyšoval a v posledku po něm chtěli částku zhruba částka. Neustále ho obtěžovali, volali mu i o víkendu prostřednictvím hovorů vedených umělou inteligencí, nereagovali na žádnou komunikaci s ním ani na nabídku splátek. Namítal, že na splátkách zaplatil již celkem částku částka, což právě uvedla i žalobkyně.

4. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu před prvním jednáním částečně zpět, rozhodl soud výrokem I. podle § 91 odst. 1 a následující o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí, tedy co do částky částka.

5. Soud vyšel ze shodných skutkových tvrzení, že žalovaný před podáním žaloby na dluh u žalobkyně zaplatil částku částka.

6. Co se týče zbytku žalované částky, z předložených listinných důkazů plyne následující:

7. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota-6747. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku částka. Pro případ prodlení se splácením jednotlivých splátek si strany sjednaly sankci ve výši částka za prodlení s jednotlivou splátkou. Úvěr byl sjednán výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen datem narození, rodným číslem, údajem o místě podnikání a IČO IČO žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 70 dnů ode dne čerpání úvěru s konečnou splatností dne datum. Splátky byly sjednány každých 14 dnů. Celkem měl být úvěr částka spolu s poplatkem částka splacen v pěti splátkách. Poplatek za poskytnutí úvěru byl kalkulován tak, že činil 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení, a to nezávisle na již vrácené částce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila existenci bankovního účtu žalovaného prostřednictvím zkušební platby (prokázáno smlouvou, občanským průkazem žalovaného, screenshotem platby ve výši částka).

8. Žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet dne datum částku částka (prokázáno potvrzením o provedené platbě).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne datum k uhrazení dlužné částky, kterou vyčíslila na částka a to do 3 dnů (prokázáno předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem).

10. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy strany již soudu žádné další důkazy nepředložily a žalovaný je ani nesporoval.

11. Uvedenou smlouvu soud kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jak žalobkyně, tak žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v postavení podnikatele. V dané věci je však rozhodné, že i v postavení podnikatele není žalovaný zbaven ochrany, a to jako faktická slabší strana smlouvy, jak bude uvedeno dále.

12. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se tuto částku zavázal splatit spolu s poplatkem zastírajícím úrok ve výši 1 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru. Soud se proto v řízení zabýval otázkou platnosti smlouvy z hlediska dobrých mravů s ohledem na sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru, který byl za dobu sjednané splatnosti vyčíslen částkou částka.

13. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 uvedl, že pokud jsou právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má podle Nejvyššího soudu za následek absolutní neplatnost právního jednání. Je však třeba respektovat, že případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů musí být vždy zásahem výjimečným a vždy odůvodněn mimořádnými okolnostmi daného případu. Podle Nejvyššího soudu korektiv dobrých mravů nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany).

14. Soud při posouzení smlouvy dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru, který byl ve smlouvě sjednán procentní sazbou z jistiny úvěru, fakticky představuje smluvní úrok (cenu za půjčení peněz). Výše úroku z úvěru, byť v právním řádu nikde není explicitně uvedena nejvyšší přípustná výše, musí odpovídat zásadě dobrých mravů (resp. nesmí jí odporovat). Byť mohou být zásahy do svobodné vůle účastníků smluvních vztahů jen výjimečné, není možné, aby nepřiměřená výše úroku nepodléhala žádnému omezení. Obecně jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Pro srovnání soud odkazuje na veřejně dostupnou databázi Anonymizováno dle systému časových řad Anonymizováno, kdy dle tabulky týkající se nových úvěrových obchodů s fixací sazby do jednoho roku, v době sjednání úvěru, činila obvyklá úroková sazba cca 5,54 % ročně. Je tedy zjevné, že sjednaná úroková sazba 365 % ročně tuto hranici řádově převyšuje.

15. V daném případě má proto soud za to, že vzhledem k výši sjednaného úroku a vzhledem k celkovému podnikatelskému záměru žalobkyně nastaly takové mimořádné okolnosti, za kterých je soud nucen zasáhnout do smluvní volnosti stran smlouvy o úvěru. Je nepochybné, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů drobným podnikatelům staví své podnikání na extrémně vysoké sazbě úroku z úvěru, kterou vyvažuje podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů. Klienti žalobkyně, kteří plní její podmínky a generují žalobkyni zisk, tak žalobkyni vyvažují ztráty z nesplacených rizikových úvěrů. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že ze strany žalobkyně dochází na trhu s úvěry ke zneužívání postavení odborníka a silnější strany ve vztahu k drobným podnikatelům ve smyslu § 433 odst. 1 o. z. Solventní a racionální podnikatel by neměl důvod na tak nevýhodné úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivém záměru žalobkyně rovněž svědčí fakt, že sama žalobkyně v žalobě avizuje, že neshledá-li soud smlouvu platnou, pak pro tento případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Zde je na místě poukázat na rozsudek Městského soudu ze dne datum, č. j. 22 Co 61/2022-40, kde se uvádí, že „Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru“.

16. Soud proto s přihlédnutím k úroku za poskytnutí úvěru ve výši částka (který tedy za 70 dní splatnosti úvěru dosahoval téměř než 2/3 jistiny), jakož i k podnikatelskému záměru žalobkyně, dospěl k tomu názoru, že předmětná úvěrová smlouva je tak jako celek absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Úrok ve výši 1 % denně z částky částka spolu se smluvní pokutou ve výši částka za prodlení s každou jednotlivou splátkou (tj. celkem za 5 splátek částka) představují zcela nepřiměřenou cenu úvěru.

17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny. Vzhledem k tomu, že z nesporných tvrzení vyplývá, že žalovaný zaplatil před podáním žaloby částka, činí částka, kterou má nyní z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni zaplatit částka (částka – částka). Tuto částku proto soud uložil výrokem II žalovanému zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši ode dne následujícího po podání žaloby, neboť ta je v daném případě výzvou žalovanému k zaplacení bezdůvodného obohacení.

18. Výrokem III pak soud žalobu ve zbytku jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, neboť co do částky částka byla žaloba zamítnuta, resp. žalobkyně zavinila zastavení řízení, právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka v poměrné výši 75,81 %. Soud přiznal žalovanému náklady nezastoupeného účastníka ve výši částka za úkon v souladu s judikaturou NS sp. 29 Cdo 407/2025, a to za 2 úkony (odpor a účast na jednání), tedy v částce částka, z čehož poměrná část 75,81 % činí částka, které soud žalovanému přiznal výrokem IV. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.