15 C 144/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 95 040,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a zaplacení částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro adresa doplatek soudního poplatku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a VII smlouvy v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované tak, že zjistila údaje o žalované (počet členů domácnosti, příjmy, výdaje apod.), dále žalobkyně prověřila centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob, sankční seznamy, interní registry historie klienta, registr bankovních a nebankovních klientských informací, také byla ověřena platnost adresy v katastru nemovitostí. Posouzení úvěruschopnosti žalované pak žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené Anonymizováno. Vycházela z informací získaných od dlužníka prostřednictvím licence Anonymizováno (Poskytovatel služby informování o platebním účtu), případně z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částka. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. č. účtu takto: dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka a dne datum v částce částka. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila též službu „Klidné spaní“ za poplatek částka a službu „Presto“ za poplatek částka. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne datum, žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky částka, která sestává z jistiny úvěru částka, poplatku za vyplacení tranší úvěru částka, smluvního úroku částka, poplatku za službu „Anonymizováno“ částka, poplatku za službu „Anonymizováno“ částka, poplatku za službu „Anonymizováno“ částka a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, pouze za prvních 90 dnů prodlení, tj. ve výši částka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). právnická osoba řízení byl na základě předložených listin prokázán následující skutkový stav:

5. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum poskytla žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů žalované úvěr v celkové výši částka (postupně ve více částkách) a žalovaná se jej zavázala splácet žalobkyni spolu s úrokem 0,883 % denně a poplatkem za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách ve výši částka se splatností 1. splátky ke dni datum a s datem splatnosti celého úvěru ke dni datum. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr činila 1 299,44 % (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum č. hodnota, předpisem denních splátek a přehledem bankovních a karetních transakcí vyplacených spotřebiteli). Po uzavření smlouvy zaplatila žalovaná žalobkyni pouze částka (přehledem bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem), proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni datum (e-mailem ze dne datum). Před podáním návrhu zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku, avšak žalovaná již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k úhradě před podáním žaloby a potvrzením o podání zásilky ze dne datum). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované (Anonymizováno výpisem) a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z výše ověřeného čistého měsíčního příjmu částka, přestože sama žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem částka a uvedla, že společně hospodaří s jednou další osobou. Žalovaná dále uvedla, že její výdaje na bydlení činí částka, další nezbytné výdaje částka a další zbytné výdaje částka. Žalobkyně pak vycházela z disponibilního příjmu částka (identifikovanými příjmy a výpisem o posouzení úvěruschopnosti).

6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet žalobkyni spolu s úrokem 0,883 % denně a poplatkem za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách ve výši částka se splatností 1. splátky ke dni datum a s datem splatnosti celého úvěru ke dni datum. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) za úvěr činila 1 299,44 %. Žalobkyně ve smyslu § 420 o. z. vystupovala jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde podle § 1810 o. z. o smlouvu spotřebitelskou a současně o typicky formulářovou, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá možnost je ovlivnit. Proto je chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku a dalších předpisů před zneužitím postavení podnikatele.

10. V dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti, jak jí ukládá zejména § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to řádně zkoumat a vyhodnotit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně sice před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutím peněžních prostředků žalované posuzovala její úvěruschopnost, neboť identifikovala příjmové transakce prostřednictvím bankovního výpisu a vyžádala si od žalované informace o její domácnosti, příjmech a výdajích, avšak schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vyhodnotila nesprávně, jelikož z předložených dokumentů je zjevné, že žalobkyně neměla dostatek relevantních a věrohodných informací k řádnému vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. Přestože sama žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši částka, žalobkyně vycházela z výše ověřeného čistého měsíčního příjmu částka, aniž by bylo zřejmé, z čeho má takový příjem žalované plynout. Žalobkyně neměla k dispozici výplatní pásky nebo daňové přiznání žalované, blíže nezkoumala její skutečné výdaje ani příjmové a majetkové poměry druhého člena domácnosti žalované. Není tak zřejmé, jakým konkrétním způsobem mohla žalobkyně na základě vyhodnocení těchto neúplných a nevěrohodných informací dospět k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splatit. Podle názoru soudu je tedy smlouva o úvěru absolutně neplatná už jen z důvodu, že žalobkyně řádně nezkoumala a nesprávně vyhodnotila úvěruschopnost žalované, což se potvrdilo i následně po uzavření smlouvy tím, že žalovaná úvěr skutečně přestala splácet.

11. Jako stěžejní důvod pro neplatnost úvěrové smlouvy, k níž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, však soud shledal nepřiměřenou výši sjednaného úroku za poskytnutý úvěr. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že úrok činí 0,883 % denně, což odpovídá hodnotě hodnota % ročně, a RPSN činilo 1 299,44 %. Z databáze Anonymizováno se podává, že průměrná výše úroku u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v květnu 2025 8,16 % a hodnota RPSN byla 8,47 %. Úrok uvedený ve smlouvě tak byl téměř čtyřicetinásobný a hodnota RPSN více než 150násobná oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli však čtyřicetinásobkem.

13. S ohledem na shora popsané závěry o absolutní neplatnosti smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Poskytnutá jistina činila částka. Jak vyplývá z přehledu bankovních a karetních transakcí zaplacených spotřebitelem, žalovaná dosud zaplatila částku částka. Ačkoli tato platba žalované směřovala formálně na úhradu závazku ze smlouvy, který však v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy neexistuje, je nutné ji započíst na existující závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši částka, která je splatná v nové přiměřené době splatnosti. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o skutečnosti, jaká doba je pro vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru přiměřená možnostem žalované (jaké jsou její celkové majetkové poměry), tížila žalovanou. Vzhledem k nečinnosti žalované určil tuto lhůtu soud, a to v délce 30 dnů. Tuto lhůtu považuje soud vzhledem k výši uložené povinnosti a absenci tvrzení žalované stran jejích majetkových poměrů za dostatečnou pro případné obstarání si finančních prostředků k uhrazení dluhu (výrok I.).

14. S ohledem na shora popsané závěry o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru a s přihlédnutím ke vztahu speciality zákona o spotřebitelském úvěru k právní úpravě bezdůvodného obohacení podle o. z. nezbylo soudu než žalobu zamítnout v rozsahu přesahujícím nesplacenou jistinu, tj. co do částky částka i do částky smluvní pokuty ve výši částka, ale též zákonného úroku z prodlení, neboť bylo stanoveno nové datum splatnosti, a žalovaná se tudíž dosud nemohla dostat do prodlení (výrok II.).

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III.), neboť úspěch žalované byl pouze nepatrně vyšší než úspěch žalobkyně. Nadto žalované žádné náklady řízení nevznikly.

16. Výrokem IV. pak soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku, neboť žalobkyně dosud na soudním poplatku zaplatila částku částka podle položky č. hodnota bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, nicméně elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto soud v souladu s položkou č. hodnota bodu 2 Sazebníku soudních poplatků doměřil soudní poplatek do výše podle položky č. hodnota bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, která činí částka. Žalobkyni tak zbývá doplatit částku částka.

17. Soudní poplatek je třeba zaplatit na bankovní účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.