15 C 248/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 806 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 393 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 806 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 393 Kč od 9. 3. 2020 do 18. 8. 2020 z titulu neuhrazeného pojistného za období od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo].

2. Zdejší soud usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], řízení co do částky 8 806 Kč (jistiny) zastavil pro její uhrazení žalovaným po zahájení řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 24. 2. 2021.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný podepsal dne 9. 11. 2018 s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Součástí smlouvy byly též všeobecné pojistné podmínky (dále jen„ VPP“) a zvláštní pojistné podmínky. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 657 Kč splatné vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 1. 9. 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 3. 12. 2019 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné, pojištění zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně tedy evidovala zánik pojištění ode dne 1. 9. 2019. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného na pojistné období od 1. 9. 2019 do 3. 2. 2020 ve výši 8 806 Kč, před podáním žaloby ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice. Žalobkyně po žalovaném dále požadovala úhradu úroku z prodlení ve výši 393 Kč od 9. 3. 2020 do 18. 8. 2020, tedy za dobu ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Žalovaný zaplatil po podání žaloby jistinu ve výši 8 806 Kč.

6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužných úroků z prodlení netvrdil.

7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2833 o. z.

8. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitelka s žalovaným coby pojistníkem dne 9. 11. 2018 smlouvu, jejímž předmětem bylo„ [anonymizováno] životní pojištění“. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční pojistné v souladu s § 2782 a násl. o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když včas nezaplatil pojistné splatné dne 1. 9. 2019, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 2783 odst. 2 o. z.) je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil ve lhůtě stanovené v upomínce žalobkyně ve smyslu § 2804 o. z., proto pojištění ze zákona zaniklo.

9. Žalovaný uhradil dlužné pojistné ve výši 8 806 Kč (jistinu) až po podání žaloby, o čemž bylo rozhodnuto usnesením č. j. [číslo jednací] (viz odst. 2 odůvodnění výše).

10. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného (jeho jednotlivých měsíčních plnění) do dne zaplacení jistiny dluhu. Soud však přisoudil žalobkyni úrok z prodlení jen za jí výslovně požadované období, tj. od 9. 3. 2020 do 18. 8. 2020, kapitalizovaný částkou 393 Kč, neboť nemohl její návrh překročit. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal úspěšné žalobkyni za situace, kdy částečné zastavení řízení pro zpětvzetí části žaloby procesně zavinil žalovaný svým chováním (úhradou dlužné jistiny po podání žaloby), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 806 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále jednoho úkonu právní služby po podání návrhu ve věci (zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 a. t. ve výši 1 500 Kč a jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 1 500 Kč + 300 Kč + 567 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

12. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.