15 C 256/2018

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizována tři slova jméno příjmení , anonymizována tři slova adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: územní celek , IČO anonymizováno adresa vedlejší účastnice anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná [země] - [anonymizována dvě slova] úřad, [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [anonymizována dvě slova] úřad“), spravuje mimo jiné nemovitost - pozemek ve vlastnictví státu parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]. 2) Žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě. 3) Žalobkyně má na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno] úřadu, [číslo jednací] ze dne 18. 5. 1994, [anonymizováno] [číslo] ze dne 24. 11. 1998, [anonymizováno] [číslo] ze dne 29. 11. 1999, [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 3. 2000, [anonymizováno] [číslo] ze dne 10. 5. 2000, [anonymizováno] [osobní údaje žalobkyně] [číslo] ze dne 14. 12. 2000, [anonymizováno] [číslo] ze dne 30. 1. 2001 a [anonymizováno] [číslo] ze dne 6. 3. 2002 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci nevydané z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobkyni pozemek uvedený v bodu 1), tedy pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, a žalobkyně tento pozemek do svého vlastnictví přijímá.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě ohledně pozemků: - části pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek], o výměře 33 745 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo], kdy tato část měla být podle nového stavu vedena pod parc. [číslo].

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 286 806,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. České republice se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 6. 2018 domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, její právní předchůdce, [obec] [anonymizováno], uplatnil u žalované restituční nárok včas. Žalovaná částečně uspokojila restituční nárok žalobkyně, nicméně po celou dobu evidovala její nárok v nesprávné výši 130 143 Kč. Dle znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala vypracovat, je její zbývající nárok 2 513 934 Kč. Rozdílnost ocenění spočívá v nesprávném názoru žalované, že pozemky odňaté právnímu předchůdci žalobkyně nemají být oceněny jako pozemky stavební. Žalovaná správnou hodnotou nároku neakceptovala, její postup je proto liknavý a žalobkyně je oprávněna se uspokojení svého nároku domáhat prostřednictvím žaloby. Pokud jde o náhradní pozemky, žalobkyně se po několika změnách žaloby (viz níže) nakonec domáhá převodu pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], o výměře 33 745 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo], kdy tato část měla být podle nového stavu vedena pod parc. [číslo] (dále jen„ geometrický plán“; jednotlivé pozemky jsou dále označovány pouze svými parcelními čísly).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Měla primárně za to, že nárok žalobkyně je promlčený a že žalobkyně nebyla dostatečně aktivní při uspokojování svého restitučního nároku. Zároveň namítala, že všechny pozemky, které si žalobkyně během řízení postupně vybírala k uspokojení svého nároku, jsou nezpůsobilé k převodu. Jde-li o pozemky, o kterých soud nakonec meritorně rozhodoval, měla žalovaná konkrétně za to, že jsou nezpůsobilé proto, že pozemek parc. [číslo] byl již nepravomocně převeden na jinou osobu a o jeho převod požádal vedlejší účastník a pozemek parc. [číslo] je dotčen veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, je využíván na základě nájemní smlouvy a zároveň o jeho převod požádal vedlejší účastník. Jde-li o výši restitučního nároku žalobkyně, žalovaná nejprve argumentovala tak, že její ocenění (tj. nikoliv jako pozemků stavebních) je správné. Během řízení však žalovaná restituční nárok přecenila na částku 2 003 753,30 Kč [ulice] ocenění žalobkyní nad tuto částku považovala za nesprávné. Poté, co byl první rozsudek ve věci samé zrušen odvolacím soudem, předložila žalovaná soudu oponentní znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne 13. 5. 2021 a nově tvrdila s poukazem na tento posudek, že celkový restituční nárok žalobkyně činil jen 947 342,71 Kč.

3. Žalobkyně se nejprve domáhala náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce], [územní celek]. Ohledně pozemku parc. [číslo] vzala žalobkyně žalobu částečně zpátky 11. 1. 2019 a soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne 15. 1. 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně následně rozšířila žalobu o náhradní pozemky parc. [číslo] přičemž změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 1. 8. 2019, č. j. [číslo jednací]. Ohledně pozemku parc. [číslo] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět na ústním jednání 27. 11. 2019 a soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne 27. 11. 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně dále vzala 20. 1. 2020 žalobu částečně zpět v rozsahu části pozemku parc. [číslo] vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019 jako pozemek parc. [číslo] soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 28. 1. 2020, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně vzala 14. 5. 2020 žalobu částečně zpět ohledně části pozemku parc. [číslo] vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019 jako pozemek parc. [číslo] soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací]. Žalovaná se všemi částečnými zpětvzetími souhlasila.

4. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], zdejší soud vyhověl žalobě co do nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemků parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo] oddělené geometrickým plánem [číslo] 2019. Žalobu zamítl co do vydání pozemků parc. [číslo]. Obě účastnice podaly vůči uvedenému rozsudku odvolání, odvoláními nenapadený však zůstal výrok o nevydání pozemků parc. [číslo]. V tomto rozsahu tak rozsudek z 29. 6. 2020 nabyl právní moci a předmětné pozemky přestaly být předmětem tohoto řízení (viz i odůvodnění usnesení odvolacího soudu na [číslo listu] a následné sdělení odvolacího soudu na č. l. 954). [název soudu] ve zbývající části zrušil rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 14. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, a to k dořešení otázky zbývající výše restitučního nároku žalobkyně a vydatelnosti pozemků, o jejichž převod požádal vedlejší účastník.

5. Podáním ze dne 23. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na vydání pozemku parc. [číslo] s čímž žalovaná souhlasila na č. l. 1036 verte. Soud proto usnesením ze dne 10. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], řízení ohledně pozemku parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] zastavil. Žalobkyně dále podáním ze dne 12. 5. 2022 změnila žalobu tak, že nadále požaduje namísto doposud požadované části pozemku parc. [číslo] jen část pozemku parc. [číslo] vymezenou geometrickým plánem (č. l. 1085) jako pozemek parc. [číslo]; soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 18. 5. 2022, č. j. [číslo jednací].

6. Podáním ze dne 28. 4. 2022 na č. l. 1071 vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalované. Ztotožnil se s argumentací žalované a namítal, že v minulosti požádal o bezúplatný převod zbývajících dvou pozemků, na těchto svých žádostech trvá, pročež je nelze vydat žalobkyni.

7. Mezi účastnicemi jsou (mimo jiné) nesporné následující skutečnosti: Pozemky parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [země] a ve správě žalované. Žalobkyně se na žalovanou obrátila s žádostí o přecenění nároku, ta nárok nejprve oceňovala na 130 142,61 Kč se zbývajícím nárokem k uspokojení ve výši 57 Kč (viz i č. l. 80), a následně jej během roku 2019 přecenila (podání na č. l. 267 a 378). Nárok žalobkyně byl ke dni vydání rozsudku uspokojen ve výši přinejmenším 1 774 561,48 Kč, zda byl uspokojen více, bylo mezi stranami sporné. V tomto směru žalovaná naposledy tvrdila (na [číslo listu] a násl. spisu), že za uspokojení nároku žalobkyně je nutné považovat i vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Dubá, v hodnotě 278 785 Kč v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přestože rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena [název soudu]; žalobkyně totiž nezákonně vydaný pozemek žalované dosud nevrátila. Celková výše plnění na restituční nárok žalobkyně tedy činila 2 053 346,48 Kč a zbývající tvrzený restituční nárok žalobkyně činil dle názoru žalované 590 674,51 Kč. To ovšem jen v případě, že by bylo správné ocenění restitučního nároku žalobkyně od prof. [příjmení], což žalovaná nadále popírala. Žalobkyně, která jinak vůči přehledu žalované o uspokojování restitučního nároku žalobkyně na č. l. 1121 (co se vedených řízení a vydaných pozemků a jejich hodnot týče) nijak nebrojila, nesouhlasila se započítáním hodnoty výše uvedeného pozemku v k. ú. [obec] do částky uspokojeného nároku. Dle vyjádření žalobkyně na [číslo listu] a násl. činil její neuspokojený restituční nárok 869 459,51 Kč (tj. 590 674,51 Kč dle tabulky žalované na [číslo listu] + 278 785 Kč coby hodnotu pozemku v k. ú. [obec]). Později již ani jedna strana další uspokojení nároku žalobkyně (nová rozhodnutí v restitučních řízeních) netvrdila, ačkoli je soud poučil, aby další změny soudu dokládaly. Soud tedy vycházel při svém rozhodování z toho, že přehled restitučních věcí žalobkyně na [číslo listu] nedoznal ke dni vydání rozsudku změn.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Pozemkový úřad rozhodl o nevydání odňatých pozemků otci žalobkyně, panu [jméno] [příjmení], [datum narození], z důvodu, že tyto pozemky byly zastavěny, resp. některé z nich zatopeny [anonymizováno] přehradou (rozhodnutí pozemkového úřadu na č. l. 11, 15, 20, 24, 28, 32, 36, 40 specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku). První rozhodnutí bylo vydáno 18. 5. 1994 ([číslo listu]), poslední pak 6. 3. 2002 ([číslo listu]). 2/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu, [číslo jednací], ze dne 18. 5. 1994, které nabylo právní moci dne 28. 6. 1994 ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. 1/3), [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyl vydán pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] ost. plocha, v k. ú. [část obce], neboť tato část pozemku PK parc. [číslo] o výměře 732 m2 byla zastavěna komunikací. Vlastnické právo k pozemku přešlo na stát na základě rozhodnutí o vyvlastnění vydaných Odborem výstavby [anonymizováno] v [obec a číslo] pod [číslo jednací] dne 21. 10. 1964 a [číslo jednací] dne 23. 1. 1965. Ze stanovení [anonymizováno] pozemku (č. l. 13 spisu) vyplývá, že [anonymizováno] pozemku nevydaného na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny pod kódem 2 26 44 pro výměru 732 m2. Z ocenění nevydaných pozemků (č. l. 14 spisu) vyplývá, že hodnotu pozemku nevydaného podle rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována tři slova] ocenil podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. na částku 2 708,40 Kč. 3/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne 24. 11. 1998 (na č. l. 15 spisu), které nabylo právní moci dne 19. 1. 1999, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [datum narození] (podíl id. [číslo]) a dalším oprávněným osobám nebyly vydány tyto pozemky: části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] celý pozemek parc. [číslo] o výměře 5 478 m2 (část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo]), dále část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] celý pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 937m2 (část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo]) v k. ú. [část obce] s tím, že tyto pozemky jsou zastavěny obytným družstevním domem s jeho zázemím, objektem [anonymizováno] školy [ulice] a jeho technickým zázemím a komunikací. Jednotlivé oprávněné osoby opíraly svoji žádost o různé tituly - [obec] [anonymizováno] podle § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě, což doložil čestným prohlášením o odmítnutí dědictví v tísni. Jeden z původních vlastníků nevydaných pozemků, otec [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec] [anonymizováno], [datum narození], zemřel dne 27. 1. 1963 bez zanechání závěti, jeho syn [obec] [anonymizováno], pozůstalá manželka [jméno], dcera [jméno] a syn [jméno] připadali v úvahu jako dědicové, avšak jeho spoluvlastnický podíl na nevydaných pozemcích v důsledku odmítnutí dědictví všemi dědici připadl jako odúmrť státu na základě usnesení [anonymizováno] notářství [obec a číslo] č. j. [číslo jednací]. Podle předmětného rozhodnutí [číslo jednací] bude [jméno] [příjmení], [datum narození], poskytnuta náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popřípadě podle § 16 zákona o půdě v ideálním podílu, jak je uveden v rozhodnutí. Ze znaleckého posudku o ceně pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 4. 1999 ([číslo listu] spisu) vyplývá, že znalec ocenil hodnotu nevydaného pozemku podle rozhodnutí [číslo jednací] (část pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo]) částkou 33 580 Kč. Ke zpracování znaleckého posudku znalec použil toliko podklady poskytnuté objednatelem znaleckého posudku, a to objednávku, informace poskytnuté pracovníky objednatele, podklad pro ocenění pozemků a samotné rozhodnutí. 4/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 29. 11. 1999, které nabylo právní moci dne 6. 1. 2000 (č. l. 20 spisu), soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. 1/3), [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyly vydány pozemky [anonymizováno] parc. [číslo] část parc. [číslo] (dle [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 23 070 m2), pozemek [anonymizováno] parc. [číslo], (pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 144 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1038 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 186 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 5 094 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 4 839 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1 449 m2, PK parc. [číslo] o výměře 9 993 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 7 350 m2) a pozemky [anonymizováno] parc. [číslo] část parc. [číslo] (id ½ pozemku [anonymizováno] parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] o výměře 144 m2) v k. ú. [část obce], neboť pozemek [anonymizováno] parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] je zastavěn komunikací a ostatní pozemky jsou zatopené [anonymizováno] přehradou. Vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku [anonymizováno] parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] stát nabyl dnem úmrtí [jméno] [příjmení] [datum narození], tj. dne 27. 1. 1963, jako odúmrť na základě odmítnutí dědictví následně posouzeného jako odmítnutí dědictví v tísni podle § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě (dle usnesení [anonymizováno] notářství pro [část Prahy] dne 7. 1. 1964 č. j. [spisová značka], které bylo doplněno usnesením téhož st. notářství ze dne 15. 4. 1971 č. j. [číslo jednací]). Vlastnické právo k ostatním nemovitostem přešlo na stát bez náhrady na základě rozhodnutí, které podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a vyhlášky [číslo] [rok] Ú. l. vydal [anonymizováno] v [obec a číslo] dne 14. 7. 1962 pod sp. [značka automobilu] [číslo]. Z podkladu pro ocenění pozemku a ocenění nevydaných pozemků ze dne 28. 7. 2009 (č. l. 23 spisu) vyplývá, že [anonymizováno] pozemků nevydaných na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny pod kódem 2 26 44 pro výměru celkem 46 664 m2 a hodnota pozemků nevydaných podle rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována tři slova] ocenil podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. částkou 188 756,60 Kč. 5/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2000, které nabylo právní moci dne 13. 4. 2000 (č. l. 24 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id [osobní údaje žalobkyně] [číslo]), [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyly vydány pozemky: části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] 2072, [číslo] a 1914 (části pozemku [anonymizováno] parc. č. 2055 o výměře 688 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. č. 1914 a 1914 (část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2074 o výměře 592 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. č. 2072, 2072 a [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. č. 2072 o výměře 1 453 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] 2072 (části pozemku [anonymizováno] parc. č. 2071 o výměře 1 248 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1 254 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 2 561 m2) v k. ú. [část obce], neboť tyto pozemky jsou převážně zastavěny komunikacemi a budovou [právnická osoba] [anonymizováno] právo k nevydaným pozemkům přešlo na stát bez náhrady na základě rozhodnutí, které podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a vyhlášky [číslo] [rok] Ú. l. vydal [anonymizováno] v [obec a číslo] dne 14. 7. 1962 pod sp. [značka automobilu] [číslo]. Z podkladu pro ocenění pozemku a ocenění nevydaných pozemků včetně ocenění nevydaných pozemků (na č. l. 26 spisu) vyplývá, že [anonymizováno] pozemků nevydaných na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny pod kódem 2 26 11 pro výměru celkem 3 981 m2, pod kódem 2 06 10 pro výměru 1 254 m2 a pro výměru 2 561 m2 pod kódem 2 06 00. Cena pozemků nevydaných podle rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována tři slova] ocenil podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. na částku [osobní údaje žalobkyně] [číslo]. 6/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 10. 5. 2000, které nabylo právní moci dne 2. 7. 2001 (č. l. 28 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. 1/3), [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyly vydány pozemky: části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 2 775 m2), části pozemků [anonymizováno] parc. [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 546 m2) v k. ú. [část obce], neboť pozemek parc. č. [anonymizováno] [číslo] je zastavěn tělesem vlečky, zčásti zpevněnou komunikací a zpevněnou betonovou skladovou plochou větně rampy a část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] je zastavěná komunikací. Vlastnické právo k nevydaným pozemkům přešlo na stát bez náhrady na základě rozhodnutí, které podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a vyhlášky [číslo] [rok] Ú. l. vydal [anonymizováno] v [obec a číslo] dne 14. 7. 1962 pod sp. [značka automobilu] [číslo]. [příjmení] smlouvou [číslo] tyto pozemky ke dni 1. 5.1966 nabyly [ulice] sklady, s. p. Z podkladu pro ocenění pozemku ([číslo listu] verte spisu) vyplývá, že [anonymizováno] pozemků nevydaných na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny kódem 2 06 00 pro výměru 2 775 m2 a kódem 2 06 10 pro výměru 546 m2. Dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku a doplnění o pozemek [anonymizováno] zhotoveného pro k. ú. [část obce] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [číslo] 2002 dne 2. 2. 2000 ([číslo listu] spisu) soud získal přehled o výměrách, vzájemné poloze a přechodech dílů jednotlivých pozemků dotčených tímto geometrickým plánem. Z ocenění nevydaných pozemků (na [číslo listu] verte) vyplývá, že pozemky nevydané podle rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována tři slova] ocenil podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. na částku 28 376,25 Kč. Z odvolání proti rozhodnutí [pozemkový úřad] hl. m. [obec] ze dne 2. 6. 2000 ([číslo listu] spisu) a z rozsudku [název soudu] ze dne 22. 5. 2001, č. j. [číslo jednací] ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala proti rozhodnutí [číslo jednací] odvolání. Rozsudkem [název soudu] ze dne 22. 5. 2011 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnutí potvrzeno. 7/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 14. 12. 2000, které nabylo právní moci dne 16. 2. 2001 ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [datum narození] (podíl id. [číslo]) a dalším oprávněným osobám nebyly vydány tyto pozemky: pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 73 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 450 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 651 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 715 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 655 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 838 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 893 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 675 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1 158 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 886 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 718 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 214 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 523 m22, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 336 m2, PK parc. [číslo] o výměře 245 m2, PK parc. [číslo] o výměře 429 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 625 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 39 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 985 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 616 m2, [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 369 m2 a [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 18 m2, t o vše v k. ú. [část obce], neboť předmětné pozemky byly k rozhodnému dni zastavěny převážně bytovou zástavbou, občanskou vybaveností a komunikacemi. Jednotlivé oprávněné osoby opíraly svoji žádost o různé tituly; [obec] [anonymizováno] podle § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě, což doložil čestným prohlášením o odmítnutí dědictví v tísni. Jeden z původních vlastníků nevydaných pozemků, otec [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec] [anonymizováno], [datum narození], zemřel dne 27. 1. 1963 bez zanechání závěti. Jako dědicové připadali v úvahu jeho syn [obec] [anonymizováno], pozůstalá manželka [jméno], dcera [jméno] a syn [jméno]; přesto jeho spoluvlastnický podíl na nevydaných pozemcích na základě usnesení [anonymizováno] notářství [obec a číslo] č. j. [číslo jednací] připadl jako odúmrť státu. 8/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne 30. 1. 2001, které nabylo právní moci dne 13. 3. 2001 ([číslo listu] spisu), a kterým bylo zrušeno rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2000, soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. 1/6), [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyla vydána část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] (části pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 370 m2) v k. ú. [část obce], neboť tato část pozemku byla zastavěna komunikací. Vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku stát nabyl dnem úmrtí [jméno] [příjmení] [datum narození], tj. dne 27. 1. 1963, jako odúmrť na základě odmítnutí dědictví následně posouzeného jako odmítnutí dědictví v tísni podle § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě (dle usnesení [anonymizováno] notářství pro [část Prahy] dne 7. 1. 1964 č. j. [spisová značka], které bylo doplněno usnesením téhož státního notářství ze dne 15. 4. 1971 č. j. [číslo jednací]). Ze stanovení [anonymizováno] pozemku ([číslo listu] spisu) vyplývá, že [anonymizováno] pozemků nevydaných na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny kódem 2 26 44 pro výměru 370 m2. Z ocenění nevydaných pozemků ze dne 28. 7. 2009 ([číslo listu] spisu) vyplývá, že cena pozemků nevydaných podle rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizována tři slova] ocenil podle vyhlášky č. 316/1990 Sb. částkou 1 369 Kč. 9/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 6. 3. 2002, které nabylo právní moci dne 26. 4. 2002 ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. [číslo]), a dalším oprávněným osobám nebyly vydány tyto pozemky: část pozemku [anonymizováno] parc. č. 1937 o výměře 47 m2, celý pozemek [anonymizováno] parc. č. 2075 o výměře 636 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2074 o výměře 576 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2073 o výměře 285 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2072 o výměře 10 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2069 o výměře 121 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2068 o výměře 370 m2, část pozemku [anonymizováno] parc. č. 2067 o výměře 105 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1 358 m2, pozemek [anonymizováno] parc. č. 2013 o výměře 64 m2, pozemek [anonymizováno] parc. č. 2064 o výměře 406 m2, pozemek [anonymizováno] parc. č. 2076 o výměře 415 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 489 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 89 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 416 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 550 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 608 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 611 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 609 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 98 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 136 m2, to vše v k. ú. [část obce] a část pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 1910 m2, pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře 25 m2 v k. ú. [obec] s odůvodněním, že ke dni účinnosti zákona o půdě byly tyto pozemky zastavěny bytovou zástavbou, občanskou vybaveností a komunikacemi. Vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemcích stát nabyl dnem úmrtí [jméno] [příjmení] [datum narození], tj. dne 27. 1. 1963, jako odúmrť na základě odmítnutí dědictví následně posouzeného jako odmítnutí dědictví v tísni podle § 6 odst. 1 písm. l) zákona o půdě (dle [anonymizována dvě slova] notářství pro [část Prahy] dne 7. 1. 1964 č. j. [spisová značka]. Ze stanovení [anonymizováno] pozemku – pozemku [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] ([číslo listu] verte) vyplývá, že [anonymizováno] pozemku nevydaných na základě rozhodnutí [číslo jednací] byly stanoveny kódem 2 26 11 pro celkovou výměru 7 999 m2 v k. ú. [část obce], kódem 2 26 51 pro celkovou výměru 1 586 m2 v k. ú. [obec] a kódem 2 26 01 pro výměru 349 m2 v k. ú. [obec]. 10/ Žalobkyně je dědičkou po svém otci, [jméno] [příjmení] [datum narození], s podílem ½ na dědictví. Do majetku dědictví patřily mj. pohledávky pana [příjmení] za [anonymizována tři slova] z titulu nevypořádaných restitučních nároků za nevydané pozemky dle rozhodnutí pozemkového úřadu uvedených výše (usnesení sp. zn. [spisová značka] na č. l. 44). Žalobkyně podala v letech 2012 až 2015 devět žádostí do veřejných nabídek pozemků, přičemž byla opakovaně neúspěšná z důvodu nízkého restitučního nároku (přehled na [číslo listu]). Žalobkyně žádala o řádné ocenění nároku v květnu a červnu 2018, současně se zúčastnila další veřejné nabídky (výzvy k řádnému ocenění na [číslo listu] a [anonymizováno], žádost na [číslo listu]). V této veřejné nabídce byla žalobkyně opět neúspěšná z důvodu údajné nízké výše jejího restitučního nároku (sdělení žalované na [číslo listu], stížnost žalobkyně na [číslo listu], sdělení žalované na [číslo listu]); v říjnu 2018 žalovaná odmítla přecenit nárok žalobkyně a v lednu 2019 nevyhověla její žádosti o vydání pozemků z veřejné nabídky z 5. 12. 2018 z důvodu nízkého nároku žalobkyně (sdělení žalované na [číslo listu] a [anonymizováno], žádost na [číslo listu]). 11/ Ze Sdělení k funkčnímu využití pozemků v katastrálních územích [část obce], [část obce] a [obec] vypracovaného [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] dne 19. 6. 2018 ([číslo listu] spisu) plyne, že v době odnětí pozemků ve vlastnictví rodiny žalobkyně byla platná následující dobová územně plánovací dokumentace: návrh na změny přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] - [část obce] na jih od tělesa státní dráhy [obec] [obec] (plán byl potvrzen [anonymizováno] veřejných prací dne 10. 3. 1939), dále návrh přilehlého regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] ([část obce], [část obce] a [osobní údaje žalobkyně] [číslo]) mezi státní silnicí [anonymizováno] a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [obec] [anonymizováno] – [část obce] a [část obce] (plán byl potvrzen [anonymizováno] veřejných prací dne 18. 1. 1938), návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] [anonymizováno] ([osobní údaje žalobkyně] [číslo]) s přilehlými částmi území [obec] [anonymizováno] ([část obce] a [obec]) a [obec] [anonymizováno] ([část obce]) na jih od tělesa státní dráhy [obec] – [obec] (plán byl potvrzen [anonymizováno] veřejných prací dne 30. 6. 1938), návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [část obce], [příjmení], [část obce] a [část obce] ([obec] [anonymizováno]) a [část obce], [obec] a [část obce] ([obec] [anonymizováno]); plán byl potvrzen [anonymizováno] veřejných prací ze dne 7. 5. 1929 a 15. 6. 1932. Z předmětného sdělení, jehož obsah odkazuje na příslušnou dobovou územně plánovací dokumentaci, soud dále zjistil, že pozemek parc. č. [anonymizována dvě slova], v k. ú [část obce], byl k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určen k zastavění, pozemky parc. č. [anonymizováno] [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce] byly k rozhodnému datu 14. 7. 1962 určeny k zastavění. Pozemky parc. č. [anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], vše v k. ú. [část obce], a pozemky parc. č. [anonymizováno] [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], byly k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určeny k zastavění rodinnými domy a komunikacemi, a dále pozemek parc. č. [anonymizováno] [číslo], v k. ú. [část obce], byl k rozhodnému datu 1. 12. 1952 určen k zastavění průmyslovou výrobou. Pozemky parc. č. [anonymizováno] 817,818, 819, 820, 821, 822, 823, 824, 825, 834, 835, 836, 837, 838, 839, 842, 843, 844, 845, 846, 847, 1937, 2075, 2074, 2073, 2072, 2069, 2068, 2067, 2013, 2064, 2076, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú [část obce] byly k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určeny k souvislému zastavění rodinnými domy a komunikacemi. Pozemky parc. č. [anonymizováno] [číslo] [číslo], 2071, 2055, v k. ú. [část obce] byly k rozhodnému datu 14. 7. 1962 určeny částečně jako zastavitelné a částečně jako nezastavitelné. Pozemek parc. č. [anonymizováno] [číslo], v k. ú. [část obce] byl k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určen jak částečně zastavitelný sportovištěm a částečně jako nezastavitelný. Pozemek parc. č. [anonymizováno] [číslo], v k. ú. [část obce], nebyl k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určen k zastavění. Pozemky parc. č. [anonymizováno] [rok] a [rok] v k. ú. [část obce] nebyly k rozhodnému datu 14. 7. 1962 určeny k zastavění a rovněž pozemky parc. č. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v k. ú. [část obce] nebyly k rozhodnému datu 27. 1. 1963 určeny k zastavění. 12/ Z výňatku ze zápisu z [anonymizováno] schůze [anonymizováno] ústředního národního výboru [územní celek] ze dne 30. 9. 1958 ([číslo listu] spisu) se podává, že této [jméno] byl předložen investiční úkol na stavbu údolní nádrže na [anonymizována dvě slova] [část obce]. Z vodohospodářského rozhodnutí ze dne 12. 8. 1959 ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že uvedeného dne byla vyslovena přípustnost provedení stavby [anonymizováno] přehrady, a to nejpozději do roku 1963. V tomto rozhodnutí je výslovně počítáno s úpravou vlastnických vtahů k pozemkům ve vlastnictví rodiny žalobkyně. Ze screenshotu internetových stránek [webová adresa] ohledně vodního díla [část obce] ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že o výstavbě vodního díla [část obce] bylo rozhodnuto v roce 1958 za účelem rekreace obyvatel města. Stavba byla zahájena v roce 1961 a dokončena v roce 1963. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo], pro [územní celek], k. ú. [část obce], ([číslo listu] spisu) se podává, že tato vodní nádrž se nachází na pozemcích parc. [číslo] ve vlastnictví hl. m. [obec]. 13/ Ze znaleckého posudku [číslo] 2018 o ceně nemovitostí (v přílohové části spisu), včetně jeho dodatku [číslo] ze dne 15. 6. 2018 ([číslo listu] spisu) a výslechu znalkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], ([číslo listu] spisu) bylo zjištěno, že celková hodnota vyvlastněných a nevydaných pozemků rodiny žalobkyně činí 20 930 672 Kč. Hodnota restitučního podílu žalobkyně činí 2 644 020,12 Kč. Stav jednotlivých nevydaných pozemků byl přitom posouzen jednak dle územně plánovací dokumentace platné v době přechodu na stát (tj. dle dokumentace uvedené v podoodst. 11/ shora – sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 19. 6. 2018), jednak dle účelu vyvlastnění. Konkrétně tedy nevydané pozemky, resp. jejich části, které byly určeny dle zmíněné územní dokumentace k zastavění, byly oceněny jako stavební, ostatní nevydané pozemky jako nestavební, a to s výjimkou nevydaných pozemků vyvlastněných za účelem výstavby [anonymizováno] přehrady ([anonymizováno] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), neboť tyto pozemky byly již před vyvlastněním určeny k výstavbě vodního díla (k tomu viz výše rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 29. 11. 1999, sp. zn. [anonymizováno] [číslo]). Datum přechodu na stát přitom vychází z jednotlivých vyvlastňovacích rozhodnutí, které jsou součástí posudku, konkrétně se jedná o rozhodnutí [anonymizováno] v [obec a číslo] ze dne 14. 7. 1962 [značka automobilu] [číslo] (přechod na stát ke dni 14. 7. 1962), odmítnutí dědictví po [jméno] [příjmení] st., jehož dědictví bylo projednáno na základě usnesení č. j. [spisová značka] (přechod na stát ke dni úmrtí 27. 1. 1963), rozhodnutí o vyvlastnění vydané [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec a číslo] pod [číslo jednací] ze dne 21. 10. 1964 (přechod na stát ke dni 21. 10. 1964), rozhodnutí o vyvlastnění vydané Odborem výstavby [anonymizováno] v [obec a číslo] pod [číslo jednací] ze dne 23. 1. 1965 (přechod na stát ke dni 23. 1. 1965), výměr [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo] z 1. 12. 1952 (přechod na stát ke dni 1. 12. 1952). Znalkyně při stanovení ceny neuplatnila žádné srážky ve smyslu přílohy [číslo] vyhlášky č. 316/1990 Sb., kterou se mění vyhláška č. 182/1988 Sb., neboť pro jejich uplatnění nebyl důvod. Součástí posudku jsou rovněž rozhodnutí uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. 14/ [ulice] účastník požádal 28. 1. 2015 o převod pozemku parc. [číslo] dle § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o [anonymizováno]“; žádost na [číslo listu]). Žalovaná sdělila vedlejšímu účastníkovi dne 10. 3. 2015, že na pozemek je v současnosti nařízeno předběžné opatření, a převod proto není možný (sdělení na č. l. 586). [ulice] účastník sdělil 9. 6. 2020, že na převodu pozemku parc. [číslo] trvá (doplnění žádosti na [číslo listu]). K 5. 2. 2015 bylo v katastru nemovitostí zapsáno k pozemku parc. [číslo] předběžné opatření (výpis z katastru nemovitostí na [číslo listu]). [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“) dne 11. 1. 2022 uvedl, že v severní části pozemku parc. [číslo] je v rámci pořizování změny územního plánu [číslo] – [anonymizováno] lokality [příjmení] [příjmení] a vymezení tramvajové trati v oblasti [část obce] – [část obce] vymezován koridor pro liniovou stavbu dopravní infrastruktury – tramvajovou dráhu a pozemní komunikaci, a to v šíři cca 11 m od severní hranice pozemku jižním směrem. Pro tramvajovou trať pak bude změnou v platném územním plánu vymezena i příslušná veřejně prospěšná stavba. Dle [anonymizováno] [číslo] vyjádření [anonymizováno] není na pozemku žádná veřejně prospěšná stavba, pročež není vyloučen z převodu podle písm. b), pozemek se nenachází v [spisová značka], nachází se v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše, ale není určen k zastavění stavbou, není určen k realizaci zeleně, není dotčen předkupním právem obce nebo uplatněním vlastnického práva dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. (sdělením [anonymizováno] z 11. 1. 2022 [číslo jednací] na [číslo listu] a přílohou [číslo] na [číslo listu] verte a [číslo], jehož aktuálnost byla potvrzena k 16. 5. 2022 sdělením [anonymizováno] [číslo jednací]). Pozemek parc. [číslo] má hodnotu 417 500 Kč (znaleckým posudkem [číslo] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 3. 2022 na [číslo listu]). 15/ Pozemek parc. [číslo] pronajala žalovaná [příjmení] ústavu živočišné výroby, v. v. i. (nájemní smlouva na č. l. 332 s dodatkem [číslo] na č. l. 330) a zároveň o převod jeho části požádal 5. 6. 2014 vedlejší účastník (žádost na [číslo listu]). Žalovaná sdělila vedlejšímu účastníkovi dne 11. 3. 2015, že na pozemek je v současnosti nařízeno předběžné opatření, a převod proto není možný (sdělení na [číslo listu]). [ulice] účastník sdělil dne 9. 6. 2020, že na převodu pozemku parc. [číslo] trvá (doplnění žádosti na [číslo listu]). K 18. 9. 2014 a k 12. 6. 2020 bylo v katastru nemovitostí zapsáno k pozemku parc. [číslo] předběžné opatření (výpisy z katastru nemovitostí na [číslo listu] a na [číslo listu], usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] na [číslo listu]). Části pozemku parc. [číslo] jsou určeny územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby a zeleně. Jde o veřejně prospěšnou stavbu sběrné komunikace městského významu – [číslo] DK/51 (komunikační propojení k [anonymizováno] okruhu). Vzhledem k tomu, že k této veřejně prospěšné stavbě nebylo dosud vydáno územní rozhodnutí, resp. regulační plán, jež by přesně vymezily umístění stavby, není možné geometrickým plánem pouze na základě územně plánovací dokumentace odpovědně vyměřit přesný rozsah části pozemku potřebný pro budoucí výstavbu sběrné komunikace. Jak plyne z [anonymizováno] sdělení [stát. instituce], součástí veřejně prospěšné stavby jsou kromě hlavní stavby také stavby vedlejší, bez kterých by nebylo možné stavbu realizovat a řádně užívat. Grafické vymezení hranic koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu v územním plánu neurčuje, co je, nebo není součástí veřejně prospěšné stavby. Kompletní výčet objektů souboru staveb, tj. hlavní stavby a vedlejších staveb, bude znám až na základě zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí (sdělením [anonymizována dvě slova] úřadu pro [územní celek] a [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne 6. 1. 2022 na [číslo listu] a přiloženým [anonymizováno] sdělením k veřejně prospěšným stavbám dopravní infrastruktury [stát. instituce] [číslo jednací], z něhož plyne, že vedlejší stavby mohou být umísťovány mimo koridor veřejně prospěšné stavby v územním plánu). [anonymizováno] dne 11. 1. 2022 uvedl, že na pozemku parc. [číslo] byla usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [obec] [číslo] ze dne 6. 9. 2018 schválena změna [anonymizováno] plánu č. [anonymizováno] – [anonymizováno] propojení [ulice] [ulice] [ulice] – změna časového horizontu a upřesnění vymezení koridoru trasy. Změnou byla také schválena veřejně prospěšná stavba [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizováno] propojení [ulice] [ulice] [ulice], která je na části předmětného pozemku plánována. V současnosti probíhá projekční příprava tohoto záměru na úrovní dokumentace pro územní rozhodnutí pod označením [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno] komunikace [ulice] – [anonymizováno]. V [anonymizováno] [číslo] je výřez z dokumentace pro územní rozhodnutí, tmavě modrá linie označuje trvalé zábory, světle modrá dočasné zábory. Dle [anonymizováno] [číslo] vyjádření [anonymizováno] je na části pozemku veřejně prospěšná stavba, pročež je tato část vyloučena z převodu podle písm. b), pozemek se nenachází v [spisová značka], část pozemku (funkční plochy [anonymizována dvě slova]) se nachází v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše, ale pozemek není určen k zastavění stavbou, část pozemku (funkční plochy [anonymizována dvě slova]) je určena k realizaci zeleně, pozemek není dotčen předkupním právem obce nebo uplatněním vlastnického práva dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. (sdělením [anonymizováno] z 11. 1. 2022 [číslo jednací] na [číslo listu], přílohou [číslo] na [číslo listu] spisu a přílohou [číslo] na [číslo listu] verte a [číslo], jehož aktuálnost byla potvrzena k 16. 5. 2022 sdělením [anonymizováno] [číslo jednací]). 16/ Žalobkyně nechala vypracovat geometrický plán uvedený ve výroku tohoto rozsudku, který pozemek parc. [číslo] rozdělil na pozemky parc. [číslo] (geometrický plán na č. l. 1085).

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti (vyjma dílčích zjištění zmíněných níže). Na základě nesporných tvrzení účastníků a shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 10. [anonymizováno] úřad rozhodl o nevydání odňatých pozemků otci žalobkyně, panu [jméno] [příjmení], [datum narození], z důvodu, že tyto pozemky byly zastavěny, resp. některé z nich zatopeny [anonymizováno] přehradou, rozhodnutími uvedenými ve výroku I. tohoto rozsudku (v podrobnostech viz pododst. 2/ až 9/ skutkových zjištění výše). Žalobkyně je dědičkou po svém otci s podílem ½ na dědictví. Do majetku dědictví patřily mj. pohledávky pana [příjmení] za [anonymizována tři slova] z titulu nevypořádaných restitučních nároků za nevydané pozemky dle rozhodnutí pozemkového úřadu uvedených výše. Žalobkyně podala v letech 2012 až 2015 devět žádostí do veřejných nabídek žalované, přičemž byla opakovaně neúspěšná z důvodu nízkého restitučního nároku. Žalobkyně žádala o řádné ocenění nároku v květnu a červnu 2018, současně se zúčastnila další veřejné nabídky. V této veřejné nabídce byla žalobkyně opět neúspěšná z důvodu údajné nízké výše jejího restitučního nároku; v říjnu 2018 žalovaná odmítla přecenit nárok žalobkyně a v lednu 2019 nevyhověla její žádosti o vydání pozemků z veřejné nabídky z 5. 12. 2018 z důvodu nízkého nároku žalobkyně. Žalovaná přecenila nárok žalobkyně až v roce 2019, a to na částku 2 003 753,30 Kč (neuznala tedy nárok do výše tvrzené žalobkyní, jen cca jeho 4/5). V roce 2021 provedla žalovaná další přecenění nároku žalobkyně na základě revizního znaleckého posudku (k tomu více níže), a to tak, že celkový restituční nárok žalobkyně činil dle jejího názoru jen 947 342,71 Kč. Nadále tedy uznávala žalobkyní tvrzený restituční nárok jen co do jeho cca 2/5.

11. V době odnětí pozemků z vlastnictví rodiny žalobkyně byla platná dobová územně plánovací dokumentace uvedená v pododst. 11/ skutkových zjištění výše a v posudku znalkyně [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Které z odňatých pozemků měly charakter stavební a které nestavební, plyne ze sdělení [anonymizováno] v pododst. [anonymizováno] a z posudku znalkyně. Znalkyně ocenila jednotlivé odňaté pozemky (či jejich části) podle jejich stavební či nestavební povahy. Celková hodnota vyvlastněných a nevydaných pozemků rodiny žalobkyně činila dle znaleckého posudku 20 930 672 Kč, z toho hodnota restitučního nároku žalobkyně činí 2 644 020,12 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku byl nárok žalobkyně uspokojen co do 1 774 561,48 Kč v soudních řízeních a veřejných nabídkách vypočtených v přehledu na [číslo listu] až [číslo] spisu; do uvedené výše uspokojeného nároku však nejsou započteny částky 140 929, 236 Kč a 19 085, 473 Kč za pozemky vydané dosud nepravomocnými rozsudky sp. zn. [spisová značka] ([příjmení] [obec]) a [spisová značka] ([příjmení] [obec]) právě z důvodu absence právní moci těchto rozhodnutí (ostatně nezapočítává je ani sama žalovaná), dále soud nezapočetl do výše uspokojeného nároku 278 785 Kč za pozemek v [obec] vydaný v řízení [spisová značka] ([příjmení] [obec]), neboť rozhodnutí o jeho vydání bylo zrušeno; je přitom nerozhodné, že žalobkyně jej dosud žalované nevydala, protože je tak povinna učinit, přičemž žalovaná má k dispozici příslušné právní prostředky, kterými se toho (či adekvátní náhrady) může domoci. Ke dni vydání tohoto rozsudku tedy neuspokojený restituční nárok žalobkyně činí 869 458,64 Kč (2 644 020,12 Kč minus 1 774 561,48 Kč).

12. Při ocenění restitučního nároku žalobkyně vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. Jeho závěry byly náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalkyně přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, a závěry posudku nejsou v rozporu s dalšími důkazy. Rovněž podklady, které znalkyně použila, a teoretická východiska posudku shledal soud věrohodnými (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. [spisová značka], či nález [název soudu] sp. zn. [ústavní nález]). Soud se ztotožnil se znaleckým způsobem ocenění většiny nevydaných pozemků jako pozemků stavebních, neboť uvedený postup má náležitou oporu v podkladech znaleckého posudku, přičemž tyto poklady byly použity zcela v souladu s ustálenou judikaturou (aplikovatelná dobová územně plánovací dokumentace, jakož i dobový charakter nevydaných pozemků). Pokud jde o nevydané pozemky, na nichž se nachází [ulice] přehrada, u nich bylo naprosto správně vycházeno z účelu, pro nějž byly vyvlastněny (stavba přehrady byla dle vyhlášky [číslo] 1959 Ú. I. považována za vodohospodářskou stavbu, takže i z dobového pohledu se jedná o správné ocenění jako pozemků stavebních). O výstavbě této přehrady bylo rozhodnuto před jejich vyvlastněním již na konci padesátých let minulého století. Datum vyvlastnění vyplývá z vyvlastňovacích titulů, které tvoří rovněž přílohu posudku. Posudek odpovídajícím způsobem vysvětluje, které nevydané pozemky byly oceněny jako stavební (v souladu s dobovou plánovací dokumentací či účelem vyvlastnění), a které nikoliv, přičemž byly použity relevantní podklady, které zároveň tvoří součást tohoto posudku. Způsob ocenění k datu 24. 6. 1991 dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. je zcela v souladu s právními předpisy. Znalkyně se vypořádala se všemi položenými otázkami a své odpovědi logicky zdůvodnila (např. otázka, proč neuplatnila žádné srážky ve smyslu přílohy [číslo] vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Soud tak nemá pochybnosti o správnosti posudku.

13. Žalovaná dokládala svá tvrzení o nižší výši restitučního nároku žalobkyně oponentním znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne 13. 5. 2021, předloženým dne 9. 6. 2021 ([číslo listu] spisu), tj. po kasaci předchozího rozsudku odvolacím soudem (dále jen„ revizní posudek“). Z revizního posudku se podává, že znalecký ústav podrobil přezkumu posudek prof. [příjmení] a dospěl k závěru, že znalkyně se dopustila několika metodických chyb. Nectila pojem stavebního pozemku, jak jej definovaly dobové předpisy, neboť odkazuje na regulační plány, které po roce 1959 již nebyly legislativou považovány za relevantní pro stanovení stavebního statusu pozemku. Ke dni přechodu vlastnictví na stát byla jasně stanovena definice stavebního pozemku, a to pouze platným územním rozhodnutím. Pokud toto územní rozhodnutí ke dni odnětí neexistovalo, není možné domněnku jeho budoucí existence vydávat za podklad ocenění. Znalkyně proto některé zemědělské pozemky mylně zařadila do kategorie stavebních pozemků, a naopak některé pozemky, na nichž se stavby nacházejí, kategorizuje jako zemědělské. Tyto chyby podle revizního posudku vedou k výrazným cenovým rozdílům ve výsledcích ocenění. Dále revizní část znaleckého posudku konstatuje, že v případě zatřídění pozemku [anonymizováno] [číslo] v k. ú. [část obce] znalkyně chybně zatřídila část pozemku odňatou vyvlastněním v roce 1964, resp. 1965, jako stavební, přitom není zřejmé, zda tyto vyvlastňované části korespondují s oceňovanými částmi pozemku [anonymizováno] [číslo], a v posudku chybí příloha rozhodnutí, kterou má být geometrický plán vymezující vyvlastňované části pozemku. Dále je posudku prof. [příjmení] vytýkáno, že pozemky zatříděné jako stavební jsou oceněny plošně jednotkovou cenou 250 Kč/m2, bez aplikace jakýchkoli srážek dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen„ oceňovací vyhláška“), znalkyně neposuzovala skutečný stav pozemků, přitom vyhláška stanoví, že se základní ceny vždy upraví podle přílohy [číslo]. V případě pozemků v [část obce], které byly odejmuty pro výstavbu přehrady, měla znalkyně přihlédnout ke stavební nesrostlosti území se souvislou zástavbou obce a upravit cenu pozemků snížením o 60 %. Pokud jde o ocenění pozemků, které nebyly určeny k zastavění, tyto byly oceněny cenou ve výši 3 Kč/m2, a to z důvodu absence příslušných [anonymizováno] v katastru nemovitostí, avšak podle revizní části znaleckého posudku žalované je možné [anonymizováno] stanovit na základě mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek i pro jiné než současně zemědělské pozemky. Posudek prof. [příjmení] proto hodnotí jako nekonzistentní, neboť nepostupuje zcela podle vyhlášky, a nekorektní, neboť přiřazuje průměrné ceny namísto cen přesně stanovených vyhláškou. Znalecký ústav v revizním posudku ocenil jednotlivé nevydané pozemky, přičemž pokud jde pozemky v k. ú. [část obce], které nebyly vydány na základě rozhodnutí [číslo jednací] a byly zatříděny jako stavební, použil srážku 60 % z ceny pozemku (výsledná cena tak u uvedených pozemků činí 100 Kč/m2). Uvedená srážka byla aplikována z důvodu stavební nesrostlosti posuzovaného území s obcí, přičemž jako stavební srostlost posudek definuje části [obec], které stavebně navazovaly na okolní zástavbu a byly s ní propojené výstavbou. Dále u pozemků v [katastrální uzemí], které nebyly zatříděny jako pozemky stavební, určil cenu za 1 m2 podle [anonymizováno], u pozemku [anonymizována dvě slova], části pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 703 m2, části pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 134 m2 a u části pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 69 m2 činila 0,75 Kč/m2, u všech ostatních pozemků se pohybovala v rozmezí od 3 Kč/m2 do 8,75 Kč/m2. Dle revizního posudku byla celková výše restitučního nároku žalobkyně 947 342,71 Kč.

14. Soud však z revizního posudku ve svém rozhodnutí nevychází, neboť jeho závěry nelze považovat za správné již v rovině právních podkladů a úvah, ze kterých znalecký ústav ve svém posudku vycházel, a které přísluší přezkoumat soudu, neboť nejde o odbornou skutkovou otázku. Obsahem revizního posudku se zabýval opakovaně v souvisejících řízeních týchž účastníků [název soudu], a to v rozsudku ze dne 14. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], [spisová značka] (dovolání proti tomuto rozsudku odmítnuta usnesením [název soudu] ze dne 12. 7. 2022, sp. zn. [spisová značka]), a v rozsudku ze dne 17. 12. 2021, č. j. [číslo jednací] (dovolání proti tomuto rozsudku odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. [spisová značka]) (rozsudky na [číslo listu] a [číslo]). Ve druhém citovaném rozhodnutí [název soudu] uzavřel následující: <i>15. „ Pokud jde o výši restitučního nároku, [název soudu] se k problematice výše náhrad poskytovaných dle zákona o půdě za nevydané pozemky v minulosti opakovaně vyjadřoval, přičemž uvedl mimo jiné to, že pokud byl odebrán zemědělský pozemek, jakým je pole, louka, pastvina apod., náleží oprávněné osobě náhrada odpovídající charakteru, který měl v době přechodu na stát, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě. Ve prospěch oprávněné osoby tudíž nelze počítat s navýšením hodnoty pozemku, k němuž došlo v důsledku jeho zastavění po přechodu na stát bez přičinění původního vlastníka (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. [spisová značka], či usnesení [název soudu] ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. [spisová značka]). Pokud však pozemky měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, popřípadě byly za naznačeným účelem vykupovány či odebírány, je za ně nutno podle § 28a zákona o půdě poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., byť by byly v době přechodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. [spisová značka]). Uvedená judikatura není založena pouze na zohlednění jednoho kritéria, např. jedině na platné územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí o umístění stavby, ale naopak předpokládá zohlednění relevantních okolností u každého jednotlivého případu. Takovými konkrétními okolnostmi jsou ty, které by se promítly do ceny předmětných pozemků v době jejich odnětí, nedocházelo-li by k nucenému omezení vlastnického práva původních vlastníků. Ustálená praxe dovolacího soudu reflektuje účel restitučních předpisů, kterými má být alespoň částečně odčiněno bezpráví napáchané předchozím režimem, aprobuje proto flexibilnější přístup k posuzování povahy odňatých pozemků; pokud judikatura dovolacího soudu poukazuje na územně plánovací dokumentaci, účel vykoupení pozemku či následnou realizaci výstavby, neurčuje taxativně hlediska, jež musí být naplněna současně, nýbrž příkladmo vyjmenovává konkrétní faktory, které mohou vést k závěru o stavební povaze pozemku (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka]).</i> <i>16. [název soudu] v tomto případě považuje posouzení charakteru předmětných pozemků, které vycházelo ze shora zmíněných regulačních a zastavovacích plánů, za správné, neboť pozemky byly těmito plány předurčeny ke stavebnímu využití (byly začleněny do ploch určených k městské bytové či průmyslové výstavbě). Pozemky byly odňaty za účelem plánované výstavby v dotčených lokalitách hlavního města Prahy, a ta byla následně také realizována. Znalkyně [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], se při ocenění jednotlivých pozemků zabývala i možností aplikace srážek dle přílohy c. 7 oceňovací vyhlášky, nicméně pro korekci základní ceny neshledala důvody, nenalezla podklady, ze kterých by vyplývalo, že by nebylo možné napojení na sítě, že by absentoval přístup po zpevněné komunikaci apod. (odňaté pozemky byly určeny k realizaci městské výstavby, jež byla napojena na inženýrské sítě, občanskou vybavenost, případně průmyslové výstavby), neshledala ani důvod pro aplikaci srážky z důvodu izolovanosti pozemků od již existující městské zástavby. Znalkyně tedy obecně možnost aplikace srážek nevyloučila, ale svůj závěr postavila na tom, že pro jejich použití v tomto konkrétním případě neshledala důvody.</i> <i>17. Pokud jde o pozemky nevydané podle rozhodnutí [číslo jednací] ze dne 29. 11. 1999, tedy pozemky určené pro stavbu [anonymizováno] přehrady, ty byly vyvlastněny za účelem výstavby vodohospodářské stavby a rekreačních staveb u ní, což nepochybné určuje jejich charakter v době jejich přechodu na stát jako pozemků určených pro stavbu. Výstavba přehrady a nádrže je zvláštním druhem stavby, která slouží spolu se zatopenými pozemky svému specifickému účelu (zdroj vody, regulace toku a ochrana před povodněmi, vybudování rozsáhlé rekreační oblasti na území hlavního města Prahy) a tvoří jeden funkční celek. Ani zde se však podle odvolacího soudu neuplatní srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, neboť pozemky byly na stát převedeny za zvláštním účelem a pro naplnění shora uvedeného specifického účelu vodohospodářské stavby byla pro hodnotu těchto pozemků bez významu existence skutečností vedoucích podle přílohy ke snížení ceny. K obdobnému závěru dospěl [název soudu] v usnesení ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. [spisová značka], když se zabýval oceněním pozemků odňatých za účelem rozšíření letiště.</i> <i>18. Nad rámec uvedeného lze uvést, že ani podle znaleckého posudku, který si nechala v řízení zpracovat žalovaná, nebyly srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky u většiny pozemků použity, a jediná korekce, která byla v posudku zohledněna, se týká právě pozemků pod [anonymizováno] přehradou, kde znalecký ústav použil srážku 60 % z důvodu územní nesrostlosti. (…) U pozemků, které nebyly určeny k výstavbě a byly evidovány jako orná půda, jejich cena byla stanovena částkou 3 Kč/m2, což bylo žalovanou posudku vytýkáno. Pokud jde o její požadavek, aby cena takových pozemků byla určena podle sazeb bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen„ [anonymizováno]“), příslušných k dané ceně orné půdy (podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky), v době přechodu pozemků na stát nebylo toto kritérium určeno. Postup, který znalkyně prof. Ing. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], zvolila, však není na újmu žalované, neboť z jí předloženého znaleckého posudku vyplývá, že u pozemků, které nebyly zatříděny jako pozemky určené k výstavbě, při určení ceny za 1 m2 vyšel znalecký ústav pouze u čtyř pozemků ([anonymizována dvě slova], část pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 703 m2, část pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 134 m2 a část pozemku [anonymizována dvě slova] o výměře 69 m2) ze sazby 0,75 Kč/m2, u všech ostatních pozemků se pohybovala v rozmezí od 3 Kč/m2 do 8,75 Kč/m2.</i> <i>19. Odvolací soud na základě shora uvedených skutečností uzavřel, že ocenění restitučního nároku žalobkyň, které bylo provedeno znalkyní [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], je správné. Naopak má za to, že nebylo správně provedeno ocenění znaleckým posudkem žalované, pokud se znalecký ústav při oceňování řídil pouze tím, jaký druh byl u nevydaných pozemků evidován v katastru nemovitostí v době jejich odnětí státem. Za nesprávný považuje i závěr, že v období od účinnosti vyhlášky [číslo] 1959 U. l. do přijetí směrného územního plánu [anonymizováno] [územní celek] v roce 1964 měl být stavební pozemek definován pouze vydaným územním rozhodnutím o zastavění, aniž by byly zohledněny přijaté plány rozvoje výstavby. Zatřídění pozemků provedené ve znaleckém posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], pak odpovídá sdělení [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [územní celek].</i> <i>20. Posudkem předloženým žalovanou správnost znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], zpochybněna nebyla, a odvolací soud z něho při svém rozhodování vycházel. S ohledem na vše shora uvedené odvolací soud neprovedl žalovanou navrhovaný výslech znalkyně, neboť ho považoval za nadbytečný. Pro úplnost lze dodat, že pokud jde o dodatek [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], skutečně v něm jsou oproti znaleckému posudku obsažena jiná čísla představující ceny pozemků. Při jeho zkoumání však lze zjistit, že nesrovnalosti jsou způsobeny pravděpodobně posunem hodnot ve dvou„ blocích“ pozemků a jejich prohozením při vypracování dodatku znaleckého posudku (hodnoty položek [číslo] a položek [číslo] - 65.), ale tato chyba nemá vliv na celkovou správnost výsledku, když součet daných částek nadále zůstává 5 288 040 Kč“</i> 21. Zdejší soud se se shora citovanými závěry [název soudu], jakož i se závěry jeho druhého výše označeného rozsudku plně ztotožňuje, odkazuje i na přiléhavou argumentaci žalobkyně v jejím podání ze dne 2. 8. 2021 na [číslo listu] a nevidí důvodu, proč otázku použitelnosti totožného revizního posudku v obdobné věci posoudit v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudního rozhodování odlišně (srov. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“). Soud tedy vychází z toho, že původní restituční nárok žalobkyně činil 2 644 020,12 Kč, jak jej vypočetla [anonymizováno] [příjmení] ve svém posudku. <b><i>I. K základu žalobou uplatněného nároku:</b></i> 22. Shora uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně: <i>23. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou občan [obec] a [anonymizována tři slova], jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.</i> <i>24. Podle § 4 odst. 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.</i> <i>25. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“), podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět</i> <i>a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,</i> <i>b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [anonymizována tři slova] vyjádření příslušný úřad územního plánování,</i> <i>c) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření,</i> <i>d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,</i> <i>e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,</i> <i>f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků,</i> <i>g) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4.</i> <i>26. Podle § 6 odst. 2 zákona o [anonymizováno] na žádost [anonymizována tři slova] sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda-li pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.</i> <i>27. Podle § 6 odst. 3 zákona o SPÚ zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).</i> <i>28. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájením stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu [číslo] Sb., dekretu [číslo] Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.</i> <i>29. Podle § 11a odst. 1 a 2 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů.</i> <i>30. Podle § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.</i> <i>31. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.</i> <i>32. Podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky cena za 1 m2 pozemku nebo jeho části určené pro stavbu nebo ke zřízení zahrady nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí 250 Kčs v hlavním městě [obec] Cena se upraví podle přílohy [číslo].</i> 33. Žalobkyně je osobou oprávněnou k uplatnění restitučních nároků podle § 4 ve spojení s § 11a odst. 1 větou poslední zákona o půdě, které její právní předchůdce (otec) řádně a včas uplatnil. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly pozemky vydány z důvodu zastavění dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

34. Při řádném postupu mají být oprávněným osobám v souladu s § 11a odst. 1 zákona o půdě převáděny žalovanou jiné pozemky na základě veřejných nabídek. Soudní praxe však dospěla k závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu (či jeho předchůdce – [anonymizována tři slova]) při uspokojování nároku oprávněné osoby na převod náhradního pozemku může tato osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku. Důvodnost žaloby pak nelze vázat na podmínku, aby byl vybraný pozemek zahrnut do veřejné nabídky (srov. především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. [spisová značka]). Liknavým až svévolným je mimo jiné postup žalované (či jejího právního předchůdce) spočívající v nesprávném ohodnocení nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků, je-li tímto postupem ztěžováno uspokojení nároku oprávněné osoby uspokojit svůj nárok zákonem předpokládaným způsobem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. [spisová značka]).

35. Žalovaná dlouhodobě evidovala nárok žalobkyně ve výši 130 142,61 Kč s tím, že po částečném čerpání zbývá z nároku již pouze 57 Kč. Následně sama žalovaná v průběhu roku 2019 přistoupila k přecenění nároku žalobkyně na výši 2 003 753,30 Kč, a to z důvodu, pro který žalobkyně opakovaně jeho přecenění navrhovala – ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních. [příjmení] ocenění provedené žalovanou bylo tak více než patnáctinásobkem původního ocenění. Následně žalovaná restituční nárok žalobkyně opět přecenila, a to v roce 2021 na částku 947 342,71 Kč, jež nedosahuje ani 2/5 skutečné výše restitučního nároku žalobkyně. Již pro tuto skutečnost je nutné s ohledem na výše citované judikatorní závěry považovat postup žalované (resp. její předchůdkyně) vůči žalobkyni za liknavý, neboť v jeho důsledku nemohla žalobkyně svůj nárok uspokojit způsobem, který zákon předvídá. Konkrétní výše nároku žalobkyně zůstala až do vydání tohoto rozsudku nadále mezi účastnicemi sporná.

36. Při posuzování důvodnosti podané žaloby se soud dále zabýval námitkou promlčení nároku žalobkyně na přecenění jejího restitučního nároků, kterou uplatnila žalovaná. Tato námitka je zcela nedůvodná, neboť požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. usnesení [název soudu] ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. [spisová značka]).

37. S ohledem na výše uvedené a na to, že restituční nárok žalobkyně ve výši 2 644 020,12 Kč nebyl ke dni podání žaloby zcela uspokojen, byla žalobkyně oprávněna obrátit se na soud a domáhat se bezúplatného převodu konkrétních náhradních pozemků do svého vlastnictví. Soud proto dále zkoumal, zda vybrané pozemky jsou pozemky vhodnými k převodu. <b><i>II. K vhodnosti požadovaných pozemků k převodu do vlastnictví žalobkyně:</b></i> 38. Ve vztahu k této otázce zjistil soud na základě provedeného dokazování následující skutkový stav:

39. Pozemek parc. [číslo] (druh: orná půda) je ve vlastnictví [země] a ve správě žalované, která jej pronajala [anonymizována čtyři slova], v. v. i. O převod jeho části požádal 5. 6. 2014 vedlejší účastník. Žalovaná sdělila vedlejšímu účastníkovi dne 11. 3. 2015, že na pozemek je v současnosti nařízeno předběžné opatření, a převod proto není možný. [ulice] účastník sdělil dne 9. 6. 2020, že na převodu pozemku parc. [číslo] trvá. K 18. 9. 2014 a k 12. 6. 2020 bylo v katastru nemovitostí zapsáno k pozemku parc. [číslo] předběžné opatření. Části pozemku parc. [číslo] jsou určeny územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby a zeleně. Jde o veřejně prospěšnou stavbu sběrné komunikace městského významu – [číslo] [spisová značka] (komunikační propojení k [anonymizováno] okruhu). Vzhledem k tomu, že k této veřejně prospěšné stavbě nebylo dosud vydáno územní rozhodnutí, resp. regulační plán, jež by přesně vymezily umístění stavby, není možné geometrickým plánem pouze na základě územně plánovací dokumentace odpovědně vyměřit přesný rozsah části pozemku potřebný pro budoucí výstavbu sběrné komunikace. Jak plyne z [anonymizováno] sdělení [stát. instituce], součástí veřejně prospěšné stavby jsou kromě hlavní stavby také stavby vedlejší, bez kterých by nebylo možné stavbu realizovat a řádně užívat. Grafické vymezení hranic koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu v územním plánu neurčuje, co je, nebo není součástí veřejně prospěšné stavby. Kompletní výčet objektů souboru staveb, tj. hlavní stavby a vedlejších staveb, bude znám až na základě zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. [ulice] stavby mohou být umísťovány mimo koridor veřejně prospěšné stavby v územním plánu. [anonymizováno] dne 11. 1. 2022 uvedl, že na pozemku parc. [číslo] byla usnesením [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] ze dne 6. 9. 2018 schválena změna [anonymizováno] plánu č. [anonymizováno] – [anonymizováno] propojení [ulice] [ulice] [ulice] – změna časového horizontu a upřesnění vymezení koridoru trasy. Změnou byla také schválena veřejně prospěšná stavba 128/ [spisová značka] – [anonymizováno] propojení [ulice] [ulice] [ulice], která je na části předmětného pozemku plánována. V současnosti probíhá projekční příprava tohoto záměru na úrovní dokumentace pro územní rozhodnutí pod označením Stavba [číslo] – [anonymizováno] komunikace [ulice] – [anonymizováno]. V [anonymizováno] [číslo] je výřez z dokumentace pro územní rozhodnutí, tmavě modrá linie označuje trvalé zábory, světle modrá dočasné zábory. Dle [anonymizováno] [číslo] vyjádření [anonymizováno] je na části pozemku veřejně prospěšná stavba, pročež je tato část vyloučena z převodu podle písm. b), pozemek se nenachází v [spisová značka], část pozemku (funkční plochy [anonymizována dvě slova]) se nachází v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše, ale pozemek není určen k zastavění stavbou, část pozemku (funkční plochy [anonymizována dvě slova]) je určena k realizaci zeleně, pozemek není dotčen předkupním právem obce nebo uplatněním vlastnického práva dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. Žalobkyně nechala vypracovat geometrický plán uvedený ve výroku tohoto rozsudku, který pozemek parc. [číslo] rozdělil na pozemky parc. [číslo]. 40. [ulice] účastník požádal dne 28. 1. 2015 o bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] (druh: orná půda), který je ve vlastnictví [země] a ve správě žalované, dle § 7 odst. 1 zákona o [anonymizováno]. Žalovaná sdělila vedlejšímu účastníkovi dne 10. 3. 2015, že na pozemek je v současnosti nařízeno předběžné opatření, a převod proto není možný. [ulice] účastník sdělil 9. 6. 2020, že na převodu pozemku parc. [číslo] trvá. K 5. 2. 2015 bylo v katastru nemovitostí zapsáno k pozemku parc. [číslo] předběžné opatření. [anonymizováno] dne 11. 1. 2022 uvedl, že v severní části pozemku parc. [číslo] je v rámci pořizování změny územního plánu [číslo] – [anonymizováno] lokality [příjmení] [příjmení] a vymezení tramvajové trati v oblasti [část obce] – [část obce] vymezován koridor pro liniovou stavbu dopravní infrastruktury – tramvajovou dráhu a pozemní komunikaci, a to v šíři cca 11 m od severní hranice pozemku jižním směrem. Pro tramvajovou trať pak bude změnou v platném územním plánu vymezena i příslušná veřejně prospěšná stavba. Dle [anonymizováno] [číslo] vyjádření [anonymizováno] není na pozemku žádná veřejně prospěšná stavba, pročež není vyloučen z převodu podle písm. b), pozemek se nenachází v [spisová značka], nachází se v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše, ale není určen k zastavění stavbou, není určen k realizaci zeleně, není dotčen předkupním právem obce nebo uplatněním vlastnického práva dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. Pozemek parc. [číslo] má hodnotu 417 500 Kč.

41. Otázku vhodnosti pozemků k převodu do vlastnictví žalobkyně posoudil soud po právní stránce následovně:

42. Soudní praxe dovodila, že vhodnými pozemky jsou pozemky zařaditelné do veřejné nabídky (za všechny srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. [spisová značka]). Při posuzování vhodnosti náhradního pozemku k převodu je významné, zda převodu nebrání zákonné výluky dle § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona o [anonymizováno], či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. [spisová značka]), zda převod pozemku není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. [spisová značka]), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení [název soudu] ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. [spisová značka]), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení [název soudu] ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. [spisová značka]). Jednotlivá hlediska je přitom vždy nutné zkoumat s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti a předpoklady pro vydání pozemku (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. [spisová značka], a usnesení [název soudu] ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. [spisová značka]).

43. Žalovaná (za podpory vedlejšího účastníka) u obou pozemků, které zůstaly předmětem řízení, namítala jako překážky jejich převodu do vlastnictví žalobkyně následující skutečnosti: <b><i>u pozemku parc. [číslo]:</b></i> a/ veřejně prospěšná stavba [číslo] [spisová značka] ([anonymizováno] propojení [ulice] – [ulice] [ulice]); b/ žádost o převod vedlejšího účastníka podle § 7 zákona o [anonymizováno]; c/ pronájem pozemku [anonymizována čtyři slova], v. v. i.; d/ souběh s řízeními vedenými u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]; <b><i>u pozemku parc. [číslo]:</b></i> a/ žádost o převod vedlejšího účastníka podle § 7 zákona o [anonymizováno]; b/ nárok na pozemek úspěšně uplatněn jinou oprávněnou osobou v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]; c/ souběh s řízeními vedenými u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka].

44. Co se pozemku parc. [číslo] týče (resp. jeho žalobkyní požadované části [číslo] oddělené geometrickým plánem), tak s ohledem na aktuální judikaturu [název soudu], podle níž mají soudy - v případě konkurence práv více oprávněných osob domáhajících se vydání téhož náhradního pozemku - komplexně hodnotit, které z oprávněných osob k uspokojení jejího restitučního nároku vydáním požadovaného náhradního pozemku svědčí lepší právo (viz rozsudky [název soudu] ze dne 11. 11. 2020, sp. zn. [spisová značka], ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), se soud zabýval námitkou d/, že pozemek parc. [číslo] je předmětem dalších, žalovanou specifikovaných restitučních řízení. Přitom zjistil, že v řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném u zdejšího soudu již předmětný pozemek v současnosti není tamními restituenty požadován, došlo ke změně žaloby. V řízení sp. zn. [spisová značka] nastalo totéž, došlo ke změně žaloby, tato byla připuštěna, jde o pravomocně skončenou věc, i co se řízení před [anonymizováno] a [název soudu] týče, restituentům byly vydány jiné pozemky. Totéž platí pro tvrzený souběh s řízením zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]. [jméno] byl pozemek vyloučen k samostatnému projednání v řízení sp. zn. [spisová značka], které již pravomocně skončilo, oba žalobci vzali žalobu ve vztahu k pozemku parc. [číslo] zpět a řízení bylo zastaveno. Co se řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] týče, i v tomto případě jde o pravomocně skončenou věc, předmětný pozemek nakonec nebyl tamními restituenty požadován, došlo ke zpětvzetí žaloby, řízení ohledně pozemku bylo pravomocně zastaveno (odpovídající části uvedených spisů provedeny soudem k důkazu u jednání 21. 1. 2022, viz protokol na [číslo listu]).

45. Vydání pozemku parc. [číslo] nebrání ani nařízení předběžného opatření (srov. usnesení [název soudu] ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. [spisová značka]), ani skutečnost, že jej žalovaná pronajímá [anonymizováno] ústavu živočišné výroby, v. v. i. (námitka c/). Občanský zákoník se změnou pronajímané věci počítá a vztahy mezi novým pronajímatelem a nájemcem řeší (§ 2221 a násl. o. z.). Zároveň i sama žalovaná umísťuje do veřejných nabídek pozemky zatížené nájemními a pachtovními vztahy.

46. Důvodnými však soud shledal námitky a/ a b/. Z výše popsaných skutkových zjištění plyne, že se na části pozemku parc. [číslo] nachází veřejně prospěšná stavba [číslo] [spisová značka] ([anonymizováno] propojení [ulice] – [ulice] [ulice]). Byť dle aktuální judikatury (rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka], stanovisko pléna [název soudu] ze dne 12. 10. 2021, sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo]) je možné vydávat v restitučních řízeních i části pozemků oddělené geometrickými plány, pročež je nasnadě uvažovat o této možnosti ve vztahu k části pozemku parc. [číslo] nezasažené veřejně prospěšnou stavbou, ze sdělení [anonymizováno] a [anonymizováno] plyne, že k této veřejně prospěšné stavbě nebylo dosud vydáno územní rozhodnutí, resp. regulační plán, jež by přesně vymezily umístění stavby; není proto možné geometrickým plánem pouze na základě územně plánovací dokumentace odpovědně vyměřit přesný rozsah části pozemku potřebný pro budoucí výstavbu sběrné komunikace. Kompletní výčet objektů souboru staveb, tj. hlavní stavby a vedlejších staveb, bude znám až na základě zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. [anonymizováno] v příloze [číslo] svého vyjádření na [číslo listu] spisu předložil výřez z dokumentace pro územní rozhodnutí, tmavě modrá linie označuje trvalé zábory, světle modrá dočasné zábory, dokumentace pro územní rozhodnutí je však dle jeho sdělení ještě v procesu tvorby, takže trvalé a dočasné zábory, jakož i umístění vedlejších staveb mimo koridor hlavní stavby, se může měnit (z vymezení vedlejší stavby dle [anonymizováno] [stát. instituce] na [číslo listu] verte spisu plyne, že vedlejší stavbou mohou být např. mostní objekty, tunely, galérie, opěrné a zárubní zdi, násypy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, protihlukové stěny, přeložky komunikací, inženýrských sítí ad., tzn. vedlejší stavbu nelze ztotožnit s dočasným záborem). Geometrický plán žalobkyně přitom při vymezení části pozemku parc. [číslo] toliko kopíruje hranice uvažovaných trvalých záborů ve výřezu z dokumentace pro územní rozhodnutí (viz vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na [číslo listu]), jež není finální a nezahrnuje vedlejší stavby. Ke dni vydání rozsudku tedy nebylo možné vymezit část pozemku parc. [číslo] nezasaženou veřejně prospěšnou stavbou, pročež část oddělenou geometrickým plánem žalobkyni vydat nelze.

47. Nadto o bezúplatný převod části pozemku parc. [číslo] dle § 7 zákona o [anonymizováno] požádal dne 5. 6. 2014 vedlejší účastník. Z žádosti na č. l. 364 verte plyne, že požádal o tu část pozemku, která je určena vydaným územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci zeleně.

48. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě nezahrne žalovaná do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu. Takovým případem je právě i žádost obce o bezúplatný převod pozemku dle § 7 zákona o SPÚ (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Závěr o nemožnosti převést pozemek, o jehož bezúplatný převod požádala obec, oprávněné osobě jako pozemek náhradní ovšem není absolutní. [název soudu] v takových případech požaduje, aby soudy zkoumaly, zda a z jakého důvodu obec na žádosti trvá a zda její žádosti bude moci být ze strany státu vyhověno. Při tomto zkoumání je pak nutné vzít v potaz i případné uplynutí promlčecí lhůty k bezúplatnému převodu pozemků (srov. rozsudky [název soudu] ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. [spisová značka], ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 7. 7. 2021, sp. zn. [spisová značka]; obecně k promlčení práva obce na bezúplatný převod pozemku do jejího vlastnictví v tříleté promlčecí lhůtě srov. rozsudky [název soudu] ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. [spisová značka]).

49. V řízení bylo prokázáno, že vedlejší účastník uplatnil své právo na bezúplatný převod části pozemku parc. [číslo] u orgánu veřejné moci a na své žádosti nadále trvá (viz vyjádření ze dne 9. 6. 2020 na [číslo listu] a stanovisko vedlejšího účastníka po jeho vstupu do řízení). Promlčecí lhůta proto neběží (§ 648 o. z.). I pokud by snad promlčecí lhůta běžela, nelze dovozovat, že žalovaná má povinnost namítat promlčení práva v každém případě, kdy k promlčení práva dojde. Promlčením práva se právo stává tzv. naturální obligací, u níž sice zaniká nárok, nicméně nebrání žalované právo (dobrovolně) plnit, a to např. s ohledem na důvody žádosti vedlejšího účastníka o převodu konkrétního pozemku. <i>50. Podle čl. II bodu 2. (Přechodných ustanovení) zákona č. 185/2016 Sb., kterým se mění zákon [číslo] 2012 Sb., o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, převody pozemků na základě žádostí podle § 7, § 10 odst. 1 a 4 a § 11 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro uplatnění nároku na převod stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> 51. Jinak řečeno, žádosti obcí o bezúplatný převod pozemků dle § 7 zákona o [anonymizováno] podané před 1. 8. 2016 jsou posuzovány a vypořádávány dle zákona o SPÚ ve znění účinném před tímto datem. <i>52. Podle § 7 odst. 1 zákona o [anonymizováno] ve znění účinném do 31. 7. 2016 [anonymizována tři slova] bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky</i> <i>a) v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení,</i> <i>b) v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení,</i> <i>c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení,</i> <i>d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,</i> <i>e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité,</i> <i>f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše; písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.</i> 53. V projednávané věci se z [anonymizováno] [číslo] sdělení [anonymizováno] na [číslo listu] verte podává, že na části pozemku parc. [číslo] je veřejně prospěšná stavba, pročež je tato část vyloučena z převodů na oprávněné osoby – vyjma vedlejšího účastníka - podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o [anonymizováno] (tuto část žalobkyně nepožaduje), a současně část pozemku v rozsahu funkčních ploch [anonymizováno] a [anonymizováno] je určena k realizaci zeleně. Právě o tuto část požádal vedlejší účastník a na tuto část má podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona o [anonymizováno] nárok. Pokud by se ohledně této části pozemku nevedla soudní řízení a nedotýkalo se jej předběžné opatření, žádosti vedlejšího účastníka o bezúplatný převod této části pozemku by šlo vyhovět. Z uvedeného důvodu nelze tuto část pozemku zařadit do veřejné nabídky (§ 11a odst. 2 zákona o půdě), pročež není vydatelná restituentům v restitučních řízeních. Část pozemku parc. [číslo] oddělená geometrickým plánem pod [číslo] spadá celá do funkční plochy [anonymizováno], tj. do plochy určené k realizaci zeleně, na jejíž převod má právo vedlejší účastník (srov. výkresy na [číslo listu] a [číslo]).

54. Soud proto z těchto dvou důvodů žalobu co do části pozemku parc. [číslo] výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

55. Co se pozemku parc. [číslo] týče, soud má za to, že podmínky pro jeho vydání žalobkyni byly splněny. Vydání nebrání lepší právo jiného restituenta v souběžném konkurenčním řízení (námitky b/ a c/). V řízení sp. zn. [spisová značka], kde byl tento pozemek vydán jiné osobě, tato osoba před právní mocí rozhodnutí zemřela, jejím procesním nástupcem se stala [země], takže žalobcem se stala žalovaná, pročež bylo řízení zastaveno (právní moc 10. 7. 2019). V řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném u zdejšího soudu již předmětný pozemek v současnosti není tamními restituenty požadován, došlo ke změně žaloby. Pozemek je požadován v řízení sp. zn. [spisová značka], soud však dospěl k závěru (z hlediska kritérií uvedených ve shora citované judikatuře), že žalobkyně v projednávané věci má na pozemek parc. [číslo] lepší právo než restituenti v řízení sp. zn. [spisová značka]. Na rozdíl od uvedeného řízení bylo řízení v projednávané věci zahájeno dříve, otci žalobkyně byly odňaty pozemky přímo na [obec a číslo], restituční nárok žalobkyně je založen staršími rozhodnutími z let [osobní údaje žalobkyně] [číslo], 1998, 1999, 2000, 2001, 2002 a zdejší žalobkyně byla i aktivnější ve veřejných nabídkách (v letech 2012 – 2015 se zúčastnila 4 veřejných nabídek ohledně 9 pozemků). Naopak rozhodujícím kritériem podle judikatury není skutečnost, že žalobci ve věci sp. zn. [spisová značka] dosáhli nařízení předběžného opatření na předmětný pozemek; tento lze v soudním řízení vydat i přes předběžné opatření nařízené na návrh odlišných restituentů (odpovídající části uvedených spisů provedeny soudem k důkazu u jednání 21. 1. 2022, viz protokol na č. l. 1051).

56. Důvodnou není ani námitka a/. Z výše popsaných skutkových zjištění plyne, že v severní části pozemku parc. [číslo] je v rámci pořizování změny územního plánu [číslo] – [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] a vymezení tramvajové trati v oblasti [část obce] – [část obce] vymezován koridor pro liniovou stavbu dopravní infrastruktury – tramvajovou dráhu a pozemní komunikaci, a to v šíři cca 11 m od severní hranice pozemku jižním směrem. Pro tramvajovou trať pak bude změnou v platném územním plánu vymezena i příslušná veřejně prospěšná stavba (sdělení [anonymizováno] na [číslo listu]). Jak však dále plyne z vyjádření [anonymizováno] části [obec] – [část obce] ze dne 20. 6. 2022 na [číslo listu] a sdělení [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne 19. 7. 2022 na [číslo listu], [anonymizováno] zatím zpracoval toliko [anonymizováno] studii [příjmení] [příjmení], jež má být podkladovou studií pro vypracování a odůvodnění návrhu změny příslušného územního plánu č. [anonymizováno] (srov. i sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] na [číslo listu]). Žádná veřejně prospěšná stavba se na pozemku v současnosti nenachází, ani na něj není umístěna pro budoucí výstavbu. V současnosti není jisté, v jaké podobě nakonec bude změna územního plánu navrhována, a zda a kdy bude tato změna schválena.

57. Z usnesení [název soudu] ze dne 17. 5. 2022, sp. zn. [spisová značka], se přitom podává, že pro posouzení (a vydání požadovaného rozhodnutí, jež je v daném případě povahy konstitutivní), je-li oprávněnou osobou k bezúplatnému převodu žádaný pozemek jako náhradní vhodný, je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí. Jestliže soudy vyšly ze zjištění, že předmětný zemědělský pozemek ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření [anonymizována tři slova] (co do druhu orná půda) není určen územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury a že žádosti obce o bezúplatný převod pozemku (s odkazem na § 7 zákona č. 503/2012 Sb.) nebylo vyhověno, je odvolacím soudem učiněná konkluze o zařaditelnosti pozemku do veřejné nabídky, potažmo jeho převoditelnosti žalobkyním (oprávněným osobám) za účelem uspokojení jejich restitučního nároku konformní s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Za nezměněného stavu (dle platné územně plánovací dokumentace v době vydání napadeného rozhodnutí) není posouzení odvolacího soudu v rozporu ani s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu řešící otázku kolize restitučního nároku s právem obce na bezúplatný převod pozemku do vlastnictví (dle § 7 zákona č. 503/2012 Sb.), jestliže zde takové právo obce není. Rozhodnutí je tedy v souladu i s rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž je (v případě obcí podané žádosti) nutno se zabývat tím, zda a z jakého důvodu obec na podané žádosti trvá a zda její žádosti ze strany státu bude moci býti vyhověno. Výtka, že odvolací soud své rozhodnutí založil na„ rigidním formálním výkladu“ (relevantních právních předpisů) není korektní, akcentoval-li odvolací soud při zkoumání překážek převoditelnosti pozemku oprávněné osobě – v souladu se zákonem – význam platné územně plánovací dokumentace (a nikoliv stav hypotetický, jde-li o využití sporného pozemku).

58. O bezúplatný převod pozemku parc. [číslo] dle § 7 zákona o [anonymizováno] vedlejší účastník požádal dne 28. 1. 2015. Z žádosti na č. l. 321 verte plyne, že o pozemek požádal, neboť je určen vydaným územním plánem nebo regulačním plánem k zastavění stavbou pro bydlení a současně je v zastavitelné ploše. [ulice] účastník na své žádosti nadále trvá (viz vyjádření ze dne 9. 6. 2020 na [číslo listu] a stanovisko vedlejšího účastníka po jeho vstupu do řízení), není promlčena z důvodů popsaných výše.

59. V projednávané věci se z [anonymizováno] [číslo] sdělení [anonymizováno] na [číslo listu] verte podává, že na pozemku parc. [číslo] není žádná (byť jen plánovaná) veřejně prospěšná stavba, pročež není vyloučen z převodů na oprávněné osoby podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, pozemek se nenachází v současně zastavěném území/zastavěném území, nachází se v zastavitelném území obce/zastavitelné ploše, ale není určen k zastavění stavbou, není určen k realizaci zeleně, není dotčen předkupním právem obce nebo uplatněním vlastnického práva dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. Z uvedeného plyne, že k dnešnímu dni nemá vedlejší účastník nárok na bezúplatný převod tohoto pozemku podle § 7 zákona o SPÚ. Pozemek se sice nachází ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona o [anonymizováno] v zastavitelné ploše, není však určen k zastavění veřejně prospěšnou stavbou ani stavbou pro bydlení (kumulativní podmínky citovaného ustanovení nejsou splněny). [ulice] účastník by měl toliko nárok na úplatný převod pozemku podle § 10 zákona o [anonymizováno], o který však nežádal.

60. Jelikož pozemek parc. [číslo] není k dnešnímu dni dotčen žádnou veřejně prospěšnou stavbou a žádosti vedlejšího účastníka o jeho bezúplatný převod podle § 7 zákona o SPÚ nelze vyhovět, soud nepřihlédl k hypotetickému budoucímu stavu a upřednostnil s ohledem na zásadu ex favore restitutionis a účely restitučních právních předpisů právo žalobkyně na odčinění majetkových křivd v minulosti spáchaných vůči její rodině a pozemek jí výrokem I. tohoto rozsudku vydal (nahradil projev vůle žalované uzavřít příslušnou smlouvu).

61. Tento postup byl možný, neboť pozemek parc. [číslo] má hodnotu 417 500 Kč a zbývající neuspokojený restituční nárok žalobkyně činí k dnešnímu dni 869 458,64 Kč. Ostatně, i kdyby soud započetl do uspokojené části restitučního nároku žalobkyně hodnotu sporného pozemku v [obec], činila by zbývající část jejího nároku 590 674,51 Kč, což by pro vydání pozemku parc. [číslo] postačovalo.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť s ohledem na povahu projednávané věci je na místě přiznat žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, i když měla v řízení úspěch jen částečný. Předně je nutné zdůraznit, že žalovaná zavinila podání žaloby svým liknavým postupem vůči žalobkyni, a co se vedlejšího účastníka řízení týče, ten vstoupil do řízení ze své vlastní vůle (nic mu nebránilo spolupracovat s žalovanou, aniž by do řízení vstupoval). Výběr vhodných náhradních pozemků je přitom pro restituenty úkolem nesnadným, řada překážek vydání pozemků vyjde najevo až v průběhu řízení, v „ soutěži“ o pozemky může v průběhu řízení žalobce předběhnout jiný restituent, a kupříkladu posouzení otázky lepšího práva ve smyslu nové judikatury závisí zjevně na úvaze soudu ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. (žalobkyně v době podání žaloby nemohla vědět, jaká další konkurenční řízení u soudů probíhají, a judikatura ukládající zkoumat tento aspekt věci v té době ještě neexistovala). Soud proto přiznal žalobkyni vůči žalované a vedlejšímu účastníkovi právo na plnou náhradu nákladů řízení; k uvedeným specifikům tohoto typu řízení je totiž nutné přihlédnout i při rozhodování podle § 146 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů částí řízení zastavených na základě částečných zpětvzetí žaloby (tato zpětvzetí žalobkyně činila právě v reakci na postupně vyjevené překážky vydání jednotlivých pozemků). 63. [název soudu] dále v usnesení ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že jde-li o žalobu na projev vůle směřující ke vzniku právního jednání, jehož předmět je penězi ocenitelný, nelze pro účely stanovení tarifní hodnoty aplikovat § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu; dále jen„ a. t.“), nýbrž se jeví případným vycházet z hodnoty sporu, čili výše ceny požadovaných [anonymizováno 12 slov] [částka], [anonymizováno 15 slov] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] 64. [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] plnou náhradu nákladů řízení ve výši 286 806,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. b) a. t.: a) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky [osobní údaje žalobkyně] [číslo] za každý ze sedmi úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (1/ převzetí a příprava zastoupení, 2/ sepis žaloby, 3/ vyjádření ve věci samé z 3. 9. 2018 na č. l. 146, 5/ vyjádření ve věci samé spojené s částečným zpětvzetím žaloby z 11. 1. 2019 na č. l. 190, 6/ účast na jednání 16. 1. 2019, 8/ účast na jednání 8. 4. 2019, 12/ účast na jednání 12. 6. 2019), tj. 17 500 Kč, b) z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva), c) z tarifní hodnoty ve výši 417 500 Kč sestávající z částky 9 980 Kč za každý z 21 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (11/ rozšíření žaloby z 12. 7. 2019 na [číslo listu], 13/ účast na jednání 30. 9. 2019, 14/ vyjádření ve věci samé z 25. 10. 2019 na [číslo listu], 15/ účast na jednání 27. 11. 2019, 16/ účast na jednání 22. 1. 2020, 19/ vyjádření ve věci samé spojené s částečným zpětvzetím žaloby z 14. 5. 2020 na [číslo listu], 20/ účast na jednání 20. 5. 2020, 21/ účast na jednání 29. 6. 2020, 22/ odvolání z 29. 6. 2020 na [číslo listu], 23/ vyjádření ve věci samé z 25. 1. 2021 na [číslo listu], 24/ vyjádření ve věci samé z 3. 5. 2021 na [číslo listu], 25/ vyjádření ve věci samé z 2. 8. 2021 na [číslo listu], 26/ účast na jednání 1. 11. 2021, 27/ vyjádření ve věci samé z 14. 12. 2021 na [číslo listu], 28/ vyjádření ve věci samé z 23. 12. 2021 na [číslo listu], 30/ účast na jednání 21. 1. 2022, 31/ vyjádření ve věci samé z 12. 5. 2022 na [číslo listu], 32/ účast na jednání 18. 5. 2022, 33/ vyjádření ve věci samé z 18. 7. 2022 na [číslo listu], 34/ účast na jednání 20. 7. 2022, 37/ účast na jednání 9. 11. 2022), tj. 209 580 Kč, a dále 29 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (8 700 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 237 030 Kč ve výši 49 776,30 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

65. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 4/ vyjádření ve věci samé z 23. 10. 2018 na [číslo listu], 7/ vyjádření ve věci samé z [osobní údaje žalobkyně] [číslo] na [číslo listu], 9/ vyjádření ve věci samé z 2. 5. 2019 na [číslo listu], 10/ vyjádření ve věci samé z 5. 6. 2019 na [číslo listu], 17/ vyjádření k místnímu šetření z 25. 3. 2020 na [číslo listu], 35/ vyjádření ve věci samé z 11. 8. 2022 na [číslo listu] a 36/ vyjádření ve věci samé z 1. 11. 2022 na [číslo listu], neboť žalobkyně k jejich podání nebyla soudem vyzvána, z valné většiny v nich pouze opakuje svou dosavadní argumentaci a reaguje na podání protistrany, která jí byla zaslána toliko na vědomí a ke kterým se mohla vyjádřit u jednání. Soud proto tyto úkony považuje za neúčelné, pročež jejich náklady protistrana není povinna hradit. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 18/ účast na jednání 1. 4. 2020, neboť takové jednání se ve věci nekonalo (ani žádné jiné, které by žalobkyně opomenula vyúčtovat). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 29/ vyjádření ve věci samé z 19. 1. 2022, neboť žádné takové podání se ve spisu nenachází.

66. Výrokem [anonymizováno] tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení státu (znalečné [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dle usnesení na [číslo listu] ve výši 1 925 Kč) podle § 150 o. s. ř. tak, že se mu tato náhrada nepřiznává, neboť podle § 21a odst. 3 zákona o půdě nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, které souvisejí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle tohoto zákona, hradí stát, jenž je i na straně neúspěšné žalované, pročež by nebylo spravedlivé ukládat povinnost k náhradě nákladů státu vedlejšímu účastníkovi.