15 C 74/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , anonymizováno , číslo , země c) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , příjmení jméno , číslo , země d) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce a žalobkyně e) celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa žalobce a žalobkyně f) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , PSČ anonymizováno , země g) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce h) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , PSČ anonymizováno , země i) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce j) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa žalobce l) celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , PSČ anonymizováno , země m) celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa všichni zastoupeni anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizováno adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizována čtyři slova . jméno příjmení anonymizováno adresa o zřízení práva nezbytné cesty jakožto služebnosti

I. Zřizuje se nezbytná cesta jako služebnost zatěžující služebný pozemek parc. [číslo] ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce], [územní celek], a to v rozsahu zaměřeném v geometrickém plánu [číslo] (červeně šrafovaná plocha), vyhotoveném [právnická osoba] s. r. o., ověřeném dne 17. 3. 2021 úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2021, kterýžto geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku, přičemž služebnost cesty se zřizuje pro chůzi osob a jízdu vozidly kategorií L a M bez jakéhokoliv omezení a pro jízdu vozidly kategorií N, SaRv pracovní dny v době od 7:00 hodin do 19:00 hodin.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 91 757 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k ruce společné a nerozdílné [anonymizováno] žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou dne 19. 4. 2020 domáhali zřízení nezbytné cesty jakožto služebnosti zatěžující pozemek ve vlastnictví žalované ve prospěch pozemku ve spoluvlastnictví žalobců (požadovaný rozsah práva cesty blíže vymezen podáními na č. l. 138 a 183). Žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha. Tento pozemek nemá přístup na veřejnou komunikaci (ulici [ulice]). Jediná možná přístupová cesta na pozemek žalobců vede přes úzký pozemek žalované parc. [číslo] na kterém je chodník účelové komunikace vedené na sousedních pozemcích parc. [číslo] ve vlastnictví žalované. Žalobci sice de facto mohou přes tento úzký pruh samostatného pozemku široký pouhých pár desítek centimetrů na svůj pozemek vstupovat, de iure by tak však činit neměli a ohledně svého přístupu nemají ani žádnou jistotu do budoucna, pokud by se žalovaná rozhodla své pozemky oplotit (což již bylo v rámci mimosoudních jednání avizováno). Pozemek parc. [číslo] byl přitom v minulosti součástí pozemku žalobců. Tento úzký pruh půdy žalovaná nutně potřebovala pro vydání stavebního povolení k vybudování přístupové cesty na pozemcích parc. [číslo] k jejím dalším nemovitostem. Žalobci tak v roce 2012 vyhověli žalované, ze svého pozemku parc. [číslo] vyčlenili úzký pozemek parc. [číslo] vlastnictví k němu bylo převedeno na žalovanou. Během jednání o prodeji odděleného pozemku parc. [číslo] sousedního pozemku parc. [číslo] žalovaná žalobcům přislíbila zřízení služebnosti cesty po prodeji pozemků. Jelikož žalovaná na prodej pozemků spěchala, žalobci v dobré víře souhlasili se zřízením věcného břemene po převodu vlastnického práva k pozemku, k čemuž došlo na základě kupní smlouvy ze dne 9. 7. 2013. Tím žalobci ztratili přístup z jejich pozemku k veřejné komunikaci. I přes přísliby zaměstnance žalované [jméno] [příjmení] žalovaná bezdůvodně dlouhodobě odmítá zřídit ve prospěch pozemku žalobců služebnost cesty s tím, že si žalobci k pozemku chtějí zřídit pouze pohodlnější přístup. Jiný přístup k pozemku žalobců však není vůbec možný, neboť východní hranici pozemku tvoří ochranné pásmo železnice (pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba], nikoli [anonymizována dvě slova], druh pozemku dráha, na kterém je umístěna hluboko v terénu [anonymizována dvě slova]), z jižní strany navazuje na pozemek žalobců úzký pruh dalšího pozemku žalobců, se kterým sousedí [anonymizováno] potok, přičemž tato část je z obou stran porostlá vzrostlým stromovím. Na straně jižní není ani žádná pozemní komunikace. Přitom pozemek žalované parc. [číslo] na kterém je vybudována veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, napojená na ulici [ulice] byl v minulosti ve vlastnictví právního předchůdce žalobců, který jej prodal v roce 2007 žalované, přičemž současně k němu bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemku žalobců. Přes tento pozemek tak měli žalobci historicky přístup k veřejné komunikaci, dokud na žádost žalované neoddělili ze svého pozemku pozemek parc. [číslo] hraničící s pozemek parc. [číslo] tento nepřevedli na žalovanou. Žalobci se v dobré víře spoléhali na férovost žalované, se kterou v minulosti bez problémů uzavírali kupní a nájemní smlouvy.

2. Žalovaná označila žalobu za nedůvodnou a požadovala její zamítnutí. Žalobci mají ke svému pozemku přístup již nyní, a to chůzí. Žalobci nenabízejí za zřízení nezbytné cesty v rozporu se zákonem žádnou úplatu, neřeší náklady na zřízení průjezdové cesty. Úplata za užívání pozemku žalované by měla být opakovaná a měla by zohlednit náklady na vybudování komunikace a na její údržbu. Současně žalobcům nehrozí riziko, že by žalovaná pozemek oplotila bez jejich vědomí, neboť k tomu by potřebovala územní souhlas a k získání územního souhlasu by potřebovala souhlas majitelů sousedních pozemků. Pozemek žalobců nelze spojit s veřejnou cestou přes pozemky žalované, neboť tyto pozemky jsou od veřejné cesty odděleny ještě pozemky třetí osoby parc. [číslo] přičemž dopravní komunikace vybudovaná na uvedených pozemcích a na pozemku žalované parc. [číslo] není veřejně přístupnou účelovou komunikací, nýbrž jen soukromou komunikací zřízenou na náklady žalované. Pokud by žalobci měli právo nezbytné cesty k pozemkům parc. [číslo] ve vlastnictví žalované, to by je nijak neopravňovalo k přístupu na veřejnou komunikaci na pozemku parc. [číslo] přes pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] správy nemovitostí [právnická osoba] [anonymizováno] žalobců přitom lze spojit s veřejnou cestou jinak, neboť ochranné pásmo železnice nebrání žalobcům ve zřízení přístupové cesty přes pozemky v jejich vlastnictví. Stavbu je nutné pouze projednat s příslušnou [anonymizována dvě slova]. Dále je možné pozemek žalobců propojit s veřejnou cestou přes pozemky parc. [číslo] či přes pozemek žalobců parc. [číslo] přímo sousedící s předmětným pozemkem i veřejnou cestou. Žalobci tak žádají zřízení nezbytné cesty pouze za účelem pohodlnějšího spojení. Přitom si nedostatek pohodlného přístupu k nemovitosti způsobili sami svou nedbalostí, když svůj pozemek prodali bez zřízení práva nezbytné cesty. Není pravdou tvrzení, že byl pozemek parc. [číslo] prodáván ve spěchu. Soukromá silnice i chodník byly vystavěny již v roce 2008, přičemž chodník se nacházel na pozemku žalobců v době, kdy pozemek parc. [číslo] ještě neexistoval. Proto došlo 31. 8. 2008 k uzavření úplatné nájemní smlouvy k části pozemku parc. [číslo] na dobu pěti let. Koncem roku 2012 pak žalobci požadovali uzavření nové nájemní smlouvy s vyšším nájemným, namísto toho se strany dohodly na odkupu nově vyčleněného pozemku parc. [číslo]. Jednání o kupní smlouvě probíhala od prosince roku 2012 do srpna roku 2013 a žalobci měli možnost podmínky a text kupní smlouvy ovlivnit a upravit.

3. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Žalobci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] o výměře 6 458 m2, druh pozemku orná půda, jakož i s tímto pozemek sousedících pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 11). Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 17). K pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalované je ve prospěch pozemku žalobců parc. [číslo] zřízeno bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy od roku 2006 (prokázáno oběma výpisu z katastru nemovitostí). Vzájemné umístění uvedených pozemků nebylo mezi stranami sporné, ostatně plyne z veřejně dostupné katastrální mapy, jejíž výřez soud pro přehlednost přikládá: 2/ Místním šetřením konaným dne 4. 3. 2022 soud zjistil, že pozemek žalobců parc. [číslo] nesousedí s žádnou veřejnou cestou, je zarostlý křovinami a stromy a je celkově zanedbaný. Pozemek parc. [číslo] sousedící na východní straně s pozemkem žalobců vlastní [právnická osoba] (prokázáno informací o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí na č. l. 76). Na uvedeném pozemku se nachází železniční dráha zanořená hluboko do terénu, hranice obou pozemků je v poměrně prudkém svahu. Přes pozemek parc. [číslo] tedy přístup k veřejné komunikaci z pozemku žalobců není možný, ostatně silnice v ulici [ulice] vede nad pozemkem [anonymizováno], je zde vybudován most. Přístup není možné vybudovat ani přes pozemek žalobců parc. [číslo] navazující v severní části na předmětný pozemek a přiléhající k ulici [ulice], neboť tento rozlohou malý pozemek již přiléhá k silničnímu mostu, je zde svah, mostová svodidla a začátek mostního oblouku. Dále předmětný pozemek žalobců na severní straně hraničí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví třetí osoby (nesporná skutečnost), tento pozemek je však oplocen a zastavěn, je zde soukromý areál. Na západní straně hraničí předmětný pozemek žalobců s pozemky tvořícími soukromý areál žalované, faktický přístup je k němu možný jen přes pozemky žalované parc. [číslo] na severozápadní hranici, tj. přes silnici s chodníkem, jež dále pokračují přes pozemky parc. [číslo] (na severní hranici pozemku parc. [číslo] se silnice a chodník napojují na veřejnou komunikaci, aniž by zde byl jakýkoli zákaz vjezdu či jiné omezující značení či závora). Pozemky parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [anonymizováno] správa nemovitostí [právnická osoba] Žalobci k jejich tíži nemají ve prospěch svého pozemku zřízeno věcné břemeno (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na č. l. 92). Na jižní straně předmětný pozemek hraničí s úzkým pozemkem žalobců parc. [číslo] který hraničí s cizím pozemkem, jímž protéká [anonymizováno] potok, celá tato strana je zarostlá a nepřístupná (viz protokol o místním šetření na č. l. 201). Soud připojuje pro přehlednost výřez z veřejně dostupné katastrální mapy zobrazující pozemky jižně a jihozápadně od předmětného pozemku, ze kterého je patrno, že je pozemek žalobců (i sousední pozemky) z jižní strany odříznut od veřejných cest potokem a železniční tratí, která se od východní hranice pozemku žalobců stáčí obloukem směrem na západ: 3/ Z vnitřního sdělení Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odboru [anonymizováno], ze dne 25. 11. 2020 na č. l. 119 soud zjistil, že stavba pozemní komunikace na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byla realizována v rámci stavby nazvané„ [ulice] centrum [anonymizováno]“ jako účelová komunikace s veřejným provozem na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] a na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] včetně související stavební úpravy části komunikace [ulice] – zřízení odbočovacího pruhu. Užívání této stavby komunikace bylo povoleno kolaudačním souhlasem ze dne 23. 11. 2009 pod č. j. [číslo] [rok] [spisová značka]. 4/ Dne 31. 1. 2008 uzavřeli žalobci (resp. jejich právní předchůdci) a žalovaná [příjmení] smlouvu, z níž se podává, že žalobci přenechávají žalované do užívání vyznačenou část pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] oproti platbě ročního nájemného 8 129 Kč, a to na dobu pěti let, počínaje 1. 3. 2008. Účelem smlouvy je dle čl. 1 upravit užívání uvedené části pozemků a upravit práva a povinnosti k chodníku, který bude na pronajaté části pozemků postaven. Dle čl. 4 smlouvy je žalovaná oprávněna postavit na pozemku stavbu chodníku pro pěší, který bude mít trvalý charakter a bude částečně postaven na pozemcích žalované parc. [číslo] (prokázáno [smlouva] ze dne 31. 1. 2008 na č. l. 95). 5/ E-mailem ze dne 16. 9. 2012 sdělil žalobce i) [celé jméno žalobce] zaměstnanci žalované [jméno] [příjmení], že se mu podařilo získat vyjádření spoluvlastníků k nabídce žalované. Spoluvlastníci jsou ochotni pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pronajatý pozemek pod chodníkem na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] odprodat žalované za cenu 3 000 Kč/m2 s tím, že bude věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] pro vlastníka pozemku parc. [číslo] rozšířeno i na pozemek pod chodníkem. Pokud bude žalovaná preferovat prodloužení stávající nájemní smlouvy, spoluvlastníci s ohledem na inflaci a stoupající ceny okolních pozemků požadují nájemné 300 Kč/m2 chodníku + inflační doložku (prokázáno citovaným e-mailem na č. l. 32). 6/ E-mailem ze dne 3. 12. 2012 na č. l. 90 verte zaslal [jméno] [příjmení] žalobci i) [celé jméno žalobce] návrh kupní smlouvy a smlouvy o úschově, požádal jej o prostudování smluv, případné připomínky a odsouhlasení jejího znění, s tím, že v současnosti se zpracovává geometrický plán pro oddělení pozemku. [celé jméno žalobce] tento návrh následujícího dne rozeslal e-mailem dalším spoluvlastníkům. [anonymizováno] ze dne 16. 1. 2013 na č. l. 89 rozeslal [jméno] [příjmení] spoluvlastníkům finální verzi obou smluv s tím, že po odsouhlasení připraví 14 vyhotovení smlouvy, které nechá podepsat jednatelem [právnická osoba]. [anonymizováno]. Poté se dohodnou na podpisu smlouvy. V lednu pak následovala další e-mailová komunikace mezi účastníky (prokázáno e-mailovou komunikací na č. l. 84 až 91). 7/ Dne 11. 6. 2013 uzavřeli žalobci (resp. jejich právní předchůdci) a žalovaná [příjmení] smlouvu, z níž se podává, že žalobci prodávají žalované své spoluvlastnické podíly na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vzniklého oddělením z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem, který je součástí smlouvy. Uvedené pozemky žalovaná přijímá do svého výlučného vlastnictví a zavazuje se za ně zaplatit kupní cenu ve výši 1 206 000 Kč (1 113 000 Kč za pozemek parc. [číslo] 93 000 Kč za pozemek parc. [číslo]). Ve smlouvě není žádná zmínka o zřizování či budoucím zřízení věcného břemene/služebnosti nezbytné cesty (prokázáno Kupní smlouvou ze dne 11. 6. 2013 na č. l. 19). 8/ [anonymizováno] ze dne 7. 9. 2015 žalobce i) [celé jméno žalobce] kontaktoval [jméno] [příjmení] s tím, že v kupní smlouvě z roku 2013 bylo opomenuto zaknihování věcného břemene práva přístupu/chůze a jízdy na pozemek žalobců parc. [číslo] tak, jako z přístupové cesty parc. [číslo] kterou žalovaná koupila od žalobců již dříve. Proto by se [celé jméno žalobce] s [jméno] [příjmení] rád sešel, aby se domluvil na dalším postupu. [jméno] [příjmení] odpověděl e-mailem z 18. 9. 2015 [celé jméno žalobce] tak, že věc konzultoval s právníkem žalované a v pondělí požadavek prokonzultuje ještě s jednatelem žalované a ozve se ohledně dalšího postupu. Dne 1. 10. 2015 pak [jméno] [příjmení] sdělil e-mailem [celé jméno žalobce], že dle informací od jednatele má žalovaná zájem v budoucnu přesunout vjezdovou bránu do areálu na hranu pozemku parc. [číslo] přesto žalobcům vyjdou vstříc a opomenutí zapsání věcného břemene napraví. Poprosil současně [celé jméno žalobce] o vymezení části chodníku, kde budou mít vstup (uvedení šířky vstupu), v katastrální mapě. Nákres pak bude předložen jednateli žalované k odsouhlasení za účelem vypracování geometrického plánu (prokázáno citovanou [anonymizováno] komunikací na č. l. 32 verte, 33, 33 verte). 9/ [anonymizováno] ze dne 27. 1. 2016 [celé jméno žalobce] zaslal [jméno] [příjmení] skicu, na které je zakreslena část pozemku parc. [číslo] která by připadala v úvahu pro zanesení břemene chůze a jízdy, a dotázal se, zda již žalovaná dospěla k rozhodnutí. [anonymizováno] ze dne 28. 1. 2016 [jméno] [příjmení] žalobci i) odpověděl, že věc ještě nebyla ze strany žalované dořešena z blíže popsaných organizačních důvodů. [jméno] [příjmení] přislíbil věc opětovně probrat s jednatelem žalované (prokázáno citovanými e-maily na č. l. 34). 10/ Dopisy ze dne 8. 1. 2018 a ze dne 1. 3. 2020 vyzvali žalobci prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k uzavření smlouvy o bezúplatném zřízení služebnosti cesty k předmětným pozemkům (prokázáno dopisy na č. l. 35 a 36). Žalovaná prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 16. 3. 2020 žalobcům sdělila, že jejich požadavek na uzavření smlouvy odmítá. Svůj postoj odůvodnila tím, že žalobci, resp. jejich právní předchůdci, neměli v době uzavření kupní smlouvy v úmyslu zřídit ve prospěch svých pozemků věcné břemeno k tíži pozemku žalované. Nemůže jít tedy k tíži žalované, že žalobci v průběhu plynutí času změnili svůj názor, resp. že si opomněli při prodeji pozemku věcné břemeno zřídit. Nadto zřízení nezbytné cesty je vždy za náhradu, kterou žalobci nenabízí. Povolení nezbytné cesty přitom žádají jen za účelem pohodlnějšího spojení, když jiné spojení s veřejnou cestou lze zřídit přes pozemek žalobců parc. [číslo] případně přes pozemky třetích osob, např. parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (prokázáno dopisem na č. l. 37). 11/ Žalobce d) [celé jméno žalobce] (mimo jiné) vypověděl (protokol na č. l. 210), že sám osobně s žalovanou nejednal. V té době patřil jeho spoluvlastnický podíl jeho babičce. Jednalo se několikrát v původním sídle žalované, poblíž metra [ulice]. Opakovaným jednáním měl na mysli to, že se řešilo postupně více smluv, kdy se všichni sešli v sídle žalované, nicméně samotná kupní smlouva se podepisovala, myslí si, že korespondenčně. Smlouva kolovala mezi spoluvlastníky. O tom, že se zřídí věcné břemeno, se mluvilo mezi spoluvlastníky. K dotazu, zda o tom mluvil někdo za žalovanou, uvedl, že ano, byli v zasedací místnosti, kde probíhala prezentace, jak má sídlo vypadat, byli tam lidé z firmy, břemeno bylo zmíněno, na silnici už ostatně břemeno bylo. Bylo obecné povědomí, že břemeno bude zapsáno tak, jak je zapsáno u silnice. Nedokázal říct, jak k tomu došlo, proč břemeno v kupní smlouvě nakonec sjednáno není. Žalovaná je ujišťovala, že jde o formální opomenutí, které se vyřeší potom. Má za to, že se v jednu dobu i spěchalo na uzavření smlouvy, asi kvůli stavebnímu řízení na silnici. V jednu chvíli zde zkrátka byl časový tlak na podepsání kupní smlouvy. K dotazu, kdo, kdy za žalovanou zmínil, že jde pouze o opomenutí, které bude napraveno dodatečně, žalobce uvedl, že to bylo bezpečně na schůzce se zástupci žalované. K dotazu, zda tato schůzka byla před, či po uzavření smlouvy, žalobce uvádí, že před, nedokáže říct, kdo konkrétně toto řekl. Bezpečně se toto potom několikrát řešilo s panem [příjmení], bylo jednání s panem [příjmení]. Nebyl tím, kdo přímo komunikoval s žalovanou e-mailem, nicméně e-maily byly všem zasílány v kopii, takže vše všichni věděli a četli. K dotazu, kde a kdy došlo k podpisu kupní smlouvy, žalobce uvedl, že něco se podepisovalo v sídle žalované, něco dodatečně korespondenčně, ale již neví, kterou smlouvu podepisovali na místě, a kterou korespondenčně. K dotazu, proč se upustilo od pronájmu pozemku s chodníkem, a uzavírala se smlouva o prodeji, žalobce uvedl, že si to již přesně nepamatuje. Pronájem asi nestačil kvůli stavebnímu řízení. Dále uvedl, že by je nenapadlo říct žalované„ jenom kvůli absenci břemene nepodepíšeme“, když bylo sjednání a dořešení břemene přislíbeno. Vše před tím fungovalo, veškerá jejich domluva. Nedokázal říct, zda už v návrhu smlouvy předaném jeho babičce chybělo břemeno. Důvěřovali žalované, že tam to břemeno dodatečně bude, zpětně to může působit absurdně, ale v té době byly jejich vztahy velmi přátelské. Ví, že v jednu chvíli se na něco velmi spěchalo, dojednání věcného břemene brali jako formalitu, co se poté dořeší. Důvěřovali žalované. Poprvé se ozvali žalované s tím, ať se absence věcného břemene dořeší, tak půl roku, rok po uzavření smlouvy. Smlouvu by s žalovanou bez příslibu věcného břemene neuzavřeli. K dotazu, kdy došlo k ukončení nájmu chodníku, uvedl, že neví, zda k pronájmu nakonec vůbec došlo. Jestli ano, takto velmi rychle skončilo, netrvalo to dlouho, protože jim bylo velmi rychle řečeno, že ten pronájem nestačí. Nejprve byl převeden pozemek se silnicí, kde bylo zřízeno břemeno, chodník se řešil dodatečně. Má za to, že stavební úřad žalované řekl, že jí projekt nezkolauduje, pokud stavěná silnice nebude mít chodník, proto se to šilo horkou jehlou. K dotazu, zda pan [příjmení] vystupoval jako zástupce žalované, zda vystupoval jako osoba pověřená, způsobilá, oprávněná prodávat, kupovat nějaké nemovitosti, žalobce uvedl, že pan [příjmení] vystupoval takovým způsobem, že k tomuto pověřen byl. Finální rozhodnutí, resp. smlouvu, nakonec podepisoval někdo jiný. Na schůzce byli seznámení se zástupci žalované, po mailu s nimi pak komunikoval pan [příjmení], zdál se být k tomuto oprávněn. K dotazu, zda žalobci coby prodávající nebyli vůbec zastoupení v rámci prodeje, žalobce uvedl, že nebyli, kromě spoluvlastníků, kteří bydlí v USA. Ty standardně zastupovala doktorka [příjmení]. 12/ Žalobce i) [celé jméno žalobce] (mimo jiné) vypověděl (protokol na č. l. 211), že jednání o pronájmu pozemku s chodníkem vedl pan [příjmení], o prodeji pozemku s chodníkem jednali s panem [příjmení]. Vše probíhalo v přátelském komunikativním stylu. Požadavek na věcné břemeno jako podmínku prodeje pozemku vznesli již před uzavřením smlouvy e-mailem. Motivace žalované, proč chtěla odkoupit pozemek s chodníkem, byla něco se stavebním řízením, potřebovali chodník pro jeho účely. Doba pronájmu chodníku trvala zhruba rok, dva, přesně si to nepamatuje. Po nějaké době se podíval na kupní smlouvu, zjistil, že zde břemeno není uvedeno, kontaktoval pana [příjmení], aby to dořešili. Pan [anonymizováno] uvedl, že to nevidí jako problém, že to projedná s vedením. V průběhu této konverzace pak přišla ona zpráva, že věcné břemeno nepřichází v úvahu, na celý pozemek. Snažili se dále jednat, vyjednat věcné břemeno menšího rozsahu, posílali žalované i náčrtek, kde by mohla být jejich závora, aby jim na jejich parkovišti neparkovali cizí lidé, ale zároveň, aby byl zachován nějaký přístup na pozemek žalobců. Pan [anonymizováno] jim po konzultaci s vedením řekl, že žalovaná se zřízením věcného břemene nesouhlasí. Přitom bez jejich dobré vůle by dnes žalovaná nic na pozemku neměla postaveného. K dotazu, kdy si všimnul toho, že ve smlouvě není věcné břemeno, žalobce uvedl, že někdy po podpisu smlouvy, přesný čas si nepamatuje. Kontaktoval pana [příjmení] někdy půl druhého roku po podpisu. K dotazu, kdy a jak došlo k uzavření kupní smlouvy, uvedl, že smlouva kolovala mezi spoluvlastníky, neboť bydlí po celé České republice. Absenci věcného břemene v kupní smlouvě si vysvětluje jako opomenutí obou stran. Bez věcného břemene by s převodem pozemku nesouhlasili, nekomplikovali by si život kvůli 85 centimetrům chodníku. Komunikovali o tom s panem [příjmení] před uzavřením kupní smlouvy. Smlouvu připravoval právník žalované pan [příjmení] v [obec] [obec] na to prostudovat návrh smlouvy byl, zhruba v řádu týdnů, žalobce si sype popel na hlavu, že nebyl dostatečně pozorný. Po uzavření smlouvy si uvědomil, že věcné břemeno chybí. K dotazu, kdo koho konkrétně kontaktoval ohledně prodeje pozemku s chodníkem, žalobce uvedl, že je kontaktovala žalovaná, že chtějí změnit pronájem na koupi. Kdo konkrétně za žalovanou měl v tu dobu na starost správu nemovitostí, si nepamatuje, buď pan [příjmení], nebo pan [příjmení]. Od kdy stála silnice s chodníkem na daných pozemcích, si žalobce nepamatuje. K dotazu, zda pan [příjmení] někdy žalobcům sdělil, že není oprávněný učinit konečné rozhodnutí o prodeji či koupi pozemků, žalobce uvedl, že pan [příjmení] projevil dobrou vůli věc s nimi řešit, řekl, že to projedná s vedením, vystupoval jako zaměstnanec žalované. Zda má, či nemá podpisové právo za žalovanou, se nikde neuvádělo. 13/ Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované (technického oddělení správy nemovitostí), (mimo jiné) vypověděl (protokol na č. l. 216), že samotnou výstavbu dotčené pobočky [anonymizováno], té budovy, nezažil, ani koupi pozemku, na kterém stojí budova. Když dne 1. 4. 2010 nastoupil, tak v létě toho roku bylo slavnostní otevření budovy. To bylo asi dva roky před prvními jednáními ohledně předmětných pozemků. Stavba chodníku žalované byla stavbou na cizím pozemku, tedy pozemku žalobců, byla postavena společně s budovou žalované najednou. Nejprve se tato záležitost řešila nájmem pozemku s chodníkem. Pak dostal zřejmě úkol kontaktovat vlastníky pozemku, rodinu [příjmení], aby žalovaná nemusela do budoucna platit nájem, že by si ráda pozemek pod chodníkem koupila. Vznikl geometrický plán, celý engineering ohledně toho zařizoval svědek. Svědek zaslal e-mailem návrh kupní smlouvy žalobcům, s některými se setkal i osobně. Žalobce [celé jméno žalobce] jej telefonicky i e-mailem rok až dva po uzavření smlouvy kontaktoval, že opomněli dát do kupní smlouvy věcné břemeno vjezdu na pozemek, od kterého byl pozemek s chodníkem oddělen. Proběhla nějaká komunikace, kde by věcné břemeno mělo být, nicméně o jeho zřízení svědek nemohl rozhodnout sám, plnou moc k tomu neměl. Zpravil o tomto požadavku jednatele, poté z žalované odešel, až po svém návratu do společnosti zjistil, že tento spor stále není vyřešen. Všichni žalobci se se zástupci žalované najednou určitě nesešli, spíš je on sám objížděl. S panem [celé jméno žalobce] se hodně bavili telefonicky, celé to byl poměrně dlouhý proces. Svědek má za to, že to byla chyba obou dvou stran, že si při uzavření kupní smlouvy nevzpomněly dát tam věcné břemeno. Má za to, že záměr žalované to nebyl, rozhodně nedostal zadání od vedení, od jednatele, něco ve smlouvě úmyslně opomenout, sám to také schválně neudělal. Návrh smlouvy vypracoval doktor [příjmení], žalobci ji mohli připomínkovat ve fázi, kdy byla v podobě dokumentu ve [anonymizováno]. Na to, že chybí věcné břemeno, se přišlo až zpětně. Během tvorby kupní smlouvy se věcné břemeno neřešilo, až po uzavření. Příslib, že ke zřízení břemene dojde, žalobcům nedal, slíbil jen to, že věc projedná s jednatelem, a to až poté, co se protistrana ozvala, že zde věcné břemeno chybí. K dotazu, kdo zadává právníkovi, např. doktoru [příjmení], jaký by měl být obsah smluv, které právník připravuje, uvedl svědek, že jejich oddělení zadává technikálie, jaký je záměr žalované, běžně žalovaná pozemky nekupuje, to není jejich běžnou pracovní náplní. Po celou dobu procesu vzniku smlouvy její návrhy svědek pročítá. Asi zadával dr. [příjmení] k přípravě i předmětnou kupní smlouvu, určitě ji četl před uzavřením. Zda požadavek žalobců z 16. 9. 2012 zřídit věcné břemeno předal panu [příjmení], si svědek nepamatuje. Nemá e-mailovou korespondenci z té doby, nelze již prokázat, jaká byla přesná komunikace mezi ním a doktorem [příjmení]. K dotazu, zda svědek sdělil žalobcům před podpisem smlouvy, že není oprávněn rozhodovat o jejím obsahu, svědek uvedl, že takto exaktně jim nic takového nesdělil, ovšem netvrdil jim, že je jednatelem žalované. Standardně v e-mailech mají podpisový vzor, kde je uvedena jejich pracovní pozice. K dotazu, zda v období od zaslání e-mailu [celé jméno žalobce], tedy od 16. 9. 2012, do uzavření kupní smlouvy svědka kontaktoval ještě někdo jiný z žalobců ohledně věcného břemene, svědek uvedl, že asi ne, ale nepamatuje si to. Ostatně si nepamatoval ani e-mail z 16. 9. 2012, dokud mu nebyl předložen. V rámci své pracovní činnosti dostává velké množství e-mailů, klidně i sto denně, toto bylo před téměř deseti lety.

4. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti. Výpovědi vyslechnutých osob soud výše poměrně podrobně zrekapituloval, neboť jsou mezi nimi v některých částech vzájemné rozpory, s nimiž se soud vypořádává v následujícím závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] (dále též jen„ pozemek“ či„ pozemek žalobců“). Pozemek nemá žádný přístup k veřejné komunikaci, kterou je v daném případě silnice na ulici [ulice] severně od pozemku. Jediným místem, kudy je možné dostat se na pozemek žalobců z ulice [ulice], je účelovou komunikací vedoucí přes pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalované a pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] správy nemovitostí [právnická osoba] (v podrobnostech viz pododst. 2/ skutkových zjištění výše). K pozemku žalované parc. [číslo] je ve prospěch pozemku žalobců zřízeno bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy od roku 2006, tento pozemek je od pozemku žalobců oddělen pozemkem žalované parc. [číslo] jenž má tvar úzkého pruhu a na němž žádné věcné břemeno ve prospěch pozemku žalobců zřízeno není. Žalobci ztratili přístup ze svého pozemku k veřejné cestě v roce 2013, když na žádost žalované oddělili ze svého pozemku právě pozemek parc. [číslo] tento žalované prodali Kupní smlouvou ze dne 11. 6. 2013, aniž by při prodeji bylo věcné břemeno zřízeno.

6. Provedeným dokazováním bylo vyvráceno tvrzení žalobců, že Kupní smlouva byla uzavírána ve spěchu, protože žalovaná pozemek potřebovala pro účely stavebního řízení. Předmětná Kupní smlouva byla připravována po dobu několika měsíců, když její přípravu začaly strany řešit nejpozději v září 2012 (viz e-mail [celé jméno žalobce] ze dne 16. 9. 2012), v prosinci 2012 a v lednu 2013 si strany přeposílaly různé verze smlouvy a k jejímu podpisu došlo v červnu 2013 (v podrobnostech viz pododst. 5/ až 7/ skutkových zjištění výše). Jak vypověděli oba vyslýchaní žalobci i [jméno] [příjmení], Kupní smlouva byla podepisována korespondenčně. Žalobci tedy měli dostatek času si návrh smlouvy prostudovat.

7. Žalovaná nepotřebovala odkoupit pozemek pod chodníkem pro účely stavebního řízení, neboť toto bylo ukončeno již v roce 2009, jak plyne z vnitřního sdělení Úřadu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], odboru [anonymizováno], ze dne 25. 11. 2020 na č. l.

119. Pokud bylo na uzavření nějaké smlouvy spěcháno (z důvodu, že bez chodníku by stavba silnice nebyla zkolaudována, jak vypověděli žalobci), šlo o uzavření Nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2008, kterou žalobci (resp. jejich právní předchůdci) přenechali žalované do užívání na dobu pěti let část předmětného pozemku a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], aby žalovaná mohla postavit na pozemku stavbu chodníku pro pěší (toto je výslovně v Nájemní smlouvě zakotveno). Užívání účelové komunikace (silnice s chodníkem) bylo povoleno kolaudačním souhlasem ze dne 23. 11. 2009. Žalobci [celé jméno žalobce] při jeho výpovědi proces uzavírání obou smluv zjevně splýval, nebyl si jistý, zda to, co si pamatuje, se týkalo uzavírání [anonymizována dvě slova] [smlouva]. K dotazu, zda o tom, že bude zřízeno věcné břemeno k pozemku žalobců, mluvil někdo za žalovanou, [celé jméno žalobce] uvedl, že ano, byli v zasedací místnosti, kde probíhala prezentace, jak má sídlo vypadat, byli tam lidé z firmy, břemeno bylo zmíněno, na silnici už ostatně břemeno bylo. Z výpovědi [jméno] [příjmení] však vyplynulo, že budova žalované v sousedství pozemku žalobců byla slavnostně otevřena již v roce 2010, kdy nastupoval do zaměstnání u žalované, tedy několik let před uzavřením Kupní smlouvy, avšak po uzavření Nájemní smlouvy. K převodu pozemku parc. [číslo] na žalovanou tedy nedošlo ve spěchu ani pod nátlakem, ale v době, kdy měla končit pětiletá doba nájmu této části pozemku pod chodníkem, neboť Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do 1. 3. 2013. V září 2012 tedy účastníci začali řešit, za jakých podmínek v nájmu pokračovat, či zda se pozemek namísto toho žalované prodá (uvedené jasně plyne z e-mailu žalobce [celé jméno žalobce] ze dne 16. 9. 2012). Nájem pozemku tedy netrval jen krátkou dobu, maximálně rok, jak vypověděli žalobci, ale celých pět let.

8. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že se účastníci nedomluvili (ani před, ani po uzavření Kupní smlouvy) na tom, že se bude věcné břemeno zřizovat samostatnou smlouvou po uzavření Kupní smlouvy. Žádná taková domluva není zmíněna v předložených e-mailových komunikacích, [celé jméno žalobce] přitom e-mailem ze dne 7. 9. 2015 kontaktoval [jméno] [příjmení] se slovy, že„ v kupní smlouvě z roku 2013 bylo opomenuto zaknihování věcného břemene práva přístupu/chůze a jízdy na pozemek žalobců parc. [číslo]“, nikoli se slovy - kupříkladu -„ pojďme uzavřít tu smlouvu o zřízení věcného břemene, co jsme dosud odkládali/zapomněli uzavřít“. Zjevně se tedy nepočítalo s uzavřením samostatné smlouvy, žádná domluva ohledně takové smlouvy zde nebyla a žalobci prostě počítali s tím, že věcné břemeno bude v Kupní smlouvě, které však nevěnovali dostatečnou pozornost, a absence věcného břemene si nevšimli, nebo pokud si toho některý z nich všiml, nevznesl žádné připomínky, neboť se spoléhal (s ohledem na do té doby dobré vztahy s žalovanou, se kterou byli v letitém nájemním vztahu), že se vše dořeší později. Následnou komunikaci [jméno] [příjmení] s [celé jméno žalobce] nelze považovat za příslib zřízení věcného břemene, [jméno] [příjmení] v ní zjevně figuroval jen jako prostředník, který předával požadavky žalobců jednateli žalované a vyřizoval žalobcům jeho postoj (který se v průběhu času změnil).

9. Nicméně je nutné zdůraznit, že žalobci dali žalované před uzavřením Kupní smlouvy zcela jasně najevo, že jsou [anonymizováno] smlouvu ochotni uzavřít jen za podmínky zřízení věcného břemene k jejich pozemku. Toto bylo uvedeno stručně a jasně v e-mailu [celé jméno žalobce] ze dne 16. 9. 2012 adresovaném [jméno] [příjmení], dle kterého„ Spoluvlastníci jsou ochotni pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pronajatý pozemek pod chodníkem na parcele [číslo] v k. ú. [část obce] odprodat žalované za cenu 3 000 Kč/m2 s tím, že bude věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] pro vlastníka pozemku parc. [číslo] rozšířeno i na pozemek pod chodníkem.“ [anonymizováno] smluv přitom zadával právníkům ke zpracování právě [jméno] [příjmení] (po konzultacích s vedením žalované). Jelikož na tento e-mail nutně následovala kladná reakce ze strany žalované (sdělení zájmu uzavřít kupní smlouvu namísto smlouvy nájemní), již jen toto obecné přijetí návrhu žalobců (vstup do jednání o kupní smlouvě) mohli žalobci oprávněně považovat za příslib budoucího zřízení věcného břemene, jímž žalobci podmínili hned v úvodu předsmluvních jednání uzavření Kupní smlouvy. Z důvodů, o kterých soud na tomto místě nehodlá spekulovat, však žalovaná do návrhu Kupní smlouvy zřízení věcného břemene požadované žalobci nezakomponovala (obě strany shodně tvrdí, že muselo jít o opomenutí žalované) a žalobci si toho nevšimli.

10. Skutkovou verzi předestřenou žalovanou v reakci na předžalobní výzvu (viz podoodst. 10/ skutkových zjištění), že žalobci nakonec věcné břemeno vůbec nechtěli sjednat, považuje soud za absurdní, neboť si lze stěží představit, že by se 11 prodávajících spoluvlastníků společně dobrovolně vzdalo přístupu z jejich pozemku k veřejné cestě, a tím svůj pozemek znehodnotilo.

11. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:

12. Podle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).

13. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

14. Podle § 1032 odst. 2 o. z. nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

15. Podle § 1033 odst. 2 o. z. ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty.

16. V projednávané věci ztratili žalobci přístup ze svého pozemku parc. [číslo] k veřejné cestě, když v roce 2013 oddělili na žádost žalované část tohoto pozemku hraničící s pozemkem žalované parc. [číslo] ke kterému mají bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy napojující je na veřejnou cestu v ulici [ulice], a tuto oddělenou část svého pozemku jakožto nově vzniklý pozemek parc. [číslo] prodali žalované. Před uzavřením kupní smlouvy žalované sdělili, že podmínkou převodu pozemku na žalovanou je, že se k převáděnému pozemku zřídí stejné věcné břemeno, jaké již mají k pozemku parc. [číslo] žalovaná však do návrhu kupní smlouvy, který nechala připravit, zřízení věcného břemene nezahrnula, žalobci si toho nevšimli a smlouvu podepsali. Absence věcného břemene si žalobci všimli až cca po dvou letech od uzavření smlouvy, toto začali s žalovanou řešit, ale na zřízení věcného břemene (resp. služebnosti nezbytné cesty) se s žalovanou nebyli schopni dohodnout (žalovaná nakonec zřízení práva nezbytné cesty odmítla).

17. Předně je nutné říct, že ke dni vydání tohoto rozsudku pozemek žalobců nemá žádný legální přístup k veřejné cestě a jediný fakticky možný přístup na veřejnou komunikaci je přes pozemek žalované parc. [číslo]. Žalovaná přitom již v minulosti avizovala, že uvažuje o oplocení svých pozemků, resp. vybudování závory. Pozemek žalobců, jenž je v katastru veden jako orná půda, což znamená, že primárně by měl být využíván zemědělsky, je zarostlý náletovými křovinami a stromy a bez stálého přístupu jej nelze zemědělsky obhospodařovat. Nejde tedy o případ, kdy by žalobci potřebovali jen krátkodobý přístup, jehož by se mohli domáhat podle § 1021 o. z., ani o případ, kdy by žalobci žádali nezbytnou cestu jen za účelem pohodlnějšího spojení ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. Přes pozemek žalobců parc. [číslo] sousedící jak s předmětným pozemkem žalobců, tak s ulicí [ulice], možný přístup na tamní silnici není, neboť na jeho hranici s ulicí je výrazné terénní zvýšení, svodidla mostu přes železniční dráhu a začátek mostového oblouku. Na východní hranici předmětného pozemku je pozemek parc. [číslo] na kterém se v terénním zářezu nachází železniční dráha, veřejná cesta vede po mostě nad ním. Ani přes tento pozemek proto není možné napojení na veřejnou cestu. [ulice] dráha se stáčí kolem pozemku žalobců na jihozápad, čímž je pozemek odříznut od případných jižně vedených veřejných cest. Nadto další překážkou z jihu je [anonymizováno] potok a i skutečnost, že jižně od pozemku žalobců se nachází řada dalších pozemků, ke kterým žalobci nemají vlastnické právo ani právo služebnosti. Žádný přístup žalobci nemají ani přes pozemek parc. [číslo] neboť jde o uzavřený oplocený soukromý areál (srov. § 1032 odst. 2 o. z.). Totéž platí pro pozemky parc. [číslo] zmíněné v reakci žalované na předžalobní výzvu. Jelikož žalobci nemají ze svého pozemku parc. [číslo] žádný přístup na veřejnou cestu, mohou se domáhat povolení nezbytné cesty jakožto služebnosti.

18. Soud nepřisvědčil ani námitce žalované, že žalobci nemají na zřízení nezbytné cesty právo, protože si způsobili nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně sami ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. Skutečnost, že si žalobci během procesu přípravy kupní smlouvy, který trval několik měsíců, nevšimli, že ve smlouvě chybí ujednání o zřízení věcného břemene (resp. pokud si toho někdo z nich všiml, smlouvu přesto podepsal, protože se spoléhal, že se břemeno dořeší následně), sice představuje poměrně výrazné opomenutí, jež při izolovaném posouzení může na první pohled hraničit s hrubou nedbalostí, soud však zohlednil celý průběh všech transakcí mezi účastníky, jakož i to, co uzavření kupní smlouvy předcházelo. Již dříve bylo žalobcům zřízeno věcné břemeno k pozemku parc. [číslo] který prodali žalované před rokem 2010, aby si na něm mohla vybudovat příjezdovou cestu ke svému areálu. Část svého pozemku pod chodníkem následně žalované pět let pronajímali a mohli tak činit i nadále, nemuseli jej žalované na její žádost prodat. Žalované však vyhověli. Přitom dali žalované jasně najevo, že je pro ně zřízení věcného břemene klíčové, už v první reakci na návrh žalované, že pozemek pod chodníkem od žalobců odkoupí. Žalovaná však jejich požadavek při tvorbě kupní smlouvy přinejmenším opomenula. To, že si žalobci po letech dobrých obchodních vztahů zakládajících vzájemnou důvěru opomenuli všimnout toho, že žalovaná opomenula zahrnout do smlouvy jejich požadavek, nelze považovat za hrubou nedbalost ve smyslu § 1032 o. z. a žalovaná z této situace, jejímuž vzniku sama svým opomenutím napomohla, nemá právo těžit.

19. V projednávané věci se přitom uplatní pravidlo zakotvené v § 1033 odst. 2 o. z., podle něhož ztratí-li nemovitá věc spojení s veřejnou cestou proto, že pozemek byl rozdělen, lze žádat nezbytnou cestu jen po osobě, která se na dělení podílela. V takovém případě se nezbytná cesta povolí bez úplaty. Jelikož pozemek žalobců ztratil spojení s veřejnou cestou oddělením pozemku parc. [číslo] z předmětného pozemku parc. [číslo] jeho převodem na žalovanou, právo nezbytné cesty lze zřídit jen k tíži (tohoto) pozemku žalované, a to bezúplatně. Přitom nelze přehlédnout, že tím bude dosaženo pouze nastolení původního stavu před prodejem pozemku pod chodníkem žalované, když právě přes tuto část pozemku měli žalobci přístup na pozemek žalované parc. [číslo] ke kterému mají bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy a z něhož mají přístup na pozemky parc. [číslo] tj. na pozemky s účelovou komunikací ústící na veřejnou cestu v ulici [ulice]. Provedeným dokazováním přitom byla vyvrácena námitka žalované, že příjezdová silnice na pozemcích parc. [číslo] je soukromou komunikací (viz pododst. 2/ a 3/ skutkových zjištění výše); jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kterou jsou žalobci z její povahy oprávněni užívat. Zřízení práva nezbytné cesty jakožto služebnosti proto soud v projednávané věci považuje i za jediné rozumné uspořádání sousedských vztahů v souladu s obecnými zásadami slušnosti.

20. Za účelem splnění podmínek § 1029 odst. 2 o. z., tj. aby nezbytná cesta odpovídala potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat a aby zároveň byl soused zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen, nechali žalobci vypracovat geometrický plán [číslo] vyhotovený [právnická osoba] s. r. o., ověřený dne 17. 3. 2021 úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], kterýžto geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Z důvodů popsaných výše soud výrokem I. tohoto rozsudku zřídil ve prospěch pozemku žalobců k tíži části pozemku žalované parc. [číslo] vyznačené v geometrickém plánu červeným šrafováním a příslušným souřadnicemi nezbytnou cestu jakožto služebnost. Rozsah zasažené části pozemku žalované považuje soud za dostačující pro průjezd povolených vozidel a přitom žalovanou co nejméně omezující (zbývá jí dostatek prostoru pro vybudování případné závory, aby jí na parkovišti neparkovaly cizí osoby). Na návrh žalobců soud služebnost cesty zřídil pro chůzi osob a jízdu vozidly kategorií L a M bez jakéhokoliv omezení a pro jízdu vozidly kategorií N, SaRv pracovní dny v době od 7:00 hodin do 19:00 hodin, neboť toto vymezení považuje za souladné s potřebami žalobců a s charakterem pozemku jakožto orné půdy určené k zemědělskému využití (umožní pozemek vyčistit od náletových dřevin a zemědělsky obhospodařovat).

21. O odčinění případné újmy žalované soud nerozhodoval, neboť v projednávané věci nelze předem určit její potenciální výši. Dotčený pozemek žalované je součástí účelové komunikace, takže nejde o soukromou cestu. Nevyužívají jej jen účastníci tohoto řízení, přístup k němu má široká veřejnost. Samotné umístění nezbytné cesty tedy pozemek nijak neznehodnocuje. Případné opotřebení nelze předem odhadnout, bude záviset na tom, jaký způsob naložení s pozemkem žalobci nakonec zvolí. Pokud užíváním nezbytné cesty žalobci vznikne žalované prokazatelná újma, bude mít samozřejmě právo požadovat po žalobcích její náhradu (srov. § 1030 a § 1031 o. z.). Jistotu podle § 1030 odst. 2 o. z. soud žalované nepřiznal, neboť její přiznání v konkrétní výši nepožadovala, přičemž ji lze přiznat toliko na návrh účastníka řízení (viz shodně komentář k § 1030 odst. 2 o. z. od [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno], [příjmení], [anonymizováno] § [číslo] ([anonymizováno] ze zřízení práva cesty a poskytnutí jistoty). In: [příjmení], [jméno], [anonymizováno], [jméno] a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 206, marg. [číslo]).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. (konečné vymezení nezbytné cesty závisí na úvaze soudu, pročež nelze změny žalobního petitu snižující její rozsah považovat za neúspěch žalobců) tak, že přiznal úspěšným žalobcům vůči žalované právo na náhradu nákladů ve výši 91 757 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. c) a § 12 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 13 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, podání ve věci samé ze dne 20. 10. 2020, ze dne 23. 11. 2020, ze dne 25. 11. 2020, účast na jednání 26. 10. 2020, účast na jednání 16. 12. 2020, podání ve věci samé ze dne 30. 3. 2022, účast na jednání 21. 2. 2022, účast na místním šetření 4. 3. 2022, účast na jednání 4. 5. 2022, účast na jednání 25. 5. 2022), a z částky 1 250 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení rozsudku), tj. odměna celkem 33 750 Kč. Soud žalobcům nepřiznal náhradu nákladů za podání ze dne 14. 4. 2021, neboť tímto podáním byl soudu toliko zasílán geometrický plán a omezen rozsah dotčené části pozemku žalované v petitu žaloby, tedy došlo k doplnění náležitostí, jež měly být zahrnuty již v původní žalobě; to, že tak žalobci učinili až později samostatným podáním, nemůže jít k tíži žalované.

23. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení neaplikoval § 12 odst. 4 a. t., a to z důvodů popsaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3964/2015. V citovaném rozhodnutí [název soudu] uzavřel, že„ § 12 odst. 4 a. t. nemíří na obtížnost právního úkonu, ale jen na pluralitu zastupovaných účastníků, aniž by z pohledu tohoto ustanovení bylo významné, zda jde o samostatné či nerozlučné společníky, a to bez ohledu na složitost či pracnost učiněného právního úkonu. Zastupuje-li advokát společně více účastníků, náleží mu odměna za zastupování každého z nich snížená podle § 12 odst. 4 a. t., byť jde o osoby, které mají v řízení postavení nerozlučných společníků. Zároveň však aplikace § 12 odst. 4 a. t. nesmí být formální a nesmí zakládat zjevnou nespravedlnost. (...) Jsou-li pronajímatelem spoluvlastníci domu, vystupují na straně žalované vždy společně. Při jejich společném zastupování jedním advokátem, jehož úkony se musí týkat všech stejně, by vskutku nebylo korektní, aby výše odměny byla mechanicky advokátovi přiznána podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. a závisela tak na množství spoluvlastníků, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Přiměřenější je proto výjimečně stanovit společnou odměnu za jeden úkon právní služby pro všechny zastoupené (nikoliv tedy za každou osobu samostatně).“ 24. Obdobná situace nastala v projednávané věci. Všichni spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] žalují o povolení nezbytné cesty, při jejich společném zastupování jedním advokátem se jeho úkony musí týkat všech stejně. Při mechanické aplikaci § 12 odst. 4 a. t. by zástupci žalobců byla přiznána namísto odměny 2 500 Kč za jeden úkon právní služby (v případě, kdyby předmětný pozemek vlastnil jediný vlastník) odměna 24 000 Kč, aniž by pluralita žalobců ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. Stejně jako [název soudu] proto zdejší soud dovodil, že je nutné přiznat žalobcům náhradu nákladů ve výši, jako by zástupce zastupoval jediného účastníka. S ohledem na vyšší časovou náročnost zastoupení 12 osob, z nichž některé bydlí v USA, soud zvýšil odměnu zástupce podle § 12 odst. 1 a. t. na dvojnásobek, tj. na 67 500 Kč (ke zvýšení odměny dle § 12 odst. 1 a. t. přistoupil i Nejvyšší soud v citované věci).

25. Dále zástupci žalobců náleží 14 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (tj. 4 200 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 71 700 Kč ve výši 15 057 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobců.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.