Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

16 C 139/2020

č. j. 16 C 139/2020-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-07 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2021:16.C.139.2020.3

Citované zákony (2)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu titul Jany Hustedové a senátu složeném z přísedících jméno příjmení a jméno příjmení v právní věci žalobce (žalobkyně); titul celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , obec a číslo , zastoupena advokátkou titul . jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo proti; žalovanému (žalované); název žalované , IČO , sídlem adresa , obec a číslo - část obce , zastoupena advokátem titul . jméno jméno , sídlem adresa , obec a číslo o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou by žalovaná byla uznána povinnou žalobkyni zaplatit náhradu mzdy za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované nahradit náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s přísl. představující nevyplacenou náhrady mzdy za období od [datum] - [datum]. Svůj nárok odůvodnila tím, že u žalované byla zaměstnána a byla ji udělena výpověď z pracovního poměru, kterou obdržela dne [datum] a se kterou podáním ze dne [datum] nesouhlasila. Proto u zdejšího soudu podala zavčas žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru vedenou pod sp. zn. [spisová značka], toto řízení v době podání žaloby nebylo doposud pravomocně skončeno. Žalobkyně setrvává na dalším zaměstnání. Průměrný výdělek žalobkyně činil [částka]. Na výzvu žalobkyně žalovaná odmítla plnit.

2. Řízení bylo přerušeno usnesením ze dne [datum] do pravomocného rozhodnutí ve věci [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], tedy důvod přerušení odpadl a soud rozhodl o pokračování v řízení dne [datum].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, což vyjádřila v podání ze dne [datum], neboť bylo pravomocně rozhodnuto soudy, že pracovní poměr byl ukončen k [datum], tedy žalobkyni nárok na náhradu mzdy za období po tomto datu již nesvědčí.

4. Žalobkyně přesto setrvala na žalobě, má za to, že soud měl v přerušení pokračovat, neboť podala k Nejvyššímu soudu dovolání. Nebude-li žalobkyně v dovolacím řízení úspěšná, bude se dovolávat svého nároku i Ústavního soudu. Soud při prvním nařízeném jednání dne [datum] provedl dokazování listinnými důkazy - rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací], potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. [číslo jednací], změněným rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] a ostatní navrhované důkazy nepřipustil z důvodu zachování zásad rychlosti a hospodárnosti řízení a rozhodl za použití § 132 o.s.ř.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi účastníky dle z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen„ zák. práce“) ve znění pozdějších předpisů. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované byla zaměstnána. [příjmení] zůstalo ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec dle § 109 a násl. zák. práce má právo na odměnu za vykonanou práci v době trvání pracovního poměru. Výše uvedenými rozhodnutími jak zdejšího soudu, tak zejména odvolacích soudů bylo pravomocně rozhodnuto, že pracovní poměr byl ukončen k [datum]. Do této doby žalobkyni náležela odměna za práci, avšak po skončení pracovního poměru už nikoliv. Nejedná se o náhradu mzdy dle § 69 odst. 1 zák. práce, neboť žalobě na neplatnost výpovědi nebylo pravomocně vyhověno. Pokud bude žalobkyně úspěšná v rámci dovolacího řízení, byl by to důvod pro podání obnovy § dle 228 z. č. 99/1963 Sb. o.s.ř. Soud s ohledem na judikovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 5471/2015, 29 Cdo 914/2014, 30 Cdo 5270/2009 nepřerušil řízení, neboť neoprávněné prodlužování sporu by mohlo případně podnítit i nové podání žaloby na náhradu škody vůči České republice pro nepřiměřenost délky soudního rozhodnutí.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario a přiznal žalované pouze náklady řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. [částka] za paušál, celkem, vyjádření a účast u jednání, tj. 2x [částka] [ulice] část [obec a číslo] je veřejnoprávní korporace, která spravuje jí svěřený majetek ve veřejném zájmu. Z veřejných rozpočtů má proto k dispozici příjem pro finanční a personální zajištění realizace své agendy příslušnými organizačními složkami. K zajištění běžné agendy, která souvisí s žalovanou spravovanou oblastí, má proto využívat své vlastní zaměstnance. Výjimku tvoří případy, kdy předmětem sporu je právní problematika, která přímo s oblastí spravovanou městskou částí nesouvisí, anebo kdy se jedná o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, resp. jazykové znalosti, apod. V takovýchto případech lze postup městské části, která zvolí pro své zastupování advokáta, jenž se na danou problematiku specializuje, považovat za adekvátní (srovnej přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 376/12, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2510/13, a dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2/2015, ze dne 2. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1665/2015, a ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4755/2016). To však není situace, která by nastala v projednávané věci, neboť předmětem tohoto řízení je nedoplacení mzdy. Jedná se o relativně běžnou agendu žalovaného, k jejímuž obstarávání je dostatečně personálně vybavena. Žalovaná v tomto případě neučinila žádné úkony, jejichž provedení by přesahovalo schopnosti a znalosti potřebné k provádění běžné správy jeho majetku. Soud s ohledem jak na předmět sporu, tak zejména na postavení žalované, která je právnickou osobou, která disponuje právním oddělením, neshledal účelně vynaložené náklady řízení za právní zastoupení prostřednictvím právního zástupce – advokáta. Celková náhrada nákladů řízení tedy činí [částka].

7. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena dle § 160 os.ř. a místo plnění dle § 149 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.