16 C 15/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Hustedové a přísedících Ing. Pavla Ludvíka a Dáši Pokorné ve věci žalobce; anonymizována dvě slova, IČO, sídlem adresa, obec a číslo proti; žalovanému; celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa, obec a číslo o 5 293 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 293 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% z částky 5 293 Kč od 16.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou po žalovaném zaplacení částky 6 580 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že byl žalovaný u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2017 na dobu určitou do 30. 6. 2018 na pozici pracovník anonymizováno přepravy. Žalovaný při nástupu podepsal dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 5. 2019 na základě žádosti o rozvázání pracovního poměru. Žalobci vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 1 728 Kč za přečerpané stravenky o nominální hodnotě 70 Kč, podíl zaměstnance na 1 ks činí 16 Kč a podíl zaměstnavatele 54 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpal o 32 ks stravenek více, než na které měl nárok, je povinen žalobci vrátit částku 1 728 Kč. Dále se jedná o částku 1 920 Kč za přečerpané stravenky o nominální hodnotě 80 Kč, podíl zaměstnance na 1 ks činí 16 Kč a podíl zaměstnavatele 64 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpal o 30 ks stravenek více, než na které měl nárok, je povinen žalobci vrátit částku 1 920 Kč a dále částka 1 645 Kč za přečerpanou dovolenou za rok 2018, žalovaný vyčerpal o 2,5 dne více, než na které měl nárok a je povinen vrátit žalobci částku 1 645 Kč. Dlužná částka byla upravena o odvod na anonymizováno pojištění a anonymizováno a prémie. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, postupoval soud podle § 115a o.s.ř.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na pozici pracovník anonymizováno přepravy na dobu určitou do 30. 6. 2018 Dohodou následně došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou dne 13. 6. 2018 (pracovní smlouvou ze dne 26. 9. 2017, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 13. 6. 2018). Při nástupu dne 2. 10. 2017 žalovaný podepsal dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohodou ze dne 2. 10. 2017). Dne 31. 5. 2019 žalovaný požádal o rozvázání pracovního poměru dohodu ke dni 31. 5. 2019 (žádost). Žalobce s ukončením pracovního poměru vyslovil souhlas (odpověď žalobce). Z dokumentů k čerpání stravenek bylo zjištěno, že žalovaný v roce čerpal o 32 ks stravenek více do 28. 2. 2019, než na kolik měl nárok a o 30 ks stravenek více do 31. 5. 2019 (anonymizována dvě slova páska za únor 2019, květen 2019). Dále bylo prokázáno, že došlo k přečerpání dovolené ve výši 2,5 dne, na které neměl žalovaný s ohledem na ukončení pracovního poměru nárok (anonymizováno páskou za květen 2019). Žalovaný byl opakovaně upozorněn, že je u žalobce vedena pohledávka ve výši 5 293 Kč, kterou je povinen uhradit do 10 dnů od převzetí výzvy. Upomínkou ze dne 23. 7. 2021 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (výzvy, předžalobní upomínka).

5. Žalobce tak potvrdil tvrzení v žalobě obsažená a žalovaný žádným způsobem toto tvrzení prokázané důkazy nevyvrátil, ani nenavrhl jiný důkaz. Jiných listinných důkazů dodáno nebylo a soud proto rozhodl na základě výše uvedených důkazů za použití § 132 o.s.ř.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli pracovní smlouvu dne 26. 9. 2017 na dobu určitou, s tím, že byla následně uizavřena dohoda o pracovní smlouvě a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pracovní poměr následně skončil dohodou to vše v souladu s § 39 a 48 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“). Žalovaný v roce 2018 přečerpal dovolenou, když vyčerpal 30 dní, přestože měl žalovaný neměl na 2,5 dne nárok. V souladu s § 222 odst. 4 ZP tak žalobci vznikl nárok na vrácení vyplacené náhrady mzdy za dovolenou ve výši 1 645 Kč. Ohledně nároku za přečerpané stravenky ve výši 1 728 a 1 920 Kč, který žalobci vznikl na základě přečerpání 32 kusů stravenek do 28. 2. 2019 a 30 ks do 31. 5. 2019 oproti nároku žalovaného, soud postupoval dle kolektivní smlouvy žalobkyně. Ohledně příslušenství soud postupoval dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobci vznikl rovněž nárok i na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 16. 8. 2021 do zaplacení. Důvodné žalobě proto soud v celém rozsahu vyhověl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch, a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobce jsou tvořeny částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náhradou žalobcem požadovaných hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (za předžalobní výzvu a za sepsání žaloby), tj. celkem 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.