16 C 15/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Hustedové a přísedících Ing. Pavla Ludvíka a Dáši Pokorné ve věci žalobce; anonymizována dvě slova , IČO , sídlem adresa , obec a číslo proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec a číslo o 5 293 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 293 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% z částky 5 293 Kč od 16.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou po žalovaném zaplacení částky 6 580 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že byl žalovaný u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 26. 9. 2017 na dobu určitou do 30. 6. 2018 na pozici pracovník [anonymizováno] přepravy. Žalovaný při nástupu podepsal dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 5. 2019 na základě žádosti o rozvázání pracovního poměru. Žalobci vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 1 728 Kč za přečerpané stravenky o nominální hodnotě 70 Kč, podíl zaměstnance na 1 ks činí 16 Kč a podíl zaměstnavatele 54 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpal o 32 ks stravenek více, než na které měl nárok, je povinen žalobci vrátit částku 1 728 Kč. Dále se jedná o částku 1 920 Kč za přečerpané stravenky o nominální hodnotě 80 Kč, podíl zaměstnance na 1 ks činí 16 Kč a podíl zaměstnavatele 64 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpal o 30 ks stravenek více, než na které měl nárok, je povinen žalobci vrátit částku 1 920 Kč a dále částka 1 645 Kč za přečerpanou dovolenou za rok 2018, žalovaný vyčerpal o 2,5 dne více, než na které měl nárok a je povinen vrátit žalobci částku 1 645 Kč. Dlužná částka byla upravena o odvod na [anonymizováno] pojištění a [anonymizováno] a prémie. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu, postupoval soud podle § 115a o.s.ř.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Bylo prokázáno, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na pozici pracovník [anonymizováno] přepravy na dobu určitou do 30. 6. 2018 Dohodou následně došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou dne 13. 6. 2018 (pracovní smlouvou ze dne 26. 9. 2017, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 13. 6. 2018). Při nástupu dne 2. 10. 2017 žalovaný podepsal dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohodou ze dne 2. 10. 2017). Dne 31. 5. 2019 žalovaný požádal o rozvázání pracovního poměru dohodu ke dni 31. 5. 2019 (žádost). Žalobce s ukončením pracovního poměru vyslovil souhlas (odpověď žalobce). Z dokumentů k čerpání stravenek bylo zjištěno, že žalovaný v roce čerpal o 32 ks stravenek více do 28. 2. 2019, než na kolik měl nárok a o 30 ks stravenek více do 31. 5. 2019 ([anonymizována dvě slova] páska za únor 2019, květen 2019). Dále bylo prokázáno, že došlo k přečerpání dovolené ve výši 2,5 dne, na které neměl žalovaný s ohledem na ukončení pracovního poměru nárok ([anonymizováno] páskou za květen 2019). Žalovaný byl opakovaně upozorněn, že je u žalobce vedena pohledávka ve výši 5 293 Kč, kterou je povinen uhradit do 10 dnů od převzetí výzvy. Upomínkou ze dne 23. 7. 2021 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (výzvy, předžalobní upomínka).

5. Žalobce tak potvrdil tvrzení v žalobě obsažená a žalovaný žádným způsobem toto tvrzení prokázané důkazy nevyvrátil, ani nenavrhl jiný důkaz. Jiných listinných důkazů dodáno nebylo a soud proto rozhodl na základě výše uvedených důkazů za použití § 132 o.s.ř.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný uzavřeli pracovní smlouvu dne 26. 9. 2017 na dobu určitou, s tím, že byla následně uizavřena dohoda o pracovní smlouvě a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, pracovní poměr následně skončil dohodou to vše v souladu s § 39 a 48 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“). Žalovaný v roce 2018 přečerpal dovolenou, když vyčerpal 30 dní, přestože měl žalovaný neměl na 2,5 dne nárok. V souladu s § 222 odst. 4 ZP tak žalobci vznikl nárok na vrácení vyplacené náhrady mzdy za dovolenou ve výši 1 645 Kč. Ohledně nároku za přečerpané stravenky ve výši 1 728 a 1 920 Kč, který žalobci vznikl na základě přečerpání 32 kusů stravenek do 28. 2. 2019 a 30 ks do 31. 5. 2019 oproti nároku žalovaného, soud postupoval dle kolektivní smlouvy žalobkyně. Ohledně příslušenství soud postupoval dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobci vznikl rovněž nárok i na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 16. 8. 2021 do zaplacení. Důvodné žalobě proto soud v celém rozsahu vyhověl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch, a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobce jsou tvořeny částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náhradou žalobcem požadovaných hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (za předžalobní výzvu a za sepsání žaloby), tj. celkem 1 000 Kč.