16 C 178/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Hustedové a senátu složeném z přísedících jméno příjmení a jméno příjmení v právní věci žalobce (žalobkyně); celé jméno žalobkyně , datum narození , bytem adresa , příjmení obec , Slovenská republika, zastoupena advokátem Ing. Mgr. Bc. obec Holý, sídlem adresa , obec a číslo proti; žalovanému (žalované); název žalované , IČO , sídlem adresa , obec a číslo , zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo - část obce o částka s příslušenstvím I. Zamítá se žaloba, na základě níž by žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% rodně z částky [částka] od den [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s přísl.. Svůj nárok odůvodnila tím, že u žalovaného pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] do [datum], kdy s ni byl rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením. Žalobkyně dne [datum] oznámila, že na trvá na zaměstnání, jakož dne [datum] podala žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které je vedeno pod sp.zn. 16C 216/2019. Po celou dobu trvání pracovního poměru byly žalobkyni vypláceny tzv.“ bonus“ či“ prémie“. Za měsíce srpen – září 2019 žalobkyni bonus vyplacen nebyl bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Žalobkyně se odvolává na judikát 21Cdo 4254/2014 dle kterého je třeba znát podmínky, za nichž má zaměstnanec konat práci, tedy zaměstnavatel je povinen toto oznámit před začátkem výkonu práce. Žalobkyně učinila přehled bonusů za duben, květen, červen, červenec 2019, který podělila odpracovanými hodinami a vyšel ji průměrný bonus za hodinu v částce [částka]. Žalobkyně v srpnu 2019 odpracovala 129 hodin a v září 2019 39hodin, tedy ji náleží [částka] + [částka], celkem [částka].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, což rozvedl v písemném vyjádření ze dne [datum]. Učinil nesporným trvání pracovního poměru na výkon práce osobní asistent. Žalovaný žalobkyni vyplácel mzdu dle sjednaných podmínek. Na vyplacení bonusu či prémie nebyl automatický nárok, jednalo se o tzv. nenárokovou složku mzdy, o jeho přidělení rozhoduje zaměstnavatel.

3. Soud při prvním jednání den [datum] provedl dokazování listinnými důkazy - videozáznam z [datum], který zachycuje práci žalobkyně, kterou vykonávala na základě pracovní smlouvy uzavřené ze dne [datum], které dříve předcházela dohoda o pracovní činnosti [datum]. Žalovaný dne [datum] podal žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které je zapsáno i v potvrzení o zaměstnání ze dne [datum]. Žalobkyně s postupem žalovaného nesouhlasila, což písemně uvedla ve svém oznámení ze dne [datum]. Výpis z obchodního rejstříku vložka [číslo] oddíl L vedený u Městského soudu v Praze dokládá právní způsobilost žalovaného. Výplatní pásky za měsíc duben, květen, červen, červenec, srpen, září 2019 dokládají poskytovanou mzdu žalobkyni. U zdejšího soudu je veden spis čj. 16c 216/ 2019 týkající se určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, který byl nepravomocně zamítnut. Žalobkyně se svého nároku před podáním žaloby po žalovaném domáhala předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Při dalším jednání dne [datum] bylo dokazování doplněno o mzdový list za období roku 2019 a 2019 žalobkyně a printscreen nabídky z [datum], kterým žalovaný nabízí práci včetně bonusů. Soud nepřipustil výslech [příjmení] [příjmení] v rámci zachování zásad rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť neshledal, že by ovlivnil rozhodnutí ve věci. Více důkazů nebylo dodáno ani navrhováno a soud rozhodl na základě výše uvedených důkazů za použití § 132 o.s.ř.

4. Po právní stránce soud posoudil vztah dle § 113 a nál. z.č. 262/2006Sb. zákoníku práce upravující mzdu. V pracovní smlouvě výše mzdy není uvedena a je zde v bodě III odkazováno na samostatnou smlouvu o mzdě. Smlouva o mzdě z [datum] je podepsána oběma účastníky s tím, že mzda náleží zaměstnanci za každou odpracovanou hodinu asistence, která se zvyšuje s ohledem na víkend či svátky. V bodě 3 je uvedeno, že mzda může být v souladu s ekonomickými možnostmi zaměstnavatele, v závislosti na množství získaných finančních zdrojů z nenárokových dotací, grantů a darů a v případě mimořádného výkonu práce zaměstnance jednorázově zvýšena v souladu s vnitřními předpisy nebo rozhodnutím zaměstnavatele. V bodě 4 je uvedena splatnost hodinových sazeb. Doložené výplatní pásky dokládají kolik bylo žalobkyni za konkrétní měsíc odpracováno a v jakém časovém období, jaká je její fixní mzda, jakož i u některých jsou uvedeny prémie, jejichž výše se každý měsíc liší. Ve výplatních páskách za srpen a září 2019 je uvedena pouze základní mzda, prémie zde uvedeny nejsou. Mezi účastníky nebylo sporu, že základní mzda žalobkyni vyplacena za odvedenou práci byla, sporným zůstalo, zda žalobkyni náleží„ bonus“. Soud má za to, že v pracovní smlouvě, resp. v smlouvě o mzdě je jednoznačně uvedeno, že zaměstnavatel může s ohledem na podmínky zaměstnanci přidělit bonus na základě jednorázového rozhodnutí zaměstnavatele. [příjmení] rozhodnutí zde není uvedena, může se tedy jednat jak o písemnou formu, tak i ústní. Jinými slovy řečeno, přidělení bonusu vždy a každý měsíc záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, jejíž výše může být různá a jedná se o nenárokovou složku. Jak z tvrzení žalobkyně, tak dodaných výplatních pásek vyplývá, že výše bonusu nebyla nikde konkrétně stanovena, nebyla poskytována každý měsíc ve stejném rozsahu, takže se soud domnívá, že zde není na místě použití judikátu 21Cdo 5984/2017. Znamená to, že bylo zcela na vůli zaměstnavatele, zda a v jakém rozsahu žalobkyni bonus poskytne. Z výše uvedeného soud nárok žalobkyně zamítl za použití § 120 os.ř., neboť má za to, že se žalobkyni důkazně nepodařilo prokázat, že bonus je součástí nárokové mzdy, na kterém se účastníci dohodli. Žalobkyně dle § 113 odst. 3 zákoníku práce věděla, v jaké výši měsíčně přesně mzdu obdrží, tj že obdrží fixní mzdu za odpracované hodiny a tu také obdržela. Soudu nebyl dodán žádný důkaz, jakým způsobem se o výši bonusů rozhodovalo a jak zaměstnavatel rozhodoval o její výši, neboť dle smluvního obsahu bonusu ve smlouvě o mzdě to záleželo na aktuálním stavu měsíce, tzn. že žádný měsíc zaměstnanec nemohl vědět dopředu přesnou výši bonusu. To vyplývá i ze samotného výpočtu bonusu žalobkyní, který jej vypočetla průměrem za několik měsíců.

5. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízní, kdy za jeden úkon dle § 11 odst. 1 činí odměna [částka]. Žalovaný provedl celkem 4 úkony/ převzetí a příprava, vyjádření z [datum] a účast u jednání dne 9.3. a [datum] tj. 4x [částka], 4x300 Kč za paušál dle§ 13 odst. 3 vyhl. č [číslo] + 21% ve výši [číslo] dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem [částka].

6. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 os.ř. a místo plnění dle § 149 o.s.ř.