16 C 288/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Hustedové a senátu složeném z přísedících jméno příjmení a jméno příjmení v právní věci žalobce; celé jméno žalobce , datum narození anonymizováno adresa , obec anonymizována tři slova jméno příjmení příjmení anonymizováno adresa , obec a číslo - obec proti; žalovanému; právnická osoba , IČO anonymizováno adresa , obec a číslo – obec určení neplatnosti výpovědi; o 140 628 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, na základě níž by se určilo, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobci ze dne 20.8.2020 je neplatná.

II. Zamítá se žaloba, na základě níž by žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci částku 140 628 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 31.12.2020 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 3 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 12. 2020 domáhal určení neplatnosti výpovědi, určení trvání pracovního poměru, jakož i zaplacení částky 140 628 Kč s přísl. Svůj nárok odůvodnil tím, že u žalovaného byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 18. 10. 2012, kdy s účinností od 1.7.2017 došlo ke změně pracovního zařazení na„ pracovník obchodního provozu“ s měsíční mzdovou sazbou 19 688 Kč a měsíčním příplatkem ve výši 3 750 Kč. Žalobce dne 20. 8. 2020 obdržel výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g/ zákoníku práce s odůvodněním soustavné méně závažné porušování povinností, kdy pracovní poměr měl skončit k datu 31. 10. 2020. Žalobce s výpovědí nesouhlasil a proto dopisem dne 23. 8. 2020 oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce byl od konce roku 2019 vystaven soustavnému bossingu a nerovnému zacházení s novým manažerem [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] spočívající ve sledování, obtěžování a křivém obviňováním, dále nerovné zacházení spočívalo v určování směn v délce 11 hod., resp. 10,5 hod. Dne 9. 4. 2020 byl žalobce upozorněn na porušení povinností spočívající v incidentu dne 19. 3. 2020, kdy manažerka čerstvých potravin [jméno] [příjmení], zjistila, že žalobce svévolně opustil své pracoviště v oddělení ovoce-zeleniny a vybíral si v jiném oddělení zlevněné výrobky. Toto jednání žalovaná zhodnotila jako porušení pracovního řádu v bodě [datum] nakupovat na prodejní ploše v pracovní době a [číslo] opuštění pracoviště v průběhu pracovní doby. Dne 9. 4. 2020 byl žalobce dále upozorněn na porušení povinností spočívající v incidentu ze dne 22. 3. 2020, kdy manažerka služeb zákazníkům světla [příjmení] našla v chladicím zařízení úseku ovoce-zeleniny výrobky čerstvého masa a sýrů neoznačené jako koupené, proto je předala na místo tomu určené. Následující den žalobce zjistil, že mu manažerka vzala uschované výrobky a slovně ji napadl. Toto jednání bylo shledáno jako porušení pracovního řádu v bodě [datum] napadení jiného zaměstnance a [datum] nakupovat na prodejní ploše v pracovní době. Žalobce má za to, že se těchto porušení nedopustil. Ve výpovědi je rovněž uvedeno nerespektování pokynů nadřízeného a včasné zahájení výkonu práce na nově přiděleném úseku dne 15. 7. 2020 dle harmonogramu, porušení pracovního řádu v bodě [číslo] plnit kvalitně, řádně a včas pracovní úkoly a pokyny nadřízeného zaměstnance. Žalobce má za to, že výše nemajetkové újmy by měla být oceněna částkou 140 628 Kč, tj. šestinásobku mzdy.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 23. 2. 2021 s žalobou nesouhlasil a uvedl, že žalobce byl dne 19. 3. 2020 přidělen na úsek ovoce-zeleniny, na kterém měl povinnost se v pracovní době zdržovat, tj. úsek ovoce-zelenina byl žalobcovým pracovištěm. Žalobce však tento úsek opustil a vybíral na úseku pekárny zlevněné výrobky. K incidentům ze dne 22. 3. 2020 a 23. 3. 2020 žalovaný dodal, že popírá, že by připravení si nákupu a jeho uskladnění na vhodném místě bylo běžnou praxí mezi zaměstnanci. Jedná se nejen o porušení pracovního řádu, ale i procedury pro odpis zboží, chladícího řetězce a křížové kontaminace. [příjmení] [příjmení] při odnesení výrobků na určené místo postupovala správně, navíc nemohla tušit, kdo si výrobky uschoval, nejednala tedy diskriminačně. Žalobce paní [příjmení] slovně napadl, vyhrožoval jí, že ji zlikviduje, což je zcela nepřiměřené a neakceptovatelné jednání. K upozornění ze dne 20. 8. 2020 žalovaný uvedl, že žalobce neuposlechl pokyny nadřízených zaměstnanců, aby pracoval na pokladní zóně ve dnech 1. 8., 2. 8., 4. 8. a 5. 8. 2020. Žalovaný odmítá tvrzení žalobce o nerovném zacházení. Žalobce měl konflikty s několika nadřízenými zaměstnanci. Není pravda, že žalobce měl jako jediný 11 hodinové směny s 1 přestávkou a 1 stravenkou, zatímco ostatní zaměstnanci měli 12 hodinové směny s 2 přestávkami a 2 stravenkami, 12 hodinové směny nejsou běžné. Žalobce navíc porušil pracovní povinnosti i v lednu 2020, kdy si 20. 1. 2020 čipem označil příchod z oběda v 13:12 hodin, a poté se vrátil do denní místnosti a pokračoval v přestávce na odpočinek, reálný návrat do práce byl až v 13:47 hodin, takže neoprávněně pobíral mzdu v délce nejméně 20 minut. Na toto porušení povinnosti byl žalobce ve stejný den upozorněn.

3. Soud rozhodl zamítavě rozsudkem j.č. [číslo jednací], proti kterému žalobce podal včasné odvolání a odvolací soud usnesením čj. [číslo jednací] ze dne 27.4.2022 rozhodnutí zrušil. Ve svém odůvodnění vedl zdejší soud k tomu, aby řádně prokázal, že se žalobce porušení pracovních povinností opravdu dopustil, jakož že se jedná o porušení pracovních povinností a jakých, kdy je třeba mezi nimi shledat přiměřenou časovou souvislost. Rovněž se soud má zaměřit na nárok na nemajetkovou újmu, kdy je třeba řádného poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť poučení je pouze obecné, toto poučení odvolací soud učinil při jednání dne 27.4.2022.

4. Mezi účastníky není sporu, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 18. 10. 2012 se změnou od 1. 7. 2017 s měsíční mzdou 19.388 Kč a 3750 Kč měsíční lokální příplatek dle mzdového výměru, jakož že byl seznámen s popisem práce ze dne 1. 7. 2018 a pracovním řádem ze dne 1. 2. 2018 a že dne 20. 8. 2020 převzal výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g/ zák. práce, jakož že dne 23. 8. 2020 oznámil, že trvá na přidělování práce a s výpovědí nesouhlasí. 5. [příjmení] mezi účastníky zůstává, zda byly naplněny zákonné důvody výpovědi dle § 52 písm. g/ zák. práce, jakož zda žalovaná se dopustila nerovného zacházení a zda byla žalobci způsobena nemajetková újma a v jaké výši by mu měla být nahrazena.

6. V řízení před zrušujícím rozhodnutí byly provedeny listinné důkazy - pracovní smlouva ze dne 18. 10. 2012 se změnou z 1. 7. 2017, z nichž vzal soud za prokázané, že žalobce byl zaměstnán u žalované na pozici prodavač s inkasem na dobu neurčitou s tím, že byl seznámen s pracovním řádem, když pracovní smlouva byla doplněna změnami s účinností ke dni 1. 7. 2013 a 1. 7. 2014. Následně byla změněna pracovní pozice žalobce na pracovníka obchodního provozu s účinností od 1. 7. 2017. Dále bylo prokázáno, že se žalobce řídil popisem práce ze dne 1. 7. 2018 a pracovním řádem s účinností od 1. 2. 2018 směn za leden – březen 2020, červenec 2019, srpen 2020 bylo prokázáno, že žalobce pracoval ve směnách v délce 11 hod. a následně v délce 8 hod. Mzdovým výměrem ze dne 1. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobce pobíral měsíční mzdovou sazbu ve výši 19 688 Kč a lokální příplatek ve výši 3 750 Kč. Upozorněními na porušení povinností ze dne 2x 9.4.2020 a ze dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že byl žalobce upozorněn na porušení pracovních povinností ve dnech 19.3.2020, 22. 3. 2020, 23. 3. 2020 a 1.8. 2020, když byl žalobce poučen, aby se jednání zdržel a upozorněn na možnost výpovědi, tato upozornění žalobce za účasti svědků odmítl převzít. Výpovědí z pracovního poměru ze dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobci byla udělena výpověď dle § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušení pracovních povinností s tím, že pracovní poměr skončí ke dni 31. 10. 2020. Žalobce výpověď odmítl převzít za účasti svědků. Oznámením o trvání o zaměstnání žalobcem ze dne 23. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobce považoval výpověď za neplatnou a trval na dalším zaměstnávání žalovanou. Odpovědí žalované ze dne 23. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná na udělené výpovědi trvá. Předžalobní výzva ze dne 23. 12. 2020 prokázala, že byla žalovaná vyzvána k uznání neplatnosti výpovědi, k přijetí žalobce zpět do zaměstnání a úhradu nemajetkové újmy ve výši 140 628 Kč. Pracovním listem za březen 2020 bylo rovněž prokázáno, že žalobce pracoval na úseku ovoce-zelenina, a to v 11ti či osmi hodinových pracovních směnách. Z pracovního řádu s účinností od 1. 2. 2018 je zřejmé, že zaměstnanec smí nakupovat na prodejní ploše před příchodem nebo po odchodu ze zaměstnání ([číslo listu] [číslo]), nesmí opouštět pracoviště v průběhu pracovní doby ([číslo listu] [číslo]), nemá snižovat důstojnost ostatních osob ([číslo listu] [číslo]). má plnit pokyny nadřízeného ([číslo listu] [číslo]). Poučením pro pracovníky vykonávající činnosti epidemiologicky závažně ze dne 17. 1. 2019 bylo prokázáno, že byl žalobce seznámen s povinnostmi pracovníka v potravinářském provozu, se zásadami hygieny a manipulace s potravinami. Provoz popisu práce ze dne 1. 7. 2018 prokázal, že pracovní náplní žalobce byla rovněž práce na pokladně, když tento popis práce žalobce převzal dne 2. 7. 2018. Z oznámení o určení úseku výkonu pracovních povinností ze dne 2. 8. 2020 je zřejmé, že byl žalobce obeznámen, že od 1. 8.2020 byl přidělen na úsek služeb zákazníkům a zaměstnavatel může žalobce přidělit na jakýkoli úsek. Zápisem z pohovoru se zaměstnancem z 5.8.2020 bylo prokázáno, že proběhlo sezení ohledně porušování pracovních povinností, kde byl žalobce opakovaně vyzván, aby odstranil nežádoucí chování, tento dokument žalobce odmítl podepsat za účasti svědků. Následně proběhlo sezení dne 30. 1. 2020 za účelem prošetření události ze dne 30. 1. 2020 – nedodržování pravidel značení docházky a pracovní doby. Tento dokument žalobce podepsal za přítomnosti svědků. Formulářem pro vznesení stížnosti – [anonymizováno] z 24. 8. 2020 bylo prokázáno, že žalobce podal stížnost kvůli šikaně na pracovišti ze strany nadřízeného. Záznamem o porušení povinností z 30. 1. 2020 bylo prokázáno, že nadřízený žalovaného zpracoval záznam, kde uvádí, že žalobce opakovaně manipuluje se způsobem značení docházky, se záznamem byl seznámen ředitel provozovny dne 30. 1. 2020. Potvrzením o školení srpen 2018 bylo prokázáno, že žalobce absolvoval školení na téma aktualizace pracovního řádu, aktualizace interních pravidel atd. Ze srovnávací tabulky směn je zřejmé, že žalobce měl nejvíce dvanáctihodinových směn ve srovnání s ostatními pracovníky, což vyplývá rovněž z harmonogramu směn těchto pracovníků. Zápisem z pohovoru se zaměstnancem z 5.8.2020 z něhož je zřejmé, že žalobce se vyjádřil tak, že popřel, co je mu dáváno za vinu a odmítl převzít upozornění na porušení povinností dne 9. 4. 2020. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje na pozici manažer směny, žalobce byl jeho nepřímým podřízeným. Do kontaktu s žalobcem přišel při pohovorech asi 2x. Žalobce měl za to, že se ničeho nedopustil. V lednu 2020 bylo více osobám vytýkáno překračování přestávek. V létě 2020 bylo více lidí přesunuto na pokladnu z důvodu nedostatku personálu. Stížnosti ohledně [anonymizováno] svědek neřešil. U incidentů přítomen nebyl. Žalobce nechtěl respektovat popis práce. Žalobce nevznesl požadavek na jiné směny. Žalobce odmítal respektovat jakoukoli autoritu. K nerovnému zacházení s žalobcem nedocházelo.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje na pozici manažerky směny. Žalobci byla přímou nadřízenou. Žalobce nepracoval, jak měl. Žalobce již měl být na oddělení, jelikož měl odkliknutý konec pauzy, ale na místě nebyl. Šla ho upozornit do jídelny, žalobce sdělil, že je unavený a zvýšil na ní hlas. Chování žalobce oznámila panu [příjmení] druhý den. Další incident spočíval v tom, že žalobce měl být na směně, ale byl na pekárně a prohlížel si výrobky. Toho se dopustil opakovaně, proto incident rovněž nahlásila. Při prvním incidentu byla přítomna paní [příjmení] a při druhém pan [příjmení]. Není si vědoma toho, že by byl sledován kamerovým systémem. K nerovnému zacházení nedocházelo. Po sdělení, že je unaven, mu byly směny zkráceny. Na rozvržení směn si nestěžoval.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje na pozici manažer směny od roku 2020. Přímou nadřízenou žalobce byla od srpna do října 2020, kdy žalobce pracoval na pokladně. Vždy to respektoval až na vyzvání. Ke všem zaměstnancům se přistupovalo stejně. V chladícím boxu ovoce zelenina našla maso, sýry, což uklidila na své místo. Druhý den ji žalobce slovně napadl, že mu ukradla nákup a vyhrožoval, že ji nahlásí na [stát. instituce]. Na základě toho napsala písemnou žádost řediteli. Incident byl projednáván, čemuž nebyla přítomna. Při převodu žalobce na pokladní zónu žádné požadavky neměl, až ve výpovědní době chtěl rekondiční volno. Incident slyšela [jméno] [příjmení]. Žalobce obecně nerespektoval nadřízené.

9. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje na pozici store manažer od roku 2015. Ví, že s žalobcem byly řešeny asi tři konflikty týkající se pracovního výkonu. Manažeři za svědkem chodili, že je žalobce slovně napadá, aby to řešil. Incidenty projednával společně s [jméno] [příjmení]. Na problém ohledně docházky se přišlo zcela náhodou, manažerka jej hledala a on byl v jídelně místo na pracovišti. Incident týkající paní [příjmení] zjistil od ní, měl jí vyhrožovat likvidací. Z žalobce měl při projednávání strach, nevěděl, jak se zachová. Neví, že žalobce podával stížnost na [anonymizováno]. Směny se zkracovaly, avšak svědek je nerozepisoval. Žalobce místo práce, přestože měl odkliknuto, seděl v kuchyňce a četl noviny. Zaměstnanci nebyli sledováni kamerovým systémem. Přístup svědka byl ke všem zaměstnancům stejný. U směn se přihlíželo k požadavkům zaměstnanců, žalobce žádné neměl. Převod žalobce na pokladny byl rovněž z toho důvodu, že na úseku ovoce-zelenina práci nevykonával svědomitě.

10. Při dalším jednání dne 5.10.2021 byl proveden důkaz harmonogram směn, z něhož je zřejmé, že jiné zaměstnanci měli v období leden až březen 2020 11ti hodinové směny dle potřeb žalované. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje na pozici týmový manažer. Žalobce nebyl jejím přímým podřízeným. Svědkyně procházela kolem roztržky žalobce a paní [příjmení], žalobce zvyšoval hlas. Neví o tom, že by byl žalobce sledován, kamery jsou tam kvůli zboží, ani jí není známo, že by si žalobce stěžoval na směny, ani že by se někdo snažil žalobce propustit. Zaměstnanec může být přemístěn po dobu dočasnou, toto opatření trvá asi jeden rok, předtím musel být ve svém oddělení. Po incidentu se paní [příjmení] sesypala. Pracovní chování žalobce hodnotí jako průměrné, zacházelo se s ním stejně jako s kýmkoli jiným. Neví, zda měl žalobce požadavky na směny, nebyl jejím přímým podřízeným.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že na smíchovskou pobočku byla přesunuta v srpnu 2020. Pracuje jako store manažer. Žalobce je jí podřízen nepřímo. Do styku s ním přišla, když nechodil na pokladní zónu a svědkyně mu to měla vysvětlit. Opakovaně tam nechtěl chodit. Jednalo se o období pandemie, takže se zaměstnanci přesouvali. Nakonec bylo žalobce písemně upozorněn. Jeho výkonnost byla hodně nízká. Písemné upozornění dostal několikrát, pak se to předalo vedení a už to neřešila. S žalobcem neřešila nerovné zacházení ani rozpis směn. Svědkyně žalobce opakovaně upozorňovala v měsíci srpnu, při předání výpovědi byla svědkem. Žalobce si nestěžoval na nadřízené, byl nespokojený s přeřazením.

12. Po zrušení rozsudku zdejšího soudu žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy podáním dne 12.5.2022, kdy uvedl, že byl v prostorách obchodu nepřetržitě sledován. Dne 30. 1. 2020 bylo pomocí kamerového systému zjištěno, že se žalobce po odčipování konce přestávky vrátil do jídelny. Dne 19. 3. bylo z kamerového systému zjištěno, že si žalobce prohlíží zlevněné zboží, což žalobci trvalo pouze dvě minuty, zboží měl v plánu koupit až po pracovní době. Dne 22. 3. 2020 manažeři pomocí kamerového systému viděli žalobce uschovávat si v chladicím boxu potraviny, proto je zaměstnankyně [příjmení] našla. Ve dnech 24. 8. a 7. 9. 2020 byl žalobce kamerovým systémem sledován v jídelně při sepisování stížností kvůli šikaně, manažeři tedy věděli, že si žalobce nepořídil kopie stížností, proto je beze svědků převzali a poté ztratili. Žalobce byl dne 19. 3. 2020 manažerkou [příjmení] napomenut, protože si prohlížel zboží, přitom drtivá většina zaměstnanců a manažerů dělá to samé a nejsou za to napomenuti. Dne 22. 3. 2020 manažerka [příjmení] odnesla pouze výrobky uschované žalobcem, správně měla při podezření na přestupek proti pracovnímu řádu počkat na pachatele prohřešku, pokárat ho a vyzvat ke zjednání nápravy. Žalobce byl v srpnu 2020 na pokladní úsek přesunut jako jediný zaměstnanec, nebyl k tomu důvod, protože na pokladním úseku byl dostatek zaměstnanců. Žalobce při dřívějším odčipování konce přestávky část přestávky strávil na toaletě, tento čas se běžně do přestávky nezapočítává a považuje se za práci. Zaměstnanci běžně přetahují přestávky a nechají si čipem označit dřívější odchod, žalobce neví, že by to žalovaný někdy řešil. Žalobce dne 23. 3. 2020 na manažerku [příjmení] nekřičel, že ji zlikviduje, ani nebyl vulgární. Žalobce uvedl, že není pravda, že nerespektoval pokyny nadřízených, výslovnou žádost o přesun na pokladny vždy uposlechl, kromě toho pracovištěm žalobce byl celý obchod, jak je zřejmé např. z popisu práce. Žalobce tvrdí, že byl během svědeckých výpovědí manažerky [příjmení] a generální ředitelky [příjmení] křivě obviněn, že často přetahoval přestávky a po upozornění zvýšil hlas, a že byl přesunut na pokladní zónu pro neuspokojivé pracovní výsledky. Žádná z těchto výtek se přitom neobjevila v upozornění na porušování povinností. Žalobce dále uvedl, že 11 hodinové směny měl přidělovány od července 2019 nepřetržitě, až poté, co si stěžoval zaměstnavateli, je začali dostávat i ostatní zaměstnanci. Žalobce 30. 1. 2020 upozornil [anonymizováno] ředitele [příjmení] v přítomnosti [anonymizováno] [příjmení], že dostává na rozdíl od jiných zaměstnanců 11 hodinové směny, dříve si žalobce nestěžoval, protože si myslel, že směny mají zaměstnanci stejné. Dne 9. 4. 2020 žalobce měl výhrady k tvrzení manažerky [příjmení], netvrdil, že ji zlikviduje, chtěl své výhrady písemně zaznamenat, ale manažeři to neudělali. Dne 23. 8. 2020 žalobce dopisem oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání. Dne 24. 8. 2020 žalobce podal na osobním oddělení písemnou stížnost, v níž obvinil ze šikany manažera [příjmení], ale doteď nebyl informován o jejím vyřízení. Dne 7. 9. 2020 dal žalobce [anonymizováno] ředitelce [příjmení] 2 stížnosti, žalovaný existenci těchto stížností popírá.

13. Žalovaný ve svém podání ze dne 16. 8. 2022 reagoval na vyjádření žalobce a uvedl, že tvrzení žalobce o sledování jsou nepravdivá. U žalovaného v obchodě pracuje cca 220 zaměstnanců, žalovaný tedy nemá kapacitu, aby žalobce sledoval. Problémem dne 30. 1. 2020 bylo dřívější odčipování konce přestávky, kdy žalobce s podvodným úmyslem chtěl, aby mu byl proplácen čas odpočinku. Ve dnech 19. 3. 2020 a 22. 3. 2020 nedošlo k použití kamerového systému, pochybení žalobce byla zjištěna náhodně zaměstnankyněmi žalovaného. Události ze dnů 24. 8. 2020 a 7. 9. 2020 jsou podle žalovaného zcela smyšlené. K tvrzenému obtěžování žalobce žalovaný uvedl, že upozornění na porušování pracovního řádu, náprava pochybení žalobce (odnesení nesprávně uskladněných potravin) nebo přeřazení na úsek potravin nelze považovat za obtěžování nebo nerovné zacházení. K tvrzenému lživému obviňování a tolerování stejných prohřešků ostatním zaměstnancům žalovaný uvedl, že dřívější odčipování konce přestávky dne 30. 1. 2020 bylo prokázáno, stejně tak tomu bylo i dne 21. 1. 2020. Dne 23. 3. 2020 z výpovědí svědků incidentu vyplynulo, že žalobce na manažerku [příjmení] hlasitě křičel, že je zlodějka, že na ni zavolá policii, přijde o zaměstnání a zlikviduje ji. Z výslechu svědků je zřejmé, že chování, které žalobce předvedl ve dnech 30. 1., 9. 4. a 23. 3. 2020, není tolerováno ani ostatním zaměstnancům. Tvrzení žalobce, že uposlechl výslovné žádosti o přesun na úsek pokladen, dokazuje, že musel být vždy žádán, přitom se s ním na úseku pokladen počítalo, jeho nepřítomnost způsobovala provozní problémy. Ne všechna pochybení žalobce mu musí být vytknuta i písemně. Směny nebyly zadány diskriminačně, ale s ohledem na provozní potřeby, přitom žádostem zaměstnanců o úpravu bylo prakticky vždy vyhověno, žalobce o úpravu nežádal. Dne 30. 1. 2020 si žalobce pouze stěžoval, že byl vyzván k přesunu na pokladní úsek.

14. Důkazy navržené žalobcem byly provedeny na ústním jednání ve dnech 16. 8. 2022 a 18. 10. 2022. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje u žalovaného jako specialista služeb, se žalobcem pracovala na pobočce [anonymizována dvě slova] [část obce], žalobce pracoval na úseku zeleniny. Když si svědkyně pro žalobce přišla, tak jí na pokladnách pomohl. Zaměstnanec si může koupit zboží a uskladnit si ho ve skříňce nebo ledničce v jídelně, může to udělat před pracovní dobou, po pracovní době nebo při pauze. Žalobce na pokladní úsek sám nikdy nepřišel, musela si pro něj dojít, nerovné zacházení se žalobcem nezaznamenala. Žalovaný má na pracovišti kamery, které zaznamenávají všechny osoby, které se tam pohybují.

15. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že je u žalovaného zaměstnán jako manažer zaměstnaneckých vztahů, s žalobcem do kontaktu na pracovně nepřišel, poprvé s ním přišel do kontaktu až při předání výpovědi. Viděl 2 stížnosti žalobce na formuláři pro zákazníky, ústně je s žalobcem probíral. Výpověď byla dána na základě třetího upozornění, je to běžný postup. Žalobce nebyl více sledován, s žalobcem se jednalo stejně jako s ostatními, stížnosti žalobce byly posouzeny jako nerelevantní. V pracovní době nebylo vybírání zboží zaměstnanci dovoleno. Žalovaný k výzvě soudu, aby dodal celý zaměstnanecký spis, našel pouze jednu stížnost ze dne 24. 8. 2020 a oznámení žalobce, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaný se domnívá, že se jedná o 2 stížnosti, o kterých mluvil svědek [příjmení].

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalovaného pracovala jako specialista administrativy, s žalobcem se osobně nestýkala. Zaměstnanci si v pracovní době nemohli nakupovat. Svědkyně není schopna říci, zda se s žalobcem nerovně zacházelo.

17. Soud nepřipustil doplnění dokazování důkazy – evidencí příchodů a odchodů a přestávek práci z [číslo] 30. 1. 2020, jakož i provedením videozáznamu, protože žalovaný videozáznamy už smazal, videozáznamy se neuchovávají. Více důkazů nebylo dodáno ani navrhováno a soud rozhodl na základě výše uvedených důkazů za použití § 132 os.ř.

18. Soud na daný případ použil ustanovení § 52 písm. g) z.č. 262/2006Sb. zákoníku práce, dle kterého zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

19. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Źaloba byla podána u soudu včas, dne 30. 12. 2020, konec výpovědní lhůty byl dne 31.10.2020, takže bylo možno podat žalobu do 31.12.2020.

20. Soud se zabýval hodnocením intenzity porušení pracovních povinností žalobcem z hlediska posouzení, zda došlo k naplnění žalovaného uplatněného důvodu k výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce. Povinnost dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance, vyplývajícím z pracovního poměru (srov. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci či závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci je důvodem k výpovědi z pracovního poměru (§ 52 odst. 1 písm. g) část věty za středníkem zákoníku práce), [anonymizováno] § 52 písm. g) zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

21. Pro posouzení intenzity porušení pracovních povinností, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. Judikatura rozlišuje porušení povinností různé intenzity a je úkolem soudu posoudit její intenzitu / rozsudek [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno] zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise [anonymizováno] a mzda [číslo] roč. 1996, a rozsudek [název soudu] ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] roč. 2001), jakož i [spisová značka] z 31.7.2019), 22. Soud na daný případ použil ust. § 52 písm. g/ zák. práce, a má za to, že se žalovanému podařilo prokázat, že žalobci bylo potřikrát zavčas vytknuto porušení pracovních povinností, tj. dne 2x 9.4.2020 a 15.7.2020 za porušení povinností dne [číslo], [číslo], [číslo] a 20.8.2020, což bylo prokázáno nejen vytýkacími dopisy/ upozornění na porušení povinností/, ale i svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení] tedy že se jedná o soustavné méně závažné porušování povinností vyplývající z právních přepisů vztahujících se k vykonávané práci, které se zaměstnanec dopustil v posledních 6 měsících.. [anonymizováno] řád s účinností od 1.2.2018 upravuje možnosti zaměstnanců si vybrat zboží, avšak pouze mimo pracovní dobu, rovněž je zde uvedeno, jakým způsobem je pracovní doba kontrolována. Práce žalobce je blíže rozvedena v [anonymizováno] provoz popis práce, kterou žalobce dne 2.7.2018 podepsal. Žalobce byl o těchto povinnostech seznámen znovu poučením ze dne 17.1.2019, jakož byl obeznámen s tím, že může být přidělen i na jakýkoliv úsek, což se oznámením dne 2.8.2020 stalo, toto oznámení žalobce odmítl převzít. Sám žalobce podáním dne 12.5.2020 připustil porušení povinností dodržovat přestávky, jakož i uschování zboží v chladícím boxu, avšak odvolal se na to, že ostatní takto činili také. Pracovní řád a poučení pracovníků upravuje vnitřní pravidla společnosti, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat. Pokud tomu tak není, je v dispozici zaměstnavatele, jakým způsobem porušení povinností vyřeší. Ust. § 52g/ zák. práce je jedna ze zákonných možností, která opravňuje zaměstnavatele k podání výpovědi, kterou žalovaný využil. Jedná se tedy o právní a zákonnou možnost, kterou nelze shledávat jako nezákonnou a šikanozní. Porušení pracovních povinností žalobcem bylo shledáno a zhodnoceno soudem jako soustavné, menší závažné intenzity, tedy opakované [číslo], [číslo], [číslo] a 1.8.2020 [anonymizováno] zákonného důvodu uvedené ve výpovědi ze dne 20.8.2020 byly shledány v souladu s ust. § 52 písm. g/ zák. práce a která byla podána v 6 měsíční lhůtě od porušení povinností, tedy zavčas a soud proto žalobu zamítl, neboť má za to, že tato výpověď byla žalobci dána v souladu se zákonem.

23. Ohledně výroku uvedeného pod bodem III soud použil zákon č. 198/2009Sb. antidiskriminační zákon, který upravuje diskriminaci v ust. § 2/ diskriminaci přímou a v ust. § 3 diskriminaci nepřímou – znevýhodnění oproti ostatním. Diskriminací je takové jednání, kdy s osobou je zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu. V ust. § 10 odst. 1 cit. zákona patří mezi prostředky pro nápravu – upuštění od jednání, odstranění následků a až v poslední řadě poskytnutí finančního zadostiučinění, ust. § 10 odst. 2 cit zákona upravuje možnost nemajetkové újmy až v případě, že by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy dle odst. 1 cit. zákona. Požadovaný nárok žalobce by bylo možno podřadit pod diskriminaci nepřímou dle ust. § 3 odst. 1 cit. zákona, tzv. znevýhodnění osoby proti ostatním. Dle rozsudku [anonymizována dvě slova] [spisová značka] či [spisová značka] je zapotřebí dle § 133a odst. 1 o.s.ř. uvést úplná tvrzení účastníků, které by se považovaly za prokázané, pokud by v řízení nevyšel opak najevo. Což obdobně je vyjádřeno i v ústavním nálezu [číslo], kdy osoba, která tvrdí, že je obětí diskriminace, musí soudu nejdříve předložit skutečnosti dostatečně odůvodňující závěr o existenci možné diskriminace. Žalobce pouze v bodu IV. žaloby uvedl, že žalovaná se dopustila nerovného zacházení, když žalobce výrazně více než ostatní zaměstnance hlídal a kontroloval prostřednictvím pracovníků ostrahy a manažerů prodejny, čímž mu způsobil újmu na jeho osobnostních právech. Žalobce rovnou požadoval náhradu nemajetkové újmy. Žalobce byl k doplnění tvrzení poučen při jednání dne 4.5.2021, které více rozvedl podáním dne 2.6.2021 v bodě IV, ve kterém uvádí, že požadavek přesunu na pokladní úsek shledával jako nedůvodný a šikanózní, jakož i přidělování 10,5 hodinových směn a v bodě VI sledování prostřednictvím kamer. Žalobce si na nerovné zacházení stěžoval. Žalobce byl po dobu 1 roku vystaven [anonymizováno]. Po zrušujícím rozhodnutí žalobce svá tvrzení doplnil podáním dne 12.5.2022. Žalovaný svědeckými výpověďmi, harmonogramem rozpisu služeb prokázal, že s žalobcem bylo zacházeno stejně jako s ostatními, kterým k jejich žádosti na změnu směn bylo vyhověno/ žalobce o změnu směn nepožádal/ po roce 2019 bylo více zaměstnanců, kterým byly rozepisovány delší služby, příp. byli přesouváni na pokladny s ohledem na covidovou situaci a zajištění bezproblémového fungování činnosti žalovaného [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] [rok] se změny provozních potřeb/. [anonymizováno] systém žalovaného je za účelem ostrahy zboží a objektu, nikoliv na kontrolu žalobce. Záznamy se neuchovávají. Soud zamítl požadovaný návrh na výplatu nemajetkové újmy, neboť má za to, že žalobce neunesl dostatečně skutková tvrzení ohledně nerovného zacházení, žalovaným jeho tvrzení byla důkazně vyvrácena, a to, harmonogramem směn, výslechem svědků, tzn. že žalovaný se k žalobci choval stejným způsobem jako k ostatním svým zaměstnancům. Nelze přehlédnout, že tento nárok byl u soudu uplatňován až v souvislosti s obdrženou výpovědí. Dle rozhodnutí IV ÚS 2988/21 zaměstnanec je povinen se podřídit při výkonu práce zaměstnavateli (tj. pravidla neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel jakož i kontrolu dodržování těchto pravidel. Vynucování jejich plnění a s tím související kritiku zaměstnance nelze (samu o sobě) považovat za [anonymizováno]; tak by tomu bylo, nesl-li by výkon těchto oprávnění znaky zneužití daného práva, např. měl-li by tzv. šikanózní povahu. Dle ust. § 16 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Žalobce kromě stížnosti žádným způsobem neprokázal, že by žádal o kratší směnu, za svoji práci dostával vždy odpovídající mzdu. Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný nainstaloval speciální kameru za účelem sledování pouze žalobce. Soud má za to, že s žalobcem bylo zacházeno rovnocenně jako s ostatními, nejednalo se o žádné nerovné zacházení, žádnou šikanu, a proto jeho nárok na nemajetkovou újmu zamítl jako neopodstatněný.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že přiznal žalované náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč za řízení u soudu 1. stupně představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava účasti na jednání, vyjádření k usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 2. 2021, vyjádření k replice žalobce ze dne 30. 4. 2021, účast na jednání dne 4. 5. 2021, účast na jednání dne 22. 6. 2021, účast na jednání dne 5. 10. 2021). Dále žalované náleží částka za řízení před odvolacím soudem ve výši 600 Kč (2x 300 Kč) náhrada paušálních nákladů účastníkovi, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, za vyjádření žalované k odvolání žalobce ze dne 4. 3. 2022 a účast na ústním jednání odvolacího soudu dne 27. 4. 2022. Žalované náleží částka za řízení u soudu 1. stupně po zrušení rozhodnutí odvolacím soudem ve výši 1 200 Kč (4x 300 Kč) náhrada paušálních nákladů účastníkovi, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky za účast na ústním jednání ve dnech 16. 8. 2022, 18. 10. 2022, 1. 11. 2022 a sepsání závěrečného návrhu ze dne 30. 10. 2022, tj. žalované náleží náhrada nákladů ve výši 3 600 Kč.

25. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160os.ř.