16 C 47/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Janou Hustedovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně a, Anonymizováno zastoupena Jméno Zástupce , advokátkou se Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 56 622,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 951,40 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 25 951,40 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 30 670,74 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 27 378,24 Kč od 22. 7. 2025 do 13. 11. 2025 a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 426,84 Kč od 14. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 56 622,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 27 378,24 Kč ve výši 11,50 % ročně od 22. 7. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že dne 21. 1. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě, které se mu zavázala poskytnout úvěrový rámec do 80 000 Kč. Fakticky žalovaný vyčerpal částku 25 951,40 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal kromě vrácení této částky k úhradě služby Presto ve výši 932,61 Kč, poplatku 494,23 Kč a smluvního úroku 28 111,50 Kč. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil pouze částku 225,39 Kč, načež žalobkyně smlouvu vypověděla. Dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Dne 21. 1. 2025 uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku do limitu 80 000 Kč, a to v tranších dle žádostí žalovaného. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku vrátit, a to do vždy do 30 dnů po vyplacení příslušné částky. Vedle jistiny se zavázal zaplatit poplatek 1,99 % z vyplacené tranše úvěru, smluvní úrok ve výši 0,93 % denně (tj. 339,45 % ročně) a poplatek „Presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše. Dále se zavázal k zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení delším než 90 dní (zjištěno z této smlouvy, všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, autorizace ověření totožnosti, souhlasu se zpracováním osobních údajů a předpisu denních splátek). Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty základní informace o smlouvě (zjištěno z údajů o zprostředkovateli, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a informací pro spotřebitele). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně obstarala příjmy žalovaného (zjištěno z identifikovaných příjmů a z výpisu o posouzení úvěruschopnosti). Žalovanému byla od 21. 1. 2025 do 30. 3. 2025 zaslána celkem částka 26 176,79 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí). Dne 21. 7. 2025 vypověděla žalobkyně předmětnou smlouvu, a to pro existenci dluhu žalované (zjištěno z e-mailu z uvedeného dne). Dne 5. 11. 2025 zaslala žalovanému předžalobní výzvu se lhůtou plnění do 3 dnů (zjištěno z této předžalobní výzvy a z potvrzení o jejím podání). Z dluhu žalovaný uhradil pouze částku 225,39 Kč.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že tato smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku.

13. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěrů pohybovala obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů okolo 8,63 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl téměř čtyřicetinásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ).

14. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. , Anonymizováno, , nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, ), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů.“.

15. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení sjednaných úroků, poplatků, ani smluvní pokuty.

16. Žalovanému byla poskytnuta částka 26 176,79 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. Z dluhu žalovaný uhradil 225,39 Kč a žaloba je tak důvodná co do částky 25 951,40 Kč. Ve zbytku byl návrh žalobkyně zamítnut.

17. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Vzhledem k tomu, že jde o nárok z bezdůvodného obohacení, nastává splatnost výzvou k zaplacení dlužné částky. Ta byla zaslána dne 5. 11. 2025, přičemž doručení dle domněnky nastalo 10. 11. 2025 (§ 573 o. z.), přičemž žalovanému byla poskytnuta 3denní lhůta k plnění a splatnost tak nastala dne 14. 11. 2025.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy byla více procesně úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady nevznikly.