16 C 70/2022

Plný text

název soudu rozhodl soudcem JUDr. Janou Hustedovou ve věci žalobkyně; celé jméno žalobkyně , datum narození anonymizováno adresa , obec a číslo anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa , obec proti; žalované; země - stát. instituce , IČO anonymizováno adresa , obec a číslo - část obce o 85 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 85 500 Kč společně se zákonným úrokem od 17.8.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit [země] náklady ve výši 803,21 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, na účet zdejšího soudu.

1. Žalobkyně se podáním dne 9.5.2022 domáhá náhrady škody ve výši 85 500 Kč s přísl. podle zákona č. 82/1998 Sb. za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně uplatnila dne 16.8.2021 písemně u Ministerstva spravedlnosti nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši Kč 85 500 - Kč. Žaloba ve věci [anonymizována dvě slova] [rok] byla podána u [název soudu] dne 25.11.2016 a v tomto řízení se nacházela žalobkyně v postavení žalované. Řízení bylo na základě zpětvzetí pravomocně skončeno dne 30.7.2021. V řízení byla provedena plomba na nemovitostech na [anonymizováno] na základě oznámení soudu dne 13.12.2016. Na protistranu byl vyhlášen konkurs dne 6.9.2017 [anonymizováno] [insolvenční spisová značka] [anonymizováno] bylo při jednání dne 28.8.2017 přerušeno, k odvolání došlo ke změně rozhodnutí dne 7.2.2018, kdy k dovolání se nacházel spis u [název soudu] od 21.6.2018 a dne 13.1.2021 bylo dovolání odmítnuto usnesením [spisová značka]. Žalobkyně dne 21.5.2021 vzala žalobu zpět, řízení bylo zastaveno bez věcného projednání věci. Žalobkyně se odvolává na ust. § 5 písm. b/ z.č. 82/1998Sb., kdy má za to, že ve věci nebylo meritorně rozhodnuto, není důvod pro uplatnění snížení složitosti věci, žalobkyně se na průtazích nepodílela, naopak upomínala, instanční přezkum se týkal pouze procesního rozhodnutí a pro žalobkyni věc neměla malý význam, neboť nemohla s nemovitostmi s ohledem na plombu několik let volně nakládat. Požaduje zvýšení o 20% s ohledem na banalitu sporu, 20% za to, že žalobkyni nelze nic vytknout a 50% o zvýšení významu, podmínka § 14 odst. 3 cit. zákona byla splněna, žalobkyně po uplynutí šestiměsíční lhůty pro uplatnění od žalovaného náhradu neobdržela. Při jednání žalobkyně upřesnila, že za každý rok požaduje částku 9 000Kč a 22500Kč požaduje, neboť pro žalobkyni měla velký význam.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, což vyjádřila v písemném podání ze dne 20.6.2022. Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Předmětem sporu byla žaloba o neúčinnost darovací smlouvy, která se vyznačuje určitým stupněm procesní složitosti. Řízení bylo přerušeno po dobu insolvence původní žalobkyně přibližně 2 roky 8 měsíců, tedy délka řízení je zčásti způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k dotazu žalobkyně nedala souhlas s pokračováním řízení, což způsobilo prodlevu 7 měsíců. Tedy délka řízení byla ovlivněna prohlášením konkursu a rozhodováním na 3 stupních soudní soustavy.

3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 23. 8. 2022 č. j. [číslo jednací] tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 200 Kč s příslušenstvím, co do částky 60 300 Kč příslušenstvím žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podaly žalovaná i žalobkyně včas odvolání. [název soudu] usnesením ze dne 29. 11. 2022, č. j. [číslo jednací], rozsudek zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

4. Před zrušujícím rozhodnutím [název soudu] provedl zdejší soud dokazování spisem [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] uplatnění nároku na náhradu škody z 16.8.2021 u [anonymizováno] [číslo listu] [spisová značka], zejm. žaloba z 26.11.2016, výzva k [anonymizováno] 8.12.2016 č.l. 12, návrh na plombu [anonymizováno] dne 13.12.2016 čl. 14 o osvobození 29.12.2016, osvobození od [anonymizováno] 13.4.2017 [číslo listu], nařízení jednání 28.8.2017, jednání 11.10.2017 [číslo listu], odvolání 21.11.2017, změna [anonymizováno] 7.2.2018 [číslo], dovolání 7.4.2018 /131/, výzva [anonymizováno] 10.4.2018 [číslo listu], zapl. 4.5.2018 [číslo], předložení [anonymizováno] 21.6.2018 [číslo], prohlášení konkursu na žalobkyni dne 6.9.2017 [číslo listu], žádost žalobkyně/ [číslo listu], ins.rejstřík [číslo], výzva soudu ke sdělení procesního stanoviska z 21.5.2019 č.l.239a, odpověď správkyně č.l.241, žádost žalované o zajištění pokračování v řízení z 12, [číslo] [číslo listu], dotaz na stav dovolacího řízení [číslo] o pokračování v řízení 21.5.2020 č.l.296, 30.6.2020 [číslo], 21.9.2020 [číslo], stížnost na průtahy z 2.10.2020 č.l.346, návrh na pokračování řízení 23.11.2020 [číslo], odmítnutí dovolání 13.1.2021 [číslo], dotaz na stav řízení 3.2.2021 [číslo], shrnutí 28.1.2021 [číslo], žádost o nařízení jednání 23.2.2021 [číslo], 3.3.2021 [číslo], 15.3.2021 nařízení jednání [číslo], 20.4.2021 odročeno jednání [číslo], zpětvzetí žaloby ze dne 24.5.2021 [číslo], výzva k souhlasu z 26.5.2021 č.l.589, usnesení o zastavení z 7.7.2021 [číslo], žádost o odstranění plomby z 23.7.2021 [číslo], výpisy z katastru nemovitostí, jakož darovací smlouvy, kdy žalobkyně nabyla nemovitosti 16.8.2016.

5. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení tak, že o řízení č. j. [spisová značka] se dozvěděla od svého otce a matky, bezprostředně po podání žaloby, tedy dne 25. 11. 2016. Rovněž o vyznačení plomby v souvislosti s předmětným řízením věděla žalobkyně hned, tj. dne 13. 12. 2016. Od dne 7. 6. 2016 byla matka žalobkyně zastoupena advokátní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve sporech s manžely [příjmení], kteří podávali proti matce žalobkyně šikanózní žaloby. Otec a matka žalobkyně proto byli od poloviny roku 2016 v neustálém kontaktu s advokátní kanceláří [anonymizováno] [příjmení] a komunikovali s advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy sledovali situaci kolem soudů a svých nemovitostí s pomocí [anonymizováno] [příjmení], proto se žalobkyně o předmětném řízení dozvěděla takřka hned. Informaci o zahájení řízení a vyznačení plomby u nemovitosti si žalobkyně poté ověřila u katastrálního úřadu. Žalobkyně pro řízení č. j. [spisová značka] udělila plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 6. 12. 2016, od dne 25. 11. 2016, kdy se žalobkyně o zahájení řízení dozvěděla, uběhlo pár dní, kdy se sjednala a realizovala schůzka s advokátem. K nemožnosti disponovat s nemovitostí v souvislosti s plombou vyznačenou na základě předmětného řízení na nemovitých věcech žalobkyně uvedla, že v rámci investování chtěla nakoupit další nemovitosti, finanční prostředky na jejich koupi chtěla získat pomocí úvěru se zajištěním svých nemovitostí jako zástavy. Žádná banka však nechtěla žalobkyni poskytnout úvěr se zajištěním zaplombovaných nemovitostí, například paní [jméno] [příjmení] ze [anonymizováno] žalobkyni vysvětlila, že s plombou na nemovitosti jí nebude poskytnut úvěr nikde. Žalobkyně se dále byla o vyznačení plomby poradit na katastru nemovitostí i u svého advokáta, který jí vysvětlil, že se zaplombovanými nemovitostmi nemůže nijak disponovat. Žalobkyně tedy od počátku věděla, že jakákoliv dispozice je znemožněna, proto se o ni ani nesnažila.

6. Při jednání dne 2. 3. 2023 soud provedl dokazování plnou mocí udělenou [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne 7.6.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], plnou mocí udělenou žalobkyní dne 6.12.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a sdělením insolvenční správkyně ze dne 6.5.2019 o nevstupu do řízení. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že zastupoval žalobkyni jako substituent, žalobkyně byla zastoupena [anonymizováno] [příjmení]. Na podkladě žaloby vznikl zápis v katastru nemovitostí v bezprostřední blízkosti s podáním žaloby na konci roku 2016. Zápis plomby vylučuje možnost prodeje nemovitosti nebo získání hypotečního úvěru. Žalobkyně poskytovala dobrou součinnost s právním zástupcem, o plombě se dozvěděla bez prodlení. Nevzpomíná si, jak chtěla žalobkyně využít zatížené nemovitosti. Soud neprovedl dokazování výslechem dalších svědků, protože zástupce žalobkyně netrval na doplnění dokazování dalšími svědky s ohledem na slyšení svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Zástupce žalobkyně netrval ani na doplnění dokazování čestným prohlášením matky žalobkyně.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1/ zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 2/Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 3/ V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. V dané věci bylo posuzováno, zda dotčené řízení, v němž mělo dojít k porušení práva na přiměřenou délku řízení, bylo skutečně nepřiměřeně dlouhé. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci. [příjmení] bylo možno uzavřít, že účastník má právo na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, je třeba nejprve vyřešit otázku, zda vůbec v konkrétním případě došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, tedy zda řízení skutečně bylo nepřiměřeně dlouhé. Pro tyto účely [název soudu] vymezil pojmový rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu s tím, že průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud (či jiný státní orgán) nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení tudíž dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ [anonymizováno]“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, případně od něj odlišných účastníků řízení. Nepřiměřeně dlouhými shledává [anonymizováno] nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Podle Stanoviska [anonymizováno] a [anonymizováno] kolegia [název soudu] ze dne 13. 4. 2011, [stanovisko NS] (dále jen Stanovisko), lze přihlédnout při zkoumání složitosti řízení jak k procesním komplikacím, tak i skutkové či hmotněprávní složitosti daného případu. Podle Stanoviska„ složitost řízení z pohledu [anonymizováno] soudu zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena a dále složitost věci samu o sobě. V této souvislosti je však nutno upozornit na to, že účastník může zasáhnout do délky řízení i tím, že využívá svého procesního práva podávat opravné prostředky, popřípadě uplatňuje jiné námitky dané mu k dispozici procesními předpisy, a případ tak projednávají soudy, popřípadě jiné orgány veřejné moci, ve více stupních, což však zpravidla nelze klást k tíži poškozeného (viz kritérium ad b/). Lze však vyjít z toho, že řízení ve více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí.“ 11. Soud po provedeném dokazování (plná moc udělená žalobkyní dne 6.12.2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech Mgr. [jméno] [příjmení]) počítá počátek řízení č. j. [spisová značka] nikoliv od podání žaloby, kdy žaloba nebyla podána žalobkyní/v daném sporu měla postavení žalované/, ale od dne 6. 12. 2016, protože nejpozději tehdy se žalobkyně o řízení dozvěděla. Dle § 32 odst. 3 zák. je třeba vycházet z toho, že konečným okamžikem řízení je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V podmínkách ČR je tedy nutno do doby řízení započítat i případné řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné, tj. i v případě, stížnost byla odmítnuta. Délka těchto řízení musí být vzata v úvahu za účelem stanovení, zda celková doba řízení byla rozumná. Pravomocně věc byla skončena dne 30.7.2021. Stát je dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. objektivně odpovědný za to, že řízení před soudy neproběhlo v přiměřené době. Postup soudu v průběhu prvního a druhého řízení byl plynulý a bez období nečinnosti. Délka řízení byla prodloužena nečinností rozhodování o mimořádných prostředcích, která ale byla ovlivněna i insolvenčním řízením. Celkově řízení trvalo 4 roky a 8 měsíců. Dne 16.8.2021 žalobkyně u žalovaného uplatnila nárok, po půlroční lhůtě byla podána žaloba u soudu dne 9.5.2022. Dle názoru soudu se jednalo o složitý spor, neboť předmětem sporu byla neúčinnost darovací smlouvy týkající se nemovitých věcí. Je pravdou, že ve věci nebylo meritorně rozhodnuto a že řízení se pohybovalo ve sféře procesních rozhodnutí. Soud však shledal důležitý význam řízení pro žalobkyni, neboť po celou dobu řízení, kdy na nemovitostech byla plomba, s nimi nemohla svobodně a volně nakládat.

12. V řízení č. j. [spisová značka] byla dne 25. 11. 2016 podána žaloba, dne 8. 12. 2016 soud žalobkyni (v původním řízení) vyzval k zaplacení soudního poplatku, dne 13. 1. 2017 soud zaslal žalobkyni (v původním řízení) k vyplnění formulář o majetkových poměrech, dne 13. 4. 2017 rozhodl o osvobození žalobkyně (v původním řízení) od soudních poplatků, dne 8. 8. 2017 poslal žalované (žalobkyni v tomto řízení) výzvu k vyjádření. Dne 11. 10. 2017 se konalo první jednání ve věci a soud rozhodl o přerušení řízení kvůli řízení sp. zn. [spisová značka], proti tomuto rozhodní podala žalovaná (žalobkyně v tomto řízení) odvolání dne 21. 11. 2017, dne 7. 2. 2018 [název soudu] usnesením rozhodl, že se předmětné řízení nepřerušuje. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (v původním řízení) dne 4. 4. 2018 dovolání, dne 10. 4. 2018 soud vyzval žalobkyni (v původním řízení) k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne 21. 6. 2018 byla věc předložena [název soudu], který dne 25. 1. 2019 vyrozuměl účastníky o přerušení řízení kvůli insolvenci žalobkyně (v původním řízení). Dne 21. 5. 2019 byla insolvenční správkyni zaslána výzva, zda chce pokračovat v řízení, dne 7. 6. 2019 sdělila insolvenční správkyně soudu, že do řízení vstupovat nebude. Dne 12. 7. 2019 požádala žalovaná (žalobkyně v tomto řízení) soud o stanovení lhůty pro insolvenční správkyni na podání návrhu na pokračování v řízení, pokud by insolvenční správkyně návrh nepodala, měla ho v úmyslu podat žalovaná (žalobkyně v tomto řízení). Na dotaz soudu ze dne 15. 10. 2019, zda žalovaná (žalobkyně v tomto řízení) navrhuje, aby soud pokračoval v řízení, žalovaná (žalobkyně v tomto řízení) soudu odpověděla, že nepodává návrh na pokračování v řízení. Žádost o pokračování v řízení od žalované (žalobkyně v tomto řízení) byla soudu doručena dne 21. 5. 2020. Dne 2. 10. 2020 byla žalovanou (žalobkyně v tomto řízení) podána stížnost na průtahy. Dne 13. 1. 2021 [název soudu] dovolání odmítl. Žalobkyně (v původním řízení) vzala žalobu zpět dne 21. 5. 2021, souhlas se zpětvzetím žaloby byl soudu doručen dne 26. 5. 2021 a soud dne 7. 7. 2021 usnesením řízení zastavil, usnesení nabylo právní moci dne 30. 7. 2021.

13. Úkony soudu byly plynulé, navazovaly na sebe, doba řízení byla přiměřená okolnostem případu a skutkové, procesní a právní složitosti, v řízení bylo podáno odvolání a dovolání. Usnesení o přerušení řízení vydané soudem I. stupně bylo odvolacím soudem zrušeno z důvodu rozdílného právního názoru odvolacího soudu, což nelze klást soudu I. stupně k tíži. Nejdelší období nečinnosti v řízení v období od dne 21. 5. 2019 do dne 21. 5. 2020, resp. do dne 13. 1. 2021, bylo způsobeno přerušením řízení z důvodu insolvence žalobkyně (v původním řízení), žalovaná (žalobkyně v tomto řízení) sama způsobila část zdržení, když měnila postoj, pokud jde o pokračování řízení, kdy nejdříve soudu dne 12. 7. 2019 sdělila, že podá návrh na pokračování v řízení, poté dne 31. 10. 2019 na dotaz soudu odpověděla, že nepodává návrh na pokračování v řízení, nakonec dne 21. 5. 2020 podala žádost o pokračování v řízení. V této době se spis nejdříve nacházel u [název soudu], poté byl poslán [název soudu], po žádosti o pokračování v řízení ze dne 21. 5. 2020 byl spis znovu zaslán [název soudu], přitom na dovolací soud nelze klást ohledně rychlosti rozhodování stejné požadavky jako na soud nalézací a odvolací. Soud dospěl k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, proto žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalované proti žalobkyni soud přiznal ve výši 2 100 Kč (7 x 300 Kč za úkony vyjádření k žalobě, příprava na jednání nařízené na den 18. 8. 2022, účast na soudním jednání dne 18. 8. 2022, příprava na jednání nařízené na den 23. 8. 2022, účast na soudním jednání dne 23. 8. 2022, odvolání, příprava na jednání nařízené na den 2. 3. 2023 a účast na soudním jednání dne 2. 3. 2023) jako paušální náhrada nákladů podle § 1 odst. odst. 3 písm. a), b), c), f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

15. O náhradě státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni je povinna uhradit částku ve výši 803,21 Kč za svědečné za výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na ústním jednání konaném dne 2. 3. 2023 ve výši 723,21 Kč (ztráta 3 hodin času ve výši 241,07 Kč za hodinu podle základu daně ve výši 486 000 Kč) dle § 29 odst. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a jízdné ve výši 80 Kč (2 x jízdenka MHD v hodnotě 40 Kč) dle § 30 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb.

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.