16 C 82/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Janou Hustedovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 18 227 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částku 10 000 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 227 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 087 Kč od 14. 8. 2025 do 15. 5. 2026 a úroku z prodlení z ve výši 11,50 % ročně částky 3 087 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 256,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 227 Kč, spolu s úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku I a II tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 14. 7. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě, které mu poskytla částku 10 000 Kč. Tu se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 087 Kč. Na dluh však ničeho neuhradil, pročež vznikl žalobkyni též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky 10 000 Kč od 14. 8. 2025 do 24. 6. 2026, tedy ve výši 3 140 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok 2 000 Kč na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný z dluhu nezaplatil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

4. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 14. 7. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 087 Kč (zjištěno z této smlouvy a všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 7. 2025 částku 10 000 Kč (zjištěno z údajů o provedených platbách z účtu žalobkyně). Dne 20. 8. 2025 vyhotovila žalobkyně pro žalovaného výzvu k úhradě (zjištěno z této výzvy). Dne 5. 5. 2026 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z této výzvy a předmětného podacího lístku).

5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to vzhledem k výši úroku, respektive poplatku za poskytnutí úvěru, který plní stejnou funkci, jako úvěr, když je cenou za jeho poskytnutí.

12. Dle databáze ARAD se v době zřizování úvěru pohybovala obvyklá úroková sazba okolo 7,96 % ročně. Smluvně sjednaný úrok byl tak více trojnásobný oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je byť jen dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004).

13. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. Anonymizováno, nebo rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. Anonymizováno, kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.

14. S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z., a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy. S ohledem na to nemohlo žalobkyni vzniknout ani právo na zaplacení smluvních pokut, či náhradu nákladů na vymáhání dlužných splátek.

15. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč a s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. Jelikož z ní žalobkyni nevrátil ničeho, je žaloba důvodná co do této částky. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

16. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost je dána dle výzvy k zaplacení dlužné částky, když se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení. Výzva byla žalovanému zaslána dne 5. 5. 2026. Dle § 573 o. z. je dána vyvratitelná domněnka doby dojití třetí den od odeslání zásilky, výzva tak byla žalovanému doručena dne 11. 5. 2026. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení v délce 3 dnů a nárok se tak stal splatným dne 15. 5. 2026.

17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 54,90 % uplatňovaného nároku (10 000 z 18 227) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 9,80 % (54,90 – 45,10).

18. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudní poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a náhradou 21% DPH ve výši 315 Kč, tedy v celkové výši 2 615 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů částku 256,30 Kč (9,80 % z 2 615).

19. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b advokátního tarifu, tedy ve výši vypočtené shora. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci.