16 C 98/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jany Hustedové a přísedících JUDr. Ivany Reguly Matějů a Dáši Pokorné ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B pro 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na základě níž by byl žalovaný znán povinným uhradit žalobci částku 300 000Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 13. 6. 2023, doplněným k výzvě soudu dne 15.11.2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce byl společníkem a jednatelem společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . (dále jen „dlužník“). Žalobce měl s dlužníkem uzavřenou pracovní smlouvu ze dne 1. 6. 2003 na pozici ředitele. Žalobce pro dlužníka vykonával technické a dělnické činnosti, jednatelskou činnost vykonával jen ojediněle, společnost měla další jednatele. Žalobce byl přítomen na stavbách, kde jednal s ostatními společnostmi, žalobce dále připravoval seznam materiálu a postup práce, vyzvedával a přepravoval materiál, žalobce také manuálně pracoval. Na dlužníka byl prohlášen konkurz, který je řešen Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. 40 , insolvenční spisová značka, . Žalobce dne 5. 5. 2016 přihlásil do insolvenčního řízení svoji pohledávku z titulu dlužné mzdy ve výši 335 808 Kč. Žalovaný dlužnou mzdu žalobci nezaplatil, i když se jedná o přednostní pohledávku. Žalobce zahájil u Krajského soudu v , adresa, soudní spor proti žalovanému o určení, že má pohledávku ve výši 335 808 Kč z titulu nevyplacené mzdy, a o určení pořadí této pohledávky. Dne 13. 6. 2022 rozhodoval v této věci jako soud odvolací Vrchní soud v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a odmítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že má pohledávku ve výši 335 808 Kč z titulu nevyplacené mzdy, o této věci má být rozhodnuto obecným soudem. Dne 19. ledna 2023, ve věci , incidenční spisová značka, rozhodl Krajský soud v , adresa, , a ve výroku určil, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu odměny za vykonanou práci. Žalobce prokazatelně pro dlužníka fakticky vykonával dělnické a technické práce, protože však žalobce vykonával i činnost jednatele v rozsahu maximálně 10 až 15 hodin týdně, požaduje žalobce pouze 90 % z původně uplatněné mzdy, tedy částku 300 000 Kč. Pohledávka vznikala postupně od roku 2012, kdy žalobce vykonával práci nejméně 8 hodin denně každý pracovní den, konkrétně žalobce práci vykonával v dubnu a květnu 2012, únoru až listopadu 2013, prosinci 2014, lednu až dubnu 2015, v říjnu až prosinci 2015 a v lednu a únoru 2016. Žalobce nevykonával práci ředitele. Žalobce měl mzdový výměr od dne 1. 4. 2008 ve výši 27 000 Kč měsíčně. Žalobce dále půjčil dlužníkovi částku 210 973 Kč a částku 35 000 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, ve svých vyjádřeních uvedl, že žalovaný je insolvenčním správcem společnosti , jméno FO, -, právnická osoba, . Žalobce vůbec netvrdí, kdy a jaké práce pro dlužníka provedl, v jakém rozsahu je provedl a jaká by mu za to příslušela odměna. Žalobce nějaké práce vykonat mohl, rozsah prací a jejich hodnota však není žalovanému známa. V řízení sp. zn. , incidenční spisová značka, vedeném u Krajského soudu v , adresa, nebylo vůbec posuzováno, zda a v jakém rozsahu vznikl žalobci nárok vůči dlužníkovi, ale pouze to, v jaké pořadí by se případně existující pohledávka žalobce měla v insolvenčním řízení uspokojit, proto byla část žaloby odvolacím soudem odmítnuta. Žalovaný má za to, že nárok uplatněný žalobou je promlčen, i když pohledávka žalobce byla postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tyto pohledávky se uplatňují písemně u insolvenčního správce a promlčují se ve standardním režimu, proto je třeba, aby v případě, že osoba s dispozičním oprávněním tuto pohledávku neuspokojí v promlčecí době, byla zavčas žalována u obecného soudu. Řízení o zaplacení mzdy není incidenčním sporem. Podáním žaloby na určení pořadí pohledávky nedochází ke stavení promlčecí lhůty. Vzhledem ke skutečnosti, že práce byla provedena nejpozději v roce 2016, je pohledávka žalobce promlčena.

3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem zamítavě dne 16.4.2024, proti kterému žalobce podal zavčas odvolání a které bylo zrušeno usnesením Městského soudu , Anonymizováno, ze dne 28.6.2024. V odůvodnění bodu 15 byl soud veden k vyjasnění předmětu řízení, tj. specifikace dílčích nároků, aby souhrn odpovídal částce 300 000Kč na zaplacení. Dále, aby soud posoudil dílčí nároky dle platných právních předpisů, tj. jak starého, tak stávajícího občanského zákona, ve kterém je upravena otázka jak promlčení, tak případného bezdůvodného obohacení. Rovněž aby se zabýval tím, zda žalovaný dluh uznal dne 15.12.2015 a případně zvážil vznesenou námitku promlčení s dobrými mravy. Soud má poučit žalobce, kterého tíží důkazní břemeno při jednání dle§ 118a odst. 3 os.ř., právnická osoba, původním řízení soud provedl důkazy, ze kterých měl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce se žalobou ze dne 12. 9. 2016 podanou u insolvenčního soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem pohledávku z titulu nezaplacené mzdy, a že tato pohledávka je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (žaloba k KS HK vedená pod sp.zn. , incidenční spisová značka, ze dne 12.9.2016). Žaloba byl zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 10. 1. 2022, č.j. , incidenční spisová značka, , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2022, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , byl nárok ohledně určení, že má žalobce za dlužníkem pohledávku z titulu nezaplacené mzdy ve výši 335 808,- Kč odmítnut, protože žalobce se má tohoto nároku domáhat před obecnými soudy a ohledně druhého nároku byl rozsudek Krajského soudu v , adresa, zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Následně Krajský soud v , adresa, ze dne 19. ledna 2023, č.j. , incidenční spisová značka, rozhodl tak, že určil, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu odměny za fakticky vykonanou práci, a že tato pohledávka je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (rozsudek KS v HK čj. , incidenční spisová značka, ), který byl potvrzen Vrchním soudem v Praze , Anonymizováno, ze dne 26.6.2023)

5. Po zrušujícím rozhodnutí žalobkyně podáním dne 26.7.2024 upřesnila jednotlivé mzdové nároky za období od 05/2012-03/2016 včetně požadavku na , podezřelý výraz, dávky na částku 300 000,- Kč, blíže požadovaný nárok s odůvodněním byl dodán dne 30.8.2024. Žalobce má za to, že nevyplacená mzda byla vyčíslena účetní Novákovou a byla zaznamenána v listině „ závazky vůči zaměstnancům – nevyplacené mzdy“ a tvoří přílohu k návrhu na insolvenci ze dne14.12.2015, kdy návrh na insolvenci byl podán dne 17.12.2015 k soudu v HKJ a je veden pod sp.zn. KSHK , Anonymizováno, . Žalobce má za to, že zmíněná listina je písemné uznání pracovně právního nároku vůči žalobci co do důvodu i výše. Žalobce dne 12.9.2016 podal ke Krajskému soudu v , adresa, návrh ohledně dvou nároků , tj. určení existence a výše pohledávky a určení pořadí pohledávky, od této doby se promlčecí lhůta stavěla do 13.6.2022 dle§ 173 odst. 4 insolv.zák., kdy část žaloby byla odmítnuta rozsudkem Vrchního soudu Praze sp.zn. , Anonymizováno, . Ohledně druhého nároku soud určil, že pohledávka žalobce za dlužníkem SkTOP , právnická osoba, . uplatněná pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám ve výši 335.808,- Kč je za podstatou. V tomto řízení u KS HK 40 , insolvenční spisová značka, byly vedeny všechny důkazy prokazující jak existenci, tak i výši pohledávky. Žalobce má za to, že se jedná o nepřijatelnost uplatnění námitky promlčení s ohledem na ust. § 6, §8 a §610 o.z. Nárok na nevyplacenou mzdu byl uplatněn v prvním možném termínu a včas. Žalobce věděl, že pohledávka z nevyplacených mezd je přednostní a předpokládal, že insolvenční správce bude postupovat sám z vlastní iniciativy dle § 203 odst. 3 insl. zák. Žalovaný pohledávku popřel. Z účetních dokladů, výpovědi žalobce a účetní Novákové bylo v insolvenčním řízení prokázáno, že se jedná o peníze, které společnost dlužila žalobci ze dvou titulů půjčky a nevyplacené mzdy. Závazky byly schváleny valnou hromadou. a byly zveřejněny ve Sbírce listin obchodního rejstříku.

6. Žalovaný ve svém podání dne 2.9.2024 setrval na svém postoji promlčení uplatněného práva s ohledem na dvojkolejnost právní úpravy. Uvedl, že žalobce v roce 2016 věděl o své pohledávce, jakož i že žalovaný tuto pohledávku popírá i co do pravosti, neboť jej písemně informoval dne 12.7.2016, 9.8.2016, 14.11.2016, 6.3.2017. Podrobně rozepsal počátek a konec promlčecí doby pro nárok jak pokud by jej soud posuzoval z ohledu pohledávky nemocenské a odměny, tj. výplaty mzdy z pracovněprávního vztahu, tak i z ohledu bezdůvodného obohacení. Vycházel z počátku běhu lhůty s ohledem na splatnost dlužné mzdy k 15.dni měsíce následujícího po měsíci, za který tento nárok vznikl. U posledního nároku by promlčecí lhůta uplynula dne 1.5.2019. Pokud by soud posoudil nárok z titulu bezdůvodného obohacení, počínala by promlčecí lhůta běžet dnem vykonání práce, tj. pokud práce byly vykonány v roce 05/12-03/16 nárok je opět promlčen, neboť ke stavení lhůty nedošlo. Žalobce v insolvenčním řízení podal žalobu na určení, nikoliv žalobu na plnění. Nárok na určení existence a výše pohledávky byl Vrchním soudem odmítnut. Žalovaný žalobce několikrát v roce 2016 písemně o stavu pohledávky vyrozuměl a v roce 2017 i právní zástupkyni žalobce. Nesprávné vyhodnocení souběhu žaloby na určení pořadí pohledávky dl e§ 203a insolvenčního zákona a žaloby na plnění, a respektive určení pravosti a výše pohledávky, nezakládá skutečnost, která by umožňovala posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy. Seznam dluhu dlužníka nepředstavuje uznání závazku /, Anonymizováno, /.

7. Soud po zrušujícím rozhodnutí při jednání dne 3.9.2024 žalobce poučil dle § 118 odst. 1,3 os.ř s ohledem na právní zhodnocení, jakož provedl důkazy návrh žalovaného ze dne 1.7.2016, dopis žalovaného právní zástupkyni žalobce z 6.3.2017, sdělení žalovaného žalobci ze dne 9.8.2016, předávací protokol z 3.7.2016 a seznam majetku, kterými žalovaný prokazoval, že žalobce informoval o stavu insolvenčního řízení a jeho postoje k uplatnění jeho pohledávky, tj. že pohledávku neuznává, jakož i důkazy: Přílohou k návrhu na insolvenci, seznamem mzdových závazků z 14.12.2015 a tabulkou se seznamem zaměstnanců, rozvahou a bilancí a výkazem zisků a ztrát za roky 2012,2014 žalobce prokazoval, že své nároky uplatnil v rámci insolvenčního řízení včas. Další navrhované důkazy soud s ohledem na zachování zásad rychlosti a hospodárnosti řízení, zejm. účelnosti zamítl pro jejich nadbytečnost a následně rozhodl dle§ 132 os.ř. na základě výše uvedených důkazů6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že na dlužníka byl prohlášen konkurz, který byl řešen Krajským soudem v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, . Žalobce se žalobou ze dne 12. 9. 2016 domáhal vydání rozhodnutí u insolvenčního soudu, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem pohledávku z titulu nezaplacené mzdy, a že tato pohledávka je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Krajský soud v , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne 19. ledna 2023, č.j. , incidenční spisová značka, v bodě I. tak, že určil, že pohledávka žalobce za dlužníkem , jméno FO, -, právnická osoba, . uplatněná v insolvenčním řízení ve výši 335 808,- Kč je pohledávkou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno Vrchním soudem v , adresa, , Anonymizováno, dne 26.6.2023, avšak rozhodnutí Krajského soudu v HK ohledně určení existence a výše pohledávky bylo Vrchním soudem rozsudkem 105 , Anonymizováno, dne 13.6.2022 odmítnuto, kde v bodě 13 je uvedeno, že chybí aktivní legitimace a že žalobce se má domáhat nároku na mzdu žalobou na plnění u obecného soudu dle§ 203 odst. 4 IZ.. Soud shodně vychází z právního posouzení nároku žalobce jako bezdůvodné obohacení/§13 o.z./ dle rozsudku KS HK ze dne 19.1.2023 , incidenční spisová značka, ze dne 19.1.2023, kde v bodě 33 je uvedeno, že pracovní smlouva je neplatná. Jedná se o faktické provedení práce, které má žalobce prokázat a tato práce by následně měla být ohodnocena a jedná se o bezdůvodné obohacení.

7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.Podle § 203 odst. 1 i. z., není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis. Podle odst. 4 cit. ust. neuspokojí-li osoba s dispozičními oprávněními pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti osobě s dispozičními oprávněními; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila.Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Obdobně promlčení bylo upraveno v ust. § 100 odst. 1 z.č. 40/1964Sb.,.Obecná promlčecí doba byla u původního občanského zákona dle § 101 třílerá a dle § 629 odst. 1 o. z. současného občanského zákona je rovněž tříletá.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , „V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 insolvenčního zákona, se insolvenční soud zabývá pouze okolnostmi rozhodnými pro posouzení správnosti uplatněného pořadí pohledávky, bez zřetele k tomu, zda spornou je i existence nebo výše této pohledávky. Skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodu vzniku pohledávky, nebo důvodu jejího možného zániku, anebo důvodu, pro který se stala soudně nevymahatelnou, případně pro posouzení (určení) správné výše pohledávky jsou vyhrazeny sporu o splnění povinnosti (o zaplacení peněžité pohledávky) vedenému u obecného soudu.“Podle usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , „Uplatněním pohledávky za majetkovou podstatou u osoby s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě nedochází ke stavění promlčecí lhůty pohledávky.“Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. 1 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , „Svědomitému a odbornému přístupu ve smyslu § 36 odst. 1 IZ mimo jiné odpovídá též to, že správce každému z věřitelů bez zbytečného odkladu kvalifikovaně vyjeví svůj názor. Jestliže totiž insolvenční zákon v citovaném § 203 odst. 4 předpokládá, že zásadně jiné než insolvenční soudy rozhodují o tom, zda věřitel vůbec má pohledávku za podstatou, či jí na roveň postavenou (míněn je tím samozřejmě spor o pravost nebo výši takto nárokované pohledávky, spor o její pořadí je řešen v režimu § 203a IZ), pak zásadě rychlého uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ) odpovídá požadavek, aby takové řízení, jež není incidenčním sporem, bylo zahájeno co nejdříve. Právě výsledek tohoto řízení je pak určující z hlediska § 302 odst. 2 písm. a/ IZ, tedy pro závěr, zda uplatněný, leč správcem co do pravosti nebo výše popíraný, nárok má být zahrnut do přehledu preferovaných pohledávek. Naopak zákonné úpravě obsažené v tomto ustanovení neodpovídá takový přístup správce, který své výhrady vyjeví až v souvislosti s předkládáním konečné zprávy, neboť tak vlastně v rozporu s výše popsaným principem se snaží vynutit si, aby o jeho výhradách bylo rozhodnuto až se zpožděním a jiným než k tomu povolaným soudem.“9. Soud s ohledem na kombinaci nároků, které zasahují časově jak do působnosti starého a současného občanského zákona je posoudil dle z.č. , Anonymizováno, ., tj. týkajících se nároků od 05/2012 do konce roku 2013 a z.č. 89/2012Sb. týkajících se nároků do , Anonymizováno, .Bezdůvodné obohacení je upraveno v ust.§ 451 z.č. 40/1964 Sb. a v § 2393 z.č. 89/2012 Sb., kdy princip zůstává stejný, tj. kdy se jedná o případ, kdy se někdo na úkor druhého obohatil bez právního důvodu/neboť právní důvod – pracovní smlouva byla shledána neplatnou/.Jedná se o období 05/2012- 03/2016, tj. zahrnující období platné pro starý občanský zákoník, jakož i nový, kde promlčení pro bezdůvodné obohacení původně bylo upraveno v ust. § 107/1 o.z. subjektivní lhůta byla dvouletá a objektivní tříletá- tedy pro období 05/12-12/2013 by musel být nárok u zdejšího soudu být uplatněn nejpozději do konce roku 2015. V novém občanském zákoníku je promlčení upraveno v ust. §629 odst. 1 o.z. tříletá subjektivní a v odstavci 2 je uvedena lhůta objektivní - desetiletá, kdy dle § 639 o.z. je upravena i desetiletá doba pro uznání /§2053 o.z./. Tedy pro nárok za období od roku 01/2015-03/2016 by musel být nárok uplatněn u zdejšího soudu nejpozději do 03/2019.Žaloba byla podána dne 14.6.2023.

10. Pohledávka žalobce je tak postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, jak rozhodl Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 19. ledna 2023, č.j. , incidenční spisová značka, , protože se jedná o pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců dle § 169 odst. 1 písm. a) i. z. Tato pohledávka byla uplatněna u insolvenčního správce dle § 203 odst. 1 i. z., v případě, že insolvenční správce částku nevyplatí, má být podána žaloba u soudu, kdy podle § 203 odst. 4 i. z. se nejedná o incidenční spor.

11. Žalovaný uplatnil dle § 609 a § 610 odst. 1 o. z. námitku promlčení a s ohledem jak na usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 12. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , dle kterého nedochází ke stavení promlčecí lhůty ani uplatněním pohledávky u insolvenčního správce, jakož i to, že žalovaný vznesl námitku promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat./§100 obč. zák, a 610 o.z. Pohledávka žalobce byla uplatněna u zdejšího soudu až dne 13.6.2023, práce byla odvedena v letech 2012 až 2016, tj. jak dvouletá, tak tříletá promlčecí lhůta již uběhla. Soud posuzoval promlčecí lhůtu jako subjektivní, neboť žalobce jako jednatel či jako pracovník věděl, jakou práci a kdy vykonává a věděl i její hodnotu. Z tohoto důvodu soud nepoužil objektivní promlčecí lhůtu. Nepoužil ani desetiletou promlčecí lhůtu pro uznání dluhu dle § 2053 o.z., neboť žalovaný dluh neuznal a pouhé vedení pohledávky v účetnictví není s ohledem na judikaturu platným uznáním dluhu, nejedná se o adresné uznání/ , Anonymizováno12. Soud nesouhlasí s argumentaci žalobce, že promlčecí lhůta se stavěla uplatněním pohledávky v incidenčním sporu žalobou ze dne 12. 9. 2016 do 13.6.2022, tj. do doby rozhodnutí Vrchním soudem, protože jak vyplývá z § 203 odst. 4 i. z. i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2020, sp. zn. 1 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ve sporu o splnění povinnosti (o zaplacení pohledávky) rozhodují obecné soudy. Rovněž původní žaloba podaná u insolvenčního soudu byla tipu určovacího charakteru, nikoliv žaloby na plnění. Soud také nepřihlédl k tvrzené nemravnosti námitky promlčení, když i podle žalobcem zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , Anonymizováno, , soud posuzuje rozpor s dobrými mravy v každém případě individuálně, v současném případě soud rozpor s dobrými mravy neshledal. Další žalobcem zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. , Anonymizováno, , řeší situaci, kdy žalovaný slibuje, že dluh zaplatí, v tomto případě tomu tak nebylo, na stav pohledávky upozornil žalovaný žalobce písmeně dne 12.7.2016, 9.8.2016, 14.11.2016, 6.3.2017 . Soud proto v návaznosti na námitku promlčení vznesenou žalovaným žalobu zamítl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. a rozhodl, že žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení s přihlédnutím ke skutečnosti, že zaplacení nákladů řízení žalobcem by bylo nepřiměřeně tvrdé, protože žalobce věřil, že pohledávka promlčena není, když o jeho nároku rozhodl Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 19. ledna 2023, č.j. , incidenční spisová značka, , tak, že určil, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu odměny za fakticky vykonanou práci, a že tato pohledávka je postavena na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou